Předminulý čas
Pluperfektum (z lat . plus quam perfectum - „více než dokonalé “ nebo „více než dokonalé“; v řadě popisů také dlouhý minulý čas a předminulý čas , stejně jako preteriteperfektum [1] [2] ) je slovesný tvar , za jehož hlavní význam se obvykle považuje přednost ve vztahu k nějaké situaci v minulosti. Relativní čas.
Vzdělávání
- English - I had done (Past perfect) - [Do té doby] jsem to už udělal
- arménský jazyk – արել էի (Վաղակատար անցյալ)
- Běloruština – přečti siў (ano, hodina uplynula)
- Bulharština - byah cel "čtu"
- starověká řečtina - ἐπεπαιδεύκη / ἐπεπαιδεύκειν
- Starý ruský jazyk - bѣakh číst
- španělština – yo había hecho (Pretérito pluscuamperfecto)
- italsky - avevo fatto "udělal jsem" / ero partito "odjel jsem" (Trapassato prossimo): pomocné sloveso "avere" nebo "essere" v nedokonavém tvaru + minulé příčestí sémantického slovesa
- latinský jazyk - lexeram; ornaveram (Plusquamperfectum)
- lotyšský jazyk
- Litevský jazyk - buvau padaręs
- Makedonský jazyk – bev read (předminkový čas)
- německy - ich hatte es gemacht / ich war da gewesen (Plusquamperfekt)
- holandština - ik had het gedaan (Voltooid verleden tijd)
- Nová řečtina
- polský jazyk
- Portugalština - no seu livro, o escritor contou dos países que visitara / tinha visitado. (Spisovatel ve své knize hovořil o zemích, které navštívil.) (Pretérito mais-que-perfeito simples / Pretérito mais-que-perfeito composto)
- Ruský jazyk - udělal jsem byl (o), zatřásl [3] . V jihoruských dialektech se tvoří synteticky přidáním další předpony k tvaru minulého času dokonalého tvaru (bitten) nebo zdvojením předpony tohoto tvaru (popovylezli).
- ukrajinský jazyk - i buv zrobiv (dlouhá hodina)
- Finština - minä olin opiskellut (Pluskvamperfekti) "Učil jsem, teď už ne"
- francouzština – j'avais fait (Plus-que-parfait)
- Církevně slovanský jazyk - nosil bѧkh (nesl jsem)
- švédština - jag hade gjort (Pluskvamperfekt)
- Srbský jazyk - Ја sám bio rádio; nebo Јa beјah / beh radio. ("byl" jsem v práci)
podobně v hindštině , tatarštině , udmurštině a řadě dalších jazyků Evropy a Asie.
Pluperfekt je často tvořen pomocí speciálního indikátoru irelevantní minulosti, který se přidává do slovní formy minulého času: například v turečtině , korejštině a mnoha jazycích Afriky a Oceánie .
Sémantika
Předchozí priorita
Podíval jsem se na něj a odešel.
Irelevantní minulost
Zrušený výsledek
Starý ruský jazyk :
V ruském jazyce:
Chystal jsem se na snídani , ale přemýšlel jsem o tom.
Byl jsem pryč, ano (ale) se vrátil.
Zkušenostní význam
Modalita
Na rozdíl od jiných jazyků se v ruštině používá ve významu úvodního slova (větného druhu) stejně jako slova „již“, „li“, stejně jako opakování pro zvýšení účinku (mnoho, mnoho, a dávno, sotva, kousek po kousku), bez vědomého použití k označení sledu akcí, to znamená, že se používá spíše jako zastaralá frazeologická jednotka nebo rčení, a ne jako striktní gramatické pravidlo pro označování časů sloves, tedy bez zvláštní sémantické zátěže. Můžete například říci: „Byl jsem pryč, ale vrátil jsem se“ a zároveň můžete říci: „Byl jsem pryč, ale zapomněl jsem klíče“ – to znamená, že „zapomněl jsem klíče“ se stalo dříve, ale modal sloveso „byl“ se stále používá jako úvodní slovo, i když neoznačuje žádnou předchozí (v minulosti provedenou) akci před jinou .
Diskurzivní funkce
Metafora pluperfekta v žurnalistice
V žurnalistice a ve filozofických esejích se slovo „pluperfektní“ často používá ve smyslu „irelevantní starověk“, „předmět nostalgie“.
Poznámky
- ↑ Die Grammatik (= Duden. Band 4). Hrsg. von der Dudenredaktion. 8., uberarbeitete Auflage. Dudenverlag, Mannheim/Curych 2009, S. 463 bzw. Rn. 656. Die Dudengrammatik stützt sich hier auf Thieroff 1992, Eisenberg 2006 und Zifonin et al. 1997.
- ↑ Hoffmann, Ludger: Deutsche Grammatik. Grundlagen für Lehrerausbildung, Schule, Deutsch als Zweitsprache und Deutsch als Fremdsprache. Erich Schmidt, Berlín 2016, S. 251.
- ↑ Lomonosov M. Ruská gramatika. Sekce 268
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
|
---|