Léto v Badenu

Léto v Badenu

Akce začíná příjezdem novomanželů Dostojevského do Vilna . Jejich bydliště ( Didzhoyi str. , 20) je nyní označeno pamětní deskou .
Žánr román
Autor Leonid Tsypkin
Původní jazyk ruština
datum psaní 1977-1981
Datum prvního zveřejnění 1982

„Léto v Badenu“  je dokumentární příběh (román) Leonida Tsypkina , ve kterém se vypráví příběh o cestě Fjodora Michajloviče Dostojevského a jeho manželky Anny Grigorjevny ze St.

Svérázný styl příběhu, vybudovaný na použití dlouhých (celou stránku, nebo i kapitolu) vět, je poznamenán vlivem techniky modernistického proudu vědomí [1] . V knize je pouze 11 odstavců a 34 bodů [2] .

Historie publikace

Příběh vznikl v letech 1977-1981. Leonid Tsypkin, zaměstnanec Lékařského institutu, nebyl profesionálním spisovatelem a nikdy se nepokusil „proklouznout“ své spisy sovětskou cenzurou. Začátkem roku 1981 přivezl jeho přítel Azary Messerer rukopis románu do New Yorku a předal jej redakci Novaya Gazeta . Editoři emigrantského vydání Jevgenij Rubin a Sergej Dovlatov , kteří ocenili Tsypkinovu zručnost, začali román vydávat 13. března 1982. Po 2 dnech byl odpůrce Tsypkin propuštěn z ústavu a o 5 dní později zemřel.

Další osud románu „Léto v Badenu“ je neobvyklý. [3] [4] Po novinovém vydání v ruštině si jej všiml nakladatel Lev Roitman a byl přeložen do němčiny (knižní vydání - Mnichov , 1983) a brzy do angličtiny (knižní vydání - Londýn , 1987). O mnoho let později, v antikvariátu , anglické vydání románu upoutalo pozornost idolu americké inteligence Susan Sontagové , která o něm publikovala dlouhý článek v časopise The New Yorker (2001) s názvem „ poslední mistrovské dílo ruské literatury“ [5] . Tsypkinova kniha vedla Sontaga k zamyšlení nad tím, proč byl antisemita Dostojevskij Židy tak oblíbený [6] . Do dotisku „Léta v Badenu“ v renomovaném americkém nakladatelství „New Directions“ přispěla vlastní předmluvou (2001 a 2003), v níž román srovnala s nejlepšími ukázkami světové prózy 20. století [7 ] .

Po Sontagově doporučení byla kniha přeložena do více než tuctu jazyků (včetně španělštiny , francouzštiny , holandštiny , rumunštiny , finštiny , norštiny , švédštiny , portugalštiny , dánštiny , čínštiny , češtiny , turečtiny , chorvatštiny , italštiny , maďarštiny , japonštiny , hebrejština , malajálamština , řečtina , perština , estonština a lotyština ). Následně byl přetištěn (v různých překladech) ve Velké Británii , USA , Francii a Německu . Jedná se tedy o jedno z mála děl pozdní sovětské literatury, která získala mezinárodní uznání a jsou zapsána do světového literárního procesu [8] .

Hodnocení

V předmluvě k anglickému překladu A Summer in Baden Susan Sontag napsala: „Bez váhání bych tento román zařadila mezi nejvýraznější, nejvznešenější a nejoriginálnější počiny století plného literatury a literárnosti – v nejširším smyslu této definice. .“ . Joseph Brodsky považoval Tsypkinovu knihu za „prvotřídní“ [9] . Respektované publikace jako The New York Times uvítaly americké vydání románu nadšenými recenzemi [10] . Podle Jamese Elkinse použití Joyceovy techniky nikdy nekončící věty adekvátně vyjadřuje „podrážděný, poškozený, maniakální, zoufalý, agresivní“ stav mysli Dostojevského, který prohrál s kovy v Baden-Badenu [1] .

