Sadaka

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. října 2018; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Sadaka ( arabsky صدقة ‎‎), v islámu  - dobrovolná almužna , kterou muslim platí těm, kteří to potřebují, podle vlastního uvážení a přání s úmyslem získat potěšení Alláha . V širším slova smyslu je sadaqah jakýkoli dobrý skutek (nejen materiální), vykonaný upřímně, pro dobro Alláha. Povinná almužna se nazývá „ zakat “.

Slovo „sadaqah“ má stejný kořen jako slovo „ upřímnost “ ( sidq ) a zakat je pravděpodobně spojen se zvýšením ( yazku ) nebo očištěním ( zaki ) majetku, ze kterého jsou placeni. Západní islámští učenci spojují sadaqah s židovskou tzedakou , která ve svém původním významu „spravedlnost“ vyvinula smysl pro almužnu a běžně se v tomto smyslu používá v apokryfní a rabínské literatuře. Moderní muslimští učenci mají tendenci považovat tvrzení o půjčkách za nepřesvědčivé. Sadaqah a její deriváty , vypůjčené od muslimů , lze nalézt v náboženské literatuře Židů a křesťanů , kteří žili mezi muslimy. Sadaka se nachází jako mužské osobní jméno mezi muslimy, počínaje druhou generací ( Sadaqat Allah ), Židy a v poslední době jako příjmení mezi křesťany [1] .

Platba sadaqah je důležitou součástí islámského náboženství a je proto podporována. Jeho smysl spočívá v částečném řešení problému sociální nerovnosti mezi bohatými a chudými a navázání bratrských a upřímných vztahů mezi lidmi. Podle Koránu je tajné dávání almužen lepší než otevřené [2] . Veřejná almužna přitom není zakázána, neboť může přispět k podobným krokům ze strany jiných lidí [3] .

Poznámky

  1. Weir, Zysow, 1995 .
  2. al-Baqarah  2:271
  3. Ali-zade, 2007 .

Literatura