Arménie zaujímá jedno z prvních míst na světě co do počtu rostlinných druhů na jednotku plochy – přes 100 druhů na 1 km² [1] . Rozmanitost vegetace republiky je dána přítomností komplexního reliéfu, rozmanitostí přírodních a klimatických podmínek, geografickou polohou a zvláštnostmi vývoje přírodního prostředí a krajinných pásem. Složitá kartografie hor zanechala velký vliv i na flóru – sdružená celistvost zvrásněných pohoří, mezihorských kotlin, plání a náhorních plošin.
V Arménii roste asi 3500 druhů rostlin ze 150 čeledí , z nichž asi 108 druhů se vyskytuje pouze v Arménii . Na severovýchodě jsou běžné listnaté lesy s převahou dubu a buku , tisu , na jihovýchodě suchomilnější doubravy . Pro rovinaté části Arménie je typická stepní vegetace, typické jsou pýřité stepi, spolu s pérovcem se vyskytují typcheg , tenkonohý , povaleč . Na kamenitých a kamenitých půdách rostou keře - mandle , řešetlák Pallas , derzhiderevo , tragant astragalus , akantholimon , chistets , tymián a šalvěj .
Flóra Arménie zahrnuje 4 taxonomické skupiny - řasy , houby , lišejníky a cévnaté rostliny .
Rozmanitost flóry Arménie :
| Skupina | Celkový počet druhů | Počet endemických druhů nebo poddruhů |
|---|---|---|
| cévnatých rostlin | 3555 | 106 |
| Houby | 4166 | 2 |
| mechy | 395 | - |
| Mořská řasa | 388 | - |
| Lišejníky | 300 | - |
| Celkový | 8804 | 108 |
V Arménii jsou řasy poměrně málo prozkoumány. Jejich biodiverzitu představuje 143 druhů, patřících především mezi zelené, rozsivek, žlutozelené a modrozelené řasy.
Mycobiota Arménie je zastoupena 4200 druhy. Mikroskopické houby zahrnují 125 druhů peronospor, z nichž většina jsou extrémně nebezpeční parazité a patogeny. Významné místo v mykobiotě zaujímá 541 druhů půdních mikromycetů nalezených v republice, mezi nimiž jsou rozšířeni zejména zástupci rodu Fusarium.
Svéráznou ekologickou skupinu představují vodní houby vyskytující se v republice (asi 200 druhů), mezi nimiž jsou rozšířeni zejména zástupci rodů Achlia, Blastocladia, Clavariopsis, Saprolegia, Tetracladia, Tricladia aj. houby (více než 25 druhů), mezi které převažují zástupci rodu Arthrobotis. Taxonomická diverzita makroskopických hub vyskytujících se na území republiky je zastoupena 1182 druhy, z toho 284 druhů je jedlých a naprostá většina patří mezi agarické houby. Z jedovatých hub (59 druhů) jsou pro člověka nejnebezpečnější potápka bledá, muchovník, nepravý medonosný aj.
V současné době je v Arménii známo 290 druhů lišejníků, přičemž nejpodrobněji je prozkoumáno povodí jezera Sevan, kde se vyskytuje 190 druhů lišejníků.
Zahrnují skupiny vyšších rostlin, ve kterých je asi 3500 druhů (téměř 50 % flóry Kavkazu):
Na území republiky se vyskytuje pouze 430 druhů mechorostů , rozšířených především ve středohorských a lesních oblastech.
Lycopsformes jsou zastoupeny dvěma druhy. Nejběžnějším druhem je plstnatec švýcarský ( Selaginella helvetica ), který se vyskytuje na vlhkých subalpínských loukách severní Arménie .
Přesličky jsou zastoupeny 6 druhy, které jsou rozšířeny v poměrně vlhkých lesních a lučních oblastech, podmáčených údolích řek, místy v pískovcích a křovinách. Nejběžnější druhy jsou: polní ( Equisetum arvense ), bahenní ( Equisetum palustre ) a větvené ( Equisetum ramosissimum ).
Kapradiny jsou zastoupeny 38 druhy, z nichž nejtypičtější jsou pro Arménii měchýřka křehká ( Cystopteris fragilis ), stonožka obecná ( Polypodium vulgare ), samice jesetera ( Athyrium filix-femina ), kapradina samec ( Dryopteris filix-mas ) a další druhy, většinou běžné v lesním pásu.
