Hiligaynon (jazyk)

Hiligaynon nebo Ilonggo  je austronéský jazyk , kterým se mluví v historické oblasti Western Visayas na Filipínách (v provinciích Iloilo a Negros Occidental ). Používá se také na řadě míst v provinciích Panay ( ostrovy Panay ), Antique , Aklan , Guimaras a na mnoha místech na Mindanau . Na řadě míst je běžný jako druhý jazyk (po jazycích Karaya , Cebuano , Capisnon ).

Patří do skupiny Visayan jazyků v rámci filipínských jazyků .

Psaní

Kromě toho se používá apostrof (') a spojovník (-) a v některých případech jsou ekvivalentní písmenům. Ve výpůjčních slovech se navíc používá řada anglických písmen.

Gramatika

Determinanty

Hiligaynonský jazyk má indikátory pro tři případy: absolutní , ergativní a šikmý . Tyto indikátory jsou zase rozděleny na vlastní (jména osob) a obecná podstatná jména, stejně jako na jednotné a množné číslo, ačkoli neosobní znaky pádů jsou množné. jsou singulární markery s přídavkem mga , částice množství.

• Členy sing a sing mga nesou pro následující podstatné jméno význam neurčitosti a sang je určitým členem, nicméně rozdíl mezi nimi se v moderní řeči stírá (člen sang vytlačuje ostatní členy) a je zachován v překladu Hiligaynon bible nebo v tradiční formální řeči.
• Značky osobních případů pl. jsou zřídka používány a ne všemi rodilými mluvčími. Stále se však používají v tradičních formálních formách řeči, které také používají méně výpůjček ze španělštiny .

Pádové značky neurčují, které podstatné jméno je gramatický předmět a které předmět; spíše záleží na příponu slovesa. Podstatné jméno se značkou ang je však vždy tématem.

Příklady:

Ang lalaki nag kaon zpíval tinapay
„Ten muž snědl chléb“

může znamenat totéž jako

Ang tinapay gin kaon zpíval lalaki
lit.: "Chléb snědl muž"

V Hiligaynonu je však tendence používat spíše aktivní než pasivní, takže první typ věty je běžnější.

Osobní zájmena

Ukazovací zájmena

Kromě těch, které jsou uvedeny výše, existují dvě verbální deiktiky : karí , což znamená přiblížení se k mluvčímu, a kadto , což znamená vzdalování se.

Balíček

Hiligaynon postrádá značku obrácení věty podobnou ay v tagalštině / filipínštině nebo seno v Akeanonu . Místo toho věty SV (Filipino: Di karaniwang anyo ) takovou značku nebo sponu vůbec nepoužívají.

Příklady:

Si Inday ay maganda (tagalog);

Si Inday matahum (chiligaynon);

Dnes je krásně (anglicky);

"Indai je krásná" (ruština).

Hiligaynonský jazyk nemá přímou obdobu anglického slovesa spony být ( am , is , are , atd.). Na druhou stranu lze použít předpony mangin- a nangin- , což znamená „bude“ a „stal se“.

Příklad:

Manámî mangin manggaranon
„Je dobré být bohatý“

Španělské spojovací sloveso estar (být (dočasně)) také vstoupilo do lexikonu hiligaynonského jazyka. Jeho význam a výslovnost se změnily. V hiligaynonštině se vyslovuje istar a znamená „bydlet (někde)“.

Příklad:

Nagaistar jako sa tabuc suba
"Bydlím na druhé straně řeky."

Existenciální odkaz

Slovo může se používá k označení existence objektu .

Příklad:

May idô ( a ) ko
"Mám psa."

Spojovací částice

Pokud přídavné jméno definuje podstatné jméno, umístí se mezi něj a podstatné jméno spojovací částice nga .

Příklad:

Je to jako " Černý
pes"

Někdy, pokud před spojkou předchází slovo končící na samohlásku, ráz nebo písmeno N, je povolena její kontrakce na -ng, jako ve filipínštině . Takový potěr se často používá k tomu, aby slova zněla poetičtěji, nebo aby se snížil počet slabik. Někdy se význam může změnit, jako ve výrazu maayo nga aga / maayong aga , kde první znamená „(je) dobré ráno“, zatímco druhý je jednoduše pozdrav „dobré ráno“.

Spojka ka se používá jako vložka mezi číslovku a podstatné jméno.

Příklad:

Anum ka ido
"šest psů"

Slova dotazu

Diin znamená „kde“.
Příklad:
Diin ka na?
"Kde teď jsi?"

Derivát diin, tagadiin , se používá k dotazu na místo narození nebo rodné město adresáta.
Příklad:
Tagadiin ka?
"Odkud jsi?"

San-o znamená „kdy“.
Příklad:
San-o inâ?
"Kdy to je?"

Sin-o znamená „kdo“.
Příklad:
Sin-o imo abyan?
"Kdo je tvůj přítel?"

Nga-a znamená „proč“.
Příklad:
Nga-a indi ka magkadto?
"Proč nejdeš?"

Kamusta znamená „jako“, srov. výraz "Jak se máš?"
Příklad:
Kamusta ang tindahan?
"Jak se vám líbí tento obchod?"

Ano znamená „co“.
Příklad:
Ano ang imo ginabasa?
"Co čteš?"

Derivát slova ano, paano , znamená "jak", jako v "Jak to udělám?"
Příklad:
Paano ko makapulî?
"Jak se dostanu domů?"

Derivát slova paano , paanoano, je archaická forma
Příklad:
Paanoano ikaw?
"Jak se máš? Jak se máš)?"

Pila znamená „kolik“
Příklad:
Pila ang maupod sa imo?
"Kolik (lidí) je s tebou?"

Odvozené slovo od pila - ikapila - je otázka, jaké je číslo člověka, například: "Jaké číslo jste se narodili ve vaší rodině?" (první, druhý, třetí atd.). Toto slovo je obtížné přeložit do evropských jazyků jedním slovem.
Příklad:
Ikapila ka sa inyo pamilya?
"Jaké číslo jste se narodil ve své rodině?"

Derivát z pila, tagpila , je otázka o peněžní hodnotě něčeho, jako je Tagpila ina nga karne? "Kolik je tohle hovězí?"

Fonetika

Hiligaynonský jazyk má 16 souhlásek: p, t, k, b, d, g, m, n, ng, s, h, w, l, r a y.

Existují tři základní samohlásky: [a], [ ɛ ] / [i] a [o] / [ ʊ ]. [i] a [ ɛ ] (oba psané jako i ) byly alofony , přičemž [i] se vyskytovalo na začátku a uprostřed slova, zřídka v koncových slabikách, zatímco [ ɛ ] bylo nalezeno v koncových slabikách. Samohlásky [ ʊ ] a [o] byly alofony, přičemž [ ʊ ] se vždy vyskytovalo na začátku slabiky a [o] se vždy vyskytovalo na konci slabiky.

Souhlásky [d] a [ ɾ ] byly kdysi alofony, ale nebyly zaměnitelné, například: patawaron ("odpustit" - ​​​od patawad , "odpuštění"), ale ne patawadon ; tagadiín "odkud, odkud", diín "kam", ale ne tagariín .

Půjčky

V hiligaynonském jazyce, od doby španělské koloniální nadvlády, existuje velké množství výpůjček ze španělského jazyka : podstatná jména ( santo - ze španělského santo , "svatý"), přídavná jména ( berde - z verde , "zelený" ), předložky ( antes z antes , „před, před“) a dokonce i sjednocení ( pero - z pero , „ale“). Mnoho výpůjček jsou názvy předmětů, které se objevily na Filipínách od španělské kolonizace: barko ( barco , „loď“), sapatos ( zapatos , „boty“), kutsilyo ( cuchillo , „nůž“), kutsara ( cuchara , „ lžíce" ), tenedor ("vidlička"), plato ("talíř"), kamiseta ( camiseta , "košile"), kambiyo ( cambio , "změnit, změnit") atd.

Španělská slovesa vypůjčená do Hiligaynonu se obvykle nekonjugují, to znamená, že si zachovávají španělskou infinitivní koncovku -ar , -er nebo -ir , jako komparar , mandar , pasar , tener , disponer , mantener a asistir , zatímco ve filipínštině ano by konjugoval s částicí tú .

Příklady

Číslice

Dny v týdnu

Názvy dnů v týdnu jsou vypůjčeny ze španělštiny.

Názvy měsíců

V hiligaynonu se používají jak přejaté ze španělských názvů měsíců, tak jejich vlastní (viz tabulka).

Stručné fráze

Modlitba " Otče náš "

Amay namon, nga yara ka sa mga langit
Pagdayawon a imo ngalan Umabot sa
amon ang imo ginharian Matuman
ang imo buot Subong nga ginapatawad namon ang nakasala sa amon Kag dili mo kami nga ipagpadaug sa mga panulay Gino-o luwason mo kami sa kalaut Amen.

Odkazy

• Hiligaynon do anglického slovníku
• Slovník z angličtiny do Hiligaynonu
• Etnologická zpráva pro Hiligaynon
• Bansa.org Hiligaynon Dictionary Archived 6. září 2019 na Wayback Machine
• Omniglot na Hiligaynonově psaní
• Online hiligajnonský slovník
• Ilonggo komunitní a diskusní fórum
• Některé informace o učení Ilonggo