Patologické hromadění

patologické hromadění

Místnost osoby vykazující patologické hromadění.
MKN-11 6B24
Pletivo D000067836
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Patologické hromadění (též sylogomanie , hromadění , Plyškinův syndrom , dyspofobie aj.) je druh obsesivního chování , které spočívá ve sbírání a uchovávání nepoužitých věcí, nejčastěji domácích potřeb, díky čemuž prostory postupně ztrácejí vhodnost pro život.

Obyvatelé se například nemohou volně pohybovat po obydlí, pohodlně se najíst (kvůli množství věcí na stole a v kuchyni musí jíst s talířem na kolenou, je obtížné používat kuchyňské spotřebiče a dřez), vykonávat přirozené potřeby (kvůli nadměrnému nepořádku toalety nelze zavřít dveře), relaxovat (postel a přilehlý prostor je plný, balíčky s věcmi pověšené na stěnách), vychovávat děti (pokoje volné v době narození dětí jsou zavalené věcmi, děti jsou u rodičů, kde nemají místo pro hry a rozvoj, nikde ani nelezou po podlaze).

Postižení touto poruchou si lidé racionalizují své chování a považují je za normální, i když extrémní.

Sklon k patologickému hromadění se v mnoha případech objevuje v souvislosti s vážnými životními otřesy, jako je rozvod, vážná nemoc nebo smrt blízkého člověka, což zpočátku stimuluje ukládání věcí blízkého člověka, ale postupně nastupuje nutkavé hromadění. zakrýt jiné předměty a nabývá hrozivé postavy. Člověk posedlý patologickým hromaděním je ke svým věcem nesmírně citlivý, zažívá duševní muka, i když je nucen vyhodit pouhou maličkost – noviny nebo igelitku.

Uchovávání starých věcí

Před vyhozením staré věci je běžné, že si člověk pomyslí: „Může se tato věc nebo její část ještě hodit? Běžné je také uchovávání nepoužitých, ale „drahých jako paměť“ věcí. Ve venkovských oblastech to bylo usnadněno dostupností přístupných skladovacích prostor (přístřešky, půdy, dvory atd.)

Známky patologie při skladování starých věcí

Znamení:

Americká National Research Commission on Chronic Disorders (NSGCD) vyvinula stupnici od 1 do 5, která charakterizuje úroveň patologického hromadění [1] . První úroveň se vyznačuje volným přístupem ke dveřím a schodištěm, žádný nepořádek, bezpečné životní podmínky. Pátá úroveň je charakterizována zjevným poškozením domu, zničením zdí; nedostatek elektřiny, vody nebo kanalizace; kuchyně a koupelna nepoužitelná z důvodu nepořádku; subjekt preferuje spaní mimo dům (v autě, na dvoře apod.) z důvodu nevhodnosti domu k bydlení.

Sbírání vyřazených věcí

Známky patologie při sbírání starých věcí jsou stejné jako při skladování: nesystematické házení na společnou hromadu a nevyužití.

Extrémním případem, na který se tento termín obvykle vztahuje, je zasypání celého obydlí nejrůznějšími věcmi, vlastně odpadky . Pokud je člověk v práci, pak se může pokusit využít všechny plochy, které má k dispozici k uskladnění starých věcí, ale většinou narazí na odpor kolegů a nadřízených.

Vlastnosti a srovnání se shopaholismem

Podstatou hromadění je obtížnost loučit se s věcmi, pro člověka je nesmírně obtížné věc nejen vyhodit, ale dokonce i dát jinému člověku, který o to žádá. Hodnota věci se přitom realizuje jako její možné pozitivní uplatnění. Vzácněji může mít věc pro jednotlivce estetickou nebo historickou hodnotu. Rozloučení s věcí je vnímáno jako ztráta.

Druhý bod - některé věci "do sbírky" při hromadění jsou zdarma nebo zakoupeny za symbolickou cenu. Psychologicky je to pociťováno jako čistý přínos – pořízení předmětu, byť málo hodnotného, ​​ale bez výraznějších nákladů. Náklady na skladování se neberou v úvahu.

S progresí poruchy, jako u všech mánií, může v chování začít převládat nutkání (zvyk, neovladatelné pudy).

Jako extrémní stupeň hospodárnosti, dovedený do bodu absurdity , je patologické hromadění polárním opakem shopaholismu , pokud jde o utrácení a hodnotu peněz, ale motivace pro ně je v podstatě stejná - věci.

Další názvy jevu

V církevněslovanském jazyce se sběratelská vášeň nazývá mšeloismus a podle pravoslavných tradic je považována za hřích . To je někdy vtipně označováno jako " Plyushkinův syndrom ". Jiný název je sylogomanie . Často se také používá jako synonymum pro dyspofobii ,  strach z vyhazování věcí.

Patologické hromadění zvířat

Zvláštním druhem patologického hromadění je patologické hromadění zvířat , kdy lidé mají domácí mazlíčky ve velkém počtu, což často velmi zhoršuje životní podmínky a také vede k neustálým konfliktům se sousedy. Tato oblast podléhá v poslední době legislativní úpravě v souvislosti se sanitární nebezpečností pro ostatní.

Léčba

Lidé, kteří trpí patologickým hromaděním, často hromadění nepovažují za problém. [2] Podle jedné studie pouze 42 % lidí s patologickým hromaděním považuje své chování za problematické, zatímco 63 % jejich příbuzných a přátel považuje toto chování za problematické. Nízká sebekritika u postižených lidí vede ke špatným výsledkům léčby. Většina studií ukázala, že pouze čtvrtina pacientů vykazuje uspokojivé výsledky díky medikaci a terapeutickému zásahu.

Lékařské ošetření

Ačkoli žádný lék nebyl licencován ministerstvem zdravotnictví a sociálních služeb USA jako léčba patologického hromadění, mělo použití inhibitorů zpětného vychytávání monoaminů ( venlafaxin , atomoxetin , paroxetin ) určitý úspěch v malém počtu nekvalitních klinických studií. [3] [4] [5] V případě, že pacient kromě patologického shlukování trpí také těžkou obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) , serotonergní antidepresiva , jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklické antidepresivum klomipramin jsou doporučeny . V tomto případě však přítomnost patologického hromadění naznačuje relativně špatnou reakci pacienta na léčbu. [6] [7] Analýza pacientů ukázala, že léčba kombinující farmakoterapii a psychoterapii je účinnější než kterákoli z těchto terapií samostatně. [osm]

Psychoterapie

Kognitivně behaviorální terapie (CBT) se často používá k léčbě patologického shromažďování . Během této léčby je terapeut schopen pacientovi pomoci:

Léčba zahrnuje především metodu expozice – formu behaviorální psychoterapie  – s prevencí jakéhokoli nutkání , pro situace, které způsobují úzkost a kompulzivní restrukturalizaci – pracovat s názory, které má pacient ve vztahu k hromadění. Výzkum také ukázal, že některé protokoly CBT jsou v léčbě účinnější než jiné. Dobré výsledky ukázaly programy zaměřené na takové aspekty, jako je motivace pacienta, organizace věcí, získávání nového odpadu a zbavení se současného nepořádku. V zásadě taková léčba kombinuje práci v domácnosti pacienta s terapeutem a „domácí úkoly“ mezi návštěvami, což zlepšuje výsledek terapie. [9] Studie o léčbě poruchy s online zdroji o CBT (kde mají všichni účastníci přístup ke vzdělávacím zdrojům, kognitivním strategiím a skupinovým chatům) ukázala slibné výsledky v krátkodobém i dlouhodobém zotavení. [deset]

Jiné terapeutické přístupy se také ukázaly jako účinné:

  1. Motivační rozhovor , používaný nejčastěji při léčbě závislostí. Je to užitečné zejména v případech, kdy pacient nepovažuje své hromadění za problém a je ambivalentní ke změně. [11] [12]
  2. Harm reduction , spíše než redukce symptomů, je také vypůjčena z terapie závislosti. Cílem je minimalizovat důsledky chování pacienta spíše než chování samotné. [12]
  3. Skupinová terapeutická sezení snižují míru sociální izolace a úzkosti a jsou také prospěšnější než terapie jeden na jednoho. [13] Skupinová KBT sezení mají podobné výsledky jako individuální terapie. [14] Ačkoli skupinová terapie nezahrnuje domácí sezení, experimentální studie ukázaly, že pokud jsou zahrnuta domácí sezení, výsledky léčby se mohou zlepšit. Jednotlivci se v průběhu experimentu zbavili více věcí, byli v přeplněné místnosti než v úhledné. [15] Metaanalýza naznačuje, že nárůst domácích sezení zvyšuje úspěšnost CBT práce. [16]

Hromaři jsou často popisováni jako nemotivovaní, málo poddajní , nejistí a prokrastinátoři , což vede k tomu, že pacienti často předčasně ukončí léčbu nebo na léčbu špatně reagují. [13] [17] Doporučuje se tedy věnovat pozornost kognitivnímu postižení pacienta s patologickým hromaděním, aby byl vyvinut terapeutický přístup, zejména farmakologická terapie, který je bude řešit. [osmnáct]

Profesionálové v oblasti duševního zdraví často vyjadřují svou frustraci z hromadění pacientů, většinou kvůli předčasnému ukončení léčby nebo neochotě podstoupit samotnou léčbu. Pacienti jsou často popisováni jako nerozhodní, prokrastinátoři, tvrdohlaví a s malou (nebo žádnou) motivací, což vysvětluje, proč mnoho pokusů o intervenci selhává. K překonání tohoto problému se odborníkům doporučuje kombinovat individuální terapie s návštěvami doma, aby odborník mohl:

  1. lépe si uvědomovat úroveň a charakteristiky pacientova hromadění;
  2. vypracovat plán léčby, který zohlední všechny nuance konkrétního pacienta;
  3. pomozte pacientovi v klidu přijímat návštěvy. [19]

V některých případech může pacient využít i pomoc v podobě speciálních úklidových firem.

Ve filmu a televizi

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Škála úrovní patologického hromadění . Získáno 11. 4. 2016. Archivováno z originálu 3. 8. 2016.
  2. ↑ Tolin David F.; Fitch Kristin E.; Frost Randy O.; Steketee Gail. Vnímání vhledu rodinných informátorů v kompulzivním hromadění  //  Kognitivní terapie a výzkum: časopis. - 2010. - Sv. 34 , č. 1 . - str. 69-81 . - doi : 10.1007/s10608-008-9217-7 .
  3. ↑ Brakoulias, Vlasios; Eslick, Guy D.; Starčevic, Vladan. Metaanalýza reakce patologického hromadění na farmakoterapii  //  Psychiatry Research : deník. - 2015. - 30. září ( roč. 229 , č. 1-2 ). - str. 272-276 . — ISSN 1872-7123 . - doi : 10.1016/j.psychres.2015.07.019 . — PMID 26213378 .
  4. ↑ Saxena, Sanjaya. Farmakoterapie kompulzivního hromadění  //  Journal of Clinical Psychology : deník. - 2011. - Květen ( roč. 67 , č. 5 ). - str. 477-484 . — ISSN 1097-4679 . - doi : 10.1002/jclp.20792 . — PMID 21404273 .
  5. ↑ Piacentino, Daria; Pasquini, Massimo; Cappelletti, Simone; Chetoni, Chiara; Sani, Gabrielle; Kotzalidis, Georgios D. Farmakoterapie pro poruchu hromadění: Jak se změnil obraz od jeho excize z OCD? (anglicky)  // Current Neuropharmacology : journal. - 2019. - Sv. 17 , č. 8 . - S. 808-815 . — ISSN 1875-6190 . - doi : 10.2174/1570159X17666190124153048 . — PMID 30678629 .
  6. ↑ Krzyszkowiak, Waldemar; Kuleta-Krzyszkowiak, Małgorzata; Krzanowska, Eliza. Léčba obsedantně-kompulzivních poruch (OCD) a obsedantně-kompulzivních poruch (OCRD  )  // Psychiatria Polska: journal. - 2019. - 31. srpna ( roč. 53 , č. 4 ). - S. 825-843 . — ISSN 2391-5854 . - doi : 10.12740/PP/105130 . — PMID 31760412 .
  7. ↑ Bloch, MH; Bartley, Kalifornie; Zipper, L.; Jakubovský, E.; Landeros-Weisenberger, A.; Pittenger, C.; Leckman, JF Metaanalýza: hromadění symptomů spojených se špatným výsledkem léčby u obsedantně-kompulzivní poruchy  //  Molekulární psychiatrie : deník. - 2014. - září ( roč. 19 , č. 9 ). - S. 1025-1030 . — ISSN 1476-5578 . - doi : 10.1038/mp.2014.50 . — PMID 24912494 .
  8. ↑ Saxena, Sanjaya; Maidment, Karron M.; Vapnik, Táňa; Golden, Gina; Rishwain, Tanya; Rosen, Richard M.; Tarlow, Gerald; Bystrický, Alexandr. Obsedantně-kompulzivní hromadění: závažnost symptomů a reakce na multimodální léčbu  (anglicky)  // The Journal of Clinical Psychiatry : deník. - 2002. - Leden ( roč. 63 , č. 1 ). - str. 21-27 . — ISSN 0160-6689 . - doi : 10.4088/jcp.v63n0105 . — PMID 11838621 .
  9. ↑ Tolin D.F.; Frost RO; Steketee G. Otevřená studie kognitivně-behaviorální terapie kompulzivního hromadění   // Behavior Research and Therapy : deník. - 2007. - Sv. 45 , č. 7 . - S. 1461-1470 . - doi : 10.1016/j.brat.2007.01.001 . — PMID 17306221 .
  10. ↑ Muroff J.; Steketee G.; Himle J.; Frost R. Dodávka internetové léčby kompulzivního hromadění (DITCH  )  // Behavior Research and Therapy : deník. - 2010. - Sv. 48 , č. 1 . - str. 79-85 . - doi : 10.1016/j.brat.2009.09.006 . — PMID 19800051 .
  11. ↑ Gilliam, CM; Tolin. Kompulzivní hromadění  (anglicky)  // Bulletin Menninger Clinic: journal. - 2010. - Sv. 74 , č. 2 . - S. 93-121 . - doi : 10.1521/bumc.2010.74.2.93 . — PMID 20545491 .
  12. ↑ 1 2 Tolin, DF Výzvy a pokroky v léčbě hromadění  //  : cs:Journal of Clinical Psychology: In Session : deník. - 2011. - Sv. 67 , č. 5 . - str. 451-455 . - doi : 10.1002/jclp.20796 . — PMID 21374598 .
  13. ↑ 1 2 Frost, RO Léčba hromadění  (anglicky)  // Expert Review : journal. - 2010. - Sv. 10 , č. 2 . - str. 251-261 .
  14. ↑ Gilliam, CM; Norberg, M. M.; Villavicencio, A.; Morrison, S.; Hannan, SE; Tolin, DF Skupinová kognitivně-behaviorální terapie pro poruchu hromadění: Otevřená studie   // Výzkum a terapie chování : deník. - 2011. - Sv. 49 , č. 11 . - S. 802-807 . - doi : 10.1016/j.brat.2011.08.008 . — PMID 21925643 .
  15. ↑ Crone, C.; Norberg, MM Vyděšený a obklopený nepořádkem: Vliv emoční reaktivity  //  Journal of Affective Disorders : deník. - 2018. - Sv. 235 . - str. 285-292 . - doi : 10.1016/j.jad.2018.04.066 . — PMID 29660644 .
  16. ↑ Tolin, D.F.; Frost, R.O.; Steketee, G.; Muroff, J. Kognitivně behaviorální terapie pro poruchu hromadění: metaanalýza   // Deprese a úzkost : deník. - 2015. - Sv. 32 , č. 3 . - S. 158-166 . - doi : 10.1002/da.22327 . — PMID 25639467 .
  17. ↑ Tolin, D.F. Pochopení a léčba hromadění: biopsychologická perspektiva  //  ​​: cs:Journal of Clinical Psychology: In Session : deník. - 2011. - Sv. 67 , č. 5 . - str. 517-526 . - doi : 10.1002/jclp.20795 . — PMID 21360705 .
  18. ↑ Saxena, S. Farmakoterapie kompulzivního hromadění  //  : cs:Journal of Clinical Psychology: In Session : deník. - 2011. - Sv. 67 , č. 5 . - str. 477-484 . - doi : 10.1002/jclp.20792 . — PMID 21404273 .
  19. ↑ Frost, R.O.; Hristova, V. Posouzení hromadění  //  : cs:Journal of Clinical Psychology: In Session : deník. - 2011. - Sv. 67 , č. 5 . - S. 456-466 . - doi : 10.1002/jclp.20790 . — PMID 21351103 .

Literatura

Odkazy