Herberstein, Sigismund von

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. července 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Sigismund von Herberstein
Datum narození 23. srpna 1486( 1486-08-23 )
Místo narození
Datum úmrtí 28. března 1566 (ve věku 79 let)( 1566-03-28 )
Místo smrti
Země
obsazení diplomat , spisovatel , historik , aristokrat
Otec Leonhard von Herberstein [d]
Matka Barbara von Lienz und zum Lueg [d] [2]
 Mediální soubory na Wikimedia Commons
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Baron Sigismund von Herberstein ( německy:  Siegmund Freiherr von Herberstein , 23. srpna 1486 - 28. března 1566 ) - diplomat Svaté říše římské , rodák z Wippachu ( Rakousko , nyní ve Slovinsku ) vlastnil místní slovanské dialekty, které mu pomohly v Rusku spisovatel a historik.

Největší slávu v Rusku i v zahraničí si vydobyl rozsáhlými pracemi o geografii, historii a vnitřním uspořádání ruského státu .

Životopis

Sigismund (Sigmund) von Herberstein se narodil ve Wippachu, vévodství Kraňském (Rakousko; nyní Vipava , Slovinsko). Otec - Leonard von Herberstein, ze šlechtického německého rodu, který od 13. století vlastnil hrad Herberstein ve Štýrsku [3] . I když se v rodině nepochybně mluvilo německy, již v dětství začal studovat slovanská nářečí místních obyvatel, což mu podle jeho slov zesměšňovalo jeho vrstevníky, ale později mu pomáhalo na ambasádách v Rusku. Obecně platí, že v dospělosti projevil Herberstein zájem o lingvistiku a zjevně znal několik slovanských jazyků: například v jeho Notes on Muscovy je zvláštní část o ruské výslovnosti, která říká: „Na rozdíl od zvyku z jiných Slovanů vyslovují Rusové písmeno g jako aspirované h, téměř po česky .

V roce 1499 nastoupil na Vídeňskou univerzitu , kde studoval filozofii a práva, v 16 letech získal bakalářský titul, ale ve 20 letech (v roce 1506) univerzitu opustil kvůli potřebě zajistit rodinu. a začal důstojnickou kariéru. V roce 1508, během války s Maďary, byl císařem Maxmiliánem I. pasován na rytíře za úspěšné dodání proviantu do obležené pevnosti Maran a porážku nepřátelského oddílu během výpadu proti Benátčanům. Od roku 1515 - člen říšské rady, v roce 1516 obdržel první diplomatické poslání: přesvědčit dánského krále Kristiána II ., aby zůstal věrný královně Isabelle (císařově vnučce) a odstranil ze sebe svou milenku. Přestože Herbersteinova mise nebyla korunována úspěchem, císař Maxmilián se uvěřil ve své diplomatické schopnosti a Herberstein od té doby, téměř 40 let (1515-1553), byl v diplomatických službách a účastnil se 69 velvyslanectví v různých zemích Evropy. , stejně jako do Turecka . Habsburkové (přesněji Karel V ) mu udělili statky a tituly. V roce 1532 byl povýšen do hodnosti barona .

Herberstein v ruském státě

Dvakrát navštívil ruský stát: v roce 1517 působil jako prostředník při mírových jednáních mezi Moskvou a Litevským velkovévodstvím a v roce 1526 - při obnovení smlouvy z roku 1522. První Herbersteinova ambasáda nebyla úspěšná: jejím cílem bylo přesvědčit Vasilije III ., aby uzavřel mír s Litvou za účelem společného boje proti Turkům, ale Litevci požadovali návrat Smolenska , Herberstein je podporoval, ale Vasilij odpověděl rozhodným odmítnutím. Druhá ambasáda do Ruska (březen - listopad 1526), ​​ve které zastupoval panovníka Rakouska arcivévodu Ferdinanda spolu s velvyslancem císaře Karla V. hrabětem Leonhardem von Nugarol. sledoval podobný cíl: přispět k přeměně pětiletého příměří mezi Ruskem a Litvou, které vypršelo roku 1527, ve věčný mír. V důsledku toho však bylo příměří prodlouženo pouze na šest let.

Délka těchto návštěv (9 měsíců v roce 1526) mu spolu se znalostí jazyka umožnila studovat realitu ruského státu, která byla tehdy pro Evropany do značné míry záhadná. Výsledkem byla kniha „Rerum Moscoviticarum Commentarii“ (doslova „Poznámky o moskovských záležitostech“ vydané v latině v roce 1549, obvykle označované v ruské literatuře jako „ Poznámky o Muscovy “). Kniha je založena na diplomatické zprávě o Rusku, kterou Herberstein sestavil na základě výsledků svého druhého velvyslanectví. Herberstein, jak ukazuje jeho práce, se nejen podrobně ptal mnoha Rusů na historii a současný stav Ruska, ale přímo se seznámil s ruskou literaturou, takže jeho dílo obsahuje převyprávění a překlady řady starověkých ruských děl. Mezi nimi je církevní listina Vladimíra , " Zpochybňování Kirikovo ", Sudebnik Ivana III . "Zpochybňování Kirikova" Herberstein měl nepochybně kompletnější vydání než to, které se k nám dostalo. Kromě toho Herberstein použil kroniky a novgorodského "Jugorského stavitele silnic" [4]  - jeden ze zdrojů pozdější " Knihy velkého kreslení " - k popisu cesty do Pečory, Jugry a k řece Ob . Herberstein také pečlivě studoval evropskou literaturu o Rusku, která v té době existovala, ale byl k ní skeptický. Herberstein se vyznačoval jedinečným ověřením informací, které obdržel, a jak sám napsal, nikdy se nespoléhal na prohlášení jedné osoby, ale důvěřoval pouze shodným informacím od různých lidí.

