| To byly časy | ||||
|---|---|---|---|---|
| Singl Mary Hopkin z alba Post Card |
||||
| Strana "B" | Otočit se! Otočit se! Otočit se!" | |||
| Datum vydání | 1968 | |||
| Místo nahrávání | Abbey Road studio , Londýn | |||
| Žánr | Lidové [1] [2] | |||
| Jazyk | Angličtina | |||
| Doba trvání | 5:05 | |||
| Písničkář | Boris Fomin • Gen Raskin | |||
| Výrobce | Paul McCartney | |||
| označení | Jablko | |||
| Chronologie singlů Mary Hopkin | ||||
|
||||
| To byly časy | |
|---|---|
| Single Sandy Show | |
| Strana "B" | "Nech to jít" |
| Datum vydání | 1968 |
| Místo nahrávání | Abbey Road |
| Žánr | lidový |
| Jazyk | Angličtina |
| Doba trvání | 305 s |
| Písničkář | Boris Fomin • Gen Raskin |
| Producenti | |
| označení | Pye Records |
"To byly dny" je přehodnocením klasického ruského románu " Drahý dlouho ", který napsal Boris Fomin (1900-1948) na slova básníka Konstantina Podrevského . Aktualizované texty složil Gene Ruskina je věnován vzpomínkám na mládí a romantickému idealismu. Zmiňuje také existenci krčmy s kratochvílí odpovídající této instituci.
Debutový singl Mary Hopkin „Those Were the Days“ (1968), produkoval Paul McCartney z Beatles a aranžoval Richard Hewson, trumfl UK Singles Chart , stejně jako kanadský žebříček magazínu RPM . Navíc píseň vyvrcholila na 2. místě v Billboard Hot 100 , za jedinou skladbou „ Hey Jude “ od The Beatles. Dostala se na první místo ve svém debutovém žebříčku v zahraničním žebříčku prodeje singlů, který vytvořilo Centre d'Information et de Documentation du Disque [3] . Později byla tato píseň zařazena na debutové album zpěváka - Post Card.
Pravděpodobně nejstarší nahrávky písně pořídili gruzínská zpěvačka Tamara Tsereteli (1900-1968) a ruský zpěvák Alexander Vertinsky v roce 1925 [4] a 1926 [5] .
Píseň je uvedena v britsko-francouzském filmu Innocents in Paris (1953), ve kterém ji v původní, ruskojazyčné verzi nazpívala ruská cikánská zpěvačka Ludmila Lopato. Nahrávka Mary Hopkinové z roku 1968 se slovy Genea Ruskina byla hitem ve velké části severní polokoule. Většina vydání písně uvádí Ruskina jako jediného autora, ačkoli napsal pouze aktualizované anglické texty (které nejsou přímým anglickým překladem ruských textů), nikoli hudbu.
Na počátku 60. let 20. století vystupoval Ruskin se svou ženou Francescou s lidovou hudbou v okolí newyorské Greenwich Village , mimo jiné v hospodě White Horse Tavern.. Raskin, který píseň často poslouchal jako dítě, napsal se svou ženou aktualizovaný anglický text pro klasickou ruskou hudbu [6] a poté získal autorská práva na hudbu i text [7] . V roce 1962 The Limelitersvydala cover verzi této písně na svém albu Folk Matinee [8] . Cestovní soubor The Raskins vystupoval každoročně v londýnském klubu Blue Angel Club a show vždy zakončil touto písní. Paulu McCartneymu , který byl častým návštěvníkem místa konání, se píseň velmi líbila a neúspěšně se pokusil přimět několik umělců (včetně raných Moody Blues ), aby ji nahráli [9] . V důsledku toho se Paul k této myšlence vrátil po vytvoření vlastního labelu Beatles „Beatle“ – Apple Records – který byl spuštěn v květnu 1968. V prvním roce podepsali smlouvy James Taylor , Mary Hopkin, Billy Preston , Modern Jazz Quartet , Badfinger a další umělci [10] . Jedním z největších hitů Apple Records byla píseň „Those were the days“ na motivy slavné ruské romance „Darling long“. Verze Mary Hopkin od Apple Records byla produkována Paulem McCartneym, který udělal perfektní volbu pro budoucí hit [11] . Píseň byla nahrána se zpěvačkou Mary Hopkin v Abbey Road Studios [12] . Po letech vzpomínal: "Podle mého názoru byla píseň velmi chytlavá, určitě v ní něco bylo, jakási nostalgická terapie... (Hopkin) ji zpívala za pochodu, jako by to znala mnoho let." [13] . Píseň byla nakonec nahrána ve více než dvaceti jazycích mnoha různými umělci, včetně Gene a Francesca.
