Trumanova doktrína

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. října 2022; kontroly vyžadují 46 úprav .
Trumanova doktrína
Datum založení / vytvoření / výskytu 12. března 1947
Pojmenoval podle Harry Truman

Trumanova doktrína je program zahraniční politiky  ( doktrína ) vyhlášený americkým prezidentem Harrym Trumanem po druhé světové válce v projevu v Kongresu 12. března 1947 .

O doktríně

Navrhovaný program (doktrína) uváděl, že „Národy mnoha zemí světa byly v poslední době přinuceny k totalitním režimům proti své vůli. Vláda Spojených států často protestovala proti nátlaku a zastrašování v rozporu s dohodami z Jalty v Polsku , Rumunsku a Bulharsku . Pomoc byla oznámena také Řecku a Turecku .

Takto byla formulována politika „ zadržování “ ve vztahu k SSSR po celém světě. Bylo zaměřeno na revizi systému mezinárodních vztahů vytvořených za Roosevelta [1] . Trumanova doktrína byla zaměřena na boj Spojených států a jejich příznivců za politickou a ekonomickou unipolaritu světa [2] [3] . Na vývoji doktríny se podíleli D. Kennan , A. Dulles , L. Henderson , D. Acheson a další .

Pro poskytnutí pomoci Řecku a Turecku bylo plánováno vyčlenit 400 milionů dolarů ve finančním roce 1947-1948 pod záminkou „ komunistické hrozby “ ze SSSR. Řecku bylo přiděleno 300 milionů dolarů, Turecku - 100 milionů dolarů. Dohody s Řeckem a Tureckem byly podepsány 20. června a 12. července 1947. To znamenalo začátek spojenectví USA s Tureckem .

Trumanova doktrína byla zaměřena na omezení růstu sil socialismu , který zesílil po druhé světové válce, vyvíjel nepřetržitý tlak na SSSR a další totalitní země, udržující demokratické síly a režimy. Byl používán k ospravedlnění americké pomoci jiným zemím, což znamenalo začátek rozsáhlé ekonomické a vojenské podpory USA po celém světě.

Trumanův projev v Kongresu 12. března 1947 [4]

Vážnost situace ve světě dnes vyžaduje, abych vystoupil na společném zasedání Kongresu. Zahraniční politika a národní bezpečnost naší země jsou ohroženy. Jeden aspekt současné situace, který vám nyní předkládám k posouzení a rozhodnutí, se týká Řecka a Turecka. Spojené státy americké obdržely žádost řecké vlády o finanční a hospodářskou pomoc. Předběžné zprávy americké hospodářské mise v Řecku a zprávy amerického velvyslance v této zemi potvrzují tvrzení řecké vlády, že pomoc je naléhavě zapotřebí, pokud Řecko může zůstat svobodnou zemí...

… Ideální vlády neexistují. Jednou z hlavních předností demokracie však je, že její nedostatky jsou vždy na očích a v demokratických procesech je lze napravit. Řecká vláda není dokonalá. Představuje však osmdesát pět procent poslanců řeckého parlamentu, kteří byli zvoleni v loňských volbách. Zahraniční pozorovatelé, včetně 692 amerických pozorovatelů, se shodli, že tyto volby byly spravedlivým vyjádřením vůle lidu Řecka.

Řecká vláda fungovala v atmosféře chaosu a extremismu. Dělalo to chyby. Pomoc této zemi neznamená, že Spojené státy přehlížejí vše, co řecká vláda udělala nebo udělá. V minulosti jsme odsuzovali a odsuzujeme nyní jakákoli extremistická opatření vůči disidentům a vyzýváme k větší toleranci.

Naši pozornost si zaslouží i řecký soused Turecko. Budoucnost Turecka jako nezávislé a ekonomicky významné země je pro demokratický svět neméně důležitá než budoucnost Řecka. Situace, ve které se dnes Turecko nachází, se výrazně liší od situace v Řecku. Turecko bylo ušetřeno katastrof, které byly v sousední zemi. A během války poskytly Spojené státy a Velká Británie Turecku materiální pomoc. Turecko však nyní potřebuje naši podporu, aby provedlo nezbytnou modernizaci k zachování své územní celistvosti.

Britská vláda nás informovala, že kvůli svým vlastním potížím již není schopna poskytovat finanční a hospodářskou pomoc Turecku. Stejně jako v případě Řecka jsme jedinou zemí, která je schopna tuto pomoc poskytnout. Jedním z hlavních cílů zahraniční politiky Spojených států je vytvořit nezbytné podmínky, ve kterých budeme my a ostatní národy světa schopni chránit způsob života bez jakéhokoli nátlaku. To byla rozhodující příčina války s Německem a Japonskem. Naše vítězství bylo vybojováno nad zeměmi, které se snažily vnutit svou vůli a svůj způsob života jiným národům.

Aby zajistily mírový rozvoj národů bez nátlaku, Spojené státy se podílely na vytvoření Organizace spojených národů. Organizace spojených národů byla vytvořena, aby zajistila svobodu a nezávislost všech svých členů. Musíme bránit svobodné národy, jejich demokratické instituce a jejich národní integritu proti agresivním sklonům totalitních režimů, které přímou či nepřímou agresí podkopávají světový mír, a tím i bezpečnost Spojených států.

Národy mnoha zemí světa byly nedávno proti své vůli donuceny k totalitním režimům. Vláda Spojených států často protestuje proti politice nátlaku a zastrašování v rozporu s dohodami z Jalty v Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Musím také konstatovat, že podobné akce se konaly v mnoha dalších zemích.

V současné době si téměř každý národ na světě musí vybrat mezi alternativním životním stylem. Volba má často k svobodě daleko. Jeden způsob života je založen na vůli většiny a je charakterizován svobodnými demokratickými institucemi, svobodnými volbami, zárukami svobody jednotlivce, svobodou slova a náboženského vyznání a osvobozením od politického útlaku. Druhý způsob života je založen na vůli menšiny, násilně vnucené většině. Vyznačuje se terorem a útlakem, ovládaným tiskem a potlačováním individuálních svobod.

Jsem přesvědčen, že Spojené státy by měly podporovat svobodné národy, které odolávají agresi ozbrojené menšiny nebo vnějšímu tlaku. Věřím, že musíme pomoci osvobodit národy, aby mohly samy rozhodovat o svém osudu. Domnívám se, že naše pomoc by měla být především ekonomická a finanční, která povede k ekonomické stabilitě a bude tak mít dopad na politické procesy. Svět nestojí a status quo není nezničitelný. Ale nemůžeme připustit změny v poměru sil v rozporu s Chartou Organizace spojených národů metodami, jako je nátlak nebo agrese.

Člověk se musí podívat na mapu, aby pochopil, že na přežití a integritě řeckého národa záleží v mnohem širší perspektivě. Pokud by se Řecko dostalo pod kontrolu ozbrojené menšiny, mohl by se tento efekt rozšířit i na jeho souseda, Turecko. Nepořádek a anarchie by se mohly rozšířit po celém Blízkém východě. Zmizení Řecka jako nezávislého státu by navíc mělo velký dopad na svobodné země Evropy vzpamatovávající se z války. Bylo by skutečnou tragédií, kdyby o ni tyto země, které tak dlouho bojovaly za svou svobodu, přišly. Kolaps svobodných institucí a ztráta nezávislosti by byly katastrofou nejen pro ně, ale pro celý svět. Pokud Řecku a Turecku v tuto osudnou hodinu nepomůžeme, bude to mít dalekosáhlé důsledky pro Západ i Východ.

Musíme přijmout okamžitá a rozhodná opatření. Proto žádám, aby Kongres poskytl 400 milionů dolarů na pomoc Řecku a Turecku v období končícím 30. červnem 1948. Kromě peněz žádám, aby Kongres na žádost povolil vyslání amerického civilního a vojenského personálu do Řecka a Turecka. těchto zemí pomáhat při plnění úkolů modernizace státu a za účelem kontroly využívání finanční a materiální pomoci.

Spojené státy přispěly 341 miliardami dolarů na vítězství ve druhé světové válce. Je to investice do světové svobody a světového míru. Pomoc, o kterou žádám pro Řecko a Turecko, činí o něco více než jednu desetinu procenta těchto investic. Je to jen zdravý rozum, že bychom si měli nechat svou investici a zajistit, aby to nebylo všechno marné. Semena totalitních režimů se šíří a rostou na zlé půdě chudoby a sporů. Plného růstu dosáhnou, když naděje lidí na lepší život pohasne.

Tuto naději musíme podporovat.

