Organizace Varšavské smlouvy

Varšavská smlouva nebo Varšavská smlouva [1] (Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) od 14. května 1955  do 1. července 1991 - dokument, který formalizoval vytvoření vojenské aliance evropských socialistických států s vedoucí úlohou SSSR .  - Organizace Varšavské smlouvy (OVD) a fixující bipolaritu světa na 36 let. Uzavření smlouvy bylo reakcí na odmítnutí vstupu Sovětského svazu a socialistických zemí do NATO a také na vstup Německa do NATO [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] .

Smlouvu podepsaly Albánie , Bulharsko , Maďarsko , východní Německo , Polsko , Rumunsko , SSSR a Československo 14. května 1955 na Varšavské konferenci evropských států pro mír a bezpečnost v Evropě .

Smlouva vstoupila v platnost 5. června 1955. 26. dubna 1985 byl z důvodu expirace prodloužen o 20 let.

K 1. červenci 1987 tvořilo ozbrojené síly zemí Varšavské smlouvy 6 435 900 osob.

Po vysídlení komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy v letech 1989-1990 ztratila existence Varšavské smlouvy jako vojensko-politické aliance socialistických zemí smysl. 25. února 1991 členské státy Organizace Varšavské smlouvy zrušily její vojenské struktury a 1. července 1991 v Praze podepsaly Protokol o úplném ukončení smlouvy [12] .

Složení

Struktura zahrnovala osm socialistických států:

Smluvní podmínky

Smlouva se skládala z preambule a 12 článků. V souladu s jejími podmínkami a Chartou Organizace spojených národů se státy Varšavské smlouvy zavázaly, že se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo použití síly a v případě ozbrojeného útoku na kteroukoli z nich zajistí okamžitá pomoc státům, které byly napadeny všemi prostředky, které se jim nabízely, nezbytná, včetně použití ozbrojených sil.

Řídící orgány

• Politický poradní výbor (PAC)  je nejvyšším kolektivním orgánem organizace. Vytvořeno k vedení konzultací a zvažování problémů vznikajících v souvislosti s implementací Varšavské smlouvy.
• Společné velení ozbrojených sil (OKVS)  - zajistit součinnost ozbrojených sil a posílit obranyschopnost zemí účastnících se Varšavské smlouvy.
• Sídlo (ústředí) organizace se nacházelo v Moskvě . 3. října 1972 byla v západním tisku poprvé zveřejněna informace, že sovětské vedení zorganizovalo u Lvova výstavbu komplexu opevněných podzemních staveb s komunikačním systémem. Toto opatření přiblížilo řídící orgány organizace k hranicím Polska , Československa , Maďarska a SRR , což mělo v budoucnu urychlit příchod a návrat zahraničních důstojníků ozbrojených sil těchto satelitních zemí [13] . V březnu 1973 byla v zahraničním tisku potvrzena informace o přesunu sídla organizace z Moskvy do Lvova. V hranicích zadaného města a na předměstích byly vybudovány podzemní betonové bunkry odolné proti jadernému výbuchu , kde měly být umístěny velitelské a řídicí jednotky jednotek ATS. Podle německých vojenských pozorovatelů bylo cílem tohoto opatření zkrátit délku pozemních drátových komunikačních linek, rychleji reagovat na vznikající situace a vydávat bojové rozkazy jednotkám umístěným ve střední Evropě v případě různých druhů vojenských incidentů nebo vnitřních civilních neklid . Lvov byl důležitým dopravním uzlem s rozvinutou železniční infrastrukturou a silniční sítí ( přes něj a přilehlá města vedly největší dálnice spojující evropskou část SSSR s východoevropskými zeměmi ) [14] . Následně bylo rozhodnutí revidováno a ve Lvově se periodicky konaly porady vrchního velitelského štábu organizace (např. ve dnech 26.–29. října 1985 se konalo zasedání Vojenské rady Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy). držený).

Vojenští vůdci ATS

Vrchní velitelé společných ozbrojených sil zemí účastnících se Varšavské smlouvy

• 1955-1960 - I. S. Koněv  - maršál Sovětského svazu ;
• 1960-1967 - A. A. Grečko  - maršál Sovětského svazu;
• 1967-1976 - I. I. Jakubovskij  - maršál Sovětského svazu;
• 1977-1989 - V. G. Kulikov  - maršál Sovětského svazu;
• 1989-1991 - P. G. Lushev  - generál armády.

Náčelníci štábů Spojených ozbrojených sil zemí účastnících se Varšavské smlouvy

• 1955-1962 - A. I. Antonov  - armádní generál;
• 1962-1965 - P. I. Batov  - armádní generál;
• 1965-1968 - M. I. Kazakov  - armádní generál;
• 1968-1976 - S. M. Shtemenko  - armádní generál;
• 1976-1988 - A. I. Gribkov  - armádní generál;
• 1989-1991 - V. N. Lobov  - generál armády.

