Velkolepost

Velikost ( zpívání, chvála, velebení, pojmenování, klikání, oslavování, oslavování [1] ) je rituální chvála.

V křesťanství verš na počest Ježíše Krista , Matky Boží nebo svatého , který se zpívá během pravoslavné bohoslužby . V řadě pravoslavných kostelů krátká slavnostní modlitební píseň používaná při bohoslužbě s polyeleos nebo při celonočním bdění . Název pochází ze slova „zvětšujeme“ [2] , kterým většina těchto zpěvů začíná. Zvětšení se zpívá jako refrén na verše zvoleného žalmu (odtud druhý název – „refrény“).

V řecké ortodoxii se velikost nepoužívá a podobný termín je jiný Řek. μεγαλυνάρια  - označuje refrény na 9. ódu kánonu matutin o svátcích nebo speciální refrén k modlitebnímu kánonu.

V tradiční kultuře Slovanů oslavování účastníků rodinných a kalendářních rituálů písňovou formou [3] . Velikostí se také nazývá ruský svatební zvyk přítelkyň zpívat píseň chvály nevěstě, za což dostávají dárky [4] .

Původ v křesťanství

Původ zvětšení je spojen s refrény k 17. kathisma , používaným při bohoslužbě na Velkou sobotu . Použití takových refrénů v jeruzalémském kostele je zaznamenáno v Iadgari (gruzínský překlad hymnografické přílohy k Lectionáři 8.-9. století). V XIII-XIV století se objevily cykly refrénů k 17. kathisma pro bohoslužbu svátků, psané analogicky s refrény Velké soboty (například na Nanebevzetí Panny Marie (XIII. století), na Stětí hlavy Jana Křtitele (XIV. století), na katedrále tří hierarchů (XIV-XVII století) a další).

Na základě žaltáře sestavil byzantský učenec a duchovní Nicephorus Vlemmid ve 13. století vybrané žalmy pro matina velkých svátků a připomínek zvláště uctívaných světců. Jako svůj sbor použili „ Aleluja “. Ve 13.-14. století byly místo „Aleluja“ složeny speciální refrény polyeleos a vybrané žalmy. V řecké církvi se tyto refrény nerozšířily a moderní bohoslužba se používá pouze pro obecně zvolený žalm pro svátky Matky Boží .

V pravoslavných církvích slovanských zemí se řecké refrény nepoužívaly, místo toho byly komponovány jejich původní cykly refrénů pro vybrané žalmy. Základem cyklu refrénů, zvaného "zvětšení", byl první refrén neposkvrněné Velké soboty - " Velebíme Tě, Ježíši Králi, a ctíme Tvůj pohřeb a utrpení, k obrazu, který jsi nás zachránil před rozkladem ." Jeho struktura se opakuje u většiny velikánů. Výjimkou je zvětšenina reverenda (začínající slovem „žehnajme“) a obecná zvětšenina Bohorodičky („ Je důstojné tě velebit... “ a „ Každou duchovní píseň přineseme Matce Bůh... “).

V první čtvrtině 15. století mnich Filotheus skládal refrény pro svátky a uctívané světce, které neměly žádnou souvislost s tradičními refrény na 17. kathisma. Tyto refrény se rozšířily v rumunských, bulharských, srbských a ukrajinských liturgických sbírkách, kde byly často umístěny spolu s velikostí. V ruské církvi se spisy mnicha Filothea neujaly.

Tradičně byly zvětšeniny, jako přílohy k vybraným žalmům, publikovány v Followed Psalms and Irmologies . V roce 1789 byla poprvé vydána sbírka velkých jmen, kde byla uspořádána v pořadí jejich použití v církevním roce. V Typikon , Menaia (s výjimkou General) a Triodes není velkolepost publikována (existují však individuální výjimky, například obecné zvětšení Matky Boží je uvedeno v moderním Typicon of ROC).

Použití při uctívání

Zvětšení se používají při bohoslužbách spolu s dalšími významnými slavnostními hymnografickými kompozicemi - troparionem a kontakionem . Typikon předepisuje zpěv velkoleposti střídavě dvěma sbory . Podle liturgických pokynů se při slavnostním matuně zpívají především zvětšeniny jako refrén ke zvolenému žalmu. kde:

• při zpěvu zvětšení na počest světce, jemuž se koná vigilie, se otevřou Královské dveře , všichni duchovní stojí uprostřed chrámu a na hlavním řečnickém pultu se umístí ikona svátku nebo světce .
• při zpěvu zvětšování světci, jemuž se koná polyeleos, se královské dveře neotevírají, do středu chrámu přichází pouze sloužící kněz s jáhnem , aby provedli malé kadidlo.
• pokud se den památky bdělého nebo polyelejského světce, stejně jako svátek Matky Boží, shoduje s nedělí , pak se zvolený žalm a zvelebení zpívají mezi polyeleickými žalmy a troparia pro neposkvrněné , ale bez „ Sláva: A teď ."

Kromě matutin se zpívají zvětšeniny po svátcích bohoslužeb denního kruhu o svátcích, při modlitbách a náboženských procesích , při přenášení relikvií .

Obecné texty chvály [5]

Uvedené texty velikosti jsou obecné. Na počest ikony Matky Boží nebo svatého je často napsáno jejich vlastní (někdy i dvě nebo tři) zvětšení, které se (zpravidla mírně) liší od odpovídajícího obecného.

Symbol "/" zde označuje rozdělení na kolena používané při zpěvu.

Matka Boží

Hodno je jíst / zvelebovat Tě, / Matko Boží, / nejčestnější cherubín / a nejslavnější / bez srovnání Serafín.

Matka Boží na počest ikony

Velebíme Tě, / Nejsvětější Panno / Bohem vyvolená Otrokovitsa / a ctíme Tvůj svatý obraz, / kterým hledáš uzdravení / všem, kdo proudí vírou.

andělé

Velebíme vás / Archandělé a andělé a celý zástup, / Cherubové a Serafové, / oslavujíce Pána.

Prorok

Velebíme tě, / proroku Boží ( jméno ) , / a ctíme tvou svatou památku, / modlíš se za nás / Kriste, Bože náš.

Apoštol

Velebíme tě, / apoštole Krista (jméno) / a ctíme tvé nemoci a práce, / pracoval jsi podle obrazu / v evangeliu Kristově.

apoštolů

Velebíme vás, / svatí apoštolové (jméno) , / osvěcujeme celý svět svým učením / a všechny konce / vedoucí ke Kristu.

Svatý

Velebíme tě, / svatému otci (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku / modlíš se za nás / Kriste, Bože náš.

Svatí

Velebíme tě / velký hierarcha (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: modlíš se za nás / Kriste, náš Bůh.

Ctihodný

Žehnáme ti, / ctihodný otče (naše) (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku, / rádce mnichů / a přímluvce andělů.

Ctihodný

Žehnáme vám, ctihodní otcové (jméno) , / a ctíme vaši svatou památku, / učitelé mnichů / a společníci andělů.

mučedník

Velebíme tě, / svatý mučedníku (jméno) , / a ctíme tvé upřímné utrpení, / pro Krista / ty jsi vydržel.

mučedníci

Velebíme vás, / svatí mučedníci (jméno) , / a ctíme vaše upřímné utrpení, / pro Krista / jste vydrželi.

hieromučedník

Velebíme tě, / svatý mučedníku (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: / oroduj za nás / Kriste, Bože náš.

hieromučedníci

Velebíme vás, / hieromučedníci Kristovi (jméno) , / a ctíme vaši svatou památku: / modlíte se za nás / Kriste, Bože náš.

Ctihodný mučedník

Žehnáme ti, / ctihodný mučedníku (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku, / rádce mnichů / a příteli andělů.

Ctihodní mučedníci

Žehnáme vám, / ctihodní mučedníci (jméno) , / a ctíme vaši svatou památku, / učitelé mnichů / a společníci andělů.

Mučedník

Velebíme tě, / Kristův pašij (jméno) , / a ctíme tvé upřímné utrpení, / i pro Krista / které jsi vydržel.

mučedníci

Velebíme vás, / svatí mučedníci (jméno) , / a ctíme vaše upřímné utrpení, / pro Krista / jste vydrželi.

ctihodná manželka

Žehnáme ti, / ctihodná matko (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: / modlíš se za nás / Kriste, Bože náš.

Ctihodné manželky

Dobrořečíme ti, / ctihodná matko (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: / modlíš se za nás, Kriste Bože náš.

Ctihodný mučedník

Velebíme tě, / svatý mučedníku (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: / modlíš se za nás / Kriste, Bože náš.

k duchovnímu

Velebíme tě, / svatému otci (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku, / pros za nás / Kriste, Bože náš.

Ctihodný zpovědník

Žehnáme ti, / ctihodný otče (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku, / rádce mnichů / a příteli andělů.

Nežoldnéři

Velebíme vás, / zázrační tvůrci slávy (jméno) , / a ctíme vaše upřímné utrpení, / pro Krista / jste vydrželi.

Svatý blázen

Dobrořečíme ti, / svatý spravedlivý (jméno) , / a ctíme tvou svatou památku: / modlíš se za nás / Kriste, Bože náš.

Dvanácté svátky [6]

Narození Panny Marie

Velebíme Tě, / Blahoslavená Panno, / a ctíme tvé svaté rodiče, / a oslavujeme / Tvé Narození.

Povýšení kříže Páně

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / a ctíme Tvůj svatý kříž, / kterým jsi nás zachránil / od díla nepřátelského.

Vstup do kostela Panny Marie

Velebíme Tě, / Nejsvětější Panno, / Bohem vyvolená Panno, / a ctíme Tvůj vstup do chrámu Páně.

Vánoce

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / pro nás, nyní zrozeného v těle / z blahoslavené / a nejčistší Panny Marie.

