Redakční nezávislost ( angl. Redakční nezávislost ) - svoboda manažerů a zaměstnanců médií ( redakční ) při volbě témat publikací a metod práce, nezávislost na názoru kontrolních/dohlížejících orgánů nebo názoru vlastníka média . . Právě tento parametr měří skutečnou nezávislost lisu [1] .
Redakční nezávislost podle mezinárodního průzkumu redaktorů Newsroom Barometer z roku 2008 ohrožuje především inzerent a vlastník, tedy byznys, nikoli stát:
Takže 26 % respondentů to vidělo od akcionářů a 28 % to vidělo pod tlakem inzerentů (celkem 54 %). Problémy podnikání a zisku se totiž stále více staví do cesty redakčnímu rozhodování, ať už jde o snižování počtu zaměstnanců nebo správu obsahu. V regionech, kde noviny dlouhodobě a pevně vstoupily na finanční trhy, jako je západní Evropa a zejména Severní Amerika, je tlak ze strany akcionářů 35 %, respektive 46 %. To jsou zároveň regiony, kde je nejvíce chráněna demokracie a svoboda tisku, a proto se politický tlak jen stěží považoval za vážnou hrozbu – jmenovalo ho 5 %, resp. 10 %.
Podle stejných údajů se v zemích východní Evropy a Afriky novináři obávají závislosti na akcionářích (14 %, resp. 21 %).
Pouze 9 % se obává takzvaných „ jeansů “ v rámci redakční nezávislosti, tedy umístění zakázkových materiálů.
V roce 2001 časopis Profil a 12 novin (včetně Moskovskij Komsomolec , Novye Izvestija , Ekonomika a život, Vremja MN, Vremja Novostey , Komsomolskaja pravda , Nezavisimaya Gazeta , Obshchaya Gazeta , Vechernyaya Moskva , Rossiyskaya , Rossiyskaya ", " Argumenty a fakta ") byly vystaveny jako masmédia , kde přijímají peněžní odměny za publikování vlastních článků (tj. praktikují tzv. "Jinsu") [2] [3] .
Zároveň je obecně přijímáno, že hlavní hrozbou redakční nezávislosti v Rusku jsou úřady.
| Žurnalistika | |
|---|---|
| profesionální problémy |
|
| Žánry |
|
| Sociální dopady |
|
| Zpravodajská média | |
| Role | |
| TV přijímače |
|
| Události | |
| Odborný žargon | |