Nahosemenné rostliny jsou zastoupeny 9 druhy. Jedná se o: 5 druhů cypřiše , bobule tisu ( Taxus baccata ) aj. Nahosemenné rostliny rostoucí v okrasných školkách jsou zavlečené druhy z jiných botanických a geografických oblastí.
Krytosemenné (kvetoucí) se vyznačují bohatstvím svého druhového složení a rozmanitostí - asi 3015 druhů.
Dendroflóra Arménie je zastoupena více než 250 druhy stromů a keřů . Hlavními lesotvornými druhy jsou listnaté stromy, které zabírají 81,3 % zalesněné plochy. Jedná se o stromy rodů dub , buk a habr . Asi 8 % zalesněné plochy tvoří borovice .
Největší lesík platanů orientálních ( lat . Platanus orientalis ) roste v Arménii [2] . Háj se nachází v oblasti Syunik , v údolí řeky Tsav , v přírodní rezervaci Shikahogh . Rozkládá se podél řeky v délce asi 15 km, zaujímá plochu asi 120 hektarů [3] .
| zeleninový pás | Výška nad y. m. (m) | Charakteristická rostlinná společenstva | Charakteristické druhy |
|---|---|---|---|
| Poušť-polopouště | 500–1200 (1400) | halofilní, gypsofilní a psamofilní, pelyněk, pelyněk efemérní, pelyněk obilný, pelyněk-slankový a slanoplodý | solyanka šedá, solyanka vřes, juzgun horský, pelyněk vonný, dubrovník šedý, kochia plazivá |
| step | 1200–2200 (2400) | Peříčko-Ovesné vločky, Ohniště-Ovesné vločky-tenké nohy, Ohňostroj-Ovesné vločky, Vousatý, Pohovka, Forb-Bonfire, Keř a Tragant | Tyrsa péřovka, péřovka Lessingova, péřovka nádherná, kostřava, orlosup obecný |
| Les | 600–2200 (2500) | Širokolisté listnaté lesy: buk, dub a habr. Suché světlé lesy: jehličnaté (jalovec) a listnaté (pistácie, kostra, javor, hrušeň, mandle atd.). Forbs a obiloviny, s úzkolistou péřovkou, ohně, můry, obiloviny, ostřice | buk orientální, dub velkoplodý, dub iberský, habr obecný, habr orientální, jasan vysoký, borovice, platan orientální, tis bobulový |
| Subalpine | 2200-2800 | Suchá obilná kaše (oheň, ovesná kaše, ohňostroj tenkonohý, oves), ovesná kaše pestrá, mokrá obilná můra, předkrm, keř a vysoká tráva | ječmen fialový, modrásek alpský, kohoutek, kostřava obrovská, modrásek dlouholistý, kapitula arménská, doronicum oblongata |
| Vysokohorský | 2800-4000 | Cereální forba: táborák, kostřava, tenkonohý, modrásek, forbové louky | zvonek trojcípý, pampeliška Stevenova, kostřava, bělovous, ostřice aj. [4] |
| Tavush | Lori | Shirak | Aragatsotn | Kotayk |
| Gegharkunik | Armavir | Ararat | Vayots Dzor | Syunik |
Endemické rostliny Arménie jsou rostliny, jejichž přirozený areál převládá pouze na území Arménie .
Arménie je země bohatá na endemity , což lze vysvětlit geografickými rysy, rozmanitostí klimatu , půdami , velkými změnami nadmořské výšky a přítomností sladkovodních zdrojů.
Arménie je také velmi zajímavá z botanického a geografického hlediska kvůli výskytu endemických druhů. Počet endemických květen Arménie je 120 druhů – asi 3 % z celkového druhového složení její květeny a 1,5 % květeny Kavkazu (tabulky 6 a 7). Jižní a střední suché oblasti republiky jsou nejbohatší na endemické druhy. Naprostá většina endemických druhů květeny Arménie jsou neoendemické nebo druhy, které se vytvořily v období čtvrtohor nebo v holocénu .
Rostou zde rostliny s velmi úzkým areálem , které se kromě Arménie vyskytují na omezeném počtu míst růstu na blízkých územích sousedních států .
| Ne. | Rodina | Počet endemitů |
|---|---|---|
| jeden | Compositae (Asteraceae) | 26 |
| 2 | Rosaceae (Rosaceae) | 24 |
| 3 | Norichnikovye (Scrophulariaceae) | osm |
| čtyři | Luštěniny (Fabaceae) | 7 |
| 5 | brukvovité (Brassicaceae) | 6 |
| 6 | hřebíček (Caryophyllaceae) | 5 |
| 7 | Obiloviny (Poaceae) | 5 |
| osm | Brutnák lékařské (Boraginaceae) | čtyři |
| 9 | Umbelliferae (Apiaceae) | 3 |
| deset | Angrešt (Grossulariaceae) | 2 |
| jedenáct | Olovo ( Plumbaginaceae ) | 2 |
| 12 | řepkový (Orobanchaceae) | 2 |
| 13 | Rubiaceae (Rubiaceae) | 2 |
| čtrnáct | zvonky (Campanulaceae) | jeden |
| patnáct | Zimolez (Caprifoliaceae) | jeden |
| 16 | Slzy ( Dipsacaceae ) | jeden |
| 17 | Euphorbiaceae (Euphorbiaceae) | jeden |
| osmnáct | Muškáty (Geraniaceae) | jeden |
| 19 | třezalka tečkovaná (Hypericaceae) | jeden |
| dvacet | Liliaceae (Lilliaceae) | jeden |
| 21 | Len (Linaceae) | jeden |
| 22 | Malvaceae (Malvaceae) | jeden |
| 23 | Zdroj (Polygalaceae) | jeden |
| ruské jméno | Latinský název |
|---|---|
| Iris nejelegantnější | Iris elegantissima |
| Iris Grossheimová | Iris Grossheimii |
| Arménská lilie | lilium armenum |
| Zangezur hloh | Crataegus zangezura |
| Arménský hloh | Crataegus armena [5] |
| Zvonek Zangezur | Campanula zangezura |
| Tahtajský salát | Lactuca takhtadzhianii |
| Nejkrásnější je třezalka | Hypericum formosissimum |
| Solyanka Tamamshyan | Salsola tamamschjanae |
| Rowan Hayastanskaya | Sorbus hajastana |
| Starší Tigran | Sambucus tigranii |
| Haystanská chrpa | centaurea hajastana |
| Pampeliška Steven | Taraxacum stevenii |
| Pryskyřník aragatský | Ranunculus aragazii |
| Hruška Zangezur | Pyrus zangezura |
| Sněženka Artyušenko | Galanthus artjuschenkoae |
| Symfiandra ze Zangezuru | Symphyandra zangezura |
| Třezalka Eleanor | Hypericum eleonorae |
| Tulipán smíšený | Tulipa zmatená |
| arménská kapitula | Cephalaria armeniaca |
| Kozelets aragatsky | Scorzonera aragatzii |
| Kozelecký korek | Scorzonera suberosa |
| Stipa hololifolia | Stipa pennata subsp. lejophylla |
| Massalský zvon | Campanula massalskyi |
| Cousinia velkoplošná | Cousinia gigantolepis |
| Blackberry Takhtajyan | Rubus takhtadjanii |
| Yarutka Takhtajyan | thlaspi takhtadjanii |
| Cousinia velkoplošná | Cousinia gigantolepis [6] [7] [8] [9] |
Mnoho rostlinných druhů Arménie může zmizet. Děje se tak v důsledku přírodních procesů a lidských činností. K dnešnímu dni v zemi zmizelo asi 35 druhů rostlin , které mají velký hospodářský význam. V Červené knize (informace za rok 2011) je také uvedeno 452 druhů, které představují přibližně 14 % veškeré flóry Arménie . 61 rostlinných druhů Arménie je zahrnuto v Červené knize bývalého SSSR (informace za rok 1984). Mezi ohrožené druhy patří kalamus ( Acorus calamus ), cenná léčivá rostlina, a krásný jidášovec ( Cercis griffithii ), kterému v důsledku rozvoje zemědělství hrozí vyhynutí . Mezi ohrožené druhy patří i endemický slanoplod tamamshyan ( Salsola tamamschjanae ), ohrožený zpracováním písku, a subendemický kosatec Grossheimův ( Iris grossheimii ). Stav nižších rostlin navíc nebyl definitivně objasněn. 15 druhů hub je považováno za ohrožené. [deset]
Fosilní flóra byla nalezena: poblíž vesnice Dzoraghbyur , 8 km jižně od vesnice Zangakatun, poblíž opuštěné vesnice Germanis, poblíž vesnice Azatek, poblíž vesnice Agarak , v těsné blízkosti severovýchodní části nádrže Shamb .
| Asijské země : Flora | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti | Akrotiri a Dhekelia Britské indickooceánské území Hongkong Macao |
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| |
| Evropské země : Flora | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti |
|
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |