Kosočtverečný mozek

Kosočtverečný mozek

Diagram zobrazující hlavní pododdělení embryonální míchy. Kosočtverečný mozek je jedním ze tří primárních mozkových váčků. Poté se ve fázi vývoje s pěti bublinami rozdělí na zadní mozek a prodlouženou míchu

Kosočtverečný mozek
Část Mozek
Komponenty zadní mozek a prodloužená míše
Katalogy
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kosočtvercový mozek neboli kosočtverec ( lat. rhombencephalon , anglicky hindbrain ) je částí mozku strunatců , která se rozlišuje na základě vlastností svého embryonálního vývoje v nich. Ve stádiu tří váčků embryonálního vývoje CNS je kosočtvercový mozek nejzadnějším ze tří primárních mozkových váčků , nazývaných přední mozek (prosencephalon), střední mozek ( mezencephalon ) a kosočtvercový mozek. [jeden]  

Později, ve fázi pěti váčků, je kosočtverečný mozek rozdělen na dvě sekundární mozkové váčky - zadní mozek a prodlouženou míchu . Ze zadního mozku se dále formují mosty mozku a mozeček . Spolu se středním mozkem (někdy také spolu s diencephalonem ) jsou tyto struktury v mozku dospělého zvířete spojeny do tzv. mozkového kmene . Všechny tyto struktury jsou rozhodující pro udržení životně důležitých tělesných funkcí, jako je dýchání , krevní oběh . [jeden]

Embryonální vývoj

Budoucí kosočtverečný mozek u embryí různých typů strunatců lze anatomicky - histologicky rozdělit na různý počet segmentů (což jsou příčné zvlněné výdutě na povrchu kaudálního, resp. zadního konce hlavičky ztluštění primární neurální trubice ) . Tyto segmenty budoucího kosočtvercového mozku se nazývají rhombomeres . V lidském embryu existuje osm takových segmentů nebo kosočtverců. Jsou číslovány ve směru klesajícího počtu od zadního neboli kaudálního konce k přednímu nebo rostrálnímu, čímž zvýrazňují osm primárních segmentů budoucího kosočtvercového mozku: Rh8-Rh1. Na předním, rostrálním konci, rostrálně k Rh1 kosočtverci, isthmus definuje hranici mezi budoucím kosodélníkem a budoucím středním mozkem a řídí proces diferenciace kosočtverce a středního mozku.

Nejkaudální (nejzadnější) doména budoucího kosočtvercového mozku, tedy doména Rh8 v lidském embryu, je rovněž považována za jednoho z iniciátorů a organizátorů procesu fúze neurální trubice. [2]

primární mozkový váček Sekundární mozkové váčky Primární kosočtverce Sekundární kosočtverce
Rhombencephalon (Rh) Methencephalon (Mt) A Isthmus ( šíje )
Rh1
Rh2
Rh3
Myelencephalon (můj) B Rh4
C Rh5
Rh6
Rh7
D Rh8

Zadní mozek

Rhombomery z Rh3 do Rh1 ve stadiu sekundárních mozkových váčků (tedy ve stadiu vývoje embryonálního mozku s pěti váčky) tvoří metencephalon neboli budoucí zadní mozek.

Zadní mozek se skládá z mostu a cerebellum. Kromě toho také obsahuje:

medulla oblongata

Rhombomery od Rh8 do Rh4 ve fázi vývoje CNS embrya s pěti váčky (tj. ve fázi sekundárních mozkových váčků) tvoří myelencephalon (nejzadnější z pěti sekundárních mozkových váčků). Později se z myelencefala vyvíjí prodloužená míše.

Medulla oblongata obsahuje následující složky:

Fylogenetická evoluce

Kosočtvercový mozek strunatců je homologní s částí mozku členovců zvanou subezofageální (subezofageální) ganglion nebo subezofageální (subezofageální) ganglion, a to jak z hlediska homologie mnoha genů, které jsou exprimovány během embryonálního vývoje těchto struktur. a řídit jejich vývoj, a pokud jde o jeho umístění mezi zbytkovou (přednější) částí mozku a ventrálním nervovým řetězcem (homolog míchy u strunatců), a pokud jde o homologii řady funkcí, které tyto formace. [3] To naznačuje, že homolog kosodélníkového mozku poprvé vznikl v takzvané Urbilateria – posledním společném předchůdci strunatců a členovců – mezi 570 a 555 miliony let. [1] [3]

Klinický význam

Vzácné onemocnění spojené s vrozenou poruchou embryonálního vývoje kosočtvercového mozku, totiž neschopnost mozečku rozdělit se na dvě hemisféry a vytvořit mezihemisférické spojení - cerebelární vermis  - vede ke vzniku srostlého mozečku, který se nespojí. mají rozdělení na hemisféry a nemají vermis. Toto onemocnění se nazývá rhombencephalosynapsis . Pacienti s tímto onemocněním většinou trpí cerebelární ataxií . [jeden]

Selhání domény Rh8 kosočtvercového mozku zahájit fúzi neurální trubice vede k vrozeným defektům ve vývoji neurální trubice a souvisejících struktur obličeje a lebky, jako je rozštěp rtu. [2]

Ilustrace

Poznámky

  1. 1 2 3 4 Daniel E. Haycock. Bytí a vnímání  : [ ang. ] . - Manupod Press, 2011. - 669 s. — ISBN 9780956962102 . — OCLC  767527172 .
  2. 1 2 Tomoko Nakatsu, Chigako Uwabe, K. Shiota. Uzavření neurální trubice u lidí začíná na více místech: důkazy z lidských embryí a důsledky pro patogenezi defektů neurální trubice  : [ eng. ] // Anatomie a embryologie. - Berlín , 2000. - T. 201, č. 6 (květen). — S. 455–466. — ISSN 1432-0568 . - doi : 10.1007/s004290050332 . — PMID 10909899 .
  3. 1 2 Alain Ghysen. Vznik a vývoj nervového systému  : [ ang. ] // The International Journal of Developmental Biology. - 2003. - T. 47, č. 7-8. - S. 555-562. — ISSN 0214-6282 . — OCLC  711594020 . — PMID 14756331 .