Ekonomika Itálie

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 6. března 2020; kontroly vyžadují 70 úprav .

Milánská burza
Měna euro (kromě Campione d'Italia ( CHF ))
fiskální rok kalendář
Mezinárodní
organizace		 Evropská unie , eurozóna , OECD , WTO
Statistika
HDP 2,004 bilionu dolarů
Pořadí podle HDP podle objemu: 8.
na obyvatele: 32
růst HDP ▲ 6,6 % (2021) [1]
HDP na obyvatele 36 428 $ (2016)
HDP podle odvětví zemědělství: 2 %
průmysl: 28 %
služby: 70 %
inflace ( CPI ) 5,5 % (září 2022) [2]
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby 5,7 % (2014)
Index lidského rozvoje (HDI) 29. (2020)
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 25 630 000 (2020) [3]
Průměrná mzda před zdaněním 2595 € [4] [5] / 2911 $ měsíčně (2018)
Průměrná mzda po zdanění 1 878 EUR [6] [7] / 2 107 $ měsíčně (2018)
Míra nezaměstnanosti 9,2 % (listopad 2021) [8]
Hlavní průmysly strojírenství, chemický, automobilový, letecký, elektronický, potravinářský
Mezinárodní obchod
Vývozní 530 miliard dolarů
Export článků průmyslové zboží, oděvy, vybavení, automobily, dopravní zařízení, chemikálie, potravinářské výrobky, minerály a kovy
Exportní partneři
Import 450 miliard dolarů (2016)
Import článků průmyslové zboží, chemikálie, dopravní zařízení, elektřina, nerosty a kovy, oděvy, potravinářské výrobky
Importní partneři
veřejné finance
Státní dluh 2,758 bilionu EUR (říjen 2022) [ 9]
Zahraniční dluh 2,560 bilionu dolarů (2020)
Vládní příjmy 884,8 miliardy dolarů (2020)
Vládní výdaje 1 bilion dolarů (2015)
Údaje jsou v  amerických dolarech , pokud není uvedeno jinak.

Itálie je rozvinutá postindustriální ekonomika, 8. největší nominální HDP na světě. Měnovou jednotkou je euro (od roku 2002). Itálie je od svého vzniku třetí největší ekonomikou eurozóny . Ekonomika země se tradičně vyznačuje velkými regionálními rozdíly v úrovni příjmů a ekonomické specializaci: průmyslově rozvinutá průmyslová a postindustriální centra na severu země čelí zaostalé krizi jihu s vysokým podílem stínové ekonomiky a stagnujícím centrálním regionům. .

Po světové finanční krizi v roce 2008 byla země vtažena do dlouhodobé recese, která se vyznačuje nárůstem zahraničního dluhu, nárůstem nezaměstnanosti na rekordní úrovně [10] , poklesem výroby a další podnikatelské aktivity [11] . Vážným problémem je také rychlý růst počtu obyvatel země vlivem imigrace, který několikanásobně převyšuje tempo růstu HDP země v roce 2000 [12] .

Obecné informace

Převážně průmyslový a vysoce rozvinutý sever a chudý, agrární jih. Přední průmyslová odvětví: strojírenství , hutnictví , chemický a petrochemický průmysl, lehká a potravinářská aromatizace. Většina území je zemědělsky nevhodná, země je dovozcem potravin.

Itálie je jedním z největších výrobců a dodavatelů na světový trh automobilů, jízdních kol a mopedů, traktorů, praček a ledniček, elektronických výrobků, průmyslového vybavení, ocelových trubek, plastů a chemických vláken, pneumatik pro automobily a také konfekce oděvy a kožená obuv, těstoviny, sýr, olivový olej, víno , ovoce a rajčatové konzervy.

Velkosériová výroba cementu, přírodních esencí a silic z květin a plodů, umělecké sklo a výrobky z fajáns, šperky. Těžba pyritů, rtuťových rud , zemního plynu , potašové soli, dolomitů, azbestu . Vzhledem k malému území a vysoké hustotě obyvatelstva je otázka recyklace odpadu v moderní Itálii akutní (viz krize v odpadcích v Itálii ).

Mezi tradiční slabiny italské ekonomiky patří převaha malých, extrémně zadlužených „rodinných“ firem s poměrně akutním nedostatkem velkého podnikového kapitálu [13] .

Od 1. ledna 1995 je členem WTO [14] .

Statistiky

V následující tabulce jsou uvedeny hlavní ekonomické ukazatele za roky 1980-2018. Inflace nižší než 2 % je označena zelenou šipkou. [patnáct]

Rok HDP (PPP)
(v miliardách eur) 		HDP na obyvatele (PPP)
(v eurech) 		Růst HDP
(reálný) 		míra inflace
(v procentech) 		Nezaměstnanost
(procento) 		Vládní dluh
(procento HDP)
1980 213,0 3 777 ▲ 3,4 % ▲ 21,8 % 7,4 % n/a
1981 ▲ 255,2 ▲ 4 517 ▲ 0,8 % ▲ 19,5 % ▲ 7,6 % n/a
1982 ▲ 301,2 ▲ 5 328 ▲ 0,4 % ▲ 16,5 % ▲ 8,3 % n/a
1983 ▲ 350,7 ▲ 6 200 ▲ 1,2 % ▲ 14,7 % ▼ 7,4 % n/a
1984 ▲ 400,9 ▲ 7 088 ▲ 3,2 % ▲ 10,7 % ▲ 7,8 % n/a
1985 ▲ 450,0 ▲ 7 952 ▲ 2,8 % ▲ 9,0 % ▲ 8,2 % n/a
1986 ▲ 497,5 ▲ 8 790 ▲ 2,9 % ▲ 5,8 % ▲ 8,9 % n/a
1987 ▲ 544,2 ▲ 9 617 ▲ 3,2 % ▲ 4,7 % ▲ 9,6 % n/a
1988 ▲ 604,8 ▲ 10 683 ▲ 4,2 % ▲ 5,1 % ▲ 9,7 % 93,0 %
1989 ▲ 664,0 ▲ 11 721 ▲ 3,4 % ▲ 6,2 % ▬ 9,7 % ▲ 95,5 %
1990 ▲ 722,8 ▲ 12 749 ▲ 2,1 % ▲ 6,4 % ▼ 8,9 % ▲ 98,8 %
1991 ▲ 789,6 ▲ 13 915 ▲ 1,5 % ▲ 6,2 % ▼ 8,5 % ▲ 102,3 %
1992 ▲ 830,9 ▲ 14 636 ▲ 0,8 % ▲ 5,0 % ▲ 8,8 % ▲ 109,7 %
1993 ▲ 855,9 ▲ 15 062 ▼ -0,9 % ▲ 4,5 % ▲ 9,8 % ▲ 120,5 %
1994 ▲ 905,2 ▲ 15 926 ▲ 2,2 % ▲ 4,2 % ▲ 10,6 % ▲ 127,1 %
1995 ▲ 985,0 ▲ 17 328 ▲ 2,3 % ▲ 5,4 % ▲ 11,1 % ▼ 116,9 %
1996 ▲ 1 043,1 ▲ 18 350 ▲ 1,3 % ▲ 4,0 % ▬ 11,2 % ▼ 116,3 %
1997 ▲ 1 089,9 ▲ 19 162 ▲ 1,8 % ▲ 1,8 % ▬ 11,2 % ▼ 113,8 %
1998 ▲ 1 135,5 ▲ 19 954 ▲ 1,6 % ▲ 2,0 % ▲ 11,3 % ▼ 110,8 %
1999 ▲ 1 171,9 ▲ 20 593 ▲ 1,6 % ▲ 1,7 % ▼ 10,9 % ▼ 109,7 %
2000 ▲ 1 239,3 ▲ 21 771 ▲ 3,7 % ▲ 2,6 % ▼ 10,1 % ▼ 105,1 %
2001 ▲ 1 298,9 ▲ 22 803 ▲ 1,7 % ▲ 2,3 % ▼ 9,1 % ▼ 104,7 %
2002 ▲ 1 345,8 ▲ 23 610 ▲ 0,2 % ▲ 2,6 % ▼ 8,6 % ▼ 101,9 %
2003 ▲ 1 390,7 ▲ 24 313 ▲ 0,2 % ▲ 2,8 % ▼ 8,5 % ▼ 100,5 %
2004 ▲ 1 448,4 ▲ 25 134 ▲ 1,6 % ▲ 2,3 % ▼ 8,0 % ▼ 100,0 %
2005 ▲ 1 489,7 ▲ 25 656 ▲ 1,0 % ▲ 2,2 % ▼ 7,7 % ▲ 101,9 %
2006 ▲ 1 548,5 ▲ 26 553 ▲ 2,0 % ▲ 2,2 % ▼ 6,8 % ▲ 102,6 %
2007 ▲ 1 609,6 ▲ 27 495 ▲ 1,5 % ▲ 2,0 % ▼ 6,1 % ▼ 99,8 %
2008 ▲ 1 632,2 ▲ 27 647 ▼ −1 1 % ▲ 3,5 % ▲ 6,7 % ▲ 102,4 %
2009 ▼ 1 572,9 ▼ 26 457 ▼ -5,5 % ▲ 0,7 % ▲ 7,7 % ▲ 112,5 %
2010 ▲ 1 604,5 ▲ 26 873 ▲ 1,7 % ▲ 1,6 % ▲ 8,3 % ▲ 115,4 %
2011 ▲ 1 637,5 ▲ 27 313 ▲ 0,6 % ▲ 2,9 % ▲ 8,4 % ▲ 116,5 %
2012 ▼ 1 613,3 ▼ 26 813 ▼ -2,8 % ▲ 3,3 % ▲ 10,7 % ▲ 123,4 %
2013 ▼ 1 604,6 ▼ 26 518 ▼ −1,7 % ▲ 1,2 % ▲ 12,1 % ▲ 129,0 %
2014 ▲ 1 621,9 ▲ 26 682 ▲ 0,1 % ▲ 0,1 % ▼ 12,6 % ▲ 131,8 %
2015 ▲ 1 652,6 ▲ 27 183 ▲ 1,0 % ▲ 0,1 % ▼ 11,9 % ▼ 131,5 %
2016 ▲ 1 680,9 ▲ 27 708 ▲ 0,9 % ▼ -0,1 % ▼ 11,7 % ▲ 132,0 %
2017 ▲ 1 716,2 ▲ 28 326 ▲ 1,5 % ▲ 1,3 % ▼ 11,3 % ▼ 131,5 %

HDP

Vstup do eurozóny měl negativní dopad na růst HDP Itálie . Mezi lety 1999 a 2015 byl růst HDP 0 %. Za období 2008 až 2016 včetně se snížil o 7 % [16] . V důsledku masivního přílivu migrantů z afrických zemí, Rumunska, Albánie a Latinské Ameriky se počet obyvatel země podle oficiálních statistik zvýšil o 4,0 milionu lidí, což vedlo k výraznému poklesu průměrného příjmu na hlavu a celkové životní úrovně. obyvatel i v podmínkách nulového růstu HDP. V roce 2016 tak HDP země klesl zpět na úroveň roku 1995, která se stala vrcholem pro moderní ekonomickou historii Itálie [16] .

Kvůli šíření pandemie COVID-19 došlo v roce 2020 k poklesu HDP o 8,9 % [17] .

V roce 2021 byl růst HDP 6,6 %, což je nejvíce od roku 1976 [18] [19] [17] .

Produktivita práce

Tradičně slabou stránkou italské ekonomiky je také spíše nízká produktivita práce , která od roku 1970 trvale zaostává za obdobnými ukazateli sousedních zemí (Francie a Německo) v průměru o 25 % [16] . Z tohoto důvodu po vstupu do eurozóny výrazně klesla konkurenceschopnost italských exportně orientovaných produktů na světovém trhu, což nakonec vedlo k nulovému a následně zápornému růstu HDP. Před vstupem do eurozóny zachránilo ekonomiku země před poklesem konkurenceschopnosti pravidelná devalvace liry, která byla kdysi jednou z nejlevnějších měn na světě.

Dluhové zatížení

Do roku 2016 bylo 5 % HDP země ročně vynaloženo na placení úroků ze zahraničního dluhu , což je v tomto ukazateli mírně na druhém místě za Řeckem . Italská ekonomika se tradičně vyznačovala vysokou mírou dluhové zátěže a tento problém ještě zhoršuje složení eurozóny a také silné stárnutí italské populace. V roce 2007 dosáhl zahraniční dluh země 100 % HDP. Od roku 2012 do roku 2016 se zahraniční dluh zvýšil ze 123 na 133 % HDP, druhý za Řeckem a Japonskem v tomto ukazateli . V Japonsku, na rozdíl od Itálie, nakupují státní dluhopisy především občané samotné země. Italské dluhopisy, vzhledem k již tak silnému dluhovému zatížení obyvatelstva, nakupovaly především zahraniční investiční společnosti především ze Spojených států, což staví Itálii i americké společnosti do vzájemně rizikové pozice.

V květnu 2021 činil zahraniční veřejný dluh Itálie 2,65 bilionu eur [20] .

K říjnu 2022 činil celkový veřejný dluh 2,757 bilionu eur [9] .

Zaměstnání

Pro rok 2020 byl počet zaměstnanců 25 630 000 lidí. [3] . Počet dočasných pracovníků je 3 miliony lidí. [21]

Zemědělství

Vysoce intenzivní zemědělství v Itálii zaujímá přední místo v Evropě v řadě ukazatelů: pěstování vinné révy a produkce vína (1. na světě), pěstování citrusových plodů, rajčat a rýže (1. v Evropě), pěstování jedlé olivy a výroba olivového oleje (2.), mléka (3. místo). Intenzivně se pěstuje pšenice , kukuřice , cukrová řepa . Úspěch Itálie v zemědělství úzce souvisí s její silnou pozicí v potravinářském průmyslu, její pověstí výrobce a vývozce vysoce kvalitních potravinářských produktů (těstoviny, sýry, masné výrobky, vína, čokoláda, džusy, minerální vody, omáčky). Významné spojení s národním lehkým průmyslem, kvůli dodávce kůže a vlny.

Na obecném pozadí mezi regiony Itálie vyčnívají Kampánie , Lazio , Toskánsko , Lombardie , Piemont , Benátsko a v menší míře Sicílie a Sardinie .

Většina území je přitom zemědělsky nevhodná, země je významným dovozcem potravin.

Všechna odvětví chovu zvířat jsou vysoce rozvinutá - největší populace koz, oslů a buvolů v Evropě. Nedostatek luk a pastvin ztěžuje chov krav a koní.

Průmysl

Itálie má málo přírodních zdrojů. Jsou zde menší ložiska železa, uhlí a ropy. Prokázané zásoby zemního plynu především v Pádské nížině a v Jaderském moři v posledních letech vzrostly a představují nejvýznamnější nerostné zdroje země. Většinu surovin potřebných k výrobě a více než 80 % energie země dováží.

Rozvinutý lehký průmysl (včetně luxusního zboží a vysoké módy ).

strojírenství

Automobilový průmysl : V Itálii se vyrábí vozy Alfa-Romeo , Fiat a Lancia , sportovní vozy a prémiové vozy světoznámých značek jako Ferrari , Lamborghini a Maserati . Na území země jsou podniky korporace Iveco , které vyrábějí užitková vozidla. Společnosti Piaggio , Ducati , Cagiva vyrábějí motocykly. Vyrábí se také traktory a další zemědělská technika. Domácí spotřebiče a přístrojové vybavení zastupují Indesit , De'Longhi , Zanussi , Candy a Saeco / Gaggia .

Stavba lodí letecký průmysl

Moderní letecký průmysl v Itálii reprezentují společnosti jako Alenia Aermacchi , AgustaWestland a Piaggio Aero .

