| Anil Janvijay | |
|---|---|
| hindština _ | |
| Anil Janvijay na Ruském institutu překladu, říjen 2019. | |
| Datum narození | 28. července 1957 (ve věku 65 let) |
| Místo narození |
|
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básník , překladatel , redaktor |
| Jazyk děl | hindština |
Anil Janvijay , vlastním jménem Anil Kumar Jain ( 28. července 1957 , Bareli , Uttar Pradesh , Indie ) je indický básník , překladatel poezie a prózy z mnoha jazyků světa, redaktor , blogger . Největší indický překladatel ruské poezie, překládal i ruskou prózu; od roku 1984 přeložil do hindštiny a vydal v Indii asi 60 ruských knih, včetně románů a sbírek povídek N. Gogola , A. M. Gorkého , F. M. Dostojevského , A. Platonova , A. Rybakova , A. P. Čechova , V. Šukšina , v básnických sbírkách a časopisecké sbírky - básně B. Achmaduliny , A. Achmatovové , A. Bloka , I. Brodského , I. Bunina , V. Vinokurova, A. Vozněsenského , V. Vysockého , N. Gumiljova , E. Evtušenka , A. Eremenka , I. Zhdanova , S. Yesenina , Vyach. Kuprijanov , M. Ju. Lermontov , O. E. Mandelštam , V. V. Majakovskij , B. Okudžava , A. Parščikov , A. S. Puškin , N. Rubcov . Zakladatel a šéfredaktor největších hindských literárních stránek Kavita Kosh (Sbírka poezie) a Gadya Kosh (Sbírka prózy).
Narodil se 28. července 1957 v Barelu ve státě Uttar Pradesh. Jeho otec byl zaměstnancem železnice , matka byla učitelkou na škole šití a vyšívání . Začal pracovat od dětství, začal s různými malými výdělky. V roce 1969 se přestěhoval do Dillí , kde získal středoškolské vzdělání . Pracoval v tiskárnách , nastoupil na Fakultu podnikového managementu na University of Delhi , kde obhájil bakalářský titul , poté (v roce 1978 ) magisterský titul . Pracoval v různých vydavatelstvích a novinách na pozicích od korektora po redaktora . V roce 1980 nastoupil do magisterského programu na Univerzitě Jawaharlal Nehru na Fakultě ruského jazyka a literatury. Cestoval a cestoval do mnoha měst v Indii.
V roce 1982, když pracoval pro noviny Sandhya Times, získal stipendium od sovětské vlády ke studiu na Filologické fakultě Moskevské státní univerzity. MV Lomonosova a přestěhoval se do Moskvy . Od roku 1983 do roku 2016 neustále spolupracoval s hindskou rozhlasovou vysílací službou v Moskvě (nyní Hlas Ruska). V roce 1989 absolvoval Literární institut. A. M. Gorkij . Do roku 1995 působil ve vysokých funkcích v zastoupeních obchodních společností v Moskvě, od roku 1996 má vlastní firmu v Moskvě. Od roku 2001 vyučuje hindskou literaturu na Moskevské státní univerzitě ISAA . Spolupracuje jako expert s Ruským institutem překladu , účastníkem Mezinárodního kongresu překladatelů beletrie a dalších projektů pořádaných institutem. Ženatý, čtyři děti. Žije v Moskvě.
Poezii píše od roku 1976 . První poetická publikace v roce 1977 v autoritativním literárním časopise Lahar (Vlna). V roce 1978 byly básně zařazeny do básnické edice časopisu Pashyanti. Od té doby pravidelně publikuje v novinách a časopisech. V roce 1982 publikoval slavný básník Bharat Yayawar v knižní sérii „Vipaksh“ („ Opozice “) Janvijayovu první sbírku „Kavita nahi hai yah“ („Toto není poezie“). V roce 1990 byla vydána sbírka „Ma bapu kab aaenge?“ („Mami, kdy se táta vrátí?“); v roce 2004 vyšla sbírka „Ram ji bhala karen“ („Buď dobrý, Rámo “ ). Celkem vyšlo šest autorských básnických sbírek.
Literárním překladům se věnuje od roku 1978 , do hindštiny přeložil básně více než dvě stě básníků ze 45 zemí světa - ruský, anglický , arabský , africký , židovský , španělský , italský , korejský , čínský , latinskoamerický , německý , francouzština , japonština a další. Editor mnoha sbírek poezie v hindštině a ruštině.
Prvním ruským dílem, které přeložil do hindštiny (původně prostřednictvím anglického překladu), byla kniha Jevgenije Jevtušenkova Máma a neutronová bomba; báseň byla publikována v literárním časopise Sakshatkar ( Interview ) v Dillí. To byl začátek jeho vášně pro ruskou poezii. Od roku 1984 profesionálně překládal ruskou literaturu, počínaje sbírkou povídek sovětské scenáristky Viktorie Tokarevové . Básně přeložili B. Achmadulina , A. Achmatovová , A. Blok , I. Brodskij , I. Bunin , V. Vinokurov, A. Voznesensky , V. Vysockij , N. Gumiljov , E. Evtušenko , A. Eremenko , I. Ždanov , S. Yesenina , Vyach. Kuprijanov , M. Ju. Lermontov , O. E. Mandelštam , V. V. Majakovskij , B. Okudžava , A. Parščikov , A. S. Puškin , N. Rubcov a další ruští básníci 19. a 20. století . Kromě toho prostřednictvím překladů do ruštiny překládal básně arménských , tádžických , gruzínských , uzbeckých , kazašských , moldavských , dagestánských , čečenských a osetských básníků, stejně jako básně Hikmeta , Nerudy , Garcíi Lorcy a dalších básníků cizích zemí.
V roce 2007 vytvořil spolu s indicko-britským webmasterem Lalitem Kumarem Kavita Kosh (Sbírka poezie), kde publikoval statisíce děl klasických i současných básníků z mnoha zemí světa – v originále i v překladech. do jazyků Indie, včetně textů indického básníka a spisovatele Bharatendu Harishchandra , zakladatele literární hindštiny.
V roce 2013 vytvořil s Lalitem Kumarem web Gadya Kosh (Kolekce prózy).