Imigranti ze zemí bývalého SSSR v Německu
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 23. července 2022; ověření vyžaduje
1 úpravu .
Hlavní část imigrantů z bývalého SSSR a poté ze zemí vzniklých po jeho rozpadu emigrovala do Německa během „poslední vlny“, která začala v roce 1989 . Většina z nich se do Spolkové republiky Německo přestěhovala buď jako němečtí osadníci na základě „ zákona o věcech vysídlených osob a uprchlíků “, nebo jako židovští emigranti na základě zákona o „ případných uprchlících “.
Právní základ pro pobyt občanů bývalého SSSR v Německu
Příležitosti pro získání trvalého pobytu
Formálně mají obyvatelé zemí postsovětského prostoru k emigraci do Německa následující možnosti:
- Aussiedlers jsou etničtí Němci, kteří ve své zemi původu prošli přijímacím řízením v souladu s federálním zákonem „O záležitostech vysídlených osob a uprchlíků“ a prokázali svůj německý původ (ve smyslu zákona), jakož i své potomci. Všichni dostávají po příjezdu do Německa německé občanství . Na společné přesídlení mají nárok i jejich manželé nebo manželky jiné než německé národnosti, ale v závislosti na splnění určitých podmínek zákona obdrží buď německé občanství, nebo pouze povolení k pobytu .
- Osoby, které získaly německé občanství během druhé světové války (např. v důsledku zařazení do „ Volkslistů “), jakož i jejich potomci. Tyto kategorie osob jsou považovány za německé občany a mohou získat německý pas po prokázání příslušnosti k této skupině, přičemž úroveň znalosti německého jazyka nehraje roli.
- Židovští emigranti , kteří prošli přijímacím řízením v souladu se zákonem „O kontingentních uprchlících“ a potvrdili svůj židovský původ , jakož i členové jejich rodin. Osoby židovského původu a jejich rodinní příslušníci obdrží po příjezdu do Německa povolení k pobytu na dobu neurčitou , ale následně mohou získat německé občanství naturalizací .
- Občané Lotyšska , Litvy a Estonska mají právo volně se pohybovat a pobývat v Německu jako občané Evropské unie .
- Zahraniční manželé nebo manželé nebo registrovaní partneři stejného pohlaví německých občanů nebo osoby oprávněné k trvalému pobytu v Německu po sňatku nebo registrovaném partnerství; stejně jako jejich nezletilé děti. Nejprve obdrží povolení k dočasnému pobytu , které se neustále obnovuje.
- Povolení k pobytu na neomezenou dobu v Německu může získat každý cizinec, který po splnění určitých podmínek (znalost německého jazyka na požadované úrovni, nezávislost na vyplácení sociálních dávek, bez trestního rejstříku apod.) legálně pobýval v Německu pět let .
Právo na přechodný pobyt v Německu
Určité kategorie osob mohou získat povolení k dočasnému pobytu v Německu. Jejich postavení se však může následně změnit a za podmínek vyžadovaných zákonem mohou požádat o trvalý pobyt v zemi (povolení k trvalému pobytu ).
- Političtí uprchlíci jsou omezený počet cizinců, kteří dostávají právo zůstat v Německu po omezenou dobu etnického nebo etnicko-politického konfliktu ve své vlasti. V posledních letech tuto kategorii cizinců - imigrantů ze zemí SNS reprezentují především etničtí Čečenci a Arméni z Karabachu . Předpokladem byla válka na těchto územích v době žádosti o azyl a postavení uprchlíka.
- Studenti německých univerzit, kteří mají právo pobývat v zemi po dobu svého studia, a absolventi německých univerzit, kteří mají právo pobývat v Německu po dobu 18 měsíců po ukončení studia, aby si našli práci ve svém oboru.
- Specialisté, kteří přijeli ze zemí bývalého SSSR do Německa za prací, zaměstnaní především v oblasti špičkových technologií (tzv. Zelená karta ) a vědeckých organizací. Program fungoval pouze od roku 2000 do roku 2004 a nyní je dokončen.
- Mladí lidé (chlapci i dívky), kteří přijeli do země v rámci programu Au pair .
- Pracovní migranti, kteří uzavřeli pracovní smlouvu s německým zaměstnavatelem, včetně „ modré karty EU “.
Statistiky
Asi 9 % všech německých migrantů pochází z Ruska, dalších 6,9 % je z Kazachstánu. Imigranti z těchto dvou zemí tak zaujímají třetí a čtvrté místo (po Turecku a Polsku) co do počtu migrantů v Německu [1] .
Významnou část imigrantů z Ruska a Kazachstánu tvoří němečtí osadníci – etničtí Němci, kteří do Německa dorazili v rámci repatriačního programu . Oficiálně registrovaní němečtí osadníci a většina jejich rodinných příslušníků však automaticky získává německé občanství a ve statistikách se neobjevují jako cizinci, i když je lze počítat jako osoby s migračním pozadím. Od roku 1950 přišlo do Německa asi 4,5 milionu německých osadníků . Jestliže do konce 80. let dominovali imigranti z Polska a Rumunska, pak od roku 1990 se hlavním kontingentem stali imigranti ze SSSR a po jeho rozpadu ze zemí postsovětského prostoru . Celkem v období 1990-2011 přišlo do Německa asi 1,45 milionu etnických Němců ze zemí bývalého SSSR, především z Ruska (612 tisíc) a Kazachstánu (575 tisíc) [2] .
V období 1990-2012 emigrovalo do Německa 214 209 „ kontingentních uprchlíků “ – Židů ze zemí bývalého SSSR, část z nich však poté odešla dále – do USA nebo Izraele [3] .
K roku 2011 mělo navíc ruský pas asi 570 tisíc německých občanů [1] . Za prvé, Rusové s německým občanstvím jsou ruští Němci, kteří se přestěhovali do Německa v rámci repatriačního programu a zároveň si ponechali ruské občanství, protože podle německého práva tato kategorie osob nemusí být naturalizována, ale automaticky získává německé občanství. Kazachstán na rozdíl od Ruska zbavuje tuto kategorii občanů jejich občanství.
Rusové, kteří získají německé občanství naturalizací, jsou nuceni vzdát se svého ruského občanství. V roce 2013 bylo v Německu naturalizováno 2,8 tisíce Rusů (8. místo mezi všemi zeměmi a druhé mezi zeměmi bývalého SSSR). Také v roce 2013 bylo naturalizováno 4,5 tisíce občanů Ukrajiny (3. místo v obecném seznamu a 1. místo mezi zeměmi bývalého SSSR) [4] [5] .
Viz také
Poznámky
- ↑ 1 2 Zensus 2011: Knapp ein Viertel der Ausländer stammt aus der Türkei (německy) . DeStatis (10. dubna 2014). Získáno 4. dubna 2015. Archivováno z originálu 8. dubna 2015.
- ↑ (Spät-)Aussiedler (německy) . Bundeszentrale für Politische Bildung. Staženo 1. prosince 2013. Archivováno z originálu 16. prosince 2013.
- ↑ Jüdische Kontingentflüchtlinge (německy) . Lernen aus der Geschichte. Získáno 5. dubna 2015. Archivováno z originálu 11. dubna 2015.
- ↑ Integrace: Mehr als 100 000 Ausländer eingebürgert (německy) . Spiegel Online (17. července 2014). Získáno 13. srpna 2014. Archivováno z originálu 17. srpna 2014.
- ↑ 112 350 Einbürgerungen im Jahr 2013 (německy) . DeStatis (17. července 2014). Získáno 3. dubna 2015. Archivováno z originálu 8. dubna 2015.
Odkazy