Svobodné národy světa nás žádají, abychom zachovali jejich svobodu. Pokud zakolísáme ve svém vedení, můžeme ohrozit světový mír. A samozřejmě ohrozíme blaho našeho národa. Nedávné události na nás vložily velkou odpovědnost.

A jsem si jist, že Kongres se této odpovědnosti nevzdá.

Hlavní události

Byl položen skutečný počátek formování doktríny, tzv. „ Dlouhý telegram “, konkrétně telegram č. 511 velvyslanectví USA v Moskvě, odeslaný Georgem F. Kennanem do Washingtonu 22. února 1946.

1946 1947

Eskalace palestinské otázky .

1948 1949 1950 

První nárůst vojenských výdajů od konce druhé světové války [5] .

1951

Literatura

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ „Strategie Ameriky do tohoto bodu vycházela z potřeby zvýšit ekonomický a vojenský tlak na komunistické země . Truman neviděl smysl setkání se Stalinem , protože si dal za úkol dosáhnout uznání zavedených sfér vlivu – jak ve východní Evropě , tak v jiných částech světa. Bylo to proti zájmům USA,“ zdůrazňuje Dr. ist. B. S. Klein v článku „Případ doktorů“: pohled ze Západu Archivováno 3. října 2016 na Wayback Machine .
  2. ↑ „V 50. letech minulého století prohlásil americký ministr zahraničí John Foster Dulles , že neutralita je nemorální a nepřijatelná. Vlády si musely vybrat mezi svobodným světem (samozřejmě v čele se Spojenými státy) nebo připojením ke komunistům.“ (profesor Bostonské univerzity Andrew Bacevich ) „Američané špatně vnímají svět a svou roli při utváření jeho vývoje “ Archivní kopie ze září 3, 2011 na Wayback Machine .
  3. ↑ „Když se studená válka naplno rozhořela, americký ministr zahraničí John Foster Dulles začal předkládat vedení mladých států osvobozených od koloniálního jha ultimáta na principu „kdo nejde s námi, je proti nám“. Thomas Mann si pak do svého deníku zapsal: "Dulles cestuje po světě a získává příznivce na podporu nezodpovědné americké politiky." Nicméně tím, že Dulles odmítl podat ruku Zhou Enlai a označil politiku Jawaharlal Nehru za „nemorální“, pouze obrátil vůdce Asie a Afriky proti USA“ (Pankaj Mishra, „The Guardian“, 4. 3. 2010) [ 1] Archivováno 11. listopadu 2011 na Wayback Machine .
  4. ↑ Trumanův projev v Kongresu 12. března 1947 – „Trumanova doktrína“ . Získáno 30. prosince 2007. Archivováno z originálu dne 17. dubna 2009.
  5. ↑ V dubnu 1950 Truman oznámil Johnsonovi , že „ekonomika obranné politiky skončila“. Ve stejné době byl schválen zákon o obnově válečného průmyslu a federální vojenské výdaje vyskočily z 80 miliard $ v roce 1950 na 241 miliard $ v roce 1952 (v konstantních dolarech z roku 1992). Následně již neklesly pod 190-200 miliard dolarů ročně. Viz Kaplan F. The Wizards of Armageddon. Stanford: Stanford University Press, 1991, 438 stran. Viz také [2] .
  6. ↑ Koncem 40. – 50. let 20. století. ve Spojených státech se ročně uskutečnilo 3 až 5 tisíc stávek s účastí 1,4 až 3,5 milionu lidí. Viz světové dějiny. Termíny a události. Moskva: Ed. "Mezinárodní vztahy", 1968, 319 s.
  7. ↑ Klein B. S. „Případ lékařů“: pohled ze Západu Archivováno 3. října 2016 na Wayback Machine
 zahraniční politika USA
Filozofie
Koncepty
Doktríny
prezidentské
jiný
vojenské bloky
Historie
  • 1776-1801
  • 1801-1829
  • 1829-1861
  • 1861-1897
  • 1897-1913
    • Roosevelt
  • 1913-1933
  • Wilson
  • Roosevelt
  • Truman
  • Eisenhower
  • Kennedy
  • Johnson
  • Nixon
  • Ford
  • Carter
  • Reagan
  • George H. W.
  • Clintonová_
  • George W.
  • Obama
  • Trump
  • Biden
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie