Kefalonie

Kefalonie
řecký  Kεφαλληνία

Kefalonie a Ithaka ze satelitu
Charakteristika
Náměstí734 014 km²
nejvyšší bod1627 m
Počet obyvatel35 801 lidí (2011)
Hustota obyvatel48,77 lidí/km²
Umístění
38°15′54″ s. sh. 20°33′09″ východní délky e.
Souostrovíjónské ostrovy
vodní plochaJónské moře
Země
Obvodjónské ostrovy
Periferní jednotkaKefalonie
červená tečkaKefalonie
červená tečkaKefalonie
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kefalonia [1] [2] , Kefalonia [3] [4] ( řecky Kεφαλληνία [5] ή Κεφαλονιά ) je ostrov v Řecku .

Kefalonia je největší z Jónských ostrovů . Jméno pojmenované po mytologickém hrdinovi Kefalovi , podle jiné verze znamená „ostrov s hlavou“. Nebeským patronem a ochráncem ostrova je svatý Gerasimos z Kefalonie .

Počet obyvatel je 35 801 podle sčítání lidu z roku 2011 [6] . Správním centrem ostrova je Argostoli [6] .

Geografie

Nachází se mezi ostrovy Zakynthos a Lefkada . Rozloha ostrova je 734,014 kilometrů čtverečních [5] , délka pobřeží je 267 kilometrů [7] . Ithacký průliv odděluje Kefalonii od ostrova Ithaka . Nejvyšším bodem je Mount Enos s výškou 1627 metrů [2] . Největším městem a správním centrem obce je město Argostoli (také Argostoli). Kefalonia se nachází v seismické zóně.

Historie

Ostrov byl osídlen již od paleolitu . Prvními známými obyvateli byli zástupci národa Lelegů , kteří ostrov obývali od 15. století před naším letopočtem. Zda Lelegové patří k indoevropské nebo předindoevropské populaci Řecka, je předmětem diskuse. Ostrov byl Homerovi znám jako Sama ( Σάμη ) nebo Samos [8] [9] ( stejné jméno nese moderní město Sami na východním pobřeží) [10] , ale s největší pravděpodobností byl v té době řídce osídlen. Homer zmiňuje v „Seznamu lodí“ v „Iliadě“ „cefalleniány“ [11] . Již v klasickém období byl ostrov znám pod dnešním názvem, měl významnou populaci a čtyři známá města [12] .

V roce 218 př.n.l. E. Filip V. Makedonský se během spojenecké války neúspěšně pokusil ovládnout ostrov. [13]

V říjnu 1798, během války druhé koalice , oddíl admirála F. F. Ušakova , během jeho triumfálního tažení do Středomoří , vytlačil francouzskou posádku z Kefalonie a zajal 56 děl. Za Ušakovovy správy Jónských ostrovů vypukly na Kefalonii vnitřní nepokoje kvůli boji válčících stran. Admirál Kefaloňanům napsal, že v případě pokračujících nepokojů pošle podněcovatele do takových míst, „odkud ani vrány tvých kostí nedonesou“, což nepokoje rychle zastavilo [14] .

Když v roce 1800 ruská flotila opustila Jónské ostrovy do Černého moře, Kefaloňané z vděčnosti darovali Ushakovovi velkou zlatou medaili s vyobrazením admirála (nápis v řečtině zní: „Statečný zbožný Fjodor Ušakov, vrchní velitel -náčelník ruské flotily"), pevnost Korfu a ostrov Vido, mezi nimiž jsou 2 francouzské lodě, a před Vido - 6 ruských lodí (nápis: "Všechny Jónské ostrovy zachránci Kefalonie" ) [14] .

V roce 1953 byl ostrov výrazně poškozen zemětřesením. Všechna města a většina vesnic byla zničena, s výjimkou nejsevernější osady Fiskardon [2] ( italsky  Fiskardo ).

Ekologie

Národní park Mount Enos představuje 25 % původní lesní plochy endemické jedle kefallinské ( Abies cephalonica ). Další endemickou rostlinou pohoří je violka hlavonožcová ( Viola cephalonica ).

Doprava

Letiště Kefalonia s 2,4 km dlouhou ranvejí je jediné na ostrově. Nachází se 10 km od Argostoli. Hlavním směrem letů jsou Atény a letiště přijímá také četné charterové lety z celé Evropy.

Přístavy východního pobřeží spojuje s kontinentem pravidelná trajektová doprava: z přístavu Poros jezdí trajekt do přístavu Kyllini (na západním pobřeží Peloponésu), z přístavu Sami - trajekt do Patras . Trajektovou dopravu z Patrasu do Sami je nutné ověřit u místních společností (v roce 2017 v tomto směru žádné trajekty nejezdily).

Správní členění

Administrativně se od roku 2019 ( ΦΕΚ 43Α ) dělí na tři komunity (dima): Argostoli , Lixurion a Sami , které jsou součástí periferní jednotky Kefalonia .

Periferní jednotka Kefalonia

Okrajová jednotka Kefalonie ( řecky : Περιφερειακή Ενότητα Κεφαλληνίας ) je jednou z periferních jednotek Řecka . Je krajským orgánem místní samosprávy a součástí správního členění . Podle programu Kallikratis je od roku 2011 zařazen do periferie Jónských ostrovů [15] . Zahrnuje část bývalého nomu Kefalonia - ostrov Kefalonia. Počet obyvatel 35 801 podle sčítání lidu z roku 2011 [6] . Rozloha je 786,575 kilometrů čtverečních [16] . Hustota je 45,52 lidí na kilometr čtvereční [6] . Administrativním centrem je Argostoli. Antiperiferním obloukem je Panayis Drakulongonas ( Παναγής Δρακουλόγκωνας ).

Populace

Rok Obyvatelstvo, lidé
1991 29 167 [17]
2001 34 544 [5]
2011 ↗ 35 801 [6]

Atrakce

Přírodní

Kulturně-historické

Čestní občané

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Chyba ve výrazu: neidentifikovaný interpunkční znak „—“ Kefalonia  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 140-185.
  2. ↑ 1 2 3 Řecko: Referenční mapa: Měřítko 1:1 000 000 / Ch. vyd. Ya. A. Topchiyan ; redakce: G. A. Skachkova , N. N. Ryumina . - M. : Roskartografiya, Omsk kartografická továrna , 2001. - (Země světa "Evropa"). - 2000 výtisků.
  3. ↑ Vodovozov, Vasilij Vasiljevič . Jónské ostrovy // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1894. - T. XIIIa. - S. 747-748.
  4. ↑ Byron. Kefalónský deník . Získáno 6. dubna 2022. Archivováno z originálu dne 20. srpna 2016.
  5. ↑ 1 2 3 Eπιφάνεια, πραγματικός και μόνιμος πληθυσμός των κατοικημένων νήσων της Eλλάδος  (греч.)  // Σtatiσtikh eπethpiδa τησ Eλλαδοσ 2009 & 2010. — Πειραιάς: Ελληνική Στατιστική Αρχή , 2011. — Σ. 46 . - ISSN 0081-5071 .
  6. ↑ 1 2 3 4 5 Δελτίο τύπου. Ανακοίνωση των αποτελεσμάτων της απογραφής πληθυσμού-κασμούττασμούττατοτελεσμάτων της απογραφής πληθυσμού-κασμού-κατοιύκατοιών  θρ . Ελληνική Στατιστική Αρχή (28. Δεκεμβρίου 2012). Získáno 4. června 2017. Archivováno z originálu 28. prosince 2013.
  7. ↑ Eπιφάνεια εληνικών εδαφών και μήκος ακτών  (řečtina)  // σtatiσTikh eπethpi τησ ε Vášή λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ λ . 28 . - ISSN 0081-5071 .
  8. ↑ Homer . Ilias. II, 634
  9. ↑ Homer . Odyssey. IV, 671
  10. ↑ Strabo . Zeměpis. X, 2, 10
  11. ↑ Homer . Ilias. II, 631
  12. ↑ Cephallenia  // Skutečný slovník klasických starožitností  / ed. F. Lübker  ; Editovali členové Společnosti klasické filologie a pedagogiky F. Gelbke , L. Georgievsky , F. Zelinsky , V. Kansky , M. Kutorga a P. Nikitin . - Petrohrad. , 1885. - S. 272.
  13. ↑ Obecná historie (Polybius; Miščenko) / Kniha pátá - Wikizdroj . en.wikisource.org . Datum přístupu: 9. srpna 2022.
  14. ↑ 1 2 Kefalonia  // Vojenská encyklopedie  : [v 18 svazcích] / ed. V. F. Novitsky  ... [ a další ]. - Petrohrad.  ; [ M. ] : Napište. t-va I. D. Sytin , 1911-1915.
  15. ↑ Aρ. Φύλλου 1292  (řecky)  // Εφημερισ τησ κυβερνησεωσ. - 2010. - 11. srpna. — Σ. 17372 .
  16. ↑ Απογραφή πληθυσμού – κατοικιών της 18ης μαρτίου 2001 (μόνιμος πλιμος πλιμος πλιμος  πλιμος πλιμςςςς — Πειραιάς: Εθνική στατιστική υπηρεσία της Ελλάδας , 2009. — Τ. I. _ — Σ. 373-374 . — ISSN 1106-5761 .
  17. ↑ Μόνιμος και Πραγματικός Πληθυσμός της Ελλάδος. Σύνολο Ελλάδος νομοί Απογραφές πληθυσμού 2001 και 1991  (řečtina)  (nedostupný odkaz) . Ελληνική Στατιστική Αρχή . Získáno 22. června 2017. Archivováno z originálu 16. července 2006.
  18. ↑ Αρχαιολογικό Μουσείο Αργοστολίου. Περιγραφή  (řecky) . Οδυσσέας . Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού (2012). Staženo 12. března 2018. Archivováno z originálu 17. dubna 2018.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
 jónské ostrovy