| Tuyuka | |
|---|---|
| vlastní jméno | Docapuraye |
| země | Brazílie , Kolumbie |
| Regiony | Amazonas , Vaupes |
| Celkový počet reproduktorů | asi 1000 (1995-2006) |
| Klasifikace | |
| Tukanské jazyky Východní tukanské jazyky středovýchodní tukanské jazyky Barové jazyky Tuyuka | |
| Psaní | latinský |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | út |
| WALS | tuy |
| Atlas světových jazyků v ohrožení | 1854 a 2013 |
| Etnolog | út |
| ELCat | 2124 |
| IETF | út |
| Glottolog | tuyu1244 |
Tuyuka ( Dochkafuara, Tejuca, Tuyuca, Tuyuka, Dojkapuara, Doxká-Poárá, Doka-Poara, Tuiuca ) je tukanský jazyk (podobný jazyku Tukano ), kterým mluví obyvatelé Tuyuka . Tuyuk má dvě odrůdy: pokanga ( Bará, Bara Sona, Barasano, Bará-Tukano, Pakang, Pokangá, Pokangá-Tapuya, Waipínõmakã ), běžná v oblasti Horní Tikje a přítoky řeky Vaupes ve státě Amazonas v Brazílii a samotný tuyuk ( Dochkafuara , Doka-Poara, Doxká-Poárá, Tejuca, Tuiuca, Tuyuca, Tuyuka ), kterým se mluví na jihovýchodě Kolumbie ( departement Vaupes , řeky Upper Tikje, Inambu a Papuri, v čele Komeyaka řece), stejně jako v Altu- Rio Negroa Apaporis z departementu Vaupes na severozápadě státu Amazonas v Brazílii.
Tuyuka má souhlásky /ptkbd ɡ srwjh/ a samohlásky /i ɨ ueao/ .
Samohlásky
| zadní řada | střední řada | přední řada | |
|---|---|---|---|
| Horní vzestup | i | ɨ | u |
| Střední vzestup | E | Ó | |
| spodní vzestup | A |
Souhlásky
| Lip.-ret. | Alveolární. | komory. | Velární. | |
|---|---|---|---|---|
| Hluchý. výbuch. | p | t | k | |
| zvonění výbuch. | b~m | d~n | ɡ ~ ŋ | |
| frikativní | s | |||
| ve tvaru R | ɺ ~ r ~ r̃ | |||
| Cca. | w~w̃ | dʒ~j~ɲ | h~h |
Jazyk Tuyuka představuje slabičnou nasalizaci a hudební přízvuk .
Znělé souhlásky /b, d, ɡ, r, w, j/ se před změnou nosových samohlásek na nosové souhlásky /m, n, ŋ, ɳ, w̃, j̃/, které mají stejné místo vzniku . / j / může také změnit na / ɲ / před vysokou nosní samohláskou. Hláska /h/ před nosovými samohláskami se také mění na nosovou variantu.
Existuje shoda: jedním slovem, buď všechny segmenty jsou nosní, nebo žádné. V tomto případě se v obou případech mohou vyskytovat hluché souhlásky.
Nasalization může být smysluplné: /sĩã/ znamená "zabít", /sia/ - "svázat".
V tuyuce jsou dva tóny: vysoký a nízký. Každé slovo obsahuje právě jednu vysokou slabiku.
Tuyuka, stejně jako ostatní tukanské jazyky, je aglutinační .
Podstatná jména označující živé předměty se liší podle pohlaví. Obecně platí, že slova končící na -i/-ɨ. odpovídají mužskému rodu, na -o - ženský [s 1] :
Přípona -a se obvykle používá k označení množného čísla [s 1] :
V Tuyuce však existují slova v množném čísle, která vyžadují další příponu, aby reprezentovala jednotné číslo:
Kromě tří kategorií živých podstatných jmen (ženský a mužský rod jednotného i množného čísla) obsahuje jazyk Tuyuka rozvinutý systém klasifikátorů pro neživá podstatná jména. Každý klasifikátor je reprezentován jednotnými a množnými příponami, přičemž množné číslo se používá k popisu více než tří položek. [s2]
Osobní zájmena se liší osobou (první, druhá, třetí) a číslem (jednotné a množné číslo). Kromě toho má množné číslo osoby jednotného čísla inkluzivní a výlučnou formu. Třetí osoba jednotného čísla se dělí na mužský a ženský rod. [s 3]
| 1. osoba | jednotné číslo | jɨɨ́ |
| množný | exkluzivní: ɨ̃sã | |
| včetně: bãdĩ | ||
| 2. osoba | jednotné číslo | bɨ̃ɨ̃́ |
| množný | bɨ̃́ã | |
| 3. osoba | jednotné číslo | mužský rod: kɨ̃ɨ̃́ |
| ženský: koo | ||
| množný | kɨ̃́ã |
V hovorové řeči se nejčastěji používají čísla 1, 2, 3, 4, 5 a 10. Ostatní čísla se obvykle přenášejí buď ve španělštině, nebo v prstech. Jazyk má však zápisy pro všechna čísla od 1 do 20. [s 4]
| číslo | překlad [c 1] |
|---|---|
| jeden | sihkaɡá |
| 2 | puaɡá |
| 3 | ihtĩáɡa |
| čtyři | bahpáɾipa |
| 5 | sihkábõhêjêpa |
| 6 | sihkábõhêjêpehti ahpebò sihkaɡápêdĩpeaɾepa |
| 7 | sihkábõhêjêpehti ahpebò pùaɡápêdĩpeaɾepa |
| osm | sihkábõhêjêpehti ahpebò ihtīáɡapêdĩpeaɾepa |
| 9 | sihkábõhêjêpehti ahpebò bahpáɾipêdĩpeaɾepa |
| deset | pùabòhêjêpa |
| jedenáct | pùabòpehti sihkadùhpó sihkaɡápêdĩpeaɾepa |
| 12 | pùabòpehti sihkadùhpó pùaɡápêdĩpeaɾepa |
| 13 | pùabòpehti sihkadùhpó ihtīáɡapêdĩpeaɾepa |
| čtrnáct | pùabòpehti sihkadùhpó bahpáɾipêdĩpeaɾepa |
| patnáct | pùabòpehti sihkadùhpópehtiɾepa |
| 16 | pùabòpehti sihkadùhpópehti sihkaɡápêdĩpeaɾepa |
| 17 | pùabòpehti sihkadùhpópehti pùaɡápêdĩpeaɾepa |
| osmnáct | pùabòpehti sihkadùhpópehti ihtīáɡapêdĩpeaɾepa |
| 19 | pùabòpehti sihkadùhpópehti bahpáɾipêdĩpeaɾepa |
| dvacet | pùabòpehti pùadùhpópehtiɾépa |
Rysem sloves v jazyce Tuyuka je přítomnost kategorie průkaznosti . Mluvčí Tuyuka musí používat slovní přípony označující jeden z pěti možných zdrojů informací [s 5] :
V následující tabulce jsou uvedeny přípony sloves, které označují konkrétní zdroj informací. Přípony jsou uvedeny pro slovesa přítomného a minulého času. Sloupce jsou seřazeny v sestupném pořadí priority. Pokud jsou informace přijímány z několika zdrojů, vybere se přípona zdroje s nejvyšší prioritou.
| vizuální | nevizuální | závěr-1 | převyprávění [c 2] | závěr-2 | |
|---|---|---|---|---|---|
| třetí osoba, mužský rod | -i / -wi | -gi/-ti | -hĩi / -ji | - / -jigɨ | -ki/-hĩji |
| třetí osoba, ženská | -jo / -wo | -jít do | -hĩo/-jo | -/-jigo | -ko/-hĩjo |
| třetí osoba množného čísla | -ja/-wa | -ga/-ta | -hĩra/-ja | -/-jira | -kua/-hĩja |
| jiné [c 3] | -a/-wɨ | -ga/-tɨ | - [c 4] / -ju | -/-jiro | -ku/-hĩju |
V budoucím čase mají slovesa následující přípony:
| osoba, číslo, pohlaví | přípona |
|---|---|
| první a druhá osoba, jednotného čísla, mužského rodu | -ɨdaku / -ɨda [c 5] |
| první a druhá osoba, jednotného čísla, ženského rodu | -odaku / -oda [c 5] |
| první a druhá osoba množného čísla | -adaku / -ada [c 5] |
| třetí osoba, jednotné číslo, mužský rod | -ɨdaki |
| třetí osoba, jednotné číslo, ženský | -odako |
| třetí osoba množného čísla | -adakua |
Každé sloveso se skládá alespoň z kořene a evidentní přípony, která charakterizuje předmět , čas působení a zdroj informace. Mezi kořen a evidentní příponu mohou být přidány značky aspektů , modality , pochybnosti, pohyby a směry, abychom jmenovali alespoň některé . Například sloveso „on si hraje ( vizuální důkaz )“, „ apewi “, lze rozvinout na „ apebosasɨgeriwi “ – „nezačal pro někoho hrát ( vizuální důkaz )“. Celkem je v jazyce Tuyuka více než 40 slovních přípon, ale použití více než čtyř v jednom slově je nepřijatelné. Charakteristika předmětu nemá vliv na tvar slovesa [s 5] .
Jazyk Tuyuka je charakterizován slovosledem SOV [s 6] :
| Pakɨ | jai | sĩã-jígɨ́. |
| otec | jaguár | kill-EVD.PST.SCD.3MSG |
| otec | zabil | jaguár |