Krystalová struktura je takový soubor atomů, ve kterém je určitá skupina atomů, nazývaná motivická jednotka, spojena s každým bodem krystalové mřížky a všechny takové skupiny jsou stejné ve složení, struktuře a orientaci vzhledem k mřížce. Lze uvažovat, že struktura vzniká jako výsledek syntézy mřížky a motivické jednotky, jako výsledek znásobení motivické jednotky translační skupinou [1] .
V nejjednodušším případě se motivická jednotka skládá z jednoho atomu, například v krystalech mědi nebo železa . Struktura, která vzniká na základě takové motivické jednotky, je geometricky velmi podobná mřížce , ale přesto se liší tím, že je složena z atomů, nikoli bodů. Často se tato okolnost nebere v úvahu a termíny „krystalová mřížka“ a „krystalová struktura“ pro takové krystaly se používají jako synonyma, což není striktně řečeno. V případech, kdy je motivická jednotka složením složitější – skládá se ze dvou nebo více atomů, neexistuje žádná geometrická podobnost mezi mřížkou a strukturou a záměna těchto pojmů vede k chybám. Takže například struktura hořčíku nebo diamantu se geometricky neshoduje s mřížkou: v těchto strukturách se motivické jednotky skládají ze dvou atomů.
Hlavní parametry, které charakterizují krystalovou strukturu, z nichž některé spolu souvisí, jsou následující:
Krystalové struktury, které mají stejnou prostorovou skupinu a stejné uspořádání atomů v krystalochemických polohách (orbitách), se spojují do strukturních typů.
Nejznámější strukturní typy jsou měď , hořčík , α-železo , diamant (jednoduché látky), chlorid sodný , sfalerit , wurtzit , chlorid česný , fluorit (binární sloučeniny), perovskit , spinel (ternární sloučeniny).
| Geometrické vzory v přírodě | ||
|---|---|---|
| vzory | ||
| Procesy | ||
| Výzkumníci |
| |
| Související články |
| |