Ass ( zastaralé . "as", lat. as, assarius ) je název starořímské měděné mince, která se podle legendy poprvé objevila v době Servia Tullia , ale podle vědeckých údajů až v období republiky .
Prdel měl původně váhu libry , byl nazýván librálním oslem a odpovídal ⅘ vah ( „obyčejná libra“). Postupem času se však zmenšoval a v pozdějších dobách impéria si udržel pouze 1/36 své původní hmotnosti. Všechny mince starověké Itálie byly buď vynásobeny, nebo rozděleny známým číslem. Nejen při dělení mincí, ale i při určování míry, váhy, dědičnosti a procent se bral jako jednotka zadnice. Ass byl rozdělen na 12 akcií - uncí a každá část rozdělené jednotky měla svůj vlastní název, například:
Měděné mince se od sebe lišily tradičním provedením. Na averzu byl vyobrazen profil jednoho z bohů, například Jupiter (konkrétně na osli - Janus ), na rubu - příď lodi (tzv. "námořní" ražba) označující denominaci: tečky označovaly počet uncí na zlomkové části osla; Římské číslice byly raženy na oslích a jejich násobcích.
10 oslů se po roce 217 př. n. l. přibližně rovnalo stříbrnému denáru . E. stříbrný denár byl již oceněn na 16 ass. Ve starověkých řeckých státech se oslíku říkalo assarium [1] .
V Chersonese, Tyre , Olbia , Bosporské království ve 2.–3. století . n. E. Osli byli raženi v několika nominálních hodnotách [1] . Tato peněžní jednotka byla vydávána do 2. poloviny 3. stol. Nyní numismatici používají název "Ass" pro velké (až 120 g) lité měděné mince, které byly vydávány v Olbii v 6.-4. před naším letopočtem e [1] .
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |