Nejvyšší soud Estonska | |
---|---|
Riigikohus | |
| |
Pohled | nejvyšší soud |
Instance | nadřízený soud |
Jurisdikce | Estonsko |
Datum založení | 1919 |
Sloučenina | předsedu soudce jmenuje parlament na návrh prezidenta , ostatní soudce jmenuje parlament na návrh předsedy senátu |
Život | vrchní rozhodčí - 5 let, rozhodčí - doživotně |
členové | 17 (státní soud; soudcovská sekce) |
Řízení | |
Hlavní soudce (předseda) | Märt Rask |
nastoupil do úřadu | 13. září 2004 |
Konferenční hala | |
Budova estonského nejvyššího soudu v Tartu | |
Umístění | Tartu |
Adresa | Svatý. Lossi, 17 |
Souřadnice | 58°22′46″ s. sh. 26°42′56″ východní délky e. |
webová stránka | |
http://www.nc.ee/?id=143 |
Portál: Politika |
Estonsko |
Článek z řady Estonský |
|
Nejvyšší soud Estonska (též nazývaný Státní soud Estonska , estonsky Riigikohus ) je státním orgánem, který je nejvyšším soudem v Estonské republice , přezkoumává soudní rozhodnutí v kasační stížnosti , zároveň plní úkoly v oblasti ústavní dozor .
Estonské ústavodárné shromáždění přijalo zákon o nejvyšším soudu dne 21. října 1919 ( Riigikohtu seadus ). Její první setkání se konalo 14. ledna 1920 v Tartu. V roce 1935 se sídlo státního soudu přestěhovalo z Tartu do Tallinnu . Po nastolení sovětské moci a vzniku Estonské sovětské socialistické republiky v létě 1940 byl Státní soud zrušen. Její poslední zasedání se konalo 31. prosince 1940 .
Během tohoto období pracoval Nejvyšší soud Estonské SSR , zvolený Nejvyšším sovětem Estonské SSR na dobu 5 let. Nejvyšší soud Estonské SSR jednal jako součást 2 soudních rad (pro civilní a trestní věci) a pléna. Kromě toho pracovalo prezidium Nejvyššího soudu.
Dne 27. května 1993 měl nově shromážděný estonský nejvyšší soud své první zasedání po druhé světové válce.
Státní soud se skládá z 19 [1] (Státní soud; soudcovská sekce) soudců (spolu s předsedou soudu). Soudce jmenuje estonský parlament ( Riigikogu ) na návrh předsedy Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu je rovněž jmenován parlamentem na návrh prezidenta Estonska . Funkční období je pět let a nelze jej ihned po skončení funkčního období znovu jmenovat a vykonávat funkci starší 70 let. Soudci Nejvyššího soudu jsou jmenováni na doživotí, úřad však musí opustit také ve věku 70 let. Soudci jsou ve své činnosti naprosto nezávislí a podléhají pouze zákonu.
Soudci jsou členy jednoho ze tří kasačních senátů:
Kolegia posuzují kasační stížnosti a žádosti o přezkoumání případů z důvodu nově zjištěných okolností.
Soudní kolegium pro ústavní dohled ( põhiseaduslikkuse Järelevalve kolleegium ) sleduje soulad s ústavou všech normativních aktů země (včetně ustanovení mezinárodní smlouvy), projednává stížnosti proti rozhodnutím parlamentu, prezidenta a volební komise, podává názory ústavně právní povahy, zvažuje otázku ukončení činnosti stran. Rada provádí jak abstraktní, tak konkrétní normativní kontrolu.
Ústavní kolegium se skládá z devíti členů soudu, každý rok se dva jeho členové obměňují k soudcům z jiných kolegií (na základě principu rovného zastoupení). Předseda Nejvyššího soudu je z titulu své funkce předsedou Ústavního kolegia.
Zvláštní lavička ( Riigikohtu erikogu ) [2] řeší spory související s rozdílností právních stanovisek mezi různými komorami Nejvyššího soudu ohledně správného výkladu zákonů . Zvláštní komise se skládá ze dvou rozhodčích z každé komise. Výklad práva podaný zvláštním kolegiem je závazný pro následná rozhodnutí všech kolegií.
Nejvyšším vnitřním organizačním orgánem je plénum Nejvyššího soudu ( Riigikohtu üldkogu ) [3] . Zahrnuje všechny soudce Státního soudu a je usnášeníschopný, je-li přítomno 11 členů soudu. Plénum rozhoduje prostou většinou hlasů soudců. Je odpovědný za jmenování a odvolání soudců prvního stupně. Všichni estonští soudci jsou pod jeho disciplinární pravomocí.
Ve výjimečných případech může plénum projednávat soudní spory, pokud existují rozpory a je třeba dospět k jednotnému rozhodnutí.
Evropské země : Ústavní soud | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy | |
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
Evropské země : Nejvyšší soud | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti |
|
Neuznané a částečně uznané státy |
|
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |