Kay-Khosrow (mytologie)

Kay-Khosrow ( Avest .  Kavi Husravah , Pahl. Kay Husraw , persky كی خسرو ‎ - Kavi Khaosrava , Kavi Khosrav , Kai Khusrow - "slavný" [1] ) - jeden z hrdinů eposu Shadmeh Fermeh “, legendární král Irana , syn Siyavushe a vnuk Kay-Kavus . Byl v nepřátelství s vládcem Turan - Afrasiab .

V "Avesta"

Khaosrava obětoval bohyni Ardvisura u jezera Chaychasta [2] 100 koní, 1000 býků a 10 000 ovcí a požádal ji o svrchovanou moc nad světem, o úspěch v řízení vozů a o vyhnutí se pasti ze strany padoucha a bohyně. dal mu štěstí [3] .

Khaosrava (nazývaný " hrdina, který shromáždil země Árijců " [4] ) se modlil k bohyni Ashi , aby mohl zabít Frankhrasyan u jezera Chaychasta a pomstít svého otce Syavarshan , stejně jako Agraerata [5] ; a Haoma (pro Ferdowsiho - poustevníka Huma) se modlil k Ashimu, aby mohl zajmout Frankhrasyana a předat jej svázaného do rukou Khaosravy; a Ashi vyslyšel jejich modlitby [6] . Haoma se modlil k bohyni Drvaspa přibližně stejně a Khaosrava, žádající o to, přinesl Drvaspě u jezera Chaychasta oběť ve 100 koních, 1000 býcích a 10 000 ovcích [7] .

Khaosrava zabil Frankhrasyana stejnou zbraní, jakou Traitaona zabil Dahaka , Frankhrasyan zabil Zainigu, Vishtaspa bojoval za pravdu a Astvat-Ereta s ním bude bojovat na konci světa [8] . V ohnivé modlitbě zahrnuté v Malé Avestě jsou zmíněny Kavi Khaosrava, "Jezero Khaosrava" [9] a jezero Chaychasta [10] .

Jeho jméno je uvedeno na posledním místě v seznamu osmi Kawiů, jejichž fravashi jsou uctíváni [11] . „Zamiad-yasht“ zmiňuje „vodu Khaosrava“ – název jednoho ze tří výtoků z Vorukašského moře, které se vytvořilo, když se faul stáhl od Frankhrasjana, který ho chytal [12] . Stejný yasht obsahuje podrobný seznam ctností Kavi-Khaosrava: jeho síla, potomstvo, inteligence, štěstí a také říká:

A Kavi-Khaosrava Na závodní dráze Po celé délce Utekl z pasti Na koňském dostihu S padouchem Naremanem . Mighty dobyl vše Pán Khaosrava. franhasyan padouch Svázaný a Kersavazda , Pomstít se za otce, zákeřně Zabitý Syavarshan , A pro Agraeratu , Hrdina Naravidu“ [13]

Sudgar-Naska z Avesty vypráví, jak Kai Khosrov cestoval do Vae v podobě velblouda, našel Khaoisht, Tus a Kai-Apivekh a setkal se se Saoshyantem , který ho chválil za jeho činy [14] .

Avestský Khaosrava etymologicky odpovídá védskému jménu Sushravas, „Požehnaný“ [15] .

Ve středoperských zdrojích

Vláda Kai Khosrova trvala 60 let [16] . Byl synem Siyavakhshe a dcerou Frasiyaga a zabil Frasiyaga a poté odešel do Kangdez a předal moc Lokhraspovi [17] . V genealogii nese dcera Frasyaga a matka Kai Khosrova jméno Vispanfrya [18] .

„ Soudy ducha rozumu “ jmenují následující hlavní činy Kaie Khosrova: zabil Thrasiyaga, vyhladil modly dévů poblíž jezera Chechist, vybavil Kangdiz a také pojmenoval jeho výhody: „ úspěšná realizace vzkříšení a konečná inkarnace s pomocí dobyvatele Soshyans, vzkřísitele “ [19] . „Denkard“ mluví o své nepravosti, o jeho vraždě Frangrasyaka a Kersevazda a o zničení chrámu na břehu jezera Chechast [20] .

Když Kai Khosrov zničil chrámy idolů na jezeře Chichast, posvátný oheň Gushasp byl na hřívě jeho koně a osvětloval jeho činy; načež byl oheň instalován poblíž do oltáře poblíž hory Asnavand [21] (chrám Atur-Gushnasp byl jedním ze tří hlavních chrámů ohně v Íránu).

Existuje popis Kangdezu, který postavil Kai Khosrov v „Bundahishnu“: vládlo tam věčné jaro, měl 15 bran (projíždění vozu mezi každou sousední branou trvalo 15 dní), byl postaven na hlavách dévů, jeho části měly tvar paží a nohou a mohl se pohybovat [22] .

Podle Denkarda se před koncem světa očekává druhý příchod Kai Khosrova , který bude vládnout celému světu a bude Saoshyantovým asistentem [23] . Do té doby je jeho tělo neporušitelné uchováno na tajném místě na trůnu [24] .

Obrázek v Shahnameh

Popis života a vlády ideálního spravedlivého krále [25] Kay-Khosrov zabírá asi čtvrtinu Ferdowsiho básně (asi 25 tisíc řádků) [26] , což je mnohem více než popis vlády kteréhokoli jiného krále Íránu. Nicméně výkony v nekonečných válkách s Turaniany obvykle předvádějí jeho hrdinové, především Rostem .

Dětství

Kay-Khosrov je synem prince Siyavushe (syna íránského krále Kay- Kavuse ) a Ferengise (dcery turanského krále Afrasiaba ), který se narodil po smrti svého otce. Siyavush byl zabit na příkaz Afrasiaba, krátce předtím řekl své ženě proroctví o osudu svého syna. Afrasiab se chystal zabít dítě Ferengise, ale Piran (otec Jerire , mladší manželky Siyavushe) krále odradil.

V den narozenin Kay-Khosrova měl Piran prorocký sen [27] . Když Piran informoval Afrasiaba o narození chlapce, král nařídil, aby ho poslal do hor, a Piran ho vydal pastýřům. Když dítě dosáhlo 10 let, Piran ho přivedl ke králi a Kay-Khosrow (podle Piranovy rady) předstíral, že je hlupák [28] . Král byl rád, že mu od vnuka nehrozí nebezpečí, a poslal chlapce do Siyavushgord. Tam Kay-Khosrov viděl, že na místě vraždy jeho otce vyrostl fíkovník s tváří Siyavushe na listech.

Mezitím Afrasiab, poražený Rostem , utíká do Činského moře, kde vidí Kay-Khosrova, a nařizuje Piranovi, aby ho poslal přes moře [29] . Po 7 letech se Afrasiab vrací do Turanu, znovu se ujímá trůnu, napadá Írán a ničí ho. Írán sužuje sedmileté sucho.

Návrat do Íránu

Íránský hrdina Guderz spatří ve snu božského herolda Sorushe , který mu řekne o Kay-Khosrovovi ao tom, že by ho měl najít Guderzův syn Giv . Guderz posílá svého syna hledat, Giv se 7 let neúspěšně snaží najít prince. Nakonec Afrasiab nařídí návrat Khosrova od Machina.

V lesíku poblíž pramene najde Giv mladého Khosrova, který ho pozdraví a ukáže mu na předloktí znamení, naznačující jeho královský původ. Giv a Khosrov jdou do Siyavushgord a Ferengis radí svému synovi, aby našel otcova koně. Kay-Khosrov chytí koně Behzada, vezme Siyavushovu skořápku a připraví se na cestu.

