Ekonomika Slovinska

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. září 2021; kontroly vyžadují 14 úprav .
Ekonomika Slovinska

Lublaň
Měna Euro
Statistika
HDP

▲ 56,920 miliard $ (nominální) [1]

▲ 80,375 miliardy $ (PPP) [1]
Pořadí podle HDP 80. (nominální) / 99. (PPP)
růst HDP 4,4 % (2018) [2] [3]
HDP na obyvatele

▲ 27 506 $ (nominální, 2019) [1]

▲ 38 841 $ (PPP, 2019) [1]
HDP podle odvětví zemědělství: 2,2 %
průmysl: 35 %
služby: 62,8 %
inflace ( CPI ) 0,5 ± 0,1 procenta [10]
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 991 667 (2017)
Průměrná mzda před zdaněním 2064,12 € [4] [5] [6] / 2250,74 $ měsíčně (prosinec 2021)
Průměrná mzda po zdanění 1336,82 € [4] [5] [6] / 1457,68 $ měsíčně (prosinec 2021)
Míra nezaměstnanosti ▼ 4,2 % (srpen 2019) [7]
Mezinárodní obchod
Vývozní 28,01 miliard $ (2016) [8]
Import 26,86 miliard $ (2016) [8]
veřejné finance
Státní dluh 70,4 % HDP (2018) [9] Rozpočtový deficit: 0,0 % HDP (2017)
Vládní příjmy 8,52 miliardy (2015)
Vládní výdaje 9,80 miliardy (2015)
Údaje jsou v  amerických dolarech , pokud není uvedeno jinak.

Slovinsko je v současnosti poměrně vyspělá země se stabilně rostoucí ekonomikou. HDP na obyvatele je 88 % průměru 27 zemí Evropské unie. [11] Mezi slovanskými a postkomunistickými zeměmi má Slovinsko nejvyšší HDP na obyvatele. V přepočtu na HDP na obyvatele (nominální) - 27 506 USD [1] V přepočtu na HDP na obyvatele (PPP) - 38 841 USD [1] Od prosince 2021 má Slovinsko mezi slovanskými a všemi postkomunistickými zeměmi světa druhá nejvyšší čistá průměrná mzda po Estonsku (1392,45 EUR) a nejvyšší čistá minimální mzda (749,73 EUR). [12] [5] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] Průměrná mzda k prosinci 2021 je 2064,12 eur ( hrubého) a 1336,82 eur (netto). [4] [5] [6] Minimální mzda: 1 074,43 € (hrubá, od 1. ledna 2022) a 749,73 € (čistá, od 1. ledna 2022). [18] [19] [20] [22] [23] [24] Ve Slovinsku v roce 2018 pobírá minimální mzdu 3 300 lidí . [5] V roce 2004 vstoupilo Slovinsko spolu s řadou dalších bývalých socialistických zemí do Evropské unie . V roce 2007 přijala euro , jako první mezi novými členy EU. Od roku 2010 je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj . [25]

Slovinsko má dobře vzdělanou pracovní sílu a rozvinutou infrastrukturu. Nachází se na křižovatce hlavních dopravních tahů. [25] Na druhou stranu úroveň přímých zahraničních investic je jedna z nejnižších. Slovinské hospodářství bylo vážně zasaženo evropskou hospodářskou krizí, která začala koncem 21. století. [25]

Přední slovinská průmyslová odvětví dnes vyrábějí elektroniku, elektrická zařízení, chemikálie, léčiva, textil, papír a papírenské výrobky, výrobky ze dřeva a automobily. Téměř dvě třetiny lidí jsou zaměstnány v sektoru služeb. [26]

Statistiky

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní ekonomické ukazatele za roky 1992-2018. [9]

Rok HDP (PPP) (miliardy eur) HDP na obyvatele (PPP) (v EUR) Růst HDP (reálný) míra inflace (v procentech) Nezaměstnanost (procenta) Vládní dluh (procento HDP)
1992 7,78 3 222 … … 7,8 % …
1993 7,78 3 922 2,8 % 31,9 % 8,6 % …
1994 7,78 4546 5,3 % 20,7 % 8,5 % …
1995 10,52 5 308 4,1 % 13,7 % 7,0 % 17 %
1996 10,52 6 103 3,6 % 9,9 % 6,8 % dvacet %
1997 10,52 6 963 5,0 % 8,3 % 7,0 % 21 %
1998 10,52 7 734 3,3 % osm % 7,4 % 21 %
1999 10,52 8 707 5,3 % 6,1 % 7,4 % 22 %
2000 18,85 9 484 3,7 % 8,9 % 6,7 % 29 %
2001 21.15 10 626 3,2 % 8,3 % 6,2 % 29 %
2002 23,55 11 809 3,5 % 7,5 % 6,3 % 28 %
2003 25,61 12 838 2,7 % 5,5 % 6,7 % 27 %
2004 27,61 13 838 4,4 % 3,6 % 6,3 % 27 %
2005 29.11 14 574 3,8 % 2,5 % 6,5 % 26 %
2006 31,47 15 708 5,7 % 2,5 % 6,0 % 26 %
2007 35.07 17 446 7,0 % 3,7 % 4,9 % 23 %
2008 37,93 18 865 3,5 % 5,7 % 4,4 % 22 %
2009 36,25 17 838 −7,6 % 0,8 % 5,9 % 35 %
2010 36,36 17 764 1,3 % 1,8 % 7,3 % 38 %
2011 37.06 18 075 0,9 % 1,8 % 8,2 % 46 %
2012 36,25 17 637 −2,6 % 2,6 % 8,9 % 54 %
2013 36,45 17 706 −1,0 % 1,8 % 10,1 % 70 %
2014 37,63 18 259 2,8 % 0,2 % 9,7 % 80 %
2015 38,85 18 834 2,2 % −0,5 % 9,0 % 83 %
2016 40,37 19 555 3,1 % −0,5 % 8,0 % 78 %
2017 42,99 20 807 4,9 % 1,4 % 6,6 % 74 %
2018 45,76 22 129 4,1 % 1,7 % 5,1 % 70 %

Historie

Ačkoli populace Slovinska byla jen o jedné jedenácté to Jugoslávie , jeho ekonomika byla nejrozvinutější z jugoslávských republik. Tvořila pětinu HDP a třetinu exportu. [27] Slovinsko tak získalo nezávislost v roce 1991 s již relativně prosperující ekonomikou a silnými vazbami na západní trhy.

Od získání nezávislosti Slovinsko energicky diverzifikuje svůj obchod se Západem a integruje se do západních a transatlantických institucí. Slovinsko je zakládajícím členem Světové obchodní organizace . V roce 1996 vstoupila do CEFTA . V roce 2004 vstupuje Slovinsko do Evropské unie a v roce 2007 přechází z národní měny tolar na euro. Slovinsko je také členem Jihovýchodní evropské iniciativy pro spolupráci (SECI), Středoevropské iniciativy a Černomořské organizace pro hospodářskou spolupráci .

Hospodářská krize na konci roku 2000 způsobila slovinské ekonomice vážné škody. Veřejný dluh (včetně státních záruk) v letech 2009–2012 vzrostl ze 14,0 miliard eur na 19,7 miliard eur [28] . V roce 2009 klesl HDP na obyvatele o 7,9 %, což je největší pokles v Evropské unii po pobaltských státech a Finsku . Po recesi v roce 2009 a pomalém oživení taženém vývozem [29] ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 slovinské hospodářství sklouzlo zpět do recese. [30] Důvodem byl pokles domácí spotřeby a také zpomalení růstu exportu. [30] Slovinsko vyváží především do zemí eurozóny. [25] Důvodů poklesu domácí spotřeby bylo několik: fiskální úspornost, zmrazení rozpočtových výdajů v posledních měsících roku 2011, [31] selhání snah o realizaci ekonomických reforem, narušení financování a pokles exportů. [32] Stavebnictví bylo v letech 2010 a 2011 také těžce zasaženo. [třicet]

Zahraniční obchod

Slovinský zahraniční obchod je orientován na další země EU, především na Německo , Rakousko , Itálii a Francii . Například v roce 2006 představovalo 25 zemí EU 68,5 % slovinského vývozu a 80,2 % slovinského dovozu [33] . Je to důsledek přeorientování velkoobchodu na Západ a rostoucí trhy střední a východní Evropy tváří v tvář kolapsu jugoslávských trhů. Slovinská ekonomika je velmi závislá na zahraničním obchodu. Obchod tvoří asi 120 % HDP (celkový vývoz a dovoz). Přibližně dvě třetiny obchodních vazeb Slovinska jsou se zeměmi EU.

