Chesa (obřad)
Chesa ( kor . 제사 , desa , tesa ) - obřad konaný ve většině korejských rodin vyznávajících buddhismus , katolicismus i nenáboženské ; Protestanti se obecně zdržují jeho držení [1] . Hlavním účelem chesy je uctění památky předků .
Od počátku 18. století až do roku 1939 církev katolíkům zakazovala uctívání předků, zákaz vynesl po teologických sporech Klement XI . Papež Pius XII . zákaz zrušil, ale mnoho Korejců v USA , zejména protestantů, chesu necvičí [1] [2] [3] .
Odrůdy
Termín "chesa" zahrnuje celou řadu obřadů: kijesa ( kor . 기제사 ? ,忌祭祀? , každoroční vzpomínkový obřad v den úmrtí předků až do páté generace), chhare ( kor . 차례 ? ,茶禮? , obřady na Nový rok a chuseok ), seonmyo ( kor. 성묘 ? ,省墓? , obřady konané před hroby předků před chuseokem a novým rokem), myosa ( kor. 묘사 ? ,墓祀? , rituály prováděné na hrobech desátého lunárního měsíce).
Všechny obřady tohoto druhu lze rozdělit do tří variant [4] :
- chare ( kor. 차례 ? ,茶禮? ) - obřady s čajovým obřadem , konané 4x ročně o velkých svátcích;
- kije ( cor. 기제 ? ,忌祭? , také kijesa) - domácí obřady v noci před výročím smrti předka;
- sije ( kor. 시제 ? ,時祭? ; také sasije) jsou sezónní rituály konané na počest vzdálených předků během 5 generací v desátém lunárním měsíci.
Proces
Podle tradice by hřeben měla provádět rodina nejstaršího syna zemřelého, případně rodina nejstaršího vnuka (nejstarší syn nejstaršího syna, bez ohledu na skutečný poměr věku vnoučat). V moderních rodinách může rituál provádět každý potomek, včetně dcery nebo mladšího syna. K chesa se připravuje víno , polévka taro , hovězí maso , ryby , tři barevná zelenina , různé ovoce , tteok a další sladkosti , které si za života oblíbili zejména mrtví [2] . Sinwi ( Kor. 신위 ? ,神位? ), pamětní deska symbolizující přítomnost ducha, je umístěna uprostřed stolu [5] .
Po půlnoci nebo večer před výročím smrti potomci postavili zástěnu , „chesasan“ stůl, na kterém se v malých miskách v určitém pořadí rozkládají pokrmy. Na západní straně stolu by měla být rýže, maso a bílé ovoce; na východě - polévky, ryby a červené ovoce. Řada jídel nejblíže obrazovce zahrnuje rýži a polévky, následovanou zeleninou; maso a ryby jsou umístěny uprostřed a ovoce [6] [7] zabírá řadu nejblíže přítomným . Jednotlivé obětiny mužským předkům jsou umístěny na západní straně, ženám na východní straně. Po okrajích stolu je umístěna svíčka a doprostřed je umístěna kadidelnice .
Typický obřad zahrnuje následující prvky [6]
- kanshin ( kor. 강신 ? ,降神? ) - vyvolávání duchů předků;
- cheoheon ( kor. 초헌 ? ,初獻? , "první oběť") - obětování rýžového alkoholu od nejstaršího potomka a jeho manželky, po kterém dělají tradiční mašle;
- ahon ( kor . 아헌 ? ,亞獻? , „druhá oběť“) – podobná nabídka od druhořadých potomků a manželů žen, které jsou dcerami nebo vnučkami zesnulého;
- jeonghon ( kor. 종헌 ? ,終獻? , „poslední oběť“) – podobná oběť ze třetí generace potomků;
- sapsi ( kor. 삽시 ? ,揷匙? , "strčení lžíce") - nejstarší mužský potomek zapíchne lžíci do středu misky s rýží;
- yusik ( kor. 유식 ? ,侑食? ) - účastníci obřadu vycházejí ze dveří místnosti s chesasanem, aby umožnili předkům jíst (tato fáze se nazývá "hapmun", kor. 합문 ? ,闔門? ). Pak nejstarší dítě třikrát zakašle a všichni se vrátí do pokoje („kemun“ Kor. 계문 ? ,啟門? );
- honda ( kor. 헌다 ? ,献茶? , "čajová oběť") - nápoj se vaří ze smažené rýže pro předky;
- cheolsan ( kor. 철상 ? ,撤床? , “uklízení stolu”) - přítomní se dvakrát ukloní, načež jsou duchové odstraněni ze stolu na další rok. Obětiny jsou odstraněny ze stolu a modlitba dříve napsaná na papíře je spálena;
- umbok ( kor. 음복 ? ,飮福? ) - přítomní si mezi sebe rozdělují obětiny a jedí je; věří se, že s použitím obřadního jídla na rodinu sestoupí milost.
Jídlo z oltáře může být podáváno sousedům a přátelům vykonáváním buddhistického rituálu sisik , typu punya ; spolu se čtením súter by měl sisik pomoci duchu zesnulého dostat se do sukhavati [2] .
Poznámky
- ↑ 1 2 Park, Chang-Won. Kulturní míšení v korejských posmrtných obřadech (neopr.) . - Continuum International Publishing Group , 2010. - S. 12 -13. — ISBN 978-1-4411-1749-6 .
- ↑ 1 2 3 Suh, Sharon A. (2004), Být buddhistou v křesťanském světě: Gender a komunita v korejském americkém chrámu , University of Washington Press, str. 49, ISBN 0-295-98378-7
- ↑ Kwon, Okyun. Buddhističtí a protestantští korejští imigranti: náboženské přesvědčení a socioekonomické aspekty života . - LFB Scholarly Publishing LLC, 2003. - S. 137-138. - ISBN 978-1-931202-65-7 .
- ↑ Bae, Choon Sup. Výzva uctívání předků v Koreji (neopr.) . - University of Pretoria, 2007. - Srpen.
- ↑ Jak držet Jesa (19. září 2010). Staženo 24. února 2012. (neurčitý)
- ↑ 1 2 Courtney, Charles; jung mladý lee. Východní vítr: Taoistické a kosmologické důsledky křesťanské teologie . – University Press of America, 1997. - ISBN 978-0-7618-0861-9 .
- ↑ Mnemotechnická pomůcka archivována 3. srpna 2012. pro zveřejnění to vypadá jako 飯西羹東， 紅東白西， 魚東肉西，頭東尾西。 (반서갱동， 민츙쐖츱센섖.
Odkazy