A-Ba-Ni-B

" A-Ba-Ni-Bi " [1] ; někdy „ Abanibi “ [2] ( heb. א -ב-ני-בי ‏‎; jazyková hra se slovem „אני“ („ani“), což znamená „já“ v hebrejštině, je píseň, která vyhrála Eurovizi v roce 1978 Song Contest , zpívaná v hebrejštině Izharem Cohenem a izraelskou skupinou Alphabeta .

Jednalo se o první vítězství Izraele v soutěži Eurovision Song Contest, což podle pravidel soutěže znamenalo, že se soutěž příští rok bude poprvé konat v Izraeli a že se soutěž Eurovision Song Contest bude konat mimo geografickou Evropu. Poprvé. Podle autora a historika Johna Kennedyho O'Connora [3] byli provozovatelé vysílání v mnoha nezúčastněných arabských zemích v severní Africe a Asii, kteří soutěž vysílali, nuceni přerušit vysílání soutěže, když se ukázalo, že Izrael má šanci vítězství. Jordánská televize přerušila vysílání písně a místo toho ukázala fotografii květin [4] . Následně jordánská média odmítla uznat, že vyhrál Izrael a oznámila, že vítězem je Belgie (která se ve skutečnosti umístila na druhém místě) [4] [5] .

Televize SSSR ukázala několik fragmentů soutěže ve vysílání pořadu „ Melodie a rytmy zahraniční variety “ 12. května 1978, avšak včetně vystoupení dalších 6 účastníků (z Portugalska, Belgie, Monaka, Holandska, Turecka). a Lucembursko) [6] .

Obsah písně

Píseň napsal skladatel Ehud Manor a skladatel, pianista a dirigent Nurit Hirsh , který často spolupracoval na písních pro izraelské účastníky Eurovize, včetně debutového příspěvku , kdy Izrael poprvé vstoupil do soutěže v roce 1973 a skončil 4.

Píseň je o tom, jak děti cítí lásku. Cohen zpívá, že jsme se v dětství tajně milovali a byli zdvořilí jen se strýci a tetami, zatímco dívkám jsme způsobovali jen utrpení, a o tom, co jsme opravdu prožili, se vsadil „Šeptali jsme si jen jazykem“ . Přirovnává to k dospělosti, kde „Láska je krásné slovo“ a lidstvo musí „mluvit jazykem lásky“ spíše než jazykem tajemství. Z tohoto důvodu je v písničce použito druhé písmeno abecedy „bet“, podle dětské hry, kde se každá slabika slova opakuje, se souhláskovým písmenem „bet“ a stejnou samohláskou jako v samotné slabice. Tak se v hebrejštině „a-ni o-hev o-tach“ (אני אוהב אותך – miluji tě) stává „a-ba-ni-bi o-bo-he-be-v o-bo-ta-ba -ch".

Poznámky

1. ↑ Tisíce lidí oslavují vítězství Izraele v Eurovizi na Rabinově náměstí v Tel Avivu . Staženo 17. 5. 2018. Archivováno z originálu 27. 9. 2018. (neurčitý)
2. ↑ Dětská láska z doby cara Hraška . Staženo 17. 5. 2018. Archivováno z originálu 27. 9. 2018. (neurčitý)
3. ↑ O'Connor, John Kennedy. Soutěž Eurovision Song Contest 50 let Oficiální  historie . — London: Carlton, 2005. — ISBN 1-84442-586-X .
4. ↑ 1 2 Deutsche Welle: Eurovize jako zrcadlo politických konfliktů
5. ↑ Farrell, Gisella . The Sun Online - Padesát let Eurovize . Staženo 15. července 2006.
6. ↑ Televizní pořad "Melodie a rytmy zahraniční populární hudby" . Získáno 17. května 2018. Archivováno z originálu dne 27. října 2020. (neurčitý)