Základna (interferometr)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. července 2020; kontroly vyžadují 3 úpravy .

Základna  - geometrický segment spojující libovolné dva přijímací prvky ( anténu , dalekohled ) interferometru [1] . Obrázek 1 ukazuje geometrické uspořádání prvků interferometru , kde D  je délka základny . Čím delší základna , tím nižší (lepší) rozlišení interferometru  [2] [3] .

Tento termín se používá hlavně v rádiové pásmové interferometrii.

Elementární interferometr se skládá ze dvou prvků (antény, zrcadla) a tedy z jedné základny. Tříprvkový interferometr má tři základny, čtyřprvkový interferometr má šest základen a tak dále.

Základní vzorce

Báze je určujícím parametrem interferometru . Délka základny D je podobná průměru d hlavního zrcadla optického nebo radioteleskopu , pokud je použit jako jediný přístroj [3] . Rozlišení Δθ samostatného dalekohledu je určeno průměrem d jeho zrcadla, vyjádřeným ve vlnových délkách λ rozsahu, ve kterém se pozorování provádí [2] :

 ( rad )   ( °[4] .

Tento vzorec platí také pro případ interferometru , ale s průmětem základny na rovinu kolmou ke směru ke zdroji :

 ( rad ) [2] .

Měření

Konkrétní příklady

VLA

"Quasar"

Ruský rádiový interferometr s ultra dlouhými základnami "Kvazar" se skládá ze tří radioteleskopů RT-32, umístěných v observatořích "Svetloe" , "Zelenchukskaya" a "Badary" . Tabulka ukazuje délky základen Quasaru pro epochu 2000.0 podle [5] :

Délka základny "Světlo" Zelenčukskaja "Badary"
"Světlo" 2015 km Najeto 4282 km
Zelenčukskaja 2015 km Najeto 4405 km
"Badary" Najeto 4282 km Najeto 4405 km

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Thompson R., Moran J., Swenson J. § 2.1. Jednoduchý radiointerferometr // Interferometrie a syntéza v radioastronomii / Ed. Matveenko L. I .. - M . : Mir, 1989. - S. 55. - 568 s. — ISBN 5-03-001054-8 .  (Přístup: 2. prosince 2011)
  2. 1 2 3 Matveenko, 1986 .
  3. 1 2 Voronkov M. A. Úvod // Základy rádiové interferometrie . — Astronet .  (Přístup: 6. prosince 2011)
  4. Kaplan S. A. Parabolické reflektory // Elementární radioastronomie / Ed. Rydnik V. I. - M . : Nauka, 1966. - S. 66. - 276 s. Archivovaná kopie (nedostupný odkaz) . Získáno 2. prosince 2011. Archivováno z originálu 1. března 2012.    (Přístup: 2. prosince 2011)
  5. Gayazov I. S., Finkelstein A. M., Ipatov A. V., Skurikhina E. A., Smolentsev S. G. Vysoce přesná stanovení základních délek sítě Quasar-KVO VLBI  // Proceedings of the Institute of Applied Astronomy RAS. - Petrohrad. : Ústav aplikované astronomie RAS, 2009. - Vydání. 20 . - S. 160 . — ISBN 978-5-02-025390-2 .  (Přístup: 7. prosince 2011)

Literatura