Baggage Tag nebo Baggage Receipt – tradičně používaný autobusy, železnicí a leteckými společnostmi ke sledování odbavených zavazadel cestujících od jejich předání do cílové destinace. Kupón pro cestující se obvykle vydává přímo do rukou nebo se nalepí na obálku s jízdenkou nebo jinými dokumenty, aby:
Odpovědnost dopravce je omezena na zveřejněné sazby a mezinárodní smlouvy.
První „samostatný kupón na jízdenku“ si nechal patentovat John Michael Lyons z Monctonu v New Brunswicku 5. června 1882. Na lístku bylo uvedeno místo vydání, místo určení a odpovídající číslo pro účty. Spodní polovina jízdenky byla vydána cestujícímu, zatímco horní polovina s otvorem nahoře byla přivázána provazem k zavazadlu. [1] [2]
Varšavská úmluva z roku 1929, konkrétně kapitola 4, stanoví kritéria pro vydávání tzv. kontrola zavazadel (bagage check) nebo zavazadlový lístek (bagage ticket). Tato dohoda také definuje omezení odpovědnosti dopravce za odbavená zavazadla.
Až do 90. let používaly aerolinky papírové štítky, které se k taškám připevňovaly gumičkami nebo provázky.
Značka obsahovala obecné informace:
Takové štítky se přestaly používat, protože nebyly odolné a mohly být snadno padělány.
Moderní visačky na zavazadla mají čárový kód . Takové štítky se tisknou pomocí metod tepelného tisku nebo na speciálních tiskárnách čárových kódů, které je tisknou na lepicí pásku. Po vytištění jsou takové štítky připevněny k zavazadlu. To umožňuje automatické třídění sáčků a zabraňuje chybám a zpožděním při třídění. Systémy automatického třídění zavazadel využívají laserové čtečky (skenery), jsou známé také jako „automatické čtečky štítků“. Dnes jsou takovými systémy vybavena všechna velká letiště.