Pachamama

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 31. března 2021; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Pachamama
Quechua Pacha Mama
Mytologie kečuánská mytologie
Typ bohyně
terén Andy ( říše Inků )
Výklad jména Quechua pacha "svět, prostor, čas, vesmír" a Quechua mama "matka"
Podlaha ženský
Otec Viracocha
Manžel Pacha Camak
Symbol chakan
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Pachamama , Mama Pacha  - ( Quechua Pacha Mama , Matka Země, z kečuánštiny pacha "svět, prostor, čas, vesmír" a kečuánština mama "matka") - jedno z hlavních ženských božstev v kečuánské mytologii , bohyně země a plodnosti . Podle některých mýtů je Pachamama předkem lidstva . Jejím symbolem je horní část inckého kříže , tzv. čakana .

Charakteristika

Pachamama žije v horách. Zcela na ní záleží, zda bude rok plodný , nebo zda lidi potrestá a pošle jim úrodu. Pachamama je patronkou všech zvířat , která žijí v horách .

Pachamama je obvykle žádán o dobré potomstvo od dobytka . K tomu postaví „apachetu“ ( quechua apachiqta ) a naskládají ji poblíž ohrady pro dobytek „ilya“ (quechua illa ) . Apacheta je vyrobena z kamenů: každý, kdo projde kolem, položí malé oblázky, jeden na druhý, a získá se nízký kopec. Apachetu je přinesen jako dárek Pachamamě a zachází se s ním s úctou. Ilja je jako Apache, jen tento kopec není z kamenů, ale z klád. Ilya polena patří pouze Pachamamě, je zakázáno se jich dotýkat.

Apači jsou také stavěni na svazích hor během výstupu z vděčnosti Pachamamě za to, že mu umožnila dostat se na správné místo, a také ji žádají, aby neposílala smrt na balení zvířat.

Pachamama by měl přinést dárky. Kuličky žvýkané koky zvané "akuiko" ( quechua akuyku ) se přehazují přes apacheta a ilya a zalévají tenkým proudem chicha ( kukuřičné pivo ) nebo vína . Nejčastěji se takové dárky přinášejí při značkování hospodářských zvířat nebo při podkování zvířat. Země, kde se hromadí dary pro Pachamamu, je považována za posvátnou.

Modlitby a písně k Pachamame

Sumac Newst's song in a kipu

Píseň Sumac Newsst je dána jak Garcilasem de la Vega (básnická forma) , tak Blasem Valerou (ve formě quipu , počítáno v yupan ) takto:

Krásná princezno, tvůj bratr rozbije tvůj velký džbán, tvoje voda Pachacamac posílá tvůj déšť.

Původní text  (Quechua)[ zobrazitskrýt] SUMAC ÑUSTA TORALLAY QUIM PUYNUY QUITA PAQUIR CAYAN UNUY QUITA PACHACAMAC VIRACOCHA PARAMUNQUI. - Exsul immeritus blas valera populo suo e historia et rudimenta linguae piruanorum. — Bologna, 2007; p. 371.

Pachamamova píseň quipu

Samotná píseň Sumac News byla původně zasvěcena bohyni Pachamama a měla trochu jiný text:

Matka Země, tvůj bratr Slunce a Paprsek nyní probodávají tvou vulvu, jeho sperma hojně proudí z jeho penisu, a proto ty, ó vulvo, proléváš své vody deštěm a někdy padnou kroupy a napadne sníh. Pak se silný člen velkého Slunce a/Raye a Pariakaki prudce zmítá v bujné vulvě Matky Země [1] .

Původní text  (Quechua)[ zobrazitskrýt] PACHAMAMA TURALLAYQUIM YNTILLAPA RACAYQUITA PAQUIRCAYAN ULLUNMANTA UNUYN CINCHI PACCHAN CAMRI RACA UNUYQUITA PARAMUNQUI MAYNIMPIRI CHICHIMUNQUI RITIMUNQUI YNTILLAQMI YLLATAPAQU - Exsul immeritus blas valera populo suo e historia et rudimenta linguae piruanorum. — Bologna, 2007; p. 373-374.

Modernost

V současné době domorodí obyvatelé And slaví v srpnu měsíc Pachamama [2] . V roce 2009 se uctívání Pachamamy jako symbolu jednoty lidí s přírodou dostalo státní podpory podle nové ústavy Bolívie [3] .

Poznámky

  1. ↑ Doslovný překlad Pachamamova kapak-quipu, psaný v kečuánštině velkými písmeny; to vyplývá z četby královského quipu, str. 10r-10v, ze zápisníku Blase Valera, obr. 10: PACHAMAMA = Matka Země; TURALLAYQUIM = tvůj bratr; YNTILLAPA = Slunce a paprsek; RACAYQUITA = vaše vulva; PAQUIRCAYAN = nyní se zlomí; ULLUNMANTA = její člen; UNUYN = jeho sperma; CINCHI PACCHAN = běží hlasitě; CAMRI RACA = a ty taky, děloha; UNUYQUITA = vaše lymfa / vaše vody; PARAMUNQUI = upustíš; MAYNIMPIRI = a někdy; CHICHIMUNQUI = jít kroupy; RITIMUNQUI = sněžit; YNTILLAQMI = velké Slunce; YLLAPAQMI = a Ray; PARIACACAP = a Pariacaki; l0v / HINAMANTARA = později; PACHAMAMAP = Matka Země; RACAPIRI = v hojném lůně; CINCHI ULLU = silný člen; CUÑUÑUÑUN = silně zmítaný/uvedený do pohybu;
  2. ↑ Bueno Latina. Jižní Amerika slaví měsíc Matky Země (Pachamama) . Získáno 29. října 2012. Archivováno z originálu 12. května 2012.
  3. ↑ Daria Yuryeva Veškerá moc Indům. Obyvatelé Bolívie podpořili novou ústavu. "Rossijskaja Gazeta" - federální vydání č. 4835 z 27. ledna 2009 . Získáno 18. listopadu 2010. Archivováno z originálu 9. listopadu 2011.

Literatura

Články