Hopkinovu verzi produkoval Paul McCartney s aranžmá Richarda Hewsonaa trumfl UK Singles Chart . Ve Spojených státech se zastavil před vrcholem žebříčku Billboard Hot 100 (po dobu tří týdnů za The Beatles „ Hey Jude “) a šest týdnů vedl hitparádu Billboard Easy Listening [14] . Píseň také trumfl nizozemské národní hitparády po dobu dvou týdnů [15] . Ruský původ melodie byl zdůrazněn doprovodem neobvyklým pro anglickou popovou desku: balalajka , klarinet , santuri, tenorové banjo a dětský sbor , který dal písni klezmerovou příchuť. Na akustickou kytaru hrála sama Mary Hopkin . Samostatný kytarový part (a případně i perkuse) nahrál Paul McCartney osobně. Na cimbál hrál hudebník Gilbert Webster [16] .
Na popud McCartneyho nahrál Hopkins několik verzí „Those Were The Days“ v jiných jazycích pro následné vydání na hudebních trzích příslušných zemí:
Neanglické verze písně navíc nahrály Dalida a Sandy Shaw , přičemž Shaw nahrála i svou vlastní anglickou verzi.
B-strana singlu ve Spojeném království a USA byla Pete Seeger „Turn! Otočit se! Otočit se!", který se v roce 1965 dostal na 1. místo v žebříčku Billboard Hot 100 v interpretaci The Byrds .
"The Were the Days" bylo přiděleno katalogové číslo APPLE 2. (APPLE 1 bylo přiděleno nevydané verzi "The Lady Is a Tramp" od Franka Sinatry , nahrané konkrétně v roce 1968 k 22. narozeninám Maureen Starkey jako dárek od Ringo Starr pod The Lady is a Champ.) Toto byl druhý singl vydaný na labelu Apple, první, „Hey Jude“ od The Beatles, ponechal si sériová katalogová čísla používaná Parlophone (ve Spojeném království) a Capitol Records (v Spojené státy).
Hopkinova verze byla vydána uprostřed jejího úspěchu v televizní talentové show Opportunity Knocks. Zhruba ve stejnou dobu také populární zpěvačka Sandy Shaw požádala vedení svého vydavatelství, aby zajistilo nahrávání písně, protože věřila, že by to měl udělat každý „skutečný“ zpěvák. Shawova verze byla vydána jako singl, ale nepodařilo se jí zopakovat úspěch Hopkinsovy verze.
Na vrcholu popularity této písně společnost Rokeach se sídlem v New Yorku použila melodii v reklamě na vycpané ryby a tvrdila, že „The Were the Days“ byla melodie ze staré ruské lidové písně, a tudíž ve veřejné doméně (tzv. reklama měla slogan „Ideal Dish, Rokeach Gefilte Fish“; zaznělo ve chvíli, kdy v písni zazněla věta „To byly dny, ach ano, to byly dny“. Ruskin úspěšně žaloval a vyhrál spor vyrovnáním, protože mírně změnil melodii, aby seděla jeho textům, a ztratil účinná nová autorská práva.
V polovině 70. let, poté, co skončila Hopkinova smlouva s Apple, byly „Those Were the Days“ a „Goodbye“ znovu nahrány s producentem Tonym Viscontim , kterého si zpěvák vzal v roce 1971. Tyto verze se objevují na několika hudebních kompilacích.
Apple Records vydalo 25. října 2010 kompilační album Come and Get It: The Best of Apple Records , které obsahovalo původní nahrávky "Those Were the Days" a "Goodbye". Kompilace největších hitů obsahovala písně od umělců, kteří podepsali smlouvu s The Beatles Apple v letech 1968 až 1973, a byla první kompilací Apple pro více umělců svého druhu.
Na Štědrý den 1969 nařídil prezident Rovníkové Guiney Francisco Macias Nguema popravu 150 údajných spiklenců na národním stadionu , během popravy zazněla ze zesilovačů píseň „Those byly dny“ v podání Mary Hopkin [17] .
Melodie „Those Were the Days“ je používána jako stadionová fotbalová hymna „Come On You Boys in Green“ irskými příznivci [18] .
V roce 2011 Hopkinsovu verzi písně použila Nando's South Africa v satirické reklamě zesměšňující Roberta Mugabeho jako „posledního přeživšího diktátora“. Reklama byla brzy stažena z vysílání kvůli odsouzení Mugabeho věrnými [19] .
Týdenní grafy
|
Konečné, roční grafy
|
CD rozdělené podle jazyka.