Jako výsledek svého výzkumu byl Herberstein schopen vytvořit první komplexní popis Ruska, včetně obchodu, náboženství, zvyků, politiky, historie a dokonce i teorie ruského politického života. Herbersteinovo dílo bylo velmi oblíbené: ještě za života autora prošlo 5 vydáními a bylo přeloženo do italštiny a němčiny (sám Herberstein). Na dlouhou dobu se stalo hlavním zdrojem znalostí Evropanů o Rusku.

Mapa Ruska

První mapu Sigismund von Herberstein vyryl latinsky A. Hirschvogel v roce 1546 [5] a později několikrát přetiskl. Orientovaný na sever, celkový plán oblasti znázorněný na jeho mapě, spolu s mapami založenými na informacích od velvyslance Dmitrije Gerasimova a guvernéra Ivana Ljatského , byl v té době nejúplnější a nejspolehlivější.

Ve středu mapy je město Moskva, obklopené mnoha dalšími snadno rozpoznatelnými městy. V severozápadní části jsou zaznamenány Novgorod , jezero Ilmen , jezero Ladoga , Bílé jezero s městem Belozersk , na severu povodí Severní Dviny , oblasti Perm , stanoviště Cheremis a Yugra . Celá jihovýchodní část mapy je v držení tzv. Tartarie , Kaspické moře je označeno řekou Volhou , která se do něj vlévá . Vedle je napsána zajímavá poznámka: "Ra (Rha) řecky, Volga (Wolga) rusky, Itil (Edel) tatarsky." Na jihu je Černé moře , Azovské moře a řeka Don ( Tanais ), u ústí Donu je město Azov .

Erb Herberstein

Na historických listinách se dochovaly tři typy erbů Zikmunda z Herbersteina:

  1. Neúplný, nakreslený na první mapě Pižmové č. 2 a 3: štít , shora rovný a zaoblený dolů, rozdělený na čtyři části, z nichž dvě (vlevo dole a vpravo nahoře) zobrazují „Kastilskou věž“ a v další dvě části - podél "rakouské krokve " [6] .
  2. Plná, bez armatur, je zakreslena na první mapě pižmové č. 1: nad týmž štítem z roku 1522 jsou umístěny tři korunované přilby , nad nimi lidské postavy: uprostřed je přímo vyobrazen římský císař v celých šatech - v korunou, s žezlem v pravé ruce a s koulí v levé. Vlevo je španělský král, otočený o 3/4 čtvrtiny doprava v brnění a v koruně, s obnaženým mečem v pravé ruce a se čtyřmi žezly v levé ruce (což znamená, podle Spenera, čtyři králové k komu byl poslán Herberstein). Vpravo je ruský velkovévoda (profil vlevo) v kujaku a špičatém klobouku, v levé ruce drží luk a v pravé ruce bič, šavli a tři šípy (které podle Gebauera míněna tři velvyslanectví Herbersterna – dvě pro velkovévodu a pro sultána) [6 ] .
  3. Plný, s armaturami: po stranách štítu jsou dole další dva štíty ve tvaru srdce: na pravém je viditelný vlk s vyplazeným jazykem při pohledu doleva a nalevo - koňské kopyto. Nad pravým štítem byla korunovaná přilba, nad kterou se jako první tyčí další, okřídlený vlk. Nad levým štítem je jednoduchá přilba, přes kterou spočívá další kopyto, podobné prvnímu, jen zakončené korunou, z níž trčí 12 per [6] .

Galerie

Bibliografie

Překlady do ruštiny

Poznámky

  1. ↑ Wurzbach D.C.v. Herberstein, Sigismund  (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin.8556 habent. - und 8. - S. 342.
  2. ↑ Pas L.v. Genealogics  (anglicky) - 2003.
  3. ↑ A. E. Elnitsky. Herberstein, Sigismund // Ruský biografický slovník  : ve 25 svazcích. - Petrohrad. - M. , 1896-1918.
  4. ↑ „Jugorskij Dorozhnik“ se nazývá kronikářské materiály sestavené obchodníky z Novgorodu Velikého o cestách do Jugry a Ob . S tímto „Silničním stavitelem“ se seznámil i S. Gerbenstein, který sestavil jeho dílo „Poznámky k moskevským záležitostem“.
  5. ↑ Kordt V.A. Materiály k dějinám ruské kartografie. — 1899.
  6. ↑ 1 2 3 Petrohradský archeologický ústav//Sbírka Archeologického ústavu// Pod. vyd. N.V. Kalachov. SPb. Typ. Že jo. Senát. 1878-1898.//Vyslanectví Herberstein str. 336-353. Erb Herberstein. str. 336-337.
  7. ↑ Zdrojový text Wiki

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
  • Biografické rakouské císařství
  • Velký Rus
  • Velký sovět (1 ed.)
  • Brockhaus a Efron
  • Malý Brockhaus a Efron
  • Ruský životopisný
  • chorvatský
  • Allgemeine Deutsche Biographie
  • Brockhaus