Tobiáš ben Eliezer

Tobiáš ben Eliezer
hebrejština ‏ טוביה בר אליעזר
Datum narození asi 1050
Místo narození
Datum úmrtí 1108
Místo smrti
obsazení teolog , básník , rabín
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Tobiah (Thuvia, Tovia) ben-Eliezer ( hebr. טוביה בן אליעזר ‏‎) je vynikající byzantský rabbitalmudista a básník z 11. století, autor Lekah Tov [ liturga ;

Životopis

Tobia nazývá svého otce – Eliezera – „skvělým“; jinde se zmiňuje o masakru v Mohuči v roce 1096 ; Na základě těchto dvou údajů Zunz předpokládá, že Tobia pocházel z Mohuče a byl synem rabína Eliezera ben Isaaca ha-Gadol , kterého David Conforte považoval za Rashiho učitele . [jeden]

Tobia odhaluje obeznámenost s mohamedánskými zvyky a často vstupuje do sporu s Karaity ; z toho Rapoport vyvozuje, že Tobia strávil konec svého života v Palestině. Na druhou stranu, Solomon Buber se na základě některých úvah domnívá, že Tobia se narodila ve městě Kastoria ; Sám Tobia ve svém komentáři ke Koheletovi jmenuje rabiho Samsona jako svého učitele, kterého Buber ztotožňuje s rabiem Samsonem citovaným Rashim ve svém komentáři k Izajášovi 58:14 a Ámosovi 6:3. [jeden]

"Lekah Tov"

Tobia své dílo nazval „Lekah Tov“ (לקח טוב). Z různých dat, která má Tobiáš v tomto díle k dispozici, můžeme usoudit, že byla napsána v roce 1097 a revidována v roce 1107 nebo 1108. Pod stejným názvem ji citovali Ibn Ezra , Asheri a další. Od 50. let 16. století se však častěji uvádí pod jiným názvem – „Pesikta Zutarta“ (doslova „Malá Pesikta“). Chybný název uvedli vydavatelé rukopisu (Benátky, 1546), který obsahoval jeho druhou část (komentáře k Leviticus , Numeri a Deuteronomiu ) a neměl název: všimli si, že každý verš začíná zkratkou פם׳ (= פםקא , "sekce", "odstavec ") a rozhodl se, že celá skladba se jmenuje "Pesikta". Kvůli tomu si Gedaliah ibn-Yahya , Geilprin , Azarya dei Rossi a další pletli „Lekah Tov“ s „ Pesikta Rabbati “. [jeden]

Lekah Tov je napůl komentář, napůl agadická sbírka. To se odkazuje na celý Pentateuch a pět Megillots . Každé týdenní čtení začíná biblickým veršem se slovem „tov“. V samotném textu se často vyskytují poznámky „Já, Tobiah ben-Eliezer“ nebo „Tobiáš řekl“. Autor ve svých výkladech biblických a haggadských úryvků z talmudské a posttalmudské literatury odhaluje dobrý styl, jasnost a stručnost podání. Překládá aramejský midrašim v dobré hebrejštině. V komentáři k přikázáním cituje mnoho halakhos z různých sbírek, zejména z She'eltot od Ahai Gaona ; často podává své vlastní interpretace. [jeden]

Jako gramatik je Tobiáš toho názoru, že v Pentateuchu není žádné zbytečné nebo chybějící písmeno , a zakládá mnoho aggadických výkladů na „kri“ a „ktiv“ [2] . Charakteristickým rysem jeho exegeze je alegorické chápání antropomorfních výrazů v biblických knihách. Výroky rabiho Ishmaela v Gekhalot považuje za obrazné. Stejně jako ostatní komentátoři překládá některá biblická slova do jazyka své země (řecky). [jeden]

Sám Tobia zřídka uvádí zdroj, který použil; používal Targum z Onkelosu (aramejský překlad Bible), Baraity rabiho Ismaila a rabi Eliezer ben-Jose ha-Gelili , Sifra , Sifra , Mekhilta , Seder Olam , Sefer Yetzirah , oba Talmudy ( babylonské a palestinské) a mnoho midrašimů . [jeden]

„Lekah Tov“ sloužila jako autoritativní zdroj pro pozdější biblické komentátory, halachisty a kazuisty. Práce byla poprvé vydána v Benátkách roku 1546 (pouze druhá část, a to komentáře k Leviticus, Numeri a Deuteronomiu). Stejná část byla následně znovu vydána s latinským překladem v Thesaurus Antiquitatum Sacrarum od Ugolina (XV-XVI.) a rabína Aarona Mosese Padovy pod názvem „Midrasch Lekach Tob“ (Vilna, 1880) se stručným komentářem neboli biur . V roce 1884 vydal Solomon Buber ve Vilně první část komentáře ke Genesis a Exodus s obsáhlým úvodem a poznámkami. Třetí část, obsahující komentáře k Pěti Megilotům, nebyla na počátku 20. století vydána; úryvky z ní vydal Jellinek v roce 1855. Komentář k Pláčům Jeremiášovým vydal Nacht ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1895; komentář ke knize Ruth  od Bambergera v Mohuči v roce 1887 [1]

Čtyři básně Tobia přežily [1] :

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Tobiah ben-Eliezer // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  2. ↑ Keri a Ketib // Židovská encyklopedie Brockhause a Efrona . - Petrohrad. , 1908-1913.
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
  • Židovský Brockhaus a Efron