Reakce ruských recenzentů na knihu byly zdrženlivější [11] [12] . Michail Edelstein si tedy v časopise „ Znamya “ stěžoval, že autorovy myšlenky o „pravoslaví, antisemitismu, náboženské filozofii a obecně o ruském 19. století nepřekračují běžná intelektuální klišé“ a jeho dílo „obsahuje vše“. nepostradatelné ingredience ruského mýtu : Dostojevskij jako zplnomocněný představitel tajemné ruské duše, hypertrofovaná židovská otázka , Sacharov a Solženicyn “ [2] . Margarita Meklina viděla paralelu k Tsypkinově práci ve vyšetřovacím příběhu odhalujícím Černyševského z Nabokovova románu Dar [ 6] .

Obraz Dostojevského v příběhu

Dostojevistka Karen Stepanyanová vidí v Tsypkinově příběhu „příklad toho, co by se stalo, kdyby se Dostojevského postava rozhodla psát o svém stvořiteli“ [13] . Podle literárního kritika, který „mistrovsky buduje své rychlé, dechové, intenzivně vibrující mnohastránkové frázové periody“, autor vykresluje portrét Dostojevského jako „notoricky známého, nepopsatelného člověka, neustále vnitřně ponižovaného a ponižovaného, ​​a proto sní o ponižování. ostatní“ [13] . Lyrického hrdinu Tsypkina pronásleduje Dostojevského postoj k židovské otázce [13] :

Jak mohl tento „člověk, ve svých románech tak citlivý na utrpení lidí, tento horlivý ochránce ponížených a uražených <…> nenašel jediné slovo na obranu nebo ospravedlnění lidí, kteří byli několik tisíc let pronásledováni? byl opravdu tak slepý? nebo snad zaslepena nenávistí? - Ani nenazval Židy lidmi, ale nazval kmen, jako by to byli nějací divoši z polynéských ostrovů ...“

Viz také

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Renesanční teorie – Google Books
  2. ↑ 1 2 Časopisová místnost | Leonid Tsypkin. Léto v Badenu . Získáno 5. června 2016. Archivováno z originálu 29. června 2016.
  3. ↑ V. Shneyder „Problém postmodernismu v ruské literární historii: Srovnávací čtení léta v Baden-Badenu a Moskvě až do konce“
  4. ↑ F. Skårderud "Å oppdage et mesterverk - den russiske legen og forfatteren Leonid Tsypkin" . Získáno 5. června 2016. Archivováno z originálu 6. března 2016.
  5. ↑ Recenze Gleba Kalinina . Datum přístupu: 5. června 2016. Archivováno z originálu 7. března 2016.
  6. ↑ 1 2 Časopisová místnost | Jaké zmeškané mistrovské dílo! . Získáno 11. června 2016. Archivováno z originálu 1. července 2016.
  7. ↑ Fantastický realismus . Získáno 5. června 2016. Archivováno z originálu 25. června 2016.
  8. ↑ Procházky s Dostojevským / / Nezavisimaya Gazeta . Získáno 11. června 2016. Archivováno z originálu 8. srpna 2016.
  9. ↑ Žurnálová místnost | Přerušená přednáška . Získáno 5. června 2016. Archivováno z originálu 29. června 2016.
  10. ↑ Zločiny a tresty . Získáno 30. září 2017. Archivováno z originálu 15. října 2017.
  11. ↑ www.russ.ru Anna Kuzněcovová. "Mistrovské dílo" patologa . Staženo 5. června 2016. Archivováno z originálu 12. června 2020.
  12. ↑ Kommersant-Gazeta - Knihy na týden . Získáno 11. června 2016. Archivováno z originálu 11. června 2016.
  13. ↑ 1 2 3 Časopis | Leonid Tsypkin. Léto v Badenu . Získáno 11. června 2016. Archivováno z originálu 3. srpna 2016.

Publikace

V Rusku v cizích jazycích

Odkazy