Dohoda o pracovní činnosti

Smluvní ujednání  je ujednání, podle kterého se jedna strana ( zhotovitel ) zavazuje na pokyn druhé strany ( objednatele ) provést určité dílo a předat jeho výsledek objednateli, a ten se zavazuje výsledek díla převzít a zaplatit za to [1] .

Smlouva o dílo je jednou z nejstarších občanskoprávních smluv. Znalo ji také římské právo , ve kterém byla definována jako práce najímaná ( lat.  locatio-conductio operis ), to znamená, že byla považována za druh pracovní smlouvy – spolu s pronájmem věcí ( lat.  locatio- convertio rei ) a služby ( lat.  locatio-conductio operarum ).

Smlouva v Rusku

V současné době se v Rusku právní úprava smlouvy o dílo neprovádí obecnými, ale samostatnými druhy smlouvy - zvláštními pravidly zakotvenými v občanském zákoníku . Kromě toho se na vztahy vyplývající z určitého typu smlouvy vztahují zvláštní zákony a jiné právní akty, zejména zákon „O ochraně práv spotřebitelů“, federální zákon „o architektonických činnostech v Ruské federaci“, federální zákon „O investiční činnosti v Ruské federaci, prováděné formou kapitálových investic“ atd. Samostatné prvky smlouvy o dílo mohou být upraveny pravidly pro prodej a nákup , pokud to neodporuje podstatě této povinnosti.

Svou povahou je smlouva placená, konsensuální a oboustranně závazná.

Odrůdy smlouvy

Existují následující typy smluv:

Pravidla o smlouvě částečně upravují i ​​provádění výzkumných, vývojových a technologických prací a poskytování placených služeb .

Strany dohody

Smluvními stranami jsou objednatel pověřující provedením určitého díla a zhotovitel , který se zavazuje toto dílo provést, což v závislosti na tom či onom typu smlouvy mohou být jak fyzické , tak právnické osoby . jako jednotliví podnikatelé .

Zákon umožňuje účast na straně zhotovitele více osobám - subdodavatelům (spoluvykonavatelům). Je-li předmět smlouvy nedělitelný, odpovídají objednateli za nesplnění nebo nesprávné plnění svých závazků společně a nerozdílně a vystupují ve vztahu k objednateli také jako solidární věřitelé [2] . Je-li předmět smlouvy dělitelný, jakož i v dalších případech stanovených zákonem nebo smlouvou, nabývá práva a povinnosti vůči objednateli v rámci svého podílu každý ze subdodavatelů [3] .

Generální dodavatel a subdodavatel

Nevyplývá-li povinnost zhotovitele provést dílo stanovené smlouvou ze zákona nebo smlouvy o dílo, má zhotovitel právo zapojit do plnění svých povinností další osoby . V tomto případě zastává roli generálního dodavatele a osoby podílející se na provádění díla vystupují jako subdodavatelé [4] . Vztah mezi generálním dodavatelem a subdodavatelem je formalizován dohodou o subdodávce.

Objem osobní účasti generálního dodavatele na celkovém objemu provedených prací je stanoven smlouvou a může být omezen na otázky generálního řízení a zprostředkování mezi objednatelem a subdodavatelem.

Pokud se subdodavatelé zapojí do porušení zákazu stanoveného zákonem nebo smlouvou, odpovídá zhotovitel za ztráty způsobené jejich jednáním [5] . Generální dodavatel rovněž odpovídá objednateli za nesplnění nebo nesprávné plnění závazků ze strany subdodavatele a subdodavateli - za neplnění nebo nesprávné plnění závazků ze strany objednatele s právem následně uplatnit regresní nárok u dodavatele. subdodavatel, respektive zákazník [6] [7] [8] .

Obecně platí, že z důvodu absence smluvních vztahů není objednatel oprávněn uplatňovat vůči subdodavateli přímé nároky související s porušením subdodavatelské smlouvy z jeho strany a subdodavatel není oprávněn uplatňovat vůči objednateli přímé nároky související s porušením subdodavatelské smlouvy. porušení smlouvy z jeho strany [6] . Vlastnosti splnění těchto požadavků jsou stanoveny zákonem nebo smlouvou, a pokud nejsou definovány, jsou stanoveny u soudu.

Jediný zákazník

Objednatel má právo se souhlasem zhotovitele uzavírat smlouvy o provedení některých prací s jinými osobami. Tyto osoby odpovídají za nesplnění nebo nesprávné plnění svých závazků přímo zákazníkovi a ten zase odpovídá za nesplnění nebo nesprávné plnění smlouvy těmto osobám [9] . S postavou generálního dodavatele na opačné straně smluvního vztahu je tedy srovnatelná postava jediného odběratele , vykonávajícího odpovídající funkci na základě smluv, které uzavírá s dodavateli, projektanty a investory. Služby (ředitelství) jednoho zákazníka pro výstavbu bytových domů, veřejných služeb atd. jsou široce známé a fungují všude.

Předmět a základní podmínky smlouvy

Předmětem smlouvy je výsledek činnosti zhotovitele při výrobě věci, jakož i její zpracování (zlepšení jakosti nebo změna spotřebitelských vlastností stávající věci) nebo zpracování (vznik nové věci v důsledku zničení věci). stávající) nebo provádění jiných prací na pokyn zákazníka [10] . Výsledkem smlouvy tedy může být:

  • Nově vytvořená věc (například šitý oblek);
  • Nová nebo aktualizovaná kvalita stávající věci (například zrekonstruovaný byt);
  • Jiný zhmotněný výsledek (například vypracovaná dokumentace).

Činnost zhotovitele může být zaměřena jak na vytvoření, tak na zničení objektu (například demontáž stavby).

Výsledek práce provedené zhotovitelem musí být v souladu se zákonem schopen předat [1] , to znamená, že musí být předán podle přejímacího listu, v určitých případech i předáním. Jde-li o zhotovenou věc, převádí zhotovitel na objednatele i práva k této věci [11] . Výsledek díla tedy musí být zhmotněný a oddělený od osobnosti zhotovitele. Tato smlouva se liší od poskytování služeb , které nemají věcné vyjádření a nejsou schopny samostatné existence. Výsledkem poskytování služeb je přímo provedený úkon (například lékařské nebo právní poradenství); zatímco majetek nebo jeho majetek vždy působí jako výsledek smlouvy. Dalším rozlišovacím znakem smlouvy o dílo je možnost zaručit řádnou kvalitu provedeného díla, což je ve vztahu k poskytnuté službě pro její nepodstatnost nemožné. Například oprava domácích spotřebičů s použitím vadných dílů nevyhnutelně povede k závadám, kterým by se jinak dalo předejít. Poskytování vzdělávacích služeb učitelem nezaručuje, že vzdělávací materiál student úspěšně zvládne.

Předmět je podstatnou podmínkou smlouvy o dílo, proto v případě jeho absence se smlouva považuje za neuzavřenou.

Doba trvání smlouvy

Podstatnou podmínkou smlouvy je kromě předmětu i doba trvání. Ve smlouvě musí být uvedeno datum zahájení a ukončení prací. Může také stanovit lhůty pro dokončení jednotlivých etap prací ( mezitermíny ) [12] . Meziobdobí jsou obvykle stanovena, pokud smlouva zahrnuje dlouhé období plnění. Obvykle se nacházejí ve smlouvě o výstavbě , někdy ve smlouvě o domácnosti . Počáteční, konečné a průběžné podmínky uvedené ve smlouvě o dílo lze měnit v případech a způsobem stanoveným smlouvou [13] . Za porušení počátečních a konečných i průběžných lhůt pro provedení díla odpovídá zpravidla zhotovitel [14] .

Cena zakázky

Cena obecně není podstatnou podmínkou smlouvy. Zákon stanoví, že místo přímého uvedení ceny může smlouva stanovit způsoby, jak ji určit [15] , a při absenci vhodných podmínek musí být plnění smlouvy zaplaceno za cenu, která je obvykle účtována podobná práce [16] .

V ceně zakázky je zahrnuta náhrada nákladů vynaložených zhotovitelem při provádění díla a odměna, která mu náleží [17] . Zpravidla je vyjádřena v peněžní částce, ale může spočívat i v jiném protireprezentaci, např. při převodu majetku nebo poskytnutí služby.

Obvykle, pokud je množství provedené práce malé, strany určují svou jednotnou (celkovou) cenu. Je-li množství prací značné nebo velmi rozmanité či složité, je cena stanovena na základě odhadu . Odhad může být vypracován kteroukoli ze stran – v tomto případě se stává součástí smlouvy od okamžiku jeho sjednání. Pokud odhad sestavuje zhotovitel, jako strana kompetentní ve věcech provedení díla, pak nabývá platnosti okamžikem jeho schválení objednatelem [18] .

Zákon zakládá předpoklad pevné ceny (odhadu). Jinými slovy, cena (odhad) se považuje za pevnou, pokud není smlouvou definována jako přibližná [19] . Orientační je cena (odhad), od jejíchž ustanovení jsou v průběhu práce možné odchylky. Změna takové ceny (odhadu) je však možná pouze v určitých mezích dohodnutých stranami. Výrazné překročení přibližné ceny (odhadu) je povoleno pouze při současném splnění následujících podmínek [20] :

  1. Potřeba další práce.
  2. Včasné upozornění zákazníka na takovou potřebu.

Je-li tedy výrazné překročení orientační ceny (odhadu) způsobeno jinými okolnostmi (například zdražením materiálu), není zhotovitel oprávněn jít nad limity stanovené orientační cenou (odhadem) . Nesouhlasí-li objednatel s překročením ceny (odhadu), pak má právo odmítnout plnění smlouvy oznámením zhotoviteli a zaplacením ceny za provedenou část díla. Zhotovitel, který neupozornil objednatele včas na nutnost překročení ceny (odhadu), je povinen dílo provést. Zároveň mu zůstává právo na zaplacení díla v ceně uvedené ve smlouvě [20] .

Odchylky od ustanovení pevné ceny (odhadu) nejsou povoleny. Zhotovitel není oprávněn požadovat navýšení pevné ceny (odhadu) a objednatel není oprávněn ji snížit, i když v době uzavření smlouvy o dílo nebylo možné zajistit plné množství díla. nebo náklady na to nezbytné [21] . Při výrazném zvýšení nákladů na materiál a vybavení poskytnuté zhotovitelem, jakož i na služby, které mu třetí osoby poskytly a které nebylo možné při uzavření smlouvy předvídat, má však zhotovitel právo požadovat zvýšení pevná cena (odhad). Pokud zákazník tento požadavek odmítne splnit, má právo vypovědět smlouvu [22] soudní cestou [23] . Soud zároveň určuje důsledky ukončení smlouvy, a to na základě potřeby spravedlivého rozdělení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním této smlouvy, mezi strany [24] .

Zákon počítá s možností změny ceny (odhadu) bez ohledu na to, zda je přibližná nebo pevná. Takže v případě, že by skutečné náklady zhotovitele byly nižší než ty, které byly zohledněny při stanovení ceny díla (odhad), zhotovitel si vyhrazuje právo na zaplacení díla za cenu stanovenou smlouvou. . Pokud však objednatel prokáže, že úspory zhotovitele ovlivnily kvalitu provedeného díla, má právo požadovat snížení ceny (odhad) [25] . Smlouva může zároveň stanovit rozdělení úspor přijatých zhotovitelem mezi strany. Úprava ceny (odhadu) směrem dolů je možná i v případě, že si zhotovitel ponechá nespotřebovaný materiál objednatele [26] , a dále v případě, že objednatel při nevyhovující kvalitě provedených prací požaduje přiměřené snížení ceny [27] .

Forma smlouvy

Moderní ruská legislativa neobsahuje zvláštní pravidla pro formu smlouvy o dílo. Smlouva se uzavírá zpravidla v jednoduché písemné formě. Pokud je práce prováděna za přítomnosti zákazníka, lze transakci provést ústně s vystavením dokladu potvrzujícího její dokončení (například pokladní doklad ).

Plnění smlouvy

Povinnosti a odpovědnosti dodavatele
Odpovědnosti dodavatele Odpovědnost zhotovitele za neplnění nebo nesprávné plnění smlouvy
1. Dokončete dílo v termínu stanoveném smlouvou nebo pravidly pro provádění určitých druhů prací. Ve smlouvě může být stanovena doba pro provedení práce, nestanoví-li to stanovená pravidla, i doba kratší, než je doba stanovená pravidly.


Pokud jsou práce prováděny po částech, mohou být ve smlouvě stanoveny termíny dokončení jednotlivých etap díla ( průběžné termíny ).


Po dohodě stran lze dílo provést urgentně. Za naléhavost díla bude k ceně účtován příplatek. Termín se v tomto případě počítá od okamžiku (hodiny) dohodnutého ve smlouvě.

Pokud zhotovitel nezahájí dílo včas nebo je provede tak pomalu, že je zjevně nemožné dílo včas dokončit, má objednatel právo [28] :
  • Odmítnout plnit smlouvu a požadovat náhradu škody.
2. Proveďte dílo na vlastní náklady , tedy vlastními materiály, silami a prostředky, pokud smlouva nestanoví jinak [29] .


Zhotovitel odpovídá za nedostatečnou kvalitu jím poskytnutého materiálu a zařízení [30] , jakož i za poskytnutí materiálu a zařízení zatíženého právy třetích osob [31] .


Je-li při provádění díla použit materiál objednatele, je zhotovitel povinen s ním nakládat hospodárně a obezřetně a po dokončení díla předat objednateli protokol o spotřebě materiálu a vrátit jeho zůstatek, popř. , se souhlasem zákazníka započte jeho náklady do ceny zakázky [26] . Kromě toho je povinen dbát o bezpečnost materiálu a zařízení poskytnutého zákazníkem, jakož i věci nebo jiného majetku převedeného ke zpracování nebo zpracování, který byl v jeho vlastnictví v souvislosti s plněním smlouvy [ 32] .

Použil-li zhotovitel při provádění díla materiály a zařízení neodpovídající kvality, má objednatel právo [30] :

1. Pokud jsou zjištěny významné nebo neodstranitelné nedostatky [33] :

  • Odmítněte plnit smlouvu a požadujte vrácení peněz.
  • Vyžadovat výměnu

2. Při zjištění obvyklých nedostatků [34] :

  • Požadujte úměrné snížení ceny díla
  • Požadovat bezúplatné odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě
  • Požadovat náhradu nákladů na odstranění nedostatků vlastními prostředky nebo třetími osobami, pokud je právo zákazníka na jejich odstranění upraveno ve smlouvě
3. Provádějte práci správné kvality.

Kvalita díla musí odpovídat smluvním podmínkám ( smluvní jakost ), při jejich absenci nebo neúplnosti pak požadavkům obvykle kladeným na dílo odpovídajícího druhu ( běžná jakost ). Výsledek provedené práce přitom musí být v přiměřené době způsobilý k použití stanovenému smlouvou, a není-li takové použití smlouvou upraveno, k obvyklému použití výsledku tohoto druhu práce. [35] .

Zákon může stanovit závazné požadavky na kvalitu práce ( závazná jakost ); v tomto případě je výkonný umělec povinen vykonat práci splňující tyto požadavky [36] .

Zhotovitel může převzít závazek provést dílo, které splňuje požadavky na kvalitu vyšší než závazné požadavky stanovené zákonem ( vyšší kvalita ) [37] .

Je třeba rozlišovat mezi kvalitou práce provedené na základě smlouvy a kvalitou zboží zcizeného na základě kupní smlouvy. V prvním případě je jakákoli odchylka od smlouvy uznána jako nekvalitní, i když v zásadě nebrání použití výsledku díla k určenému účelu; stačí, že nevyhovuje konkrétnímu zákazníkovi. V druhém případě nedostatek individuální kvality nebrání použití zboží kupujícími s podobnými požadavky.

Záruka

Zákon, smlouva nebo obchodní zvyklosti mohou stanovit dobu, po kterou musí výsledek provedené práce odpovídat povinné, obvyklé nebo smluvní jakosti ( záruční doba ) [38] . Obecně platí, že záruční doba počíná běžet od okamžiku, kdy byl výsledek díla převzat nebo měl být převzat objednatelem [39] . Záruční doba zpravidla neběží, pokud zákazník:

a) byl okolnostmi závislými na zhotoviteli zbaven možnosti užít výsledek díla; b) nepoužil výsledek práce pro nedostatky.

V prvním případě neplyne, dokud zhotovitel naznačené okolnosti neodstraní, ve druhém případě se prodlužuje na dobu do využití výsledku díla za předpokladu řádného [40] upozornění zhotovitele na nedostatky. díla [41] .

Rozlišuje se obecná a zvláštní záruční doba. Obecná záruční doba může být stanovena zákonem nebo smlouvou. Zvláštní záruční dobu stanoví pouze smlouva. Při krátké záruce může objednatel uplatnit u zhotovitele nároky související s nedostatky výsledku díla a po uplynutí záruky, nejpozději však do dvou let [42] .

Obecně platí, že pokud smlouva nestanoví jinak, vztahuje se zajištění jakosti na vše, co je výsledkem provedené práce [43] .

Pokud v průběhu provádění díla vyjde najevo, že nebude provedeno řádně, má objednatel právo [44] :
  • Stanovte si přiměřenou dobu k odstranění nedostatků.

V případě nesplnění tohoto požadavku má zákazník právo:

  • Odmítnout plnit smlouvu a požadovat náhradu škody.
  • Pověřit opravou díla jinou osobu na náklady zhotovitele.


Bylo-li dílo provedeno s odchylkami od smlouvy, které zhoršily jeho výsledek, nebo s jinými nedostatky, které je činí nevhodnými pro použití stanovené smlouvou, a chybí-li ve smlouvě podmínka nevhodnosti pro obvyklé použití, pak jsou-li tyto nedostatky zjištěny při přejímce výsledného díla nebo v záruční době, a není-li zjištěna, přiměřená lhůta, nejpozději však do dvou let (u nemovitostí - pět let) ode dne převzetí výsledku díla má objednatel právo, nestanoví-li zákon nebo smlouva jinak:

  • Požadovat bezúplatné odstranění běžných nedostatků v přiměřené lhůtě [27] .
  • Požadovat bezúplatné opětovné provedení práce a náhradu ztrát způsobených zpožděním smlouvy. V tomto případě je objednatel povinen vrátit jemu dříve předaný výsledek práce zhotoviteli, je-li to možné [45] .
  • Požadujte přiměřené snížení ceny stanovené za dílo [27] .
  • Požadovat náhradu nákladů na odstranění nedostatků vlastními prostředky nebo třetími osobami, pokud je právo objednatele na jejich odstranění upraveno ve smlouvě [27] .
  • Odmítnout plnit smlouvu a požadovat náhradu škody, pokud vady nebyly odstraněny v přiměřené lhůtě stanovené zákazníkem nebo jsou významné a neopravitelné [46] .


Podmínka smlouvy o zproštění odpovědnosti zhotovitele za určité nedostatky jej nezbavuje odpovědnosti, prokáže-li se, že tyto nedostatky vznikly v důsledku zavinění nebo nečinnosti zhotovitele [47] .

4. Informujte zákazníka o příslušných okolnostech [48] :
  • Nevhodnost nebo špatná kvalita materiálu, zařízení, technické dokumentace dodané zákazníkem nebo věci předané ke zpracování (zpracování).
  • Možné nepříznivé vlivy pokynů zákazníka na to, jak má být práce provedena.
  • Jiné okolnosti nezávislé na vůli zhotovitele, které ohrožují vhodnost nebo sílu výsledků provedeného díla nebo znemožňují jeho včasné dokončení.

V tomto případě je zhotovitel povinen přerušit práce do doby obdržení dalších pokynů od objednatele. Takové pokyny musí být poskytnuty ve lhůtě dohodnuté stranami ve smlouvě nebo v přiměřené lhůtě [49] .

Zhotovitel je dále povinen předat objednateli informace týkající se využití výsledků díla. Toto pravidlo platí, pokud je odpovídající podmínka upravena smlouvou nebo povaha informace je taková, že bez ní není možné použít výsledek práce pro účely uvedené ve smlouvě [50] .

Pokud zhotovitel objednatele na výše uvedené okolnosti neoznámil nebo pokračoval v provádění díla, přestože neuplynula lhůta pro obdržení pokynů objednatele, pak:
  • V případě sporu ztrácí právo na tyto okolnosti odkazovat [49] .
Povinnosti a odpovědnosti zákazníka
Odpovědnosti zákazníka Odpovědnost zákazníka za neplnění nebo nesprávné plnění smlouvy
1. Poskytnout materiál, zařízení, technickou dokumentaci, jakož i věc ke zpracování nebo zpracování a jiný majetek potřebný k provedení díla, stanoví-li to smlouva, v řádné kvalitě [51] a ve stanovené lhůtě [51] [ 52] . Neposkytne-li objednatel majetek potřebný k provedení díla, má zhotovitel právo:
  • Nezačínejte práci ani nepřerušujte práci, která byla zahájena [52] .
  • Odmítnout plnit smlouvu a požadovat náhradu škody [53] .
2. Pomáhat zhotoviteli při provádění díla v případech, v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou [54] . Pokud zákazník odmítne pomoci zhotoviteli, pak má tento právo [54] :
  • Nárokujte si náhradu škody.
  • Vyžadovat přeplánování práce.
  • Požadujte navýšení ceny díla.

Jestliže objednatel i přes včasné a přiměřené upozornění zhotovitele v přiměřené době:

a) nenahradí nevhodné nebo nekvalitní materiály, zařízení, technickou dokumentaci nebo věc předávanou ke zpracování nebo zpracování a jiný majetek potřebný k výkonu práce, b) nebude měnit pokyny o způsobu provedení práce, c) neučiní jiná nezbytná opatření k odstranění okolností ohrožujících vhodnost díla,

pak dodavatel může:

  • Odmítnout splnit smlouvu o dílo a požadovat náhradu škody [51] .
3. Převzít výsledek provedené práce včas a způsobem stanoveným smlouvou [40] . Pokud se objednatel nedostaví pro výsledek díla nebo jej odmítne převzít, pak má zhotovitel zpravidla právo:
  • Prodejte výsledek práce a zaplaťte výtěžek po odečtení plateb splatných za jeho realizaci na jméno zákazníka. Toto právo může zhotovitel uplatnit za podmínky, že bude objednatel dvakrát upozorněn po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy má být výsledek převzat [55] .
4. Za účasti zhotovitele prozkoumat výsledek provedených prací a v případě zjištění nedostatků zjistitelných obvyklým způsobem přejímky ( zjevné nedostatky ) toto neprodleně oznámit zhotoviteli [40] . Zjištěné nedostatky je nutné doložit v potvrzení o převzetí [56] .

Pokud byly po převzetí díla objednatelem zjištěny vady, které nebylo možné zjistit obvyklým způsobem převzetí ( skryté vady ), včetně těch, které byly zhotovitelem záměrně zakryty, je objednatel povinen oznámit zhotoviteli do rozumnou dobu [57] .


V případě sporu mezi objednatelem a zhotovitelem ohledně nedostatků výsledku provedených prací nebo jejich příčin je jmenováno vyšetření. Odborník může být jmenován na žádost kterékoli ze stran [58] .

Náklady na vyšetření zpravidla nese zhotovitel. Pokud však prohlídka zjistí neexistenci porušení smlouvy ze strany zhotovitele nebo příčinnou souvislost mezi jednáním zhotovitele a zjištěnými nedostatky, nese náklady strana, která se domáhala jmenování prohlídky, a byl jmenován dohodou stran oběma stranám rovným dílem [58] .

Pokud zákazník při převzetí nezkontroloval kvalitu výsledku provedené práce, pak zpravidla:
  • Ztrácí právo dovolávat se zjevných nedostatků [59] .

Pokud nebyly zjištěné zjevné nedostatky výsledku provedené práce uvedeny v přejímacím listu, pak objednatel:

  • Je zbavena možnosti předložit zhotoviteli požadavek na jejich odstranění [56] .

Zákazník v tomto případě není zbaven práva odvolávat se na skryté nedostatky.

5. Platit za výsledek práce [1] .

Obecně platí, že konečný, řádný a včas dosažený výsledek podléhá platbě [60] . Objednatel má tedy právo neakceptovat a nezaplatit nekvalitní výsledek zakázky, dokud zhotovitel neodstraní jeho nedostatky, neprovede dílo nově nebo nevyřeší záležitosti přiměřeným snížením ceny za dílo, a pokud nedojde k dostatečné důvody, o náhradě svých nákladů na odstranění nedostatků nebo o odstoupení od smlouvy a o náhradě škody.

Objednatel má právo nepřijmout a nezaplatit výsledek smlouvy, jejíž přijetí pro něj ztratilo zájem z důvodu zpoždění povoleného zhotovitelem [61] .

Zákazník je povinen zaplatit výsledek smlouvy, pokud jej přijal (podepsal potvrzení o převzetí).

V případě nesplnění povinnosti zaplatit splatnou stanovenou cenu zhotoviteli má zhotovitel právo [62] :
  • Výsledek práce, zbytky nespotřebovaného materiálu, zařízení, technickou dokumentaci a další majetek patřící objednateli a nalezený u zhotovitele v souvislosti s plněním zakázky uschovejte.

Zhotovitel si vyhrazuje právo požadovat úhradu za provedené dílo, i když jeho výsledek nebyl dosažen nebo se ukázal jako vadný. Toto právo může zhotovitel uplatnit, prokáže-li, že vady materiálu, které mu objednatel poskytl, nemohl při běžné přejímce zjistit, tedy jsou skryté.

V případech, kdy se provedení díla stalo nemožným jednáním nebo opomenutím objednatele, si zhotovitel ponechává právo na zaplacení ceny uvedené ve smlouvě s přihlédnutím k provedené části díla.

Pokud objednatel výsledek práce přijal, ale nezaplatil za něj, odpovídá za bezdůvodné obohacení [63] .

Ukončení smlouvy

Smlouva může být ukončena dříve, než zhotovitel dokončí dílo a přijme jeho výsledek objednatelem z důvodů stanovených zákonem nebo smlouvou. Objednatel má zároveň právo požadovat, aby mu byl předán výsledek nedokončené výroby a po zhotoviteli náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s jeho realizací [64] .

Promlčecí lhůta

V souladu se zvláštními pravidly o promlčecí době stanovené pro smlouvu o dílo lze nároky objednatele v souvislosti s nedostatky díla provedeného na základě smlouvy uplatnit u zhotovitele do jednoho roku [65] . Pro budovy a stavby platí obecná lhůta tří let [66] .

Zvláštností počítání promlčecí lhůty u nároků na neodpovídající kvalitu díla je, že i když je výsledek díla objednatelem převzat po částech, začíná lhůta běžet ode dne převzetí výsledku díla jako celku [67 ] . V případě, že je zákonem nebo dohodou stanovena záruční doba a v ní bylo učiněno prohlášení o vadách díla, běží promlčecí doba ode dne takového prohlášení [68] . Zároveň je-li smluvní výsledek dodán po částech, u kterých je stanovena záruční doba, počíná běžet promlčecí doba ode dne nahlášení nedostatků, nikoli ode dne převzetí výsledku jako celku.

Na ostatní nároky objednatele vůči zhotoviteli, které nesouvisejí s otázkami kvality díla, jakož i na nároky zhotovitele vůči objednateli se vztahují obecná pravidla o promlčecí době [66] , neboť zákon nestanoví stanovit jinak.

Rizika

Riziko náhodné ztráty majetku

Obecně platí, že nebezpečí náhodné ztráty nebo poškození materiálů, zařízení, jakož i věcí převedených ke zpracování nebo zpracování a dalšího majetku užívaného v souvislosti s plněním smlouvy o dílo nese strana, která je poskytla [ 69] . Strana osvobozená od tohoto rizika zákonem nebo smlouvou tedy nenese odpovědnost za náhodnou ztrátu nebo poškození majetku. Vzhledem k tomu, že dílo zpravidla provádí zhotovitel [29] , tedy ze svých materiálů a svých prostředků, je tomuto riziku ve většině případů vystaven právě on jako jejich vlastník. Při zajištění materiálu a zařízení zákazníkem, jakož i při jejich předání ke zpracování nebo zpracování jeho věci, ponese uvedené riziko zákazník.

Nestanoví-li zákon nebo smlouva jinak, nese riziko nahodilé ztráty nebo poškození výsledku díla provedeného před jeho převzetím zhotovitel [69] . To znamená ztrátu jeho nároku na zaplacení provedené práce, jakož i vznik jeho povinnosti vrátit objednateli částku přijaté zálohy. Veškeré náklady vzniklé zhotoviteli při plnění smlouvy se tak převedou na ztráty, které nepodléhají kompenzaci. Jsou-li však na základě zákona nebo smlouvy tato rizika převedena na objednatele, je tento povinen uhradit náklady na dílo provedené zhotovitelem, aniž by měl právo od něj požadovat protiprezentaci ve formě doručení smlouvy. výsledek.

V případě prodlení s předáním nebo převzetím výsledku provedené práce padá nebezpečí nahodilé ztráty nebo škody na majetku na straně, která se prodlení dopustila [70] . Uvedené riziko si tedy zpravidla ponechává zhotovitel v případě prodlení s dodáním výsledku, a pokud objednatel odmítne převzít provedené dílo, přechází na objednatele okamžikem, kdy dojde k předání díla. práce měly probíhat [71] . A naopak, pokud podle smlouvy toto riziko nese objednatel, pak mu zůstává v případě prodlení s převzetím výsledku, ale přechází na zhotovitele v případě nedodržení termínů dodání provedeného díla. .

Riziko neschopnosti dokončit úlohu

Riziko náhodné ztráty nebo poškození majetku je třeba odlišit od rizika náhodné neschopnosti dílo dokončit, které spočívá výhradně na zhotoviteli. Uvedené riziko znamená, že pokud nebylo dosaženo výsledku díla, nemá zhotovitel nárok na náhradu vynaložených nákladů [60] . Nelze to změnit zákonem ani smlouvou. Naproti tomu riziko náhodné ztráty nebo poškození majetku lze přerozdělit. Nahodilá ztráta nebo poškození majetku přitom může být jedním z důvodů nemožnosti dokončení prací, není to však jediný takový důvod.

Riziko růstu ceny práce

Riziko navýšení ceny provedených prací nese zákazník v následujících případech:

  1. Pokud byl zhotovitelem včas upozorněn na nutnost víceprací [20] .
  2. S výrazným nárůstem nákladů na materiál a vybavení poskytnuté zhotovitelem a služby, které mu poskytly třetí osoby, které nebylo možné předvídat při uzavření smlouvy [22] .

V ostatních případech takové riziko nese viník [20] [21] .

Přerozdělení rizik

Vzhledem k tomu, že to zákon umožňuje, mají strany právo přerozdělit mezi sebou rizika náhodné ztráty nebo poškození majetku, a to jak v plném rozsahu, tak částečně. Částečným přerozdělením se rozumí přenesení jednotlivých rizik ve vztahu ke stejnému majetku, jakož i uvalení nepříznivých následků náhodné ztráty nebo poškození majetku na obě smluvní strany. Smlouva může například stanovit, že vedlejší škody vzniklé v důsledku vyšší moci jsou rovnoměrně rozděleny mezi zhotovitele a objednatele nebo že v případě krádeže je odpovědný zhotovitel a v některých jiných případech objednatel atd.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 str. 1 čl. 702 občanského zákoníku Ruské federace
  2. ↑ odst. 1 Čl. 707 občanského zákoníku Ruské federace
  3. ↑ odst. 2 Čl. 707 občanského zákoníku Ruské federace
  4. ↑ klauzule 1, článek 706 občanského zákoníku Ruské federace
  5. ↑ odst. 2 Čl. 706 občanského zákoníku Ruské federace
  6. ↑ 1 2 str. 3 čl. 706 občanského zákoníku Ruské federace
  7. ↑ odst. 1 Čl. 313 občanského zákoníku Ruské federace
  8. ↑ Čl. 403 občanského zákoníku Ruské federace
  9. ↑ odst. 4 Čl. 706 občanského zákoníku Ruské federace
  10. ↑ odst. 1 Čl. 703 občanského zákoníku Ruské federace
  11. ↑ odst. 2 Čl. 703 občanského zákoníku Ruské federace
  12. ↑ odst. 1 str. 1 čl. 708 občanského zákoníku Ruské federace
  13. ↑ odst. 2 Čl. 708 občanského zákoníku Ruské federace
  14. ↑ odst. 2 str. 1 čl. 708 občanského zákoníku Ruské federace
  15. ↑ odst. 1 Čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  16. ↑ str. 3 čl. 424 občanského zákoníku Ruské federace
  17. ↑ odst. 2 Čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  18. ↑ str. 3 čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  19. ↑ odst. 4 Čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  20. ↑ 1 2 3 4 odst. 5 Čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  21. ↑ 1 2 odst. 1 písm. 1 str. 6 čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  22. ↑ 1 2 odst. 1 písm. 2 str. 6 čl. 709 občanského zákoníku Ruské federace
  23. ↑ odst. 2 Čl. 451 občanského zákoníku Ruské federace
  24. ↑ str. 3 čl. 451 občanského zákoníku Ruské federace
  25. ↑ odst. 1 Čl. 710 občanského zákoníku Ruské federace
  26. ↑ 1 2 str. 1 čl. 713 občanského zákoníku Ruské federace
  27. ↑ 1 2 3 4 str. 1 čl. 723 občanského zákoníku Ruské federace
  28. ↑ odst. 2 Čl. 715 občanského zákoníku Ruské federace
  29. ↑ 1 2 str. 1 čl. 704 občanského zákoníku Ruské federace
  30. ↑ 1 2 str. 5 Čl. 723 občanského zákoníku Ruské federace
  31. ↑ odst. 2 Čl. 704 občanského zákoníku Ruské federace
  32. ↑ Čl. 714 občanského zákoníku Ruské federace
  33. ↑ odst. 2 Čl. 475 občanského zákoníku Ruské federace
  34. ↑ odst. 1 Čl. 475 občanského zákoníku Ruské federace
  35. ↑ odst. 1 Čl. 721 občanského zákoníku Ruské federace
  36. ↑ odst. 1 s. 2 čl. 721 občanského zákoníku Ruské federace
  37. ↑ odst. 2 s. 2 čl. 721 občanského zákoníku Ruské federace
  38. ↑ odst. 1 Čl. 722 občanského zákoníku Ruské federace
  39. ↑ odst. 5 Čl. 724 občanského zákoníku Ruské federace
  40. ↑ 1 2 3 str. 1 čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  41. ↑ odst. 6 Čl. 724 občanského zákoníku Ruské federace
  42. ↑ odst. 4 Čl. 724 občanského zákoníku Ruské federace
  43. ↑ odst. 2 Čl. 722 občanského zákoníku Ruské federace
  44. ↑ str. 3 čl. 715 občanského zákoníku Ruské federace
  45. ↑ odst. 2 Čl. 723 občanského zákoníku Ruské federace
  46. ↑ str. 3 čl. 723 občanského zákoníku Ruské federace
  47. ↑ odst. 4 Čl. 723 občanského zákoníku Ruské federace
  48. ↑ odst. 1 Čl. 716 občanského zákoníku Ruské federace
  49. ↑ 1 2 str. 2 čl. 716 občanského zákoníku Ruské federace
  50. ↑ Čl. 726 občanského zákoníku Ruské federace
  51. ↑ 1 2 3 str. 3 Čl. 716 občanského zákoníku Ruské federace
  52. ↑ 1 2 str. 1 čl. 719 občanského zákoníku Ruské federace
  53. ↑ odst. 2 Čl. 718 občanského zákoníku Ruské federace
  54. ↑ 1 2 str. 1 čl. 718 občanského zákoníku Ruské federace
  55. ↑ odst. 6 Čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  56. ↑ 1 2 str. 2 čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  57. ↑ odst. 4 Čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  58. ↑ 1 2 str. 5 Čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  59. ↑ str. 3 čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace
  60. ↑ 1 2 str. 1 čl. 711 občanského zákoníku Ruské federace
  61. ↑ odst. 2 Čl. 405 občanského zákoníku Ruské federace
  62. ↑ Čl. 712 občanského zákoníku Ruské federace
  63. ↑ odst. 1 Čl. 1102 občanského zákoníku Ruské federace
  64. ↑ Čl. 729 občanského zákoníku Ruské federace
  65. ↑ odst. 1 Čl. 725 občanského zákoníku Ruské federace
  66. ↑ 1 2 Čl. 196 občanského zákoníku Ruské federace
  67. ↑ odst. 2 Čl. 725 občanského zákoníku Ruské federace
  68. ↑ str. 3 čl. 725 občanského zákoníku Ruské federace
  69. ↑ 1 2 str. 1 čl. 705 občanského zákoníku Ruské federace
  70. ↑ odst. 2 Čl. 705 občanského zákoníku Ruské federace
  71. ↑ odst. 7 Čl. 720 občanského zákoníku Ruské federace

Literatura

  • Občanský zákoník Ruské federace
Výzkum
  • Alekseev S. S. Občanské právo. — M.: Prospekt, 2012. — 536 s. - ISBN 978-5-392-03276-1 .
  • Sergeev A.P. Občanské právo. Ve 3 sv. T. 2. - M.: RG-Press, 2012. - 880 s. - ISBN 978-5-9988-0067-2 .
  • Sukhanov E. A. Občanské právo. Ve 4 sv. T. 3: Obecná část. — M.: Voltrs Kluver, 2008. — 800 s. - ISBN 978-5-466-00100-6 , ISBN 978-5-466-00100-7 (chybné) .
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
  • Brockhaus a Efron
  • Malý Brockhaus a Efron
V bibliografických katalozích