Imigranti ze zemí bývalého SSSR v Německu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 23. července 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Hlavní část imigrantů z bývalého SSSR a poté ze zemí vzniklých po jeho rozpadu emigrovala do Německa během „poslední vlny“, která začala v roce 1989 . Většina z nich se do Spolkové republiky Německo přestěhovala buď jako němečtí osadníci na základě „ zákona o věcech vysídlených osob a uprchlíků “, nebo jako židovští emigranti na základě zákona o „ případných uprchlících “.

Právní základ pro pobyt občanů bývalého SSSR v Německu

Příležitosti pro získání trvalého pobytu

Formálně mají obyvatelé zemí postsovětského prostoru k emigraci do Německa následující možnosti:

Právo na přechodný pobyt v Německu

Určité kategorie osob mohou získat povolení k dočasnému pobytu v Německu. Jejich postavení se však může následně změnit a za podmínek vyžadovaných zákonem mohou požádat o trvalý pobyt v zemi (povolení k trvalému pobytu ).

Statistiky

Asi 9 % všech německých migrantů pochází z Ruska, dalších 6,9 % je z Kazachstánu. Imigranti z těchto dvou zemí tak zaujímají třetí a čtvrté místo (po Turecku a Polsku) co do počtu migrantů v Německu [1] .

Významnou část imigrantů z Ruska a Kazachstánu tvoří němečtí osadníci  – etničtí Němci, kteří do Německa dorazili v rámci repatriačního programu . Oficiálně registrovaní němečtí osadníci a většina jejich rodinných příslušníků však automaticky získává německé občanství a ve statistikách se neobjevují jako cizinci, i když je lze počítat jako osoby s migračním pozadím. Od roku 1950 přišlo do Německa asi 4,5 milionu německých osadníků . Jestliže do konce 80. let dominovali imigranti z Polska a Rumunska, pak od roku 1990 se hlavním kontingentem stali imigranti ze SSSR a po jeho rozpadu ze zemí postsovětského prostoru . Celkem v období 1990-2011 přišlo do Německa asi 1,45 milionu etnických Němců ze zemí bývalého SSSR, především z Ruska (612 tisíc) a Kazachstánu (575 tisíc) [2] .

V období 1990-2012 emigrovalo do Německa 214 209 „ kontingentních uprchlíků “ – Židů ze zemí bývalého SSSR, část z nich však poté odešla dále – do USA nebo Izraele [3] .

K roku 2011 mělo navíc ruský pas asi 570 tisíc německých občanů [1] . Za prvé, Rusové s německým občanstvím jsou ruští Němci, kteří se přestěhovali do Německa v rámci repatriačního programu a zároveň si ponechali ruské občanství, protože podle německého práva tato kategorie osob nemusí být naturalizována, ale automaticky získává německé občanství. Kazachstán na rozdíl od Ruska zbavuje tuto kategorii občanů jejich občanství.

Rusové, kteří získají německé občanství naturalizací, jsou nuceni vzdát se svého ruského občanství. V roce 2013 bylo v Německu naturalizováno 2,8 tisíce Rusů (8. místo mezi všemi zeměmi a druhé mezi zeměmi bývalého SSSR). Také v roce 2013 bylo naturalizováno 4,5 tisíce občanů Ukrajiny (3. místo v obecném seznamu a 1. místo mezi zeměmi bývalého SSSR) [4] [5] .

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 Zensus 2011: Knapp ein Viertel der Ausländer stammt aus der Türkei  (německy) . DeStatis (10. dubna 2014). Získáno 4. dubna 2015. Archivováno z originálu 8. dubna 2015.
  2. (Spät-)Aussiedler  (německy) . Bundeszentrale für Politische Bildung. Staženo 1. prosince 2013. Archivováno z originálu 16. prosince 2013.
  3. Jüdische Kontingentflüchtlinge  (německy) . Lernen aus der Geschichte. Získáno 5. dubna 2015. Archivováno z originálu 11. dubna 2015.
  4. Integrace: Mehr als 100 000 Ausländer eingebürgert  (německy) . Spiegel Online (17. července 2014). Získáno 13. srpna 2014. Archivováno z originálu 17. srpna 2014.
  5. 112 350 Einbürgerungen im Jahr 2013  (německy) . DeStatis (17. července 2014). Získáno 3. dubna 2015. Archivováno z originálu 8. dubna 2015.

Odkazy