Křest Páně

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / pro nás nyní pro tělo, které bylo pokřtěno / od Jana / ve vodách Jordánu.

Představení Páně

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / a ctíme, Tvou nejčistší Matku, / která podle zákona nyní / přišla do chrámu Páně.

Zvěstování P. Marie

Archandělský hlas voláme k Tobě, Čistý: / Raduj se, milostivý, Pán s tebou.

Vjezd Hospodinův do Jeruzaléma

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / Hosanna na výsostech / a voláme k Tobě / Požehnaný, který přichází ve jménu Páně.

Nanebevstoupení Páně

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / a ctíme Ježka v nebi, / tvým nejčistším Tělem, / Božským Nanebevstoupením.

Letnice (Svátek Nejsvětější Trojice)

Velebíme Tě, / životodárný Kriste / a ctíme Tvého Ducha Svatého, / Jeho od Otce, kterého jsi poslal / jako svého božského učedníka.

Proměnění Páně

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / a ctíme Tvé nejčistší tělo / slavné Proměnění.

Usnutí Panny Marie

Velebíme Tě, / Neposkvrněná Matko Krista, našeho Boha, / a velebíme / Tvé Usnutí.

Skvělé nedvanácté prázdniny

Ochrana Nejsvětější Theotokos [7]

Velebíme Tě, / Nejsvětější Panno, / a ctíme Tvou upřímnou Ochranu, / vidíš svatého Ondřeje ve vzduchu, / se za nás ke Kristu modlí.

Obřízka Páně [8]

Velebíme Tě, / životodárný Kriste, / a ctíme tvé nejčistší tělo / zákonnou obřízku.

Narození Jana Křtitele [9]

Velebíme tě, / Jane předchůdce Spasitele, / a ctíme ježka z neplodných / tvé slavné Vánoce.

Svatí apoštolové Petr a Pavel [10]

Velebíme vás, / Kristovi apoštolové Petře a Pavle, / osvěcujíce celý svět svým učením / a přivádějíce všechny konce ke Kristu.

Stětí hlavy Jana Křtitele [11]

Velebíme tě, / Jane Křtitele od Spasitele, / a ctíme všechny / tvé poctivé hlavy stětí.

Viz také

• Vyunishnik

Poznámky

1. ↑ velikost // Slovník ruských synonym .  (Ruština)// Slovník synonym
2. ↑ A. A. Lukaševič. Velikost  // Ortodoxní encyklopedie . - M. , 2004. - T. VII: " Varšavská diecéze  - Tolerance ". - S. 529-531. — 752 s. - 39 000 výtisků.  - ISBN 5-89572-010-2 .
3. ↑ Agapkina a kol., 1995 , str. 306.
4. ↑ Zvětšení Archivní kopie ze dne 29. května 2015 na Wayback Machine // Bezrukova V. S. Základy duchovní kultury (encyklopedický slovník učitele), 2000
5. ↑ Troparia a obecná sláva . Získáno 30. října 2010. Archivováno z originálu 5. března 2010. (neurčitý)
6. ↑ Troparia, kontakia a zvětšenina dvanáctých svátků . Získáno 11. června 2011. Archivováno z originálu 5. března 2010. (neurčitý)
7. ↑ Pravoslavný kalendář, 1. října . Získáno 11. června 2011. Archivováno z originálu 5. září 2011. (neurčitý)
8. ↑ Pravoslavný kalendář, 1. ledna . Získáno 11. června 2011. Archivováno z originálu 26. září 2011. (neurčitý)
9. ↑ Sedmitsa.ru Troparion, kontakion a zvětšení sv. Jana Křtitele . Získáno 11. června 2011. Archivováno z originálu 31. prosince 2012. (neurčitý)
10. ↑ Tropár k apoštolům. apoštol Petr. . Získáno 11. června 2011. Archivováno z originálu 14. července 2011. (neurčitý)
11. ↑ Zákonné pokyny pro Beheading

Literatura

• Velikost / Agapkina T. A., Gura A. V. , Vinogradova L. N. // Slovanské starožitnosti : Etnolingvistický slovník: v 5 svazcích  / pod generál. vyd. N. I. Tolstoj ; Slavistický ústav RAS . - M  .: Interd. vztahy , 1995. - T. 1: A (srpen) - G (Husa). — S. 306–307. — ISBN 5-7133-0704-2 .
• Kolpakova N.P. Selské každodenní pochvalné písně  // Ruský folklór. Materiály a výzkum / ed. A. M. Astakhova a další - M. , L .: Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1959. - T. IV . - S. 54-79 .
• Lukaševič A. A. Velikost  // Ortodoxní encyklopedie . - M. , 2004. - T. VII: " Varšavská diecéze  - Tolerance ". - S. 529-531. — 752 s. - 39 000 výtisků.  - ISBN 5-89572-010-2 .
• Plushar A. Greatness // Encyklopedický lexikon . - T. 9. - Petrohrad: Typ. A. Plushara, 1837. - S. 316.