Lehký průmysl

Sportovní oblečení a vybavení: Diadora , Erreà , Geox , Kappa , Lotto .
Oblečení, doplňky a luxusní zboží: Armani , Benetton , Brioni , Bulgari , Diesel , Dolce & Gabbana , Fendi , Gucci , Prada , Stone Island , Versace , Ermenegildo Zegna a další.
Boty: Berluti , Tod's
Optics: Luxottica

Energie

Doprava

Ve vnitrostátní přepravě zboží a cestujících hraje hlavní roli silniční doprava, následovaná železniční dopravou. Z hlediska elektrifikace železnic zaujímá země jedno z prvních míst na světě. Města severní Itálie spojuje hustá síť moderních dálnic a železnic .

Turistika

Itálie je největší oblastí mezinárodního cestovního ruchu (přes 50 milionů lidí ročně).

V roce 2020 se počet turistů ze zemí mimo EU snížil o 40 %, přičemž bylo vydáno pouze 106 503 povolení k pobytu, což je nejnižší číslo za posledních 10 let [22] .

Finance

Bankovní systém země jako celek se tradičně vyznačuje nízkou úrovní firemní kapitalizace a spíše slabou úrovní nadnárodních vazeb.

V důsledku krize 21. století se většina relativně malých bank v zemi ve skutečnosti stala rukojmími jimi vytvořených dluhových závazků, které v Itálii tradičně přebírají malé, neefektivní, nekonkurenceschopné a extrémně zatížené úvěry ze strany rodinných firem. a společnosti. V pokrizových letech se bankovní systém země stále více spoléhá na hotovostní injekce poskytované Evropskou centrální bankou [13] .

Společnosti

Největší společnosti v zemi podle odvětví: Fiat , CNH Industrial , Ducati , Piaggio (strojírenství); Pirelli (výroba pneumatik); Enel , Edison , A2A , Terna (energie); Eni (petrochemie); Candy , Indesit , De'Longhi (domácí spotřebiče); Leonardo-Finmeccanica, která pohltila společnosti Alenia Aermacchi , AgustaWestland a Oto Melara (bezpečnost); Avio , Telespazio (vesmírný průmysl); Beretta , Benelli (výroba zbraní); Armani , Versace , Dolce & Gabbana , Gucci , Benetton , Diesel , Prada , Luxottica , YOOX (módní průmysl); Ferrero , Barilla , Autogrill , Perfetti Van Melle , Campari , Parmalat (potravinářský průmysl); Techint , Lucchini , Gruppo Riva , Danieli (ocelářský průmysl); Prysmian , Salini Impregilo , Italcementi , Buzzi Unicem , Astaldi (stavba); STMicroelectronics (elektronika); Telecom Italia , Mediaset (komunikace); Assicurazioni Generali , Unipol (pojištění); UniCredit , Intesa Sanpaolo (bankovnictví); Ferrari , Maserati , Lamborghini (výroba sportovních vozů); Fincantieri , Ferretti , Azimut (stavba lodí). [24]

Z 500 největších světových společností podle tržeb, zastoupených na světovém akciovém trhu podle Fortune Global 500, připadá v roce 2014 Itálie 9 společností. [25]

Číslo Společnost Hlavní sídlo Sektor
22 Eni Řím olej
24 Exor Turín auta
48 Assicurazioni Generali Terst pojištění
56 Enel Řím elektroenergetika
200 Intesa Sanpaolo Turín bankovní
204 UniCredit Milán bankovní
319 Telecom Italia Řím telekomunikace
336 post italsky Řím poštovní služby
439 Unipol Bologna pojištění

Příjmy obyvatelstva

Od roku 2018 je průměrná mzda v Itálii 2 595 EUR (hrubá) a 1 878 EUR bez sociálních a soukromých výhod (netto) měsíčně. [6] [7]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ HDP Itálie vzrostlo v roce 2021 o 6,6 % . Získáno 4. března 2022. Archivováno z originálu dne 4. března 2022.
  2. ↑ Spotřebitelské ceny září 2022
  3. ↑ 1 2 Zaměstnanost vzrostla o 0,3 % v roce 2020, příjmy klesly o 6 % - INPS -  angličtina . ANSA.it (15. prosince 2021). Získáno 17. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 17. prosince 2021.
  4. ↑ Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Staženo 7. dubna 2019. Archivováno z originálu 16. dubna 2010. 
  5. ↑ 2 000 € 【 Calculadora de impuestos 】 Canarias - Salario después de los impuestos
  6. ↑ 1 2 Stipendi, za 9 anni aumentati di soli 72 euro . Staženo 7. dubna 2019. Archivováno z originálu 25. ledna 2019.
  7. ↑ 1 2 Italiaonline, la webová společnost tra tecnologia a innovazione . Získáno 7. dubna 2019. Archivováno z originálu dne 23. dubna 2019.
  8. ↑ Počet lidí v práci přes 23 milionů, poprvé od začátku pandemie . Získáno 14. ledna 2022. Archivováno z originálu dne 14. ledna 2022.
  9. ↑ 1 2 Veřejný dluh Itálie klesl na 2,757 miliardy eur
  10. ↑ Nezaměstnanost v Itálii rekordů Archivováno 3. prosince 2013 na Wayback Machine // novostiua.net
  11. ↑ Mediobanca naznačuje odchod Itálie z eura, pokud Německo nezmění politiku EMU Archivováno 5. prosince 2013 na Wayback Machine // Telegraph.co.uk
  12. ↑ V roce 2013 byl přirozený přírůstek populace EU-28 0,2 ‰, migrace 1,3 ‰ Archivní kopie ze dne 23. prosince 2014 na Wayback Machine // demoscope.ru
  13. ↑ 1 2 Toxic Italy is the Crucial Test for QE in Europe Archived 15. listopadu 2014 na Wayback Machine // WSJ , 2. Nov 2014 
  14. ↑ Členové a  pozorovatelé WTO . www.wto.org . Staženo: 12. srpna 2022.
  15. ↑ Zpráva pro vybrané země a  subjekty . www.imf.org . Získáno 10. září 2018. Archivováno z originálu 10. září 2018.
  16. ↑ 1 2 3 Dočasně pozastavený účet . Získáno 10. března 2017. Archivováno z originálu 12. března 2017.
  17. ↑ 1 2 HDP vzrostl o 6,5 % v roce 2021 -  anglicky . ANSA.it (31. ledna 2022). Získáno 4. února 2022. Archivováno z originálu 4. února 2022.
  18. ↑ HDP Itálie vzrostlo v roce 2021 o 6,6 % -  anglicky . ANSA.it (1. března 2022). Získáno 4. března 2022. Archivováno z originálu dne 4. března 2022.
  19. ↑ Mandát na používání venkovní masky bude prodloužen o 10 dní -  anglicky . ANSA.it (31. ledna 2022). Získáno 4. února 2022. Archivováno z originálu 4. února 2022.
  20. ↑ Italský státní dluh dosáhl nového historického maxima . Rosbalt . Získáno 24. října 2021. Archivováno z originálu dne 24. října 2021.
  21. ↑ ne. zaměstnanost vzrostla meziročně o 500 000 ve 3. čtvrtletí - ISTAT -  angličtina . ANSA.it (13. prosince 2021). Získáno 17. prosince 2021. Archivováno z originálu dne 17. prosince 2021.
  22. ↑ Vstupy občanů ze zemí mimo EU do Itálie loni prudce klesly (7) - English  Service . ANSA.it (22. října 2021). Získáno 28. října 2021. Archivováno z originálu dne 28. října 2021.
  23. ↑ Haigh, Robert Ferrari – Nejvýkonnější značka světa . Brand Finance (18. února 2014). Získáno 9. února 2015. Archivováno z originálu 9. února 2015.
  24. ↑ Přední italské společnosti (nepřístupný odkaz) . Mediobanca (říjen 2014). Datum přístupu: 9. února 2015. Archivováno z originálu 1. března 2019. 
  25. ↑ Mehta, Stephanie 2014 Fortune Global 500 . Fortune (2014). Datum přístupu: 9. února 2015. Archivováno z originálu 9. května 2012.
 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj