Ústavní soud Slovinska

Ústavní soud Republiky Slovinsko
Ustavno sodisce Republike Slovenije
Pohled ústavní soud
Jurisdikce Slovinsko
Datum založení 1963 (od roku 1991 působí jako soud již samostatného státu)
Sloučenina soudce volí Národní shromáždění na návrh prezidenta
Život 9 let (nemá nárok na znovuzvolení na druhé funkční období)
členové 9
Řízení
Předseda Jadranka Sovdat
nastoupil do úřadu 31. října 2016
Konferenční hala
Budova Ústavního soudu Slovinska, Plečnikův palác
Umístění Lublaň
Adresa Svatý. Beethoven, dům 10
Souřadnice 46°03′08″ s. sh. 14°30′08″ palců. e.
webová stránka
http://www.us-rs.si  (slovinština)
Portál: Politika
Slovinsko

Článek z cyklu
Politický systém Slovinska

horní komora: dolní komora:
  • Politické strany
  • Volby
  • referenda

Ústavní soud Slovinska ( Sloven . Ustavno sodišče Republike Slovenije, US RS ) je specializovaný soudní orgán ústavní kontroly ve Slovinsku a je také nejvyšším orgánem pro ochranu práv a svobod občanů v zemi.

Historie

Původně byl Ústavní soud vytvořen již v roce 1963 v souladu s Ústavou SFRJ z roku 1963 jako soud Slovinské socialistické republiky v rámci Jugoslávie k ochraně ústavnosti na úrovni republiky. Spolu s ním existoval také federální Ústavní soud Jugoslávie , který střeží ústavnost již na federální úrovni. Dne 5. června 1963 zvolil parlament republiky prvního předsedu a členy soudu, kteří 15. února 1964 slavnostně složili slib a ujali se své pravomoci.

V období 1964-1974 byla ústavní kontrola spíše formální a neměla zásadní vliv na procesy probíhající v zemi, ale po přijetí nové Ústavy SFRJ z roku 1974 a posílení role republik ve federaci došlo k výraznému rozšíření pravomocí Ústavního soudu. Od té doby již mohl vykonávat abstraktní kontrolu, posuzovat kompetenční spory mezi republikou a administrativně-územními celky.

Zlomovým bodem v historii soudu bylo vyhlášení nezávislosti Republiky Slovinsko a přijetí vlastní ústavy z 23. prosince 1991 , která definovala Ústavní soud jako nejvyšší orgán soudní moci na ochranu ústavy. , zákonnosti a základních lidských práv a svobod.

Složení

Ústavní soud má 9 členů s funkčním obdobím 9 let. Soudci vykonávají své pravomoci pouze po dobu jednoho funkčního období a již nemohou být znovu zvoleni. Soud tvoří dolní komora parlamentu země  - Státní shromáždění o nominaci kandidátů prezidentem . Předsedu volí soudci z řad svých členů na dobu 3 let.

Předsedové (od roku 1991)

Síly

Ústavní soud sleduje především soulad normativních aktů různých úrovní Ústavy, včetně základních principů a norem mezinárodního práva, přičemž ověřování je prováděno jak formou abstraktní, tak konkrétní normativní kontroly.

Jedním z hlavních úkolů soudu je také řešení kompetenčních sporů mezi Parlamentem, prezidentem a vládou; stát jako celek a místní komunity; různé státní orgány. Účastní se obžalobního řízení , kontroluje průběh voleb a činnost politických stran .

Podstatným znakem je, že každý občan má právo obrátit se na Ústavní soud ve věci, která se ho přímo netýká, ale může porušovat práva neurčitého okruhu osob. Jak poznamenal doktor práv Arne Mavcic, tato praxe je poměrně účinným způsobem, jak zabránit porušování lidských práv různými úřady [1] .

Struktura

Ústavní soud má k projednávání ústavních stížností tři senáty, z nichž každý se skládá ze tří soudců:

Poznámky

  1. ↑ Mavcic A. Ochrana základních práv Ústavním soudem: vybrané příspěvky přednesené na semináři v Brioni ( Chorvatsko ) 23.-25. září 1995 / "Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva" (Benátská komise) // Science and Technology of Democracy : Kolekce. - Štrasburk : Vydání Rady Evropy , 1995. - č. 15 . - S. 104 . — ISSN 9287129169 .

Literatura

Odkazy