Trichothecenové mykotoxiny nebo jednoduše trichotheceny (zkr. TTMT ) jsou organické sloučeniny z tzv. rodiny seskviterpenoidů , jejich charakteristickým znakem je trichothecenový kruh (trichothecan), který obsahuje dvojnou vazbu C-9 a epoxyskupinu v C-12. ,13 region [1] . V současné době bylo identifikováno více než 100 trichotecenů, většina z nich je mírně toxická, jen několik je smrtelných. Trichothecenové mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované především mikroskopickými plísněmi (mikromycety) rodu Fusarium a v menší míře Stahybotrys , Trichoderma , Cephalosporium , Trichothecium a Mizothecium . Kontaminanty jsou silná imunosupresiva , která ovlivňují krvetvorné orgány, gastrointestinální trakt , zvyšují riziko hemoragií (krvácení) vnitřních orgánů člověka [2] .
Podle struktury trichothecenového jádra se tyto mykotoxiny dělí do 4 skupin: A, B, C a D. Struktura různých typů trichothecenových mykotoxinů je velmi složitá a má své charakteristické rysy.
Dosud byly jako přirozené kontaminanty ( kontaminanty ) potravin a krmiv identifikovány pouze čtyři: T-2 toxin a diacetoxyskirpenol, patřící do typu A, dále nivalenol a deoxynivalenol (vomitoxin), patřící do typu B.
toxin T-2
Diacetoxyscirpenol
Deoxynivalenol nebo vomitoxin
Nivalenol
Jsou to bezbarvé krystalické látky, chemicky stálé na vzduchu, špatně rozpustné ve vodě, TTMT typu A jsou rozpustné ve středně polárních organických rozpouštědlech ( aceton , DMSO , chloroform ), typ B - v polárnějších ( metanol , ethanol , propylenglykol atd. .). Na rozdíl od jiných mykotoxinů ( aflatoxiny , ochratoxiny ), až na několik výjimek, TTMT nevykazuje fluorescenci indukovanou UV zářením .
Zdrojem TTMT jsou potravinářské produkty, krmiva pro zvířata a také suroviny, ze kterých jsou vyráběny, ovlivněné především mikromycety rodu Fusarium. Ke kontaminaci dochází zejména při nedodržení hygienických a hygienických pravidel a technologických požadavků na přípravu a skladování surovin pro výrobu potravin a krmiv.
Ve většině případů jsou trichoteceny kontaminovány plodiny ( kukuřice , pšenice , oves , ječmen ), dále olejnatá semena a luštěniny ( arašídy ) .
Trichoteceny skupiny A a B jsou SDYAV s výrazným myelotoxickým (poškozují červenou kostní dřeň ) a imunosupresivním účinkem. Působí na orgány trávicího traktu , mají silný dráždivý účinek, zejména na kůži ( dráždivé látky ).
Největší toxicitu vykazují mykotoxiny typu A (což zahrnuje nejtoxičtější z trichothecenů – toxin T-2 ), mykotoxiny typu D jsou i přes přítomnost dvou epoxidových skupin mírně toxické.
Játra jsou hlavním orgánem, ve kterém jsou trichoteceny metabolizovány. Jiné tkáně, jako je střevní tkáň, jsou schopné biotransformace mykotoxinů.
Trichoteceny způsobují různé a nejčastější mykotoxikózy u lidí a zvířat. Hlavním důvodem výskytu (etiologie) takových mykotoxikóz je používání potravin a krmiv ovlivněných trichoteceny.
Existuje celá řada patologických stavů způsobených chronickou intoxikací T-2 toxinem (tzv.: "škodlivá toxikóza", "nemoc červené plísně", "hemoragické onemocnění", "stachybotryotoxikóza", "dendrodochiotoxikóza", "alimentární toxická aleukie" "nemoc bavlny" atd.). Alimentární toxická aleukie je jedním z nejtypičtějších projevů chronické intoxikace mykotoxiny a především trichotheceny. Vývoj této patologie probíhá v několika fázích [3] .