Xylomya
| Xylomya | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| vědecká klasifikace | ||||||||||||
| Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Hmyz s plnou metamorfózousuperobjednávka:Antliophoračeta:DipteraPodřád:Diptera s krátkými vousyInfrasquad:StratiomyomorphaRodina:dřevorubciRod:Xylomya | ||||||||||||
| Mezinárodní vědecký název | ||||||||||||
| Xylomya Rondani , 1861 | ||||||||||||
| typ zobrazení | ||||||||||||
| Xylomya maculata (Meigen, 1804) | ||||||||||||
| ||||||||||||
Xylomya (lat.) je rod Diptera z čeledi stromů (Xylomyidae).
Popis
Tělo dospělce je tmavé, 8,0–15,0 mm dlouhé. Na mesonotu a břiše jsou žluté a červené skvrny a pruhy . Stehenní kosti zadních končetin neztluštělé a bez ostnů. Palpy se skládají z jednoho segmentu. Podél báze prvního břišního tergitu probíhá úzký světlý pruh [1] [2] .
Tělo larvy je více než 14 mm dlouhé, dorzoventrálně zploštělé. Kutikula je pokryta oválnými a polygonálními destičkami. Na prothoraxu jsou před spirakulami malé zářezy . Dýchací systém amfipneustického typu [2] [3] .
Biologie
Larvy se vyvíjejí pod kůrou a ve vlhkém prachu listnatých stromů: maakie , aksamitník , calopanax , topol , dub , jilm , buk atd. [1] [2] [3] . Mladé larvy preferují poškozené oblasti kůry, přes které se uvolňují šťávy rostliny, dospělé larvy jsou rozmístěny po celém kmeni. Larvy jsou podle charakteru krmení nekro-xyl-saprofágy [3] .
Klasifikace
Ve světové fauně žije asi 35 druhů [4] .
- Xylomya alamaculata Yang & Nagatomi, 1993
- Xylomya americana ( Wiedemann , 1821)
- Xylomya aterrima Johnson, 1903
- Xylomya chekiangensis (Ouchi, 1938)
- Xylomya ciscaucasica ( Pleske , 1928)
- Xylomya czekanovskii (Pleske, 1925)
- Xylomya decora Yang & Nagatomi, 1993
- Xylomya elongata (Osten Sacken, 1886)
- Xylomya fasciatus (řekněme 1829)
- Xylomya galloisi (Seguy, 1956)
- Xylomya gracilicorpus Yang & Nagatomi, 1993
- Xylomya longicornis (Matsumura, 1915)
- Xylomya luteicornis (Frey, 1960)
- Xylomya maculata ( Meigen , 1804)
- Xylomya matsumurai (Nagatomi & Tanaka, 1971)
- Xylomya mlokosiewczi (Pleske, 1925)
- Xylomya moiwana (Matsumura, 1915)
- Xylomya pallidifemur Malloch, 1917
- Xylomya parens (Williston, 1885)
- Xylomya prista ( Enderlein , 1913)
- Xylomya sauteri (James, 1939)
- Xylomya semimaculata (Frey, 1960)
- Xylomya shikokuana (Miyatake, 1965)
- Xylomya sichuanensis Yang & Nagatomi, 1993
- Xylomya simillima Steyskal , 1947
- Xylomya sinica Yang & Nagatomi, 1993
- Xylomya sordida (Pleske, 1928)
- Xylomya tenthredinoides ( Wulp , 1867)
- Xylomya terminalis Vasey, 1977
- Xylomya trinotata (Bigot, 1880)
- Xylomya tuvensis Krivosheina, 1999
- Xylomya varia (Meigen, 1820)
- Xylomya xixana Yang, Gao & An, 2002
- Xylomya yasumatsui (Nagatomi & Tanaka, 1971)
- Xylomya zhelochovtsevi Krivosheina, 1999
Distribuce
Zástupci rodu se nacházejí v palearktických , nearktických , neotropických [1] [5] [6] . V Palearktidě je známo asi 12 druhů [2] .
Poznámky
- ↑ 1 2 3 Krivosheina N. P. Sem. Xylomyidae // Klíč k hmyzu ruského Dálného východu. T. VI. Dvoukřídlí a blechy. 1. díl / pod obecným. vyd. P. A. Lera . - Vladivostok: Dalnauka, 1999. - S. 316-323. — 655 str. - 500 výtisků. — ISBN 5-7442-0921-2 .
- ↑ 1 2 3 4 Krivosheina N.P. Xylobiont Diptera z rodu Xylomya Rondani, 1861 (Diptera, Xylomyidae) ruské fauny // Entomologický přehled. - 2016. - T. 95 , č. 1 . - S. 211-228 . — ISSN 0367-1445 .
- ↑ 1 2 3 Kirvosheina N. P., Krivosheina M. G. Klíč k dvoukřídlému hmyzu podřádu Brachycera-Orthorhapha larvami. - M . : Partnerství vědeckých publikací KMK, 2015. - S. 182. - 384 s. - ISBN 978-5-9907572-1-9 .
- ↑ Ondřej Zicha; ondrej.zicha(zavináč)gmail.com. rod Xylomya Rondani, 1861 . BioLib . www.biolib.cz Získáno 17. března 2020. Archivováno z originálu dne 19. prosince 2021.
- ↑ James MT Čeleď Xylomyidae // Manuál Nearctic Diptera. Výzkumné odvětví Zemědělství Kanada. Monografie č. 27. Sv. 1. - Ottawa: Government Publishing Centre, 1981. - S. 298-299.
- ↑ Fachin D. A. & Assis-Pujol C. V. De. Čeleď Xylomyidae (anglicky) // Zootaxa . - 2016. - Sv. 4122 , č.p. 1 . - str. 342-345 . — ISSN 1175-5326 . - doi : 10.11646/zootaxa.4122.1.27 .