Aktivity

Vojenské operace

Srpen 1968  - vstup vojsk do Československa (potlačení Pražského jara ).

Prohlášení

Na schůzce v Praze (1956) přišli účastníci s návrhem nahradit stávající vojenská uskupení systémem kolektivní bezpečnosti a také zónami omezení a kontroly zbraní.

Na moskevském zasedání PKK (1958) byla přijata Deklarace, která navrhovala uzavření paktu o neútočení mezi státy účastnícími se Varšavské smlouvy a členy NATO.

V Deklaraci přijaté na zasedání PKK v Moskvě (1960) spojenecké státy schválily rozhodnutí sovětské vlády jednostranně se vzdát jaderných zkoušek za předpokladu, že západní mocnosti rovněž neobnoví jaderné výbuchy, a vyzvaly k vytvoření tzv. příznivé podmínky pro dokončení vypracování smlouvy o zastavení zkoušek jaderných zbraní .

Na varšavském zasedání PAC (1965) byla projednána situace, která se vyvinula v souvislosti s plány na vytvoření mnohostranných jaderných sil NATO, a byla zvažována i ochranná opatření v případě realizace těchto plánů.

Na Bukurešťské konferenci (1966) bylo navrženo uspořádat celoevropskou konferenci a uzavřít přístup SRN k jaderným zbraním a uznání reálných hranic.

Budapešťské zasedání PAC (17. března 1969) - byla přijata Deklarace o posílení míru a bezpečnosti v Evropě. Budapešťská schůzka PKK spolu se zvážením otázek posílení a zlepšení vojenské organizace Varšavské smlouvy věnovala velkou pozornost otázkám evropské bezpečnosti a přijala Výzvu všem evropským zemím ohledně přípravy a konání celoevropského setkání s cílem nalézt cesty a prostředky vedoucí k odstranění rozdělení Evropy na vojenské seskupení a realizaci mírové spolupráce mezi evropskými státy a národy, k vytvoření pevného systému kolektivní bezpečnosti.

Cvičení a manévry

Prováděl společné velitelsko-štábní a vojenské cvičení a manévry. Cvičení probíhala na území všech zemí zařazených do ATS. Mezi největší patřila cvičení s kódovým označením „Quartet“ (1963), „October assault“ (1965), „ Rhodope “ (1967), „ Dnepr “ (1967), „North“ (1968), „ Brotherhood in arms “ (1980) " West-81 " (1981), " Shield-82 " (1982).

Průzkum

V době Varšavské smlouvy probíhala neustálá koordinace zpravodajských služeb zúčastněných zemí, od roku 1979 začal fungovat globální elektronický zpravodajský  systém SOUD , který zahrnoval elektronické a kosmické zpravodajství SSSR, Bulharska, Maďarska, Polska, Československa, NDR, stejně jako ty, které nejsou součástí Varšavské smlouvy Vietnamu, Mongolska a Kuby.

Insignie

• Unie míru a socialismu

• Brotherhood in Arms, „Pro dlouhý pochod na jih“ (1970)

• Společná cvičení SHIELD-72 (1972)

• 25 let organizace Varšavské smlouvy (1980)

• Vzdušné síly Varšavské smlouvy

• Společná cvičení v Bulharsku SHIELD-82 (1982)

• 30 let organizace Varšavské smlouvy (1985)

Po kolapsu

Téměř všechny země Varšavské smlouvy následně vstoupily do NATO a Evropské unie :

• Rumunsko (v EU a NATO);
• Bulharsko (v EU a NATO);
• Polsko (v EU a NATO);
• NDR (v důsledku sjednocení s Německem) (v EU a NATO);
• Česká republika a Slovensko (v EU a NATO);
• Maďarsko (v EU a NATO);
• Albánie (NATO, kandidát na EU);
• část republik bývalého SSSR ( Estonsko , Lotyšsko , Litva ) (v EU a NATO);
• Gruzie a Ukrajina mají status kandidátů na členství v NATO a aktivně přebírají zkušenosti NATO s reorganizací svých armád. Mnoho států SNS se účastní programů NATO, jako je Partnerství pro mír .

Poznámky

1. ↑ Zápis ze schůze Předsednictva ÚV KSSS (k odst. I protokolu č. 49) 30.10.1956
2. ↑ Yost, David S. (1998). Transformace NATO: Nové role Aliance v mezinárodní bezpečnosti. Washington, DC: US ​​​​Institut of Peace Press. p. 31. ISBN 1-878379-81-X .
3. ↑ Vznik NATO a Varšavské smlouvy . kanál historie . Získáno 22. prosince 2015. Archivováno z originálu dne 23. prosince 2015. (neurčitý)
4. ↑ Vzniká Varšavská smlouva . kanál historie . Získáno 22. prosince 2015. Archivováno z originálu dne 23. prosince 2015. (neurčitý)
5. ↑ "V reakci na vstup Západního Německa do NATO vytvořil Sovětský svaz a jeho klientské státy východní Evropy v roce 1955 Varšavskou smlouvu." Citace z: Krátká historie NATO . nato.int . Získáno 24. prosince 2015. Archivováno z originálu 10. března 2016. (neurčitý)
6. ↑ Broadhurst, Arlene Idol (1982). Budoucnost evropských aliančních systémů. Boulder, Colorado: Westview Press. p. 137. ISBN 0-86531-413-6 .
7. ↑ Christopher Cook, Slovník historických pojmů (1983)
8. ↑ The Columbia Enclopedia, páté vydání (1993) s. 2926
9. ↑ Varšavská smlouva přehodnocena: Mezinárodní vztahy ve východní Evropě, 1955-1969 Laurien Crump Routledge, strana 21-22, 2/11/2015
10. ↑ Linie Odra-Neisse: Spojené státy, Polsko a Německo ve studené válce Debra J. Allen strana 158 „Smlouvy schvalující účast Bonnu v NATO byly ratifikovány v květnu 1955… krátce poté Sovětský svaz… vytvořil Varšavskou smlouvu, aby čelil vnímaná hrozba NATO"
11. ↑ Linie Odra-Neisse: Spojené státy, Polsko a Německo ve studené válce Debra J. Allen strana 158 „Smlouvy schvalující účast Bonnu v NATO byly ratifikovány v květnu 1955… krátce poté Sovětský svaz… vytvořil Varšavskou smlouvu, aby čelil vnímaná hrozba NATO"
12. ↑ Není mezera, ale skutečné partnerství Archivní kopie z 25. dubna 2017 na Wayback Machine // Izvestia, 2. července 1991
13. ↑ Sovětský svaz: Vojenská archivace 29. července 2020 na Wayback Machine . // Zpráva o světových záležitostech . - 1. října - 31. prosince 1972. - Sv. 53 - č. 4 - S. 305 - ISSN 0034-4737.
14. ↑ Varšavská smlouva: Sídlo bude přesunuto . // Vojenská revue . - březen 1973. - Sv. 53 - č. 3 - S. 96 - ISSN 0026-4148.

Literatura

• Organizace Varšavské smlouvy  / Gordienko D.V.  // Oceanarium - Oyashio. - M  .: Velká ruská encyklopedie, 2014. - S. 334. - ( Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / šéfredaktor Yu. S. Osipov  ; 2004-2017, v. 24). — ISBN 978-5-85270-361-3 .
• Bruz VV Vojensko-politická činnost Organizace Varšavské smlouvy k zajištění evropské bezpečnosti. Historiografický výzkum: monografie. — M.: GOU VPO MGUL, 2006. — 246 s.
• Varšavská konference evropských států o zajištění míru a bezpečnosti v Evropě. - M . : Gospolitizdat , 1955. - 144 s. - 200 000 výtisků.
• Fowler, Delbert M. Kolik divizí? Hodnocení NATO-Varšavská smlouva . // Vojenská revue . - Listopad 1972. - Sv. 52 - č. 11 - S. 76 - ISSN 0026-4148. (srovnání bojového potenciálu a různých aspektů souvisejících s vyvážením sil Varšavské smlouvy a NATO)
• Adenauer, Konrád. Paměť 1945–1953  (italsky) . — Arnoldo Mondadori Editore, 1966a.  (nedostupný odkaz)
• Molotov, Vjačeslav. La conferenza di Berlino  (italsky) . Ed. dicultura sociale, 1954a.

Odkazy

• Varšavská smlouva 1955 Archivováno 19. června 2018 na Wayback Machine v legálním Rusku
• Varšavská smlouva (1989) Archivováno 7. listopadu 2014 ve Wayback Machine v Kongresové knihovně
• Heuser, Beatrice. Vítězství v jaderné válce? Srovnání válečných cílů a strategií NATO a WTO  //  Současné evropské dějiny : deník. - 1998. - Sv. 7 , č. 3 . - str. 311-327 . - doi : 10.1017/S0960777300004264 .
• Co byla Varšavská smlouva? . Organizace Severoatlantické smlouvy. Získáno 20. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 20. srpna 2019. (neurčitý)

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Skvělý norský Velký Rus Litevský univerzál chorvatský Britannica (online) Britannica (online) Brockhaus Universalis Universalis Historie Ukrajiny Moderní Ukrajina švýcarské historické
V bibliografických katalozích BNF : 11865226c GND : 14767-9 ISNI : 0000 0001 2158 1586 J9U : 987007269886805171 LCCN : n50002351 NDL : 00574154 NKC : kn20030519006 SUDOC : 026397188 VIAF : 130896299 Světová kočka VIAF : 130896299

studená válka
Klíčoví účastníci (velmoci, vojensko-politické bloky a hnutí) USA SSSR NATO ANZUS ANZUK SEATO CENTO ATS Nevyrovnané hnutí
Chronologie Předpoklady 40. léta 20. století 50. léta 20. století 60. léta 20. století 70. léta 20. století 80. léta 20. století devadesátá léta Efekty ( Druhá studená válka )
zahraniční politiku	Trumanova doktrína zadržování Eisenhowerova doktrína Domino teorie Hallsteinova doktrína Kennedyho doktrína mírové soužití Nová Ostpolitik Johnsonova doktrína Brežněvova doktrína Nixonova doktrína Ulbrichtova doktrína Carterova doktrína Reaganova doktrína („ říše zla “) vyřadit
Ideologie a proudy	Mimo ideologické spektrum Demokracie Autokracie Autoritářství Totalita Vlevo, odjet sociální demokracie komunismus marxismus-leninismus stalinismus Socialismus Titoismus Kastroismus Anarchismus eurokomunismus antiimperialismus gevarismus Rovnostářství Hodžaismus Čučche trockismus Internacionalismus maoismus Naxality Vpravo a uprostřed Liberalismus Chicagská škola keynesiánství Libertarianismus Monetarismus Neoklasicistní Reaganomika Ekonomika na straně nabídky Thatcherismus Imperialismus Nacionalismus ultra Šovinismus Rasismus Gaulismus sionismus Fašismus neonacismus islamismus liberální demokracie Neliberální a napodobující demokracii Bílá nadřazenost Bílý nacionalismus Apartheid jiný Třetí světovost
Organizace	společenství EHS RVHP Sdružení národů jihovýchodní Asie Asociace pro regionální spolupráci jižní Asie speciální služby CIA a NSA MI6 KGB a GRU Stasi Safari klub
Klíčové postavy	SSSR Stalin nástupci Chruščov Brežněv Andropov Gorbačov USA Trumane Eisenhower Kennedy Johnson Nixon Brod Povozník Reagan Bush starší ČLR Mao Ce-tung Hua Guofeng Teng Siao-pching Ťiang Ce-min Nevyrovnané hnutí Tito Nasser Nehru Castro Mugabe Suharto
Související pojmy	" Dohnat a předjet " Závody ve zbrojení jaderný závod vesmírný závod Supervelmoc Rada bezpečnosti OSN Protiválečné hnutí disidenti jaderná parita Vzájemné zaručené zničení Sovětsko-americké vztahy Horká linka Washington - Moskva hodiny soudného dne Balancování na hraně Falešná varování Studená válka na Blízkém východě Muzea a památky
Portál: Studená válka Kategorie:Studená válka

Organizace Varšavské smlouvy (1955-1991)
členské země	Albánie (1955-1968) Bulharsko Maďarsko NDR (1956-1990) Polsko Rumunsko SSSR Československo
Ozbrojené síly	Albánská lidová armáda (1955-1968) Bulharská lidová armáda Maďarská lidová armáda Národní lidová armáda (1956-1990) Polská lidová armáda Rumunská lidová armáda Ozbrojené síly SSSR Československá lidová armáda
Polovojenské organizace	Dobrovolné oddíly pracovníků Pracovní milice Bojové skupiny Dobrovolná záloha civilní milice Vlastenecká garda Dobrovolné lidové oddíly Lidové milice
Základní nauky	Bulharsko (1958) Vltava (1966) Rodopy (1967) Audra - Nisa (1969) Hřídel (1977) West (1977) Štít (1979) Brotherhood in Arms (1980) Union (1981) West (1981) Štít (1982) Přátelství (1982) Štít (1983) Přátelství (1983) Štít (1984) Přátelství (1984) léto (1984) Přátelství (1985) Bordkante (1985-1988)
viz také	Ozbrojené síly SSSR v zahraničí Operation Whirlwind (1956) Operace Dunaj (1968)
Albánie se de facto přestala podílet na činnosti Varšavské smlouvy v roce 1961 a de iure ji v roce 1968 opustila. NDR přestala účastnit se WTS v roce 1990 kvůli sjednocení Německa . Zástupce Číny se až do roku 1961 účastnil práce některých policejních útvarů jako pozorovatel .