Giv, Kay-Khosrow a Ferengis odjíždějí z Turanu do Íránu. Piran , který se o tom dozvěděl, je pronásleduje, ale udatný Giv sám zlomí dva oddíly Turanianů a podruhé vezme Piran do zajetí. Khosrow na žádost Ferengise nařídí Givovi, aby nezabil Pirana (který mu kdysi zachránil život), ale poslal ho svázaného.

Tři cestovatelé dorazí k řece Jeyhun (na které prochází hranice). Strážce lodí na řece si však jako odměnu za přeplavbu v Givu vyžádá jeden ze čtyř pokladů: lasturu, koně, otroka nebo mládě. Kei-Khosrov v hněvu odmítne a spolu se svými společníky přeplave řeku na koni [30] . Jezdit k řece Afrasiab , vidět je, komentuje přechod.

Trial

Jednou na íránské půdě posílá Zem Khosrov jednu zprávu Isfahánu Guderzovi a druhou do hlavního města svého dědečka . V Isfahánu uspořádají slavnostní setkání. Po příjezdu do Kay-Kavus Khosrow mluví s králem, který odměňuje Giva.

V zámku v Istakhru, který postavil Goshvad, šlechtici na trůn Kay-Khosrov. Tus (syn Novzera ), mluvící s Givem, však trvá na tom, že trůnu by neměl převzít vnuk Kay-Kavus, ale jeho syn Feriborz . Gooderz s armádou se staví proti Tusovi. Poté Kay-Kavus pozve Guderze a Tuse, aby vyzkoušeli uchazeče o trůn ve vojenských záležitostech.

Nejprve se Feriborz s armádou pod Tusovým velením marně pokouší dobýt pevnost Behman ("u bran Ardabil ") a marně ji 7 dní obléhá. Poté se Kay-Khosrov, jehož armádě velí Guderz a Giv , postaví proti stejné pevnosti . Kay-Khosrov sestaví zprávu, íránský válečník, který zavolal Yazdan , hodí tuto zprávu na zeď a zeď se okamžitě zhroutí (což jasně ukazuje na Boží přízeň Chosrovovi). Íránci zaútočí, dobyjí pevnost a divy, které se tam usadily, se podřídí králi.

Khosrov staví v dobyté pevnosti chrám ohně a žije tam rok, poté se vrací s vítězstvím a Feriborg a Tus uznávají jeho autoritu. Kay-Kavus pozvedá na trůn svého vnuka.

První válka s Turanem

Po nástupu na trůn Kay-Khosrov složí přísahu od íránských šlechticů, Zal a Rostem k němu také přicházejí, král cestuje po svém království. Kay-Kavus a Kay-Khosrov přísahají Afrasiabovi pomstu za smrt Siyavushe a Khosrov se modlí k Yazdanovi.

Shromáždí armádu, nařídí zapsat jména velkých i malých mužů do knih, obdaruje rytíře a postaví armádu, ale sám král zůstává v hlavním městě. Kay-Khosrow posílá Rostema do Hindustanu, zajatého Turany (Rostem tam posílá i svého syna Feramarze ), zatímco hlavní íránské síly pod velením Tuse se Turanovi postaví.

Tus, porušující pokyny Kay-Khosrova, se stěhuje do pevnosti Kelat. Po provedení řady výkonů zahyne nevlastní bratr Kay- Khosrova Foruda , který bojoval za Turany . Íránci jsou nejprve úspěšní, ale poté utrpí těžkou porážku u řeky Kaserud. Když se to dozvěděl Kay-Khosrov, jmenuje Feriborze novým velitelem a odvolá Tuse, kterému vyčítá Forudovu smrt a porážku, a uvězní ho.

Mezitím Íránci utrpí další těžkou porážku a ustupují. Kay-Khosrov se rouhá Tusovi, ale Rostem se ho zastane a Chosrov Tusovi odpustí a znovu pošle armádu pod jeho velením proti Turanovi.

V bitvě u řeky Shehd dosáhnou Íránci úspěchu, ale druhého dne jsou poraženi a stahují se na horu Hemaven, kde je obléhají Turané. Chosrov po poradě s Rostem posílá na pomoc posily pod velením Feriborze. Feriborz žádá o Ferengis za manželku a Kay-Khosrov, přestože jeho matka neprojevuje velkou radost, ji provdá za Feriborz; hrát svatbu.

Síly Feriborzu, když dorazily k hoře Hemaven, se připojily k hlavní íránské armádě Tus, brzy tam dorazí také Rostem. Posily pod velením Khakan Chin a Kamus Keshansky se také blíží k Turanianům. Rostem vyniká v řadě bojů, když zabil několik mocných nepřátelských generálů. Nakonec, když je Khakan Chyna zajat, Turaniané uprchnou a Rostem pošle zprávu o vítězství Kay-Khosrovovi a Feriborzovi.

Kay-Khosrov se modlí k Yazdanovi a posílá zprávu zpět Rostemovi. Afrasiab shromažďuje novou armádu a Rostem mezitím zabije kanibala Kafura a poté porazí Turaniana Puladvenda. Afrasiab utíká do Chin a íránská armáda získává úplné vítězství. Kay-Khosrov pořádá u příležitosti vítězství hostinu, na které zpěváci zpívají dastany o Rostemovi.

Rostemovy nové exploity

Na výzvu Kay-Khosrova Rostem porazí monstrózního Akvan-diva a porazí turanskou armádu.

Když ambasáda Armani informuje Kay-Khosrova o výskytu monstrózních kanců v jejich zemi, král proti nim pošle hrdinu Bizhena (syna Giva). Bizhen, který se zamiloval do Afrasiabovy dcery Menizhe , skončí v turanském žaláři. Poté, co Kay-Khosrov použil svou magickou misku na žádost Giva na Novruz , zjistí, kde je Bizhen.

Král povolává Rostema a hoduje s hrdiny a dává jim pokyn, aby pomohli Bizhenovi. Rostem se sedmi hrdiny se vydává na tažení, osvobozuje Bizhen a uštědřuje Afrasiabovi novou porážku. Rostem, Bizhen a Menizhe se vracejí ke Kay-Khosrovovi, který pořádá oslavu.

Druhá válka s Turanem

Válka s Turanem začíná znovu, Kay-Khosrov a Afrasiab shromažďují vojáky. Íránský král posílá Rostema a jeho syna do Hindustanu a jmenuje Guderze velitelem proti Turanu . Bizhen je v bitvě jiný. Guderz pošle Kay-Khosrovovi dopis s žádostí o pomoc a král pokračuje v tažení.

Bitva mezi horami Kenabed a Reybed neodhalí vítěze a Guderz a turanský velitel Piran se shodují, že v soubojích bude bojovat jedenáct dvojic hrdinů. Ve všech duelech ovládnou Íránci, v posledním z nich Guderz zabije Pirana . Turaniané jsou poraženi.

Kay-Khosrow přijíždí na místo bitvy, truchlí nad Piranem a pohřbívá ho. Vrah Siyavush Goruy-Zereh, zajatý, je mučen, zabit jako ovce a utopen. Turanská armáda se vzdává Kay-Khosrovovi a skládá zbraně (objeví se celá hora zbraní). Kay-Khosrov léčí vážně zraněného íránského hrdinu Gostekhema léčivým amuletem, načež chválí stvořitele.

"Velká válka" s Turanem

Firdousi nazývá třetí válku s Turanem (v podstatě pokračování té druhé) „velkou“ a v předmluvě k jejímu popisu hovoří o nesmrtelnosti své knihy [31] .

Na začátku této legendy je uveden podrobný seznam íránských jednotek s uvedením rytířů, jejich zeměpisné polohy a někdy i počtu vojáků [32] . Mezitím Afrasiab v Beykentu truchlí nad padlými (zde je zmíněn nejen chrám Ohně, ale také - poprvé v básni - Avesta [33] ), sbírá rati a rozděluje turanské rytíře na pozice.

Když se jednotky sblíží, pošle Afrasiab svého syna Shide-Pesheng se zprávou ke Kay-Khosrovovi obsahující výzvu k souboji. Kay-Khosrow, navzdory skutečnosti, že ho íránští bojovníci odrazují, souhlasí a posílá odpověď s Karen.

Souboj mezi Kay-Khosrovem a jeho strýcem Shide-Peshengem se ukáže jako tvrdohlavý. Shide vyzve Khosrowa k pěší bitvě a íránský král shodí nepřítele na zem a zabije ho. Začíná všeobecná bitva, která trvá dva dny. Řada íránských válečníků se liší, sám Kay-Khosrov zabíjí Turany Shaheila, Istekeila a dává Borzeveilu na útěk. Afrasiab odlétá , Khosrow se modlí ke stvořiteli a raduje se z vítězství, pohřbívá padlé a posílá vítěznou zprávu Kay-Kavusovi .

Afrasiab přijíždí do Kangu a Kay-Khosrov překračuje Jeyhun s armádou . Po urputném boji se Afrasiab uchýlí do Beheshtkang. Podle Kay-Khosrovovy rady zůstává Rostemův oddíl v noci vzhůru a bojí se nepřátelského útoku. Íránci obléhají Beheshtkang, Afrasiab ve svém poselství žádá mír. Kay-Khosrov ve své odpovědi připomíná smrt Siyavushe a další zvěrstva turanského krále.

Íránci zaútočí na Beheshtkang (v této legendě uvádí Firdousi podrobnosti o obléhacím vybavení). Rostemův oddíl pronikne do mezery a zmocní se pevnosti. Město je dobyto a zdevastováno, Gersivez a Jekhen jsou zajati, ale Afrasiab prchá podzemní chodbou. Kay-Khosrov uděluje milost Afrasiabově ženě a příbuzným a instruuje Íránce k milosti poraženým, načež posílá vítěznou zprávu svému dědečkovi.

Afrasiab poté, co našel podporu od fagfurských jednotek, se vydává na novou kampaň. Kay-Khosrow, opouštějící Guderze v Kangu, se mu postaví. Afrasiab pošle zprávu íránskému králi a vyzve ho na souboj, ale Rostem Khosrova odradí. Začíná čtvrtá bitva Íránců s Turany, její první den vítěze neodhalí.

Khosrow nařídí vykopat příkop a připravit se na noční bitvu. V noci armáda Afrasiab zaútočí na íránský tábor, ale je odmítnuta a utrpí ztráty. Během dne bitva pokračuje, Afrasiab se vzdává, Turaniané se vzdávají, Khosrov triumfuje. Faghfur posílá velvyslanectví do Kay-Khosrow s dary a žádostí o mír.

Východní kampaň

Afrasiab překračuje Zerekhské moře a pluje do Gangdezh. Khosrow a Rostem ho hodlají pronásledovat. Giv je poslán ke Kay-Kavusovi s dopisem a přináší s sebou kořist a zajatce a poté doručí odpověď Kay-Kavusovi. Kay-Khosrow jmenuje Gostekhema, syna Novzera, jako hlavu Kang.

Kay-Khosrow posílá velvyslanectví k pánům Chin a Mekranu, první dává příznivou odpověď a druhý je hrdý. Faghfur a Khakan Chin slavnostně vítají Khosrova, zůstává v jejich zemích 3 měsíce a opouští tam Rostem.

Poté se Kay-Khosrov vydává na tažení proti Mekranu, poráží mekranské vojsko, jejich král umírá v bitvě. Íránci pustoší zemi, ale Chosrov loupež zastaví, žije tam rok, poté jmenuje Eshkeshe vládcem a pokračuje v pronásledování.

Jeho plavba podél Zerekh-moře trvá 7 měsíců (Firdousi dokonce popisuje mořské příšery [34] ), poté připluje do Gangdezh a pověřuje Giva, aby tento region vlastnil. Když se Afrasiab doslechne o příchodu Kay-Khosrova, uprchne, íránský král bez boje vstoupí do „rajského města“, kde stráví rok.

Zpáteční plavba po moři trvá dalších 7 měsíců. Eshkesh se s ním setkává v Mekranu a Kay-Khosrov dosadí na trůn jednoho z místních mužů. V Chin se Rostem setkává s králem a Kay-Khosrov předává vládu fagfuru a khakanovi.

Nakonec se vrací do Siyavushgordu a poté do Beheshtkang, kde se Kay-Khosrova setkává s Gostekhemem a kde král stráví rok, a modlí se ke stvořiteli, aby pomohl najít Afrasiaba. Poté se Kay-Khosrov vrací do Íránu, setká se se svým dědečkem , hoduje s hrdiny a navštíví chrám ohně.

Smrt Afrasiaba a Kay-Kavuse

Mezitím poustevník Hum najde Afrasiaba, který se skrývá v jeskyni poblíž města Barda („Afrasiabova díra“ v kavkazské Albánii). Hum se snaží chytit sesazeného turanského krále, ale ten se osvobodí a ukryje se v řece Henjest. Kolem procházejí Guderz a Giv, kteří poslouchají Humův příběh a volají Kay-Kavus a Kay-Khosrov. Na radu Humy je zajatý Gersives přiveden v řetězech, všitých do kůže vola. Afrasiab zaslechne sténání svého bratra, vynoří se a promluví s ním a Hum ho zajme lasem, předá vězně šáhům a poté zmizí.

Afrasiab prosí svého vnuka o milost, ale Kay-Khosrov mu usekne hlavu, načež nařídí, aby byl Gersivez rozpůlen. Kay-Kavus a Kay-Khosrov hodují v chrámu ohně, v síni Azergoshesp, načež se vracejí do Parsu. Brzy Kay-Kavus umírá, je pohřben.

Odcházím

Již šedesát let vládne Kay-Khosrow světu bezpečně (toto je epická „čas prázdna“, kterou Ferdowsi popsal v několika řádcích).

Poté, co Kay-Khosrov osvobodil Dzhehena (syna Afrasiaba), předá mu chartu pro vládu Turana, osvobodí také jeho sestry a příbuzné a odvolá Gostekhema z Turanu a vrátí se do Íránu s poctou.

Kay-Khosrov hodně přemýšlí a bojí se sejít z cesty zbožnosti (protože jeho předkem z matčiny strany je darebák Afrasiab). Kay-Khosrov pronáší řeč k rytířům a přestává komunikovat s lidmi. Ze Sistan pochází Zal.

Kay-Khosrow vidí ve snu Sorushe , který říká, že ho stvořitel volá, a nařizuje dosadit Lokhraspa na trůn . Zal nabádá Kay-Khosrov, aby se vrátil k vládním záležitostem, Kay-Khosrov mu odpovídá a Zal činí pokání.

Kay-Khosrov jde s armádou a rytíři do stepi a pronese lekci na rozloučenou, nahlásí tři poklady a předloží listy vlastnictví pro Rostema, Giva a Tuse, načež předá trůn Lokhraspovi (navzdory námitkám Zal ) a říká sbohem jeho čtyřem ženám.

Kay-Khosrov jde do hor, u pramene se loučí s osmi nejslavnějšími rytíři a radí jim, aby odešli, protože se blíží sněhová bouře. Při východu slunce mizí. Navzdory varování se pět rytířů snaží najít krále, ale neúspěšně a večer usnou, zvedne se vánice a zasype je sněhem. Feriborz , Giv , Bizhen , Gostekhem a Tus tedy umírají (naživu zůstávají pouze Guderz , Zal a Rostem , kteří uposlechli varování ).

Odchod Kay-Khosrowa ze světa znamená blížící se konec hrdinské éry.

Stěna Iskandar

Alisher Navoi ve „Wall of Iskandar“ zmiňuje Kay-Khosrov ( Kaykhusrav ) jako přímého předka krále Daria [35] .

