SMZ S-3D | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
společná data | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výrobce | SMZ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Roky výroby | 1970 - 1997 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Shromáždění |
SMZ ( Serpukhov , SSSR ) SeAZ ( Serpukhov , Rusko ) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Třída | motorizovaný kočár | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Design a konstrukce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
tělesný typ | 2-dveřový kupé (2 místa) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozložení | motor vzadu, pohon zadních kol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Motor | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hmotnost a celková charakteristika | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka | 2825 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Šířka | 1380 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výška | 1300 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odbavení | 170-180 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozvor | 1700 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zadní dráha | 1114 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přední dráha | 1114 mm | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hmotnost |
498 kg (bez zatížení, v provozním stavu) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na trhu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Segment | L7e | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jiná informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objem nádrže | 18 l | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
C3-ASeAZ-11116 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
SMZ S-3D ( es-tri-de ) je dvoumístný čtyřkolový motorový vůz Automobilového závodu Serpuchov (tehdy ještě SMZ). Vůz nahradil motorizovaný kočár S-3AM v roce 1970.
Práce na vytvoření alternativy k motorovému kočárku C3A probíhaly v podstatě od jeho vývoje ve výrobě v roce 1958 (C4A, NAMI-031 , NAMI-048, NAMI-059, NAMI-060, SMZ-NAMI-086 a další ), ale zavedení pokročilejších struktur po dlouhou dobu bránila technologická zaostalost závodu Serpukhov - v těchto letech SMZ nemělo seriózní lisovací zařízení potřebné pro výrobu uzavřených těles složitého tvaru. Teprve začátkem roku 1964 se objevila reálná perspektiva modernizace výrobního zařízení SMZ pro výrobu nového modelu.
Počáteční plány předpokládaly vytvoření lehkého univerzálního terénního vozidla pro venkovské oblasti s karoserií typu pick-up na základě pohonné jednotky Zaporožec ZAZ-965 umístěné vpředu. V souladu s tímto úkolem vytvořili designéři sektoru kolové dopravy Special Art Design Bureau (SHKB) pod Mossovnarkhoz Eric Sabo a Eduard Molchanov projekt vnějšího vzhledu užitkového terénního vozu se zjednodušenou karoserií. původní podoby, která zohledňovala i omezené technologické možnosti výrobce.
V průběhu následné reorganizace systému ekonomických rad se projekt venkovského terénního vozidla ukázal jako „pohřbený“, nicméně vývoj na něm, převedený na SMZ, se ukázal být žádaný. a byly navrženy továrními designéry jako základ pro vzhled budoucího motorizovaného kočárku vyvinutého za účasti specialistů NAMI . [1] .
Přímá příprava na výrobu začala v roce 1967. Pro závod v Serpuchově měl být tento model průlomový - přechod z otevřeného rámovo-panelového tělesa s prostorovým rámem z trubek a opláštění z plechu zpracovaného na ohýbacích a perlovacích strojích, což je velmi drahé a málo- tech v hromadné výrobě, svařovat na mechanizované výrobní lince od kovaných dílů až po celokovový nosič měl nejen výrazně zvýšit komfort, ale také zajistit výrazné zvýšení rozsahu výroby.
Výroba S3D začala v červenci 1970 a posledních 300 exemplářů opustilo SeAZ na podzim 1997. Celkem bylo vyrobeno 223 051 motorových kočárků.
Při konstrukci motorizovaného kočáru bylo použito mnoho neobvyklých řešení. , související především s úpravou motocyklových jednotek pro použití na malém, ale stále autě.
Korba motorového kočáru měla na délku necelé 3 metry, ale zároveň vůz vážil poměrně hodně - o něco méně než 500 kilogramů v provozním stavu, více než Fiat Nuova 500 (470 kg), který měl kapacitou 2 + 2 a je zcela srovnatelný se čtyřmístným Trabantem částečně s plastovou karoserií (620 kg), a dokonce celokovovým " Okoy " (620 kg) a " hrbatým" "Záporožcem" ZAZ- 965 (640 kg). Korba byla svařena z tenkého kovu a při provozu byla velmi náchylná na promáčknutí a v posledních letech výroby se vyznačovala i extrémně špatnou kvalitou přípravy a lakování, což se negativně projevilo na životnosti motorových kočárků. Výtky vyvolala i ergonomie - oproti předchozímu modelu, který měl výrazně větší celkovou výšku a vyšší sedáky, se do motorového kočárku S3D těžko nastupoval řidič i spolujezdec.
Motorový motor kočárku - motocyklový typ, jednoválcový , dvoudobý karburátor , model "Izh-Planet-2", později - "Izh-Planet-3". Ve srovnání s motocyklovými verzemi těchto motorů, určenými pro instalaci na motorizované vozy, byly sníženy - až na 12, respektive 14 litrů. S. - za účelem dosažení většího zdroje motoru při práci s přetížením a získání přijatelnější křivky točivého momentu pro vůz. Motory byly vybaveny bateriovým zapalováním a elektrickým startérem, i když jako záloha zůstal zachován i startér, který byl poháněn pákou v kabině. Dalším důležitým rozdílem byla přítomnost systému nuceného chlazení vzduchu v podobě „dmychadla“ s odstředivým ventilátorem, který žene vzduch přes žebra válce.
Pro poměrně těžký design byly obě možnosti motoru upřímně slabé , zároveň jako všechna dvoutaktní vozidla měla poměrně vysokou spotřebu paliva a vysokou hlučnost - žravost motorového povozu však byla plně kompenzována levností paliva v těch letech. Dvoudobý motor vyžadoval přidání oleje do benzínu kvůli mazání, což způsobilo určité nepříjemnosti s doplňováním paliva. Vzhledem k tomu, že v praxi se palivová směs často připravovala nikoli v odměrné nádobě, jak vyžaduje návod, ale „od oka“ přidáním oleje přímo do plynové nádrže, požadovaný poměr (1:25 nebo 40 gramů oleje na 1 litr paliva) nebyl udržován, což vedlo ke zvýšenému opotřebení motoru - majitelé motorových vozů navíc často šetřili používáním nekvalitních průmyslových olejů nebo dokonce těžbou. Návod k obsluze doporučoval používat kvalitní letecké oleje bez přísad (třídy MS-14, MS-20, MK-22), které však v mnoha oblastech prakticky nebyly dostupné pro maloobchodní prodej.
V jedné klikové skříni s motorem byla umístěna lamelová „mokrá“ spojka a čtyřstupňová převodovka a rotace byla na vstupní hřídel převodovky přenášena od klikové hřídele krátkým dvouřadým řetězem (tzv. nazývaný převod motoru). Řazení se provádělo pákou, která vypadala jako auto, ale mechanismus sekvenčního řazení diktoval „motocyklový“ algoritmus řazení: rychlostní stupně se zapínaly sekvenčně, jeden po druhém, a neutrál byl umístěn mezi prvním a druhým rychlostním stupněm. . Pro zařazení prvního rychlostního stupně z neutrálu při vypnuté spojce bylo nutné posunout páku ze střední polohy dopředu a uvolnit ji, načež byl proveden přechod na vyšší rychlostní stupeň (přeřazení „nahoru“) posunutím z střední poloha zpět (také s vyřazenou spojkou) a spouštění (přepínání "dolů") - ze střední polohy dopředu a po každém přepnutí se páka uvolněná řidičem automaticky vrátila do střední polohy. Neutrál se zapínal při přeřazení z druhého rychlostního stupně „dolů“, což signalizovala speciální kontrolka na přístrojové desce a další přepínač „dolů“ zahrnoval první rychlostní stupeň.
V převodovce motocyklu nebyla žádná zpátečka, v důsledku čehož motorový vozík měl zpátečku kombinovanou s hlavním převodovým stupněm a kterýkoli ze čtyř rychlostních stupňů mohl být použit k pohybu vzad, s poklesem počtu otáček ve srovnání na rychlostní stupeň vpřed o 1,84 násobek - převodový poměr vzad - redukce. Zpětný chod se zapínal samostatnou pákou. Hlavní ozubené kolo a diferenciál měly čelní ozubená kola, konečný převodový poměr byl 2,08. Kroutící moment se přenášel z převodovky na hlavní převod řetězovým pohonem a z hlavního převodu na hnací kola - poloosami s elastickými pryžovými závěsy a samostatnými drážkovanými závěsy, které zajišťují změnu délky poloosy. osy při pojezdech odpružení.
Sestava pohonné jednotky byla namontována na trubkovém pomocném rámu, připevněném ke karoserii pomocí měkkých pryžových polštářů. Odpružení - přední a zadní torzní tyč, dvojitá vlečená ramena přední a jednoduchá - zadní. Kola - rozměr 10", se skládacími disky, pneu 5,0-10". Provozní brzdy - čelisťové bubny na všech kolech, hydraulický pohon z ruční páky. Parkovací brzda - mechanická, na zadních kolech. Řízení - hřebenový typ, s dvouprvkovým lichoběžníkem řízení. Elektrická zařízení - pro jmenovité napětí 12 V, s generátorem a relé-regulátorem .
Všechny ovládací prvky byly navrženy pro ruční ovládání.
Taková auta byla s oblibou označována jako „invalidovna“ a distribuována (někdy s částečnou nebo plnou úhradou) prostřednictvím agentur sociálního zabezpečení ( služeb sociálního zabezpečení ) mezi handicapované lidi různých kategorií. Motorové vozy byly vydávány sociálním zabezpečením na 5 let. Po dvou letech a šesti měsících provozu dostal invalida bezplatné opravy "invalida", toto vozidlo pak používal ještě dva a půl roku. V důsledku toho byl povinen předat motorový kočár sociálnímu zabezpečení a získat nový.
K řízení motorového kočáru byl nutný řidičský průkaz skupiny „A“ (motocykly a skútry) se zvláštní značkou. Vzdělávání pro zdravotně postižené organizovaly orgány sociální péče.
V dobách SSSR byly komponenty a sestavy motorového kočárku (smontovaná pohonná jednotka, diferenciál se zpátečkou, řízení, brzda, odpružení, díly karoserie atd. ), tříkolky, sněžné skútry, mini traktory, terénní vozidla na pneumatice a další zařízení - popisy takových domácích výrobků byly publikovány v hojném množství v časopise " Model Designer ". V některých místech byly vyřazené motorové vozy převezeny orgány sociálního zabezpečení do Domů pionýrů a Stanice mladých techniků , kde jejich jednotky sloužily ke stejným účelům.