Havárie Il-18 u Kaljazinu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. července 2016; kontroly vyžadují 27 úprav .
Let 9601/02 IRS Aero

Havarované letadlo 1 rok a 5 měsíců před havárií
Obecná informace
datum 19. listopadu 2001
Čas 21:19 MSK (18:19 UTC )
Charakter Spadnout z vlaku
Způsobit Technická porucha, chyby údržby
Místo 15 km od Kaljazinu ( Tverská oblast , Rusko )
mrtvý 27 (všechny)
Letadlo
Modelka IL-18V
Letecká linka IRS Aero
Místo odjezdu Domodědovo , Moskva
Mezipřistání Khatanga Emelyanovo , Krasnojarsk Khatanga Tolmachevo , Novosibirsk Khatanga
Destinace Domodědovo, Moskva
Let LDF-9601/02
Číslo desky RA-75840
Datum vydání září 1962
Cestující osmnáct
Osádka 9
Přeživší 0

Havárie Il-18 u Kaljazinu je letecká nehoda , ke které došlo v pondělí 19. listopadu 2001 . Dopravní letadlo Il-18V letecké společnosti IRS Aero provozovalo charterový let LDF-9601/02 na trase Moskva - Khatanga - Krasnojarsk - Khatanga - Novosibirsk - Khatanga -Moskva, ale v poslední etapě trasy (Chatanga-Moskva) se náhle dostal do střemhlavého letu a zřítil se k zemi poblíž Kaljazinu ( Tverská oblast ). Zahynulo všech 27 lidí na palubě – 18 cestujících a 9 členů posádky.

Po této katastrofě byla osobní doprava na IL-18 v Rusku zastavena.

Letadla

Il-18V (registrační číslo SSSR-75840, sériové číslo 182005301, sériové číslo 053-01) byl vyroben závodem Znamya Truda MMZ přibližně v září 1962. 29. září téhož roku byla převedena na hlavní ředitelství civilní letecké flotily (" Aeroflot "), která zpočátku poslala parník do Vnukovo OJSC Moskevské územní správy. 10. února 1965 byl upraven na Il-18 RT a odeslán do letectva sovětského námořnictva . V roce 1988 byl znovu přestavěn na Il- 18V . 8. února 1999 koupila letecká společnost " IRS Aero ". Vybaven čtyřmi turbovrtulovými motory AI-20 vyráběnými ZMKB Progress pojmenovanými po A. G. Ivčenkovi . V den havárie absolvovalo 39leté dopravní letadlo 5 582 cyklů vzletu a přistání a nalétalo 11 617 hodin; zdroj většiny součástí a sestav byl téměř zcela vyčerpán [1] .

Posádka

Posádka letu LDF-9601/02 byla následující:

Posádka také zahrnovala:

Katastrofa

Il-18V na palubě RA-75840 provozoval ten den charterový osobní let LDF-9601/02 na trase Moskva (letiště Domodědovo)—Chatanga—Krasnojarsk—Khatanga—Novosibirsk—Khatanga—Moskva (Domodědovo). Ve 20:53 MSK (17:53 UTC), když parník prováděl poslední etapu trasy (Khatanga-Moskva), posádka kontaktovala radarového řídícího a podala zprávu o předpokládané době průletu dalším povinným bodem hlášení. Let 9601/02 v té době letěl po magnetickém kurzu 200° na FL255 (7750 metrů) rychlostí 410 km/h. Na palubě bylo spolu s 9 členy posádky 18 cestujících [2] .

Let probíhal normálně, když ve 21:17 MSK (18:17 UTC) s běžícím autopilotem výškovka nečekaně přešla do střemhlavého letu a tím poslala letadlo dolů. Vložka se naklonila k zemi pod úhlem 40-42° a přetížení se nakrátko dostalo do záporných 0,5 g , což pilotům bránilo plně si uvědomit jejich fyzické schopnosti držet kormidlo. Když se přetížení stalo normální (1), piloti nakonec použili na ovládání celkovou sílu asi 120-160 kilogramů a začali je přitahovat „na sebe“, aby se pokusili srovnat letadlo, jehož rychlost v tu chvíli již přesáhl 580 km/h. Při pokusu zatáhnout za řízení jeden z pilotů pravděpodobně omylem spočinul na levém pedálu (ovládá směrovku ), kvůli čemuž se začal vyvíjet levý náklon. Ve výšce 6300 metrů se parník řítil k zemi vertikální rychlostí 120 m/s s levým břehem 19° a jeho dopředná rychlost již překročila maximální povolenou rychlost a dosáhla 610 km/h. Úsilí pilotů nestačilo vyvést letoun ze střemhlavého letu a ve 21:19 MSK (18:19 UTC) pod úhlem cca 12° a s levým břehem 43° let LDF-9601/ 02 letící o 150° narazil do země v rychlosti 850 km/h a zcela se zhroutil. Trosky letadla byly nalezeny 15 kilometrů jihovýchodně od Kaljazinu (Tverská oblast), všech 27 lidí na palubě zahynulo [2] .

Vyšetřování

Důvody

Při kontrolách komise zjistila řadu porušení technického stavu havarovaného letadla [2] :

  1. Všechny čtyři motory AI-20 vypršely skladovací lhůty.
  2. Na 123 ARZ Ministerstva obrany Ruska byly doručeny duplicitní formuláře dvou motorů s porušeními a odchylkami od stanovených požadavků - zejména jeden z nich neuvedl datum opravy a vložky duplikátu podepsaného vedoucí dílny a vrchní mistr oddělení kontroly kvality se ukázaly jako padělané. V duplikátu jiného formuláře chybělo datum jeho založení a datum výroby motoru neodpovídalo skutečnému, doba provozu od zahájení provozu neodpovídala skutečnému, počet nebyly uvedeny opravy a datum poslední opravy, nebyl proveden zápis o podmínkách konzervace motoru po opravě a nebyly přiloženy vložky se seznamem dílů vyměněných při opravě, parametry kontrolních zkoušek motoru, seznam jednotek nainstalovaných na motoru během opravy.
  3. Chyběl formulář APU TG-16M č. AM 041050.
  4. Datum montáže jedné z vrtulí na letounu neodpovídalo skutečnosti a montáž této vrtule nebyla zapsána do leteckého deníku.
  5. Formuláře letadel, motorů, pasů agregátů a výrobků v IZS Aero byly vyplňovány nepravidelně a opožděně.
  6. Nebylo dodrženo účtování měsíčních norem samostatného letu velitelské a letové posádky a provádění samostatných přiblížení a přistání druhými piloty.
  7. Kontrola a rozbor kvality letových výkonů dle údajů letových informačních médií byla provedena v rozporu s normami a nebyly podány žádosti letové služby o provádění složitých přepisů letových informačních médií. V letové službě nebyl veden záznam o kvalitě letu.
  8. Letový řád pro RA-75840 za letu LDF-9601/02 vypracovalo vedení letecké společnosti nad rámec pracovní doby, neboť při normě 11 hodin 30 minut trvala pracovní doba posádky 14 hodin 45 minut.

Závěry

Komise nebyla schopna určit příčinu katastrofy. Je velmi pravděpodobné, že ke katastrofě vedla kombinace několika faktorů [2] :

Nejpravděpodobnější příčinou samovolného vychýlení trimru výškovky do ponoru a selhání ochranného systému AT-2 z nebezpečné úrovně samovolného vychýlení trimru by mohly být poruchy reléového magnetického zesilovače RMU-5066D a fázového diskriminátoru FD-2007 . Vzhledem k úplnému zničení letounu však nebylo možné jednoznačně stanovit, kde a proč k poruše došlo [2] .

Důsledky katastrofy

Po katastrofě byla na leteckou společnost IRS Aero uvalena vážná omezení. U letounů Il-18 bylo vzato v úvahu, že za dlouhou historii jejich provozu se nejednou vyskytly případy, kdy došlo k poruchám v podélném řízení a nikde se nepodařilo zjistit přesnou příčinu. V roce 2001 pokračovalo v ruském civilním letectví 18 dopravních letadel Il-18, z toho 14 v komerčních aeroliniích. Po katastrofě u Kaljazinu bylo rozhodnuto zastavit komerční přepravu cestujících na letadlech Il-18 [2] :

Vedoucímu oddělení pro zachování letové způsobilosti TUV a technického rozvoje Správy civilního letectví A.V.Elistratovovi, vedoucímu oddělení letových norem V.P.Tarshinovi a vedoucímu oddělení státního dozoru nad bezpečností letů V.A. -18 RA- 75840 nebylo možné, stejně jako přítomnost dalších případů podélných poruch řízení na letadlech Il-18, ... změnit osvědčení o způsobilosti k provozu letadla Il-18, které stanoví zákaz přepravy cestujících . Do 21. října 2002 proveďte příslušné změny v osvědčeních o státní registraci a provozní dokumentaci letadla Il-18 .

— první náměstek ministra A. V. Neradko [3]

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Iljušin Il-18V Ocasní číslo: RA-75840 . Russianplanes.net. Získáno 26. dubna 2013. Archivováno z originálu 1. května 2013.
  2. ↑ 1 2 3 4 5 6 Havárie Il-18V a/c 'IRS-avia' v oblasti Tveru. . airdisaster.ru. Získáno 26. dubna 2013. Archivováno z originálu 20. května 2013.
  3. ↑ Havárie Il-18V a/c 'IRS-avia' v oblasti Tveru. Vyšetřovací materiály . airdisaster.ru. Získáno 26. dubna 2013. Archivováno z originálu 19. března 2013.