OT-62

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 26. dubna 2020; kontroly vyžadují 2 úpravy .
OT-62

OT-62 TOPAS APC v muzeu Yad La-Shirion v Izraeli.
OT-62 TOPAS
Klasifikace obojživelný útočný pásový obrněný transportér
Bojová hmotnost, t 13–15 (v závislosti na modu)
Posádka , os. 2-3 (v závislosti na modu)
Přistání , os. 8−12 (16?)
(v závislosti na modu)
Příběh
Vývojář
Wojskowa Akademia Techniczna;
Wojskowa Instytut Techniki Pancernej a Samochodowej
Výrobce PPS Detva
Roky výroby 1963–1972
Rozměry
Délka pouzdra , mm 7100
Šířka, mm 3140
Výška, mm 2100-2700
(v závislosti na modu)
Světlost , mm 410
Rezervace
typ brnění Ocel svařovaná
Mobilita
Typ motoru 6válcový diesel PV-6
Výkon motoru, l. S. 300
Rychlost na dálnici, km/h 60 dálnice
10,8 voda
Dojezd na dálnici , km 450-500 na dálnici
150 na vodě
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

OT-62 / TOPAS  ( česky O brněný T ransportér mod. 62, T ransportér o brněný pás ový ) je obojživelný útočný pásový obrněný transportér vyvinutý společně Polskem a Československem.

Historie

Koncem 50. let získalo Československo licenci na výrobu sovětských obrněných transportérů BTR-50 . Získaná licence byla použita na vývoj nových pásových obrněných transportérů pro československou armádu a polskou lidovou armádu. Vývoj začal v roce 1958 a v roce 1962 byl vyroben první prototyp. Po testování byl obrněný transportér zařazen do služby pod názvem TOPAS.

Vzhledem k tomu, že standardní obrněný transportér TOPAS byl používán v Polské lidové armádě, vyvinula konstrukční kancelář Wojskowa Akademia Techniczna variantu nové ozbrojené věže umístěné na horní části nástavby. Kromě toho byla Wojskowa Instytut Techniki Pancernej i Samochodowej vyvinuta další varianta TOPAS. Nová varianta byla pojmenována WPT-TOPAS a jednalo se o obrněné podpůrné vozidlo.

Taktické a technické charakteristiky

Možnosti

Československo


TOPAS-2AP

WPT-TOPAS

Polsko

Indie

Irák

Izrael

Provozní země

OT-62 byly ve výzbroji s armádami Angoly, Bulharska, Egypta, Indie, Iráku, Izraele, Libye, Maroka, Polska a Súdánu.

Poznámky

Literatura a prameny