Malka (jinak svatý kvas ) - podle učení církví zachovávajících východosyrský obřad ( asyrská církev východu , chaldejská a syrsko-malabarská katolická církev) jedna z církevních svátostí . Podle tradice těchto církví je svátost malka spojena s kouskem chleba Poslední večeře , který uchovávali apoštolové , který předal Tomáš prostřednictvím Tadeáše a Marie (v místním přepisu Mar Addai a Mar Mari) společenství perských křesťanů.
Malka je směs pšeničné mouky , soli , oleje a vody. Podle kánonů Asyrské církve Východu musí obřad svěcení kvasu vykonat biskup na Zelený čtvrtek . V současnosti se svěcení malky výhradně biskupem dochovalo pouze v syrsko-malabarském kostele a v chaldejském a asyrském kostele malku světí faráři. Obřad svěcení se provádí na oltáři a je jakousi anaforou s anamnézou a epiklézí ; zbytky dřívějšího mísí se s nově posvěceným kvasem. Částečka posvátného kvasu se nutně přidává před pečením do každého chleba určeného ke slavení eucharistie ; tak se uvádí, že v každém eucharistickém chlebu je doslova částečka chleba Poslední večeře.
Nejstarší zmínka o posvátném kvasu patří katolikos Johannan IV bar Abgar (900-905) a teolog Abdisho (zemřel v roce 1318) jej poprvé nazval svátostí. Avšak i mladší současník posledně jmenovaného, katolík Timoteus II . (1318 - 1332), popíral apoštolský původ obřadu kvasu a nezařadil jej mezi svátosti. V roce 2001 schválil synod Asyrské církve Východu seznam sedmi svátostí ( křest , eucharistie , kněžství , chrismation , pokání (bez zpovědi ), svatý kvas ( malka ) a znamení kříže ) v podobě, v jaké Abdisho to viděl; Malka je tak konečně uznána jako jedna ze svátostí.