„Krásně daleko“ je oblíbený výraz ruského jazyka . Poprvé ho použil N. V. Gogol v básni " Mrtvé duše " (1842). Výraz se používá jako hravé, někdy ironické označení místa blahobytu, kde člověk, nezatížený rutinou, odpočívá, vede bezstarostný, nedbalý, zahálčivý životní styl [1] .
"Dead Souls" napsal autor převážně v zahraničí, především v Itálii a Německu , ale také ve Francii , Švýcarsku , Rakousku . V jedné z lyrických odboček básně v 11. kapitole prvního dílu Mrtvých duší autor zvolá: „Rus! Rus! Vidím tě, ze své nádherné, krásné dálky , vidím tě. Tyto řádky napsal spisovatel v Itálii, Gogol Itálii miloval a nazýval ji svým druhým domovem [2] [3] .
Zázračné „daleko“, odkud Gogol maluje zduchovněné Rusko, je především Itálie, rodiště Rafaela , kterého zbožňuje , jemuž byla i v Šišmatovově básni „Petr Veliký“ adresována výzva, aby jej zobrazil v celé své blaženosti. vznešenost krajiny Ruska, probuzená k tvůrčímu životu a triumfálnímu vítězství nad nepřáteli
- M. Ya. Weiskopf , „Pik Gogol. Morfologie. Ideologie. Kontext". - M .: Radiks, 1993 - s. 410.Ve stejné době, na konci 30. let 19. století, prožíval spisovatel složité, protichůdné pocity vůči Rusku. Rusko přitahovalo i odpuzovalo zároveň: „Přesto je mé srdce ruské. I když při pomyšlení na Petrohrad mi po kůži přechází mráz a mou kůží skrz naskrz proniká strašná vlhkost a mlhavá atmosféra; <...> Tady bych se snad zase - a velmi silně - zlobil na své milé Rusko, vůči kterému už začíná slábnout moje zlostná povaha, a bez hněvu - víš - se dá trochu říct: až když zlobíš se, říká se pravda. Gogol z Paříže napsal toto: „‚Mrtví‘ proudí živěji, svěžeji a energičtěji než ve Vevey a úplně mi to připadá, jako bych byl v Rusku: přede mnou jsou všichni naši, naši statkáři, naši úředníci. , naši důstojníci, naši rolníci, naše chatrče, jedním slovem celé pravoslavné Rusko. Dokonce se směju, když si pomyslím, že píšu "Dead Souls" v Paříži" [4] .
Jako záchytnou frázi ji poprvé použil V. G. Belinskij v polemice proti samotnému N. V. Gogolovi. Belinsky v Salzbrunnu napadl Gogola rozzlobeným dopisem z 3. (15. července 1847) ohledně Gogolovy publicistické knihy „ Vybrané pasáže z korespondence s přáteli “ vydané v témže roce: „...Byl jsi zvyklý dívat se na Rusko tolik let od Tvé krásné je daleko , ale ví se, že není nic jednoduššího, než vidět předměty z dálky tak, jak je vidět chceme; protože jsi v tomhle krásném daleko , žiješ tomu úplně cizí, v sobě, v sobě…“ [5]
Ve „Velkém vysvětlujícím frazeologickém slovníku“ M. I. Mikhelsona z roku 1904 je výraz „krásný daleko“ interpretován jako alegorická narážka na nevzhledné, na rozdíl od „krásného daleko“ - blízko. V kontextu novinářských projevů to byl často náznak Ruska . V knize Boleslava Markeviče "Typy minulosti" (1867), část 2, kap. 1: „V Rusku? Mějte slitování, 19. února se odehrála obrovská událost ! Nebo se ta zpráva nedostala k tvé krásné Dalek , drahý příteli? [6] M.E. Saltykov-Shchedrin v knize „Lords of Tashkent“ (1869-1872): „Mais vendez donc cette maudite Tarakanikha qui ne vaut rien et qui ne nous est qu'a charge!“ , psala nepřetržitě jednomu jeho bratranců , který „z krásné vzdálenosti“ pozoroval pozůstalost jejího a jejího zesnulého manžela“ [7] [8] . Anonymní fejetonista deníku Golos v recenzi na příběh I. S. Turgeněva „ Smoke “ napsal: „Pan Turgeněv se nedívá s láskou na Rusko „ze své krásné dálky“ , odtamtud ho smete s opovržením!“ [9]
Postupně se fráze „z krásné dálky“ stává běžným literárním klišé při popisu života emigrantů. Takže Yu. V. Lebedev v biografii I. S. Turgeneva v seriálu „ Život pozoruhodných lidí “ opakovaně píše: „V dálce, z krásné dálky vidí Turgenev Rusko v jediném obrazu, který spojuje všechny do celku. rozmanitost vzrůstajících dojmů a vzpomínek“; „a teď se Turgeněv z krásné dálky snaží pomoci příteli“; „Turgeněv reprezentoval národní radost z krásné dálky “; "Co to děláš? Co dělá? Píše o ruských lidech z krásné dálky “ [9] .
Filmově přijetí „z krásné dálky“ ztělesnil režisér Andrej Tarkovskij , který stejně jako Gogol: „Itálii velmi miloval; litoval, že Italové často nerozumí své zemi, tomuto poslednímu koutu Edenu . Jestliže na začátku svého života na Západě myslel hlavně na Rusko, pak v poslední době rozdělil svou duši mezi Rusko a Itálii. Na konci filmu „ Nostalgie “ (1983) režisér postaví rám tak, že na troskách gotického kostela opatství San Galgano je nostalgickým hrdinou ruská chýše, ruské krajiny atd. [10] Filmová kritička Maya Turovskaya se domnívá, že Andrej Tarkovskij ve svém Film byl založen na obrazu Gogolovy „krásné dálky“: „Ve skutečnosti ve filmu nejsou žádné italské krásky. Obraz nápadně postrádá Gogolův patos krásného dalekého . Nejen turistická otevřenost, jakoby i pochopitelná při prvním setkání s bella Italia, ale i přirozený luxus jižanské přírody a lidský dav jihu. Gogolův patos totiž nevylučoval komplexnější vnímání slovního spojení „z krásné dálky“ včetně sebeironické [11] .
Krásná daleko, nebuď ke mně krutý,
Nebuď ke mně krutý, nebuď krutý.
Od čistého zdroje ke krásnému daleko,
začínám svou cestu do krásného daleko.
V roce 1985 napsal Yuri Entin text písně " Beautiful Far Away " na hudbu Jevgenije Krylatova pro film " Host z budoucnosti ". V roce 2001 vyšlo debutové album skupiny " Adventures of Electronics " " Beautiful Far Away ", které se svým názvem vrací k písni Evgeny Krylatova. V kontextu básně Jurije Entina je výraz „krásný daleko“ přehodnocen v jiném smyslu: ne jako hravé označení poklidně šťastného koutu přírody, idylické Arkádie , ale jako filozofické označení budoucnosti lidstva, tajemné a nevyhnutelné [12] .
| Nikolaj Vasiljevič Gogol | |
|---|---|
| Abecední seznam prací | |
| básně | |
| Romány a příběhy | " Večery na farmě u Dikanky " ( Sorochinský veletrh Večer v předvečer Ivana Kupaly Májová noc aneb Utopená žena Chybějící charta Štědrý večer Strašná pomsta Ivan Fedorovič Shponka a jeho teta strašidelné místo ) " Mirgorod " ( Starosvětští vlastníci půdy Taras Bulba Viy Příběh o tom, jak se Ivan Ivanovič hádal s Ivanem Nikiforovičem ) " Petrohradské příběhy " ( Něvský vyhlídka Nos Portrét Kabát Zápisky šílence dětský kočárek |
| Dramaturgie | |
| Publicistika |
|
| Ztraceno a úryvky |
|
| Další díla | |
| Idiomy |
|
| Příbuzní |
|
| životní prostředí | |
| Památky |
|
| Gogol v tématech | |
| Hypotézy o Gogolovi | |
| Sbírky kurzívou | |