Unbihexium

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. srpna 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .
Unbihexium
←  Unbipentium | Unbiseptium  →
126 -

Ubh
Vlastnosti atomu
Jméno, symbol, číslo Unbihexium (Ubh), 126
Elektronická konfigurace [Og] 5g 2 6f 3 8s 2 8p 1 [1]
126 Unbihexium
Ubh
[Og]5g 6 8s 2

Unbihexium (z lat.  Unbihexium , Ubh) je dočasný systematický název hypotetického chemického prvku v periodické tabulce D. I. Mendělejeva s dočasným označením Ubh a atomovým číslem  126.

Prvek 126 mezi supertěžkými transaktinidy a superaktinidy je zvláště zajímavý, protože se zároveň nachází v takzvaném ostrově stability , který předurčuje poměrně dlouhou dobu rozpadu alfa , a musí mít takzvanou "dvojitou magii " nukleární stabilita podle teorie struktury skořepiny . I když existují výpočty, které popírají kouzlo čísla 126 pro protony [2] . Podle moderních výpočtů mohou mít izotopy unbihexia s hmotnostními čísly 307, 318, 319, 320 a 323-326 [3] nejdelší životnost .

Původ jména

Slovo "unbihexium" je vytvořeno z kořenů latinských a řeckých číslic a znamená "jedna-dvě-šestina". Očekává se, že název se v budoucnu změní.

Historie

První pokus o syntézu prvku 126 provedli francouzští vědci z Ústavu jaderné fyziky Orsay pod vedením R. Bimba v roce 1971 [4] . Byla použita reakce horké fúze:

Během experimentu byly detekovány vysokoenergetické částice alfa , což bylo považováno za možný důkaz syntézy prvku 126 . Současný výzkum naznačuje, že je to krajně nepravděpodobné, protože citlivost experimentů provedených v roce 1971 byla o několik řádů nižší, než vyžadují současná data.

V roce 1976 skupina radiochemiků vedená R. Gentrym studovala vzorky biotitu s inkluzemi krystalů monazitu obklopenými obřími radiohalo . Ozařovali krystaly urychlenými protony a studovali charakteristické rentgenové záření. V důsledku toho vědci oznámili objev spekter v oblasti 22-28 keV , pravděpodobně patřících k 116. , 124. , 126. a 127. prvkům [5] . Následné studie vzorků pomocí synchrotronového záření však přítomnost supertěžkých prvků v nich nepotvrdily [6] [7] . Předpokládá se, že spektra získaná Gentrym ve skutečnosti patřila atomům rubidia , antimonu a teluru [8] .

Projektované vlastnosti

Výpočty Mitche Jacobyho v roce 2006 ukázaly, že unbihexium by mohlo tvořit silný monofluorid UbhF v důsledku interakce mezi unbihexiovým 5g orbitalem a fluorovým 2p orbitalem [9] . Valence III, IV, VI a VIII jsou také předpovězeny pro unbihexium.

Viz také

Poznámky

  1. Stránky jsou dočasně pozastaveny . Staženo 21. února 2019. Archivováno z originálu 13. října 2016.
  2. Rouben B., Brut F., Pearson JM, Saunier G. Superheavy Hartree-Fock výpočty pro magická čísla Z = 126 a 138 // Physics Letters B. - 1977. - Vol. 70. - S. 6-8. — ISSN 03702693 . - doi : 10.1016/0370-2693(77)90330-6 .
  3. Manjunatha HC Alfa rozpadové vlastnosti supertěžkých jader Z=126 // Nuclear Physics A. - 2016. - Vol. 945. - S. 42-57. — ISSN 03759474 . - doi : 10.1016/j.nuclphysa.2015.09.014 .
  4. R. Bimbot, C. Deprun, D. Gardés, H. Gauvin, Y. Le Beyec, M. Lefort, J. Péter, B. Tamain. Kompletní fúze vyvolaná kryptonovými ionty: Indikace pro syntézu supertěžkých jader  (anglicky)  // Nature : journal. - 1971. - Sv. 234 . - str. 215-216 . Archivováno z originálu 27. října 2015.
  5. Gentry RV, Cahill TA, Fletcher NR, Kaufmann HC, Medsker LR, Nelson JW, Flocchini RG Evidence for Primordial Superheavy Elements // Physical Review Letters. - 1976. - Sv. 37. - S. 11-15. — ISSN 0031-9007 . - doi : 10.1103/PhysRevLett.37.11 .
  6. Sparks CJ , Raman S. , Yakel HL , Gentry RV , Krause MO Hledání supertěžkých prvků v obřích halo inkluzích pomocí synchrotronového záření  // Physical Review Letters. - 1977. - 31. ledna ( roč. 38 , č. 5 ). - S. 205-208 . — ISSN 0031-9007 . - doi : 10.1103/PhysRevLett.38.205 .
  7. Sparks CJ , Raman S. , Ricci E. , Gentry RV , Krause MO Důkazy proti supertěžkým prvkům v inkluzích Giant-Halo znovu přezkoumány pomocí synchrotronového záření  // Physical Review Letters. - 1978. - 20. února ( roč. 40 , č. 8 ). - S. 507-511 . — ISSN 0031-9007 . - doi : 10.1103/PhysRevLett.40.507 .
  8. Wolfli W, Lang J, Bonani G, Suter M, Stoller Ch, Nissen H-U. Důkaz pro prvotní supertěžké prvky? // Journal of Physics G: Nuclear Physics. - 1977. - Sv. 3. - S. L33-L37. — ISSN 0305-4616 . - doi : 10.1088/0305-4616/3/2/004 .
  9. Jacoby, M. Dosud nesyntetizovaný supertěžký atom by měl tvořit stabilní dvouatomovou molekulu s fluorem   // Chemical & Engineering News : deník. - 2006. - Sv. 84 , č. 10 . — S. 19 . Archivováno z originálu 27. ledna 2016.