Mongolská paleontologická expedice Akademie věd SSSR (1946-1949)

Mongolská paleontologická expedice Akademie věd SSSR
Stát
datum začátku 1946
Datum spotřeby 1949
Typ studie paleontologie

Mongolská paleontologická expedice Akademie věd SSSR (1946-1949)  - expedice organizovaná Paleontologickým ústavem Akademie věd SSSR za účelem studia druhohorních a kenozoických kontinentálních ložisek na území Mongolska ( Mongolská lidová republika ). Expedice, která trvala čtyři roky, pracovala v těžkých terénních podmínkách a odlehlosti od zásobovacích základen. Část tras procházela dříve málo prozkoumanými oblastmi mongolské Gobi . Přes obtíže byla práce brilantně odvedena a výsledky a paleontologické sbírky předčily ta nejdivočejší očekávání [1] [2] .

Členové

Expedici vedl profesor I. A. Efremov , vedoucí Oddělení starých obratlovců Paleontologického ústavu . V různých letech se na práci podíleli: ředitel Paleontologického ústavu Akademie věd SSSR, profesor Yu.A. Orlov ; paleontologové: V. I. Gromov , K. K. Flerov , Ja. M. Eglon , A. K. Rožděstvenskyj , N. I. Novožilov , E. A. Malejev , V. I. Pronin, A. A. Kirpichnikov , N. L. Prozorovskij ; přípravka M. F. Lukyanova a další.

Historie

Jako první se do Střední Asie vydali američtí vědci, kteří z iniciativy vynikajícího amerického paleontologa profesora G. F. Osborna (1857-1935) zorganizovali velkou komplexní expedici (1918-1930). Zúčastnili se ho významní geologové, paleontologové, zoologové, archeologové a topografové v čele s profesorem R. C. Andrewsem (1884-1960). Zvláštní pozornost byla věnována paleontologické práci, v jejímž čele stál známý specialista na fosilní obratlovce profesor W. Granger (1872-1941). Středoasijská expedice objevila na území Vnitřního a Vnějšího Mongolska řadu lokalit křídových dinosaurů a třetihorních savců, mezi nimiž naprostá většina patřila k novým, dříve neznámým, vyhynulým zvířatům.

V roce 1925 byla vytvořena Mongolská komise Akademie věd SSSR [3] .

Na území SSSR nebyly žádné velké lokality podobných faunistických komplexů, a tak byl o takovou výpravu velký zájem. Původně byla expedice naplánována na rok 1941, ale kvůli vypuknutí druhé světové války se neuskutečnila .

První mongolská expedice v roce 1946

V roce 1946 , po skončení války , odjela malá průzkumná výprava do Mongolska. Již první nálezy ukazovaly příslib dalšího pátrání. Byly objeveny: unikátní "hřbitov dinosaurů" v povodí Nemegetinskaja v Transaltai Gobi a poloha Bain-Shire na jihovýchodě země, byla prozkoumána poloha Bayanzag , kde v roce 1923 americká středoasijská expedice objevila kladení vajíček dinosaurů rodu Protoceratops .

Celkově činily letošní sbírky cca 70 tun sbírek [4] .

Druhá mongolská expedice 1947-1948

Přípravy na novou výpravu do Mongolska začaly již v roce 1947 . Byla vybavena vozidly, velkou zásobou paliva, ale i nářadím a materiálem nezbytným pro těžbu a přepravu kamenných monolitů a jednotlivých nálezů.

Bylo objeveno a shromážděno obrovské množství zkamenělých kostí, lebek a koster dinosaurů. Zvláště zajímavé jsou letos nalezené kompletní kostry dinosaurů: talarurus (lokalita Bain Shire), protoceratops a pinacosaurus (původní název Sirmosaurus) (Bayanzag), tarbosauři a saurolophus (Nemegetu).

V lokalitě Bayanzag jsou shromažďovány sbírky vajíček dinosaurů rodu Protoceratops. Otisky dinosauří kůže nalezené v Nemegetu.

Velmi velké množství materiálu bylo získáno na savcích . Sebrané lebky a kosti paleogenních savců - protembolotherium, hyaenodon , chalicotherium , entelodont ( Ergil-Obo); prodinocerát (Gashatu); savci fauny indricotherium : baluchiterie , hlodavci , drobní predátoři , kopytníci (Tatal-Gol).

Třetí mongolská expedice v roce 1949

Pokračovalo úsilí o obnovu dinosauřích koster na místě zvaném „Dragon Grave“ v Nemegetu. Byli nalezeni a sebráni savci pozdně třetihorní fauny hipparionů : chiloterie, žirafy , hipparioni , mastodonti (Beger-Nur, Altan-Teeli).

Na práci expedice se podílel kameraman N. L. Prozorovsky, který o práci expedice, přírodě Mongolska a jeho obyvatelích natočil dokumentární film. [5]

Plány na rok 1950

Práce plánované na letošní rok se neuskutečnily.

Výsledky

Mongolská paleontologická expedice byla jednou z největších a nejvýznamnějších z hlediska svých objevů v dějinách ruské paleontologie . Pánev Nemegat, kde expedice objevila nejzajímavější lokality velkých křídových dinosaurů a starověkých savců, se ukázala jako pokladnice paleontologického bohatství. Z hlediska rozsahu patří určitě k největším ve Starém světě dinosauří lokalita Nemegeti a lokalita pliocénních savců Altan-Teeli v západním Mongolsku .

Expedice nejen nasbírala obrovské množství materiálu v kvantitativním vyjádření (460 monolitických boxů o hmotnosti více než 120 tun), ale také nejbohatší ve své kvalitativní rozmanitosti a zároveň vynikající ve své zachovalosti.

Poznámky

  1. Yusupova, 2016 .
  2. Yusupova, 2019 .
  3. Yusupova T. I. Mongolská komise Akademie věd. Historie vzniku a činnosti (1925-1953). - Petrohrad. : Nestor-History, 2006. - 280 s.
  4. Yusupova, 2016 , str. 23.
  5. 3. mongolská paleontologická expedice Akademie věd SSSR . Film na Red TV

Literatura

Na základě materiálů mongolské paleontologické expedice Akademie věd SSSR. Editor Yu. A. Orlov :

Odkazy