Poznámky

  1. https://web.archive.org/web/20050210150246/http://www.farhangiran.com/pdf/jafari.pdf
  2. Jezero Chaychasta - pravděpodobně v oblasti Chach (ukazatel: Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 469); ačkoli podle „Bundahishnu“ bylo jezero Chichast v Adurbadagan a nebylo tam nic živého a voda byla teplá (Small Bundahishn XXII; Zoroastrian texty. M., 1997. S.297; Chunakova O. M. Pahlavi Dictionary ... M ., 2004. S.255)
  3. "Ardvisur-yasht" (Yasht V 49-51; Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 230)
  4. tak v překladu I. M. Steblina-Kamenského; podle L. A. Lelekova (MNM. T. 2. S. 609) - „ medvěd (?) árijských zemí “
  5. Ard-yasht (Yasht XVII 41-43; Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 370)
  6. Ard-jašt (Jašt XVII 37-39; Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 369)
  7. Geush-yasht IX 18, 21
  8. Zamyad-jašt (Jašt XIX 92-93; Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 400); Denkard VII 11, 3
  9. „Jezero Khosro“ se nachází 4 frasangy od jezera Chichast (Malý Bundahišn XXII; Zoroastrianské texty. M., 1997. S. 298)
  10. Malá Avesta 5, 1, 9; 5, 2, 9; viz také středoperská modlitba "Tandorosti" (2)
  11. Fravardin-yasht (Yasht XIII 132)
  12. Yasht XIX 56 (Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 392); podle L. A. Lelekova se jedná o jednu ze zátok Světového oceánu (MNM. T. 2. P. 609
  13. "Zamiad-yasht" (Yasht XIX 77), přel. I. M. Steblin-Kamensky (Avesta v ruských překladech. Petrohrad, 1997. S. 397)
  14. Denkard IX 1, 23
  15. MNM. T.2. S.609; Rigveda I 53, 9-10
  16. Velký Bundahišn XXXVI 7; Malý Bundahišn XXXIV (zoroastriánské texty. M., 1997. S.311)
  17. Velký Bundahišn XXXIII 10.-11
  18. Velký Bundahišn XXXV 21
  19. Soudy ducha mysli (Zoroastriánské texty. M., 1997. S.102), stejně jako: Zoroastriánské texty. M., 1997. str. 83 (o modlech dévů) a str. 116 (o vzkříšení)
  20. Denkard VII 1, 39
  21. Velký Bundahišn XVIII 12; Malý Bundahišn XVII (zoroastriánské texty. M., 1997. S.289)
  22. Velký Bundahišn XXXII 12, srov. "Ayatkar-i Jamaspik" (MNM. Vol. 2. S. 441)
  23. Denkard III 282, 343; VII 10, 10
  24. Denkard VII 1, 40
  25. MNM. T.1. str.611
  26. v ruském překladu významná část II. dílu a celý III. díl
  27. Shahnameh. Svazek II, řádky 8137-8152
  28. srov. podobné vyprávění o Mojžíšově dětství
  29. zde ve Firdousiho příběhu jsou zřejmé nesrovnalosti způsobené kombinací různých verzí legendy: ačkoli Rostemova pomsta za Siyavush a 7letá vláda Rustama v Turanu nastanou bezprostředně po smrti Siyavushe, Firdousi je uvádí (svazek II, řádky 8471-9430) podle příběhu 10letého Kay-Khosrova (svazek II, řádky 8251-8470)
  30. Ferdowsi sám tuto akci srovnává s přechodem Feridunu přes Ervend
  31. Shahnameh. Svazek III, řádky 11201-11209
  32. Shahnameh. Svazek III, řádky 11311-11464
  33. Shahnameh. Svazek III, řádek 11501
  34. Shahnameh. Svazek III, řádky 14997-15006
  35. Zeď Iskandar , XXVII

Prameny a literatura

Prameny:

Výzkum: