faraon | |
---|---|
faraon | |
Žánr | historický román |
Autor | Boleslav Prus |
Původní jazyk | polština |
datum psaní | 1895 |
Datum prvního zveřejnění | 1895 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
"Pharaoh" ( polsky Faraon ) je historický román slavného polského spisovatele Bolesława Pruse ( 1847 - 1912 ), napsaný v roce 1895 a původně publikovaný ve Warsaw Illustrated Weekly . První knižní vydání vyšlo v roce 1897 .
Předchůdcem románu byl autorův příběh „Z legend starověkého Egypta“ (Z legenda dawnego Egiptu, vydáno v roce 1888 ; v ruském překladu - „Faraonův vnuk“).
Boleslav Prus aktivně využíval dostupné literární zdroje, zejména knihy francouzského egyptologa Gastona Maspera „Starověké dějiny národů Východu“ (1875) a „Historické příběhy“ (1889; polopřeklad 1893). Z minulé knihy převzal hlavní dějovou linii - pád faraona XX. dynastie a předání moci knězi Amona , stejně jako některá jména - Sargon, Izdubar, Ennana, Bakura atd. Prus použil a dílo amerického vědce J.W.Drapera „History of Mental Development Europe“ (v polském překladu, 1873), stejně jako „Historie starověkého Egypta“ (Vilna, 1880) od slavného lékaře a cestovatele Ignacy Jagel , z r. jehož přijal jméno Ramses XIII., jehož existenci moderní egyptologové popírají [1] .
Mezi spisovatelovými současníky byla také populární verze, které se držel zejména jeho životopisec Ludwik Vlodek, že konflikt mezi mladým ruským císařem Mikulášem II . a K.P.Svatého synoduhlavním prokurátorem [2] .
Román také reflektuje problémy současného evropského kolonialismu, zejména boj o Egypt mezi Anglií a Francií a povstání v letech 1879-1882 , které vedl Ahmed Arabi Pasha [3] .
"Pharaoh" je předposlední z hlavních románů spisovatele (román " Proměny " nebyl dokončen). Děj románu se odehrává ve starověkém Egyptě v polovině 11. století před naším letopočtem. E. - během úpadku XX. dynastie egyptských faraonů, která završila Novou říši .
Děj románu je příběhem zápasu fiktivní historické postavy - mladého faraona Ramsese XIII. - s mocnou kastou kněží Amon-Ra , vedenou zákeřným Kherihorem . Kritika duchovenstva obsažená v tomto díle byla relevantní pro katolickou církev [4] .
Při zobrazení úpadku kdysi mocného státu hledá autor odpověď na otázku důvodů tohoto úpadku - a čtenáři, který tuší o éře Prusa, je zřejmé, že problémy románu jsou oživený rozkladem a krizí polské buržoazně-feudální společnosti současné spisovatele. Z toho v žádném případě nevyplývá, že Prus pouze „kamufloval“ moderní myšlenky vybavením a názvy převzatými ze starověku. Význam „faraona“ ve vývoji polského historického románu naopak spočívá v tom, že v něm – poprvé v dějinách polské literatury – na tak vysoké umělecké úrovni, s využitím vědeckých poznatků tzv. minulost autorovi k dispozici, bez zjevné modernizace, sociální problémy byly prezentovány v živých obrazech vzdálené doby, které mají velký význam pro lepší pochopení problematiky naší doby, byl učiněn pokus o pochopení zákonitostí historického pokroku [5 ] .
Ve Faraonovi se Prus dotýká problémů tíživé situace lidí, jejich role v životě státu a také analyzuje podstatu politické moci, vztah mezi morálkou a politikou , vztah mezi „národními“ zájmy a aspiracemi. lidu, důvody neúspěchu reforem, machiavelismus a idealismus v politice, role nahodilého a přirozeného v dějinách, láska a přátelství v mezilidských vztazích, cena života jednotlivce.
Spisovatel přenáší průběh myšlení současného člověka do starověké východní společnosti, občas připouští zjevné anachronismy a vkládá do úst hlavního hrdiny, fiktivního posledního faraona 20. dynastie Ramesse XIII., myšlenky, které jsou pro vládce starověku nemyslitelné svět. Navzdory tomu je román „Faraon“ spolu s uměleckými díly německého egyptologa druhé poloviny 19. století Georga Eberse považován za jeden z nejpřesnějších a nejúplnějších literárních popisů života starověké egyptské společnosti.
Po dokončení před vydáním byl román publikován ve varšavském časopise „ Illustrated Weekly “ od října 1895 do konce roku 1896 a v samostatném vydání vyšel v roce 1897 .
V ruštině byla vydána v samostatných kapitolách v roce 1897 v časopise „God's World“, v překladu Vladimira Manotskova, a vydána v samostatné knize v roce 1898 . V SSSR byl opakovaně přetištěn překlad E. N. Tropovského vyrobený v roce 1938 [6] .
Román byl poprvé publikován ve Spojených státech v roce 1902 v Bostonu v překladu Jeremiáše Curtina pod názvem Faraon a kněz. Historický román ze života starověkého Egypta „(Faraon a kněz; historický román starověkého Egypta) a na obálce bylo skutečné jméno a příjmení autora: Alexander Glovatsky (Alexander Glovatski) [7] .
Faraonský román byl přeložen do následujících jazyků: angličtina , arménština , bulharština , maďarština , holandština , gruzínština , hebrejština , španělština , litevština , němčina , rumunština , ruština , srbochorvatština , slovenština , slovinština , ukrajinština , francouzština , čeština , esperanto , estonština .
Román byl jedním z oblíbených děl Josifa Vissarionoviče Stalina [8] .
V roce 1966 natočil podle románu polský filmový režisér Jerzy Kawalerowicz stejnojmenný film . Výsledkem bylo, že po vydání knihy a poté filmu získala určitou slávu i taková historická postava jako Herihor [9] .