Ekonomické ukazatele

Taková tradiční odvětví slovinské ekonomiky jako zemědělství , lesnictví a rybolov tvoří relativně nízkých 2,5 procenta HDP a zaměstnávají pouze 6 procent populace. Průměrná velikost farmy je asi 5,5 hektaru. Část Slovinska je součástí alpsko-jadranského bioregionu, který se v současnosti účastní velké iniciativy ekologického zemědělství . Mezi lety 1998 a 2003 se podíl ekologického sektoru v zemědělství ve Slovinsku zvýšil z méně než 0,1 % na 3,3 % – průměr Evropské unie. [34]

Slovinsko má v posledních letech rozpočtový deficit . Průměrný schodek mezi lety 1999 a 2007 byl asi 650 milionů dolarů ročně, ale to bylo méně než 23 % HDP. [35] V roce 2008 byl malý přebytek: příjmy v celkové výši 23,16 milionu USD a výdaje 22,93 milionu USD. [36] Vládní výdaje činily 38 % HDP. K lednu 2011 není celkový veřejný dluh Slovinska znám. Statistický úřad Republiky Slovinsko uvedl, že na konci září 2010 to bylo (bez státem garantovaných půjček) 19,5 miliardy eur nebo 54,2 % HDP. Podle slovinského ministerstva financí v lednu 2011 to bylo těsně pod 15 miliardami EUR nebo 41,6 % HDP roku 2009. Slovinské finanční noviny Finance však spočítaly, že dluh v lednu 2011 byl ve skutečnosti 22,4 miliardy eur, tedy téměř 63 % HDP, což překračuje 60% hranici povolenou Evropskou unií. [37] [38] Dne 12. ledna 2011 Slovinská účetní komora odmítla údaje předložené ministerstvem jako nesprávné a požadovala rezignaci ministra financí Franze Krizanicha. [39]

Tradiční slovinská protiinflační politika silně spoléhá na omezení přílivu kapitálu. Privatizační proces upřednostňuje zasvěcené kupce a nařizuje dlouhodobá zpoždění v obchodování s akciemi, což je ztíženo kulturní ostražitostí před „kupováním“ cizinci. Ve Slovinsku tak vznikla řada překážek pro účast zahraničního kapitálu v ekonomice. Nicméně Slovinsko obdrželo některé významné zahraniční investice, včetně investice 125 milionů $ od společnosti Goodyear v roce 1997. Na konci roku 2008 činil zahraniční kapitál ve Slovinsku asi 11,5 miliardy USD a Slovinci investovali v zahraničí 7,5 miliardy USD. K 31. prosinci 2007 byla hodnota akcií kotovaných na lublaňské burze 29 miliard USD.

Nezaměstnanost

Podle Statistického úřadu Republiky Slovinsko byla míra nezaměstnanosti ve druhém čtvrtletí roku 2021 4,3 %, bez práce bylo 44 000 lidí. [40] [6]

Příjmy obyvatelstva

Slovinsko má ze všech bývalých zemí komunistického plánovaného hospodářství druhou nejvyšší čistou průměrnou mzdu po Estonsku (1 392,45 EUR) a nejvyšší čistou minimální mzdu (749,73 EUR), nejvyšší nominální HDP na obyvatele , řadí se na 34. místo na světě, hned za Tchaj-wanem . Druhý po České republice HDP v PPP na obyvatele . Od 1. ledna 2019 je minimální mzda 886 eur (brutto) a 667 eur (netto). [41] [42] [43] [44] Minimální starobní důchod v roce 2018 činí 500 eur. [45] [46] Keitzův index (poměr mezi minimální a průměrnou mzdou v zemi) ve Slovinsku k roku 2019 (průměr 1676 eur a minimum 886 eur [47] [48] ) je asi 53 %. Od 1. ledna 2021 je minimální mzda 1 024,24 eur (brutto) a 736 eur (netto). [49] [50] [51] [21] 1. ledna 2022 je minimální mzda 1 074,43 eur (brutto) a 749,73 eur (netto). [18] [19] [20] [22] [23] Průměrná mzda k prosinci 2021 je 2 064,12 EUR (brutto) a 1 336,82 EUR (netto). [4] [5] [6]

