Úrazové pojištění je druh osobního pojištění . Určeno k náhradě škody způsobené ztrátou zdraví nebo smrtí pojištěného [1] .
Může být prováděno skupinově (například pojištění zaměstnanců podniku) a individuálními formami, jakož i formou dobrovolného a povinného pojištění (například cestující, vojenský personál a další kategorie občanů).
Úrazové pojištění je postaveno na stejných principech jako smíšené životní pojištění . Nejdůležitější z nich je omezení rozsahu pojistné odpovědnosti stanovenými následky úrazu, který se pojištěnému stal v době pojištění. Takové omezení zajišťuje dostupnost pojistných sazeb a podporuje široký rozvoj úrazového pojištění jako přímého doplňku sociálního pojištění . Nejpoužívanější individuální úrazové pojištění [2] .
Základem smluv havarijního pojištění jsou krátkodobé typy. Rozsah pojistné odpovědnosti pojistitele z havarijních pojistných smluv zahrnuje následky nehody. Nemyslí se tím obecně žádná nehoda ve filištínském smyslu slova, ale pouze tzv. „pojistitelná nehoda“, tedy událost, na kterou se počítají smluvní podmínky. Různé smlouvy mohou v seznamu zahrnovat různé úrazy jako pojištění. Například podle podmínek pojištění cestujících se za pojištěné považují pouze ty úrazy, které se pojištěnému staly na trase určitého druhu přepravy. Pro pojištění pracovních úrazů budou pojištěním úrazy, které se staly pouze při, nebo spojené pouze s výkonem odborných činností [2] .
Celou škálu následků úrazu lze redukovat na tři typy: smrt , dočasná invalidita , trvalá plná nebo částečná invalidita ( invalidita ) [2] .
První typ náhodných následků je jasný a nevyžaduje žádné vysvětlení. Dočasná pracovní neschopnost znamená, že následkem úrazu došlo k takovým patologickým změnám, k porušení tělesných funkcí, které neumožňují člověku relativně krátkou dobu pokračovat v práci. Po uplynutí této doby může být pracovní kapacita oběti plně obnovena. Konečně k trvalé invaliditě nebo invaliditě dochází pouze tehdy, když nehoda způsobila oběti poškození, které přetrvává po celý život, jako je ztráta zraku nebo některého orgánu. Postižení může mít různé stupně v závislosti na stupni postižení člověka. Je zřejmé, že při ztrátě jednoho prstu na ruce či noze se pracovní schopnost mírně snižuje, zatímco při ztrátě zraku obou očí, rukou i nohou, dochází k úplné invaliditě [2] .
Všechny vyjmenované následky nehody lze zahrnout do rozsahu pojištění odpovědnosti podle podmínek smlouvy společně nebo v různých kombinacích. Před revolucí ruské pojišťovny prováděly možnosti havarijního pojištění s podmínkou výplaty při výskytu:
Podobné typy smluv o úrazovém pojištění uzavíral Gosstrakh v období do roku 1942, kdy byly zrušeny všechny dříve platné smlouvy o pojištění osob. V poválečné praxi Státní pojišťovny byla dočasná invalidita vyloučena ze seznamu pojistných událostí a při jejím vzniku nebyla poskytována výplata pojištěnému. Určité odchylky od zavedeného postupu při provádění prací na úrazovém pojištění byly v posledních letech pozorovány v řadě bývalých sovětských republik, které začaly s pojištěním pro případ dočasné invalidity. Navíc, aby byly lépe zohledněny zájmy pojistníků, Gosstrakh zahrnul do některých typů úrazových smluv podmínku pro výplatu dávek v případech vyžadujících nepřetržité léčení po krátkou dobu (obvykle do jednoho měsíce). To prakticky naznačuje, že dočasná invalidita jako jeden z následků úrazu se stává podkladem pro platbu podle smlouvy [2] .
Úkolem pojištění obecně je kompenzovat věcné škody, které pojištěný utrpěl v důsledku různých okolností, které vedly ke škodě nebo smrti, například na majetku nebo jiném předmětu pojištění. Specifikum havarijního pojištění je takové, že předmět pojištění nemá žádnou hodnotu . Prostředky vyplácené formou pojistných částek nelze vždy použít k odstranění bezprostředních následků úrazu v doslovném slova smyslu. S jejich pomocí je také nemožné obnovit příjem ztracený v důsledku invalidity nebo úmrtí. Tuto funkci plní prostředky přidělené z fondu sociálního pojištění a zabezpečení. Platby úrazového pojištění však umožňují překonat vážné finanční potíže, které v rodině často vznikají při ztrátě živitele nebo ztráty jeho pracovní schopnosti, a pokrývají vícenáklady na léčbu a stravu. Úrazové pojištění tak prakticky kryje riziko invalidity nebo smrti následkem úrazu. Maximální náklady na toto riziko si stanoví pojištěný sám. Výše příspěvků jako druh úhrady za služby poskytované pojistnou smlouvou závisí na těchto nákladech a na pravděpodobnosti úrazu u daného pojištěnce [2] .
Platbu v rámci smluv o havarijním pojištění, které plní roli materiální pomoci, lze provést formou [2] :
Forma platby je dána podmínkami smlouvy a povahou následků nehody. Pokud tedy následkem pojistného úrazu byla smrt nebo trvalá úplná invalidita (invalida), výplata se provádí formou pojistné částky, jejíž výše je uvedena ve smlouvě, najednou. V případě invalidity může smlouva kromě jednorázového vyplacení pojistné částky stanovit výplatu důchodu. Lhůta pro pobírání důchodu pojištěncem je dána dobou invalidity. Pro výplatu důchodů je jiný postup: roční, čtvrtletní, měsíční.
Při vzniku částečné trvalé invalidity je ve smlouvě stanovena výplata pojistné částky ve výši určité části pojistné částky určené k výplatě v případě úplné invalidity. Výše splatné části se stanoví v závislosti na tom, do jaké míry se snížila pracovní schopnost pojištěného, tedy na závažnost následků úrazu. Postup při stanovení stupně invalidity za účelem vyřešení otázky, jaký podíl pojistné částky má být podle smluvních podmínek vyplácen, může být odlišný. Ale v každém případě je vyžadováno potvrzení lékařem o příčině a povaze úrazu, který pojištěný má. V tomto případě se obvykle v pojišťovací praxi používá seznam možných úrazů s uvedením procenta invalidity odpovídající každému úrazu. Například srostlá zlomenina falangy jednoho prstu znamená 5% invaliditu a srostlá zlomenina femuru bez narušení její funkce znamená 20% invaliditu. Procento vyplacené pojistné částky odpovídá stanovenému procentu invalidity [2] .
Pokud má pojištěný úraz za následek dočasnou invaliditu, může být výplata pojištěnému provedena ve formě pojistného plnění nebo denní dávky. Jedna i druhá platba se vyplácí po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu stanovenou ve smlouvě. Je-li pojistné plnění vypláceno podle podmínek smlouvy, je jeho výše v závislosti na délce dočasné invalidity předem stanovena.
K uzavření pojistné smlouvy stačí ústní žádost pojistníka. Zároveň je mu přiznáno právo pověřit jakoukoli osobu (nebo více osob), která obdrží pojistnou částku v případě své smrti. Pojistník může během doby platnosti smlouvy změnit jím daný příkaz dříve při jmenování třetí osoby podáním písemné žádosti přímo pojistiteli nebo o tom vypracováním samostatného příkazu. Při podání takové žádosti musí pojistník předložit potvrzení o pojištění a předložit cestovní pas nebo doklad, který jej nahrazuje.
Na základě smlouvy o havarijním pojištění je pojistitel při vzniku pojistné události povinen vyplatit pojištěnému nebo jím určené osobě (osobám) sjednanou pojistnou částku nebo její přiměřenou část bez ohledu na částky, které mu náleží. na státní sociální pojištění, sociální zabezpečení a dlužné částky v pořadí náhrady škody. Pojistná částka vzniká dohodou mezi pojištěným a pojistitelem při uzavření smlouvy. Pojistník, který si přeje zvýšit pojistnou částku, může uzavřít novou pojistnou smlouvu ke stávající. Nová smlouva je přitom platná bez ohledu na dříve uzavřenou.
Pojistnými událostmi jsou následující události, které nastanou v době platnosti pojistné smlouvy, potvrzené potvrzením zdravotnického zařízení a uvedené v „Tabulce pojistných částek k výplatě v souvislosti s pojistnými událostmi“:
Nevztahovat se na pojistné události:
Pokud nehoda, ke které došlo v době platnosti pojistné smlouvy, vedla k událostem, za jejichž následky se poskytuje plnění podle podmínek smlouvy, výše pojistné částky k výplatě se stanoví podle „Tabulky částek“ pojištěný k výplatě v souvislosti s pojistnými událostmi“ na základě lékařského potvrzení preventivní zařízení bez prohlídky pojištěného.
V případě, že pojištěný utrpěl poškození měkkých tkání , orgánů zraku , sluchu nebo urogenitálního systému , může být pojistitelem odeslán na vyšetření k lékaři, aby určil následky takového poškození.
Smlouva o havarijním pojištění zaniká:
Jiné důvody pro ukončení smlouvy mohou být uvedeny např. v případě odjezdu pojištěného k trvalému pobytu v zahraničí.
Úrazové pojištění se provádí formou dobrovolné a povinné. Povinnému státnímu pojištění podléhají: příslušníci donucovacích orgánů , vojenští pracovníci vnitřních jednotek, vojenští pracovníci a občané povolaní k vojenskému výcviku, zaměstnanci státní daňové služby, zahraniční zpravodajští pracovníci, zaměstnanci federálních státních bezpečnostních agentur , soudci a některé další kategorie zaměstnanců ve veřejné správě .
Tabulka „Úrazové pojištění. Pojistné a platby, údaje z Federal Financial Markets Service , 2010/12"
| Typ pojištění | Ceny 2010, tisíc rublů |
Platby 2010, tisíc rublů |
Coeff. platby, 2010, % |
Ceny 2011, tisíce rublů |
Platby 2011, tisíc rublů |
Coeff. platby, 2011, % |
Ceny 2012, tisíce rublů |
Platby 2012, tisíc rublů |
Coeff. platby, 2012, % |
| Úrazové pojištění, dobrovolné [3] | 36 464 698 |
5 891 331 |
16.16 |
48 600 160 |
8 005 097 |
16,47 |
73 751 299 |
10 253 131 |
13,90 |
| Povinné ručení cestujících [4] | 446 016 |
1403 |
0,31 |
467 606 |
1018 |
0,22 |
475 688 |
703 |
0,15 |
| Povinné pojištění zaměstnanců finančních úřadů [5] | 25 315 |
21 368 |
84,41 |
21 592 |
24 036 |
111,32 |
22 950 |
19 963 |
86,98 |
| Povinné pojištění vojenského personálu [6] | 6 155 409 |
6 472 076 |
105,14 |
6 755 733 |
6 290 030 |
93,11 |
18 800 432 |
11 671 903 |
62.08 |