Energie

Prokázané (spolehlivé) energetické zásoby Slovinska (ke konci roku 2015) se odhadují na 0,092 miliardy toe (v uhelném ekvivalentu) [52] Energetickou závislost země v letech 1990-2020 ilustruje následující graf [53]

V roce 2019 je podle údajů EES EAEC [53] a UNdata [54] produkce fosilních paliv 2367 tisíc tce. Celková zásoba je 4584 tisíc toe. 1 751 tis. toe neboli 38,2 % z celkové dodávky bylo vynaloženo na přestavbu v elektrárnách a teplárnách. Instalovaný výkon - čisté elektrárny - 3820 MW, z toho: tepelné elektrárny spalující fosilní paliva (TPP) - 39,6 %, jaderné elektrárny (JE) - 18,0 % a obnovitelné zdroje energie (OZE) - 42,4 % . Hrubá výroba elektřiny – 16 100 milionů kWh, včetně: tepelných elektráren – 32,8 %, jaderných elektráren – 36,2 %, obnovitelných zdrojů energie – 31,0 %. Konečná spotřeba elektřiny - 13 679 milionů kWh, z toho: průmysl - 47,5 %, doprava - 1,7 %, spotřebitelé v domácnostech - 25,0 %, komerční sektor a veřejné podniky - 25,7 %, lesnictví a rybolov - 0,1 %. Ukazatele energetické účinnosti pro rok 2019: spotřeba hrubého domácího produktu na hlavu v paritě kupní síly (v nominálních cenách) - 40919 dolarů, spotřeba elektřiny na hlavu (hrubá) - 6573 kWh, spotřeba elektřiny na obyvatele - 1643 kWh. Počet hodin využití instalovaného výkonu - čisté elektrárny - 3985 hodin

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Zpráva pro vybrané země a  subjekty . MMF (20. října 2019). Datum přístupu: 10. ledna 2019.
  2. ↑ Slovinsko  . _ CIA World Factbook . Ústřední zpravodajská služba . Staženo: 11. ledna 2019.
  3. ↑ Zpráva pro vybrané země a  subjekty . IMF.org (únor 2018). Staženo: 11. ledna 2019.
  4. ↑ 1 2 3 4 Výdělky osob v placeném zaměstnání právnickými osobami, podrobné údaje, prosinec 2021
  5. ↑ 1 2 3 4 5 6 https://www.stat.si/StatWeb/Field/Index/15
  6. ↑ 1 2 3 4 5 SURS
  7. ↑ Nezaměstnanost v Evropě (podle měsíců) – Google Public Data Explorer
  8. ↑ 1 2 Blagovna menjava v letu 2016 najvišja v zadnjih letih . Izvoz v uvoz blaga, Slovinsko, prosinec 2016  (slovinština) . Statistický úřad RS . Datum přístupu: 10. ledna 2019.
  9. ↑ 1 2 Zpráva pro vybrané země a subjekty
  10. ↑ http://www.imf.org/external/datamapper/PCPIEPCH@WEO?year=2016
  11. ↑ HDP na hlavu v PPS - HDP na hlavu ve standardech kupní síly (PPS) (EU-27 = 100)  (anglicky)  (nedostupný odkaz) . Eurostat . Získáno 23. listopadu 2009. Archivováno z originálu 1. ledna 2013.
  12. ↑ Výdělky osob v placeném zaměstnání právnickými osobami, Slovinsko, prosinec 2021
  13. ↑ Podatkovna baza SiStat
  14. ↑ Eurostat: Estonsko má nejvyšší čisté mzdy ve střední a východní Evropě – rozvíjející se Evropa | Inteligence, Komunita, Zprávy
  15. ↑ Keskmine brutokuupalk | Statistikaamet
  16. ↑ Palga ja maksude kalkulaator - Palgakalkulaator 2018 . www.palk.crew.ee _ (c)2004-2018 Sergo Ulpus / sergo[c]ulpus.ee.
  17. ↑ Ametiühingud ja tööandjad leppisid kokku alampalga tõusus 654 euroni | Estonsko | CHYBOVAT
  18. ↑ 1 2 3 Uradni list - Vsebina Uradnega lista
  19. ↑ 1 2 3 Takšna bo višina minimální plače v letu 2022 | Drugi Svět na najdi.si novicah
  20. ↑ 1 2 3 Minimální platba v letu 2022 je 1 074,43 EUR - ZDS
  21. ↑ 1 2 Minimalna plača | GOV.SI
  22. ↑ 1 2 3 Find-INFO - Informativní izračuni
  23. ↑ 1 2 3 Računovodja.com - Izračuni
  24. ↑ Minimální mzda v Evropě – Google Public Data Explorer
  25. ↑ 1 2 3 4 Osnovni gospodarski podatki o Sloveniji . Základní ekonomické údaje o Slovinsku  (slovinština)  (odkaz není k dispozici) . Velvyslanectví Republiky Slovinsko Vídeň . Získáno 15. března 2012. Archivováno z originálu 18. června 2012.
  26. ↑ Slovinsko -Hospodářství  . Světová kniha faktů . Ústřední zpravodajská služba , USA (23. února 2012).
  27. ↑ Poznámka k pozadí: Slovinsko  (anglicky)  (odkaz není k dispozici) . Získáno 4. května 2009. Archivováno z originálu 15. října 2012.
  28. ↑ Knyazev Yu "Slovinsko v sevření ekonomické krize" // "Free Thought". - 2013. - č. 3 (1639). - str. 77
  29. ↑ Slovenia Country Assessment  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . EBRD . Získáno 16. února 2012. Archivováno z originálu 20. února 2012.
  30. ↑ 1 2 3 Double Dip Recese je „slovinská“ realita  (  13. března 2012).
  31. ↑ Černí, Boris . Slovinská ekonomika upadá do recese, protože vývoz oslabuje  (  29. února 2012).
  32. ↑ Zdrs v recesijo so ekonomisti pričakovali  (slovinsky) , RTV Slovenija (29. února 2012).
  33. ↑ Knyazev Yu. K. "Slovinsko jako regionální vůdce" // "Svět změny". - 2008. - č. 3. - S. 147
  34. ↑ Food First/Institut pro potravinovou a rozvojovou politiku | Pro Land, Liberty, Jobs and Justice (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 15. října 2012. Archivováno z originálu 12. listopadu 2004. 
  35. ↑ The Economist
  36. ↑ CIA – The World Factbook
  37. ↑ Lipník, Karel , Monika Weiss. Kolikšen je dejansko državni dolg Slovenije?  (Slovinština) , Časnik Finance (14. ledna 2011).
  38. ↑ SURS: Vsi dolgovi države znašajo 22.43 milijarde evrov  (Slovinština) , MMC RTV Slovinsko (14. ledna 2011).
  39. ↑ Auditní orgán požaduje odvolání ministra financí  (anglicky)  (nepřístupný odkaz) . Slovinská tisková agentura (12. ledna 2011). Získáno 15. října 2012. Archivováno z originálu dne 25. března 2012.
  40. ↑ Výsledky šetření pracovních sil, podrobné údaje, Slovinsko, 2. čtvrtletí 2021
  41. ↑ Minimalna placa bo omejena tudi navzgor
  42. ↑ DZ: Poslanci potrdili novelo zakona o minimální plači - RTVSLO.si
  43. ↑ Vsak dan prvi - 24ur.com
  44. ↑ Poslanci podprli novelo zakona o minimální plači | Denník 24
  45. ↑ Minimální důchod ve Slovinsku dosahuje 500 EUR - Novinite.com - Sofia News Agency
  46. ↑ Minimální důchod ve Slovinsku bude 500 eur - RuSerbia.com
  47. ↑ https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef18005en.pdf
  48. ↑ [1]
  49. ↑ Minimalna plača bo znašala 1024 evrov bruto | Dnevnik
  50. ↑ Za revne zgolj preživetje, ne pa tudi dostojno življenje - Svet24.si
  51. ↑ Take plačne uravnilovke in zmede pa še ne - Primorske novice
  52. ↑ Zásoby energie. Energetický potenciál . EES EAEC. Světová energetika (22.07.2021).
  53. ↑ 1 2 Energetika ve Slovinsku . EES EAEC. Světová energetika (22.05.2022).
  54. ↑ Databáze  energetických statistik . UNdata. Svět informací (duben–květen 2022).

Odkazy

Logo WikimediaPrůvodce ekonomikou Slovinska na Wikipedii  .

 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj