Obyvatelstvo Karachay-Cherkessia

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 14. září 2020; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Populace Karachay-Cherkessia , podle Rosstat, je 469,865 [1] lidí. (2021). Hustota obyvatelstva - 32,91 osob / km 2 (2021). Městské obyvatelstvo - 42,49 [2]  % (2020).

Populace

Počet obyvatel
1926 [3]1939 [4]1959 [5]1967 [6]1970 [7]1979 [8]1987 [9]1989 [10]1990 [11]1991 [11]
101 609↗ 246 000↗ 277 959↗ 330 000↗ 344 651↗ 368 343↗ 402 000↗ 417 560↗ 419 136↗ 424 842
1992 [11]1993 [11]1994 [11]1995 [11]1996 [11]1997 [11]1998 [11]1999 [11]2000 [11]2001 [11]
↗ 428 795↗ 433 088↗ 433 470↗ 435 474↗ 437 950↗ 439 201↗ 440 354↗ 441 281↘ 439 981↗ 440 621
2002 [12]2003 [11]2004 [11]2005 [11]2006 [11]2007 [11]2008 [11]2009 [13]2010 [14]2011 [15]
↘ 439 470↘ 438 853↘ 436 585↘ 434 488↘ 431 488↘ 428 706↘ 427 418↘ 427 194↗ 477 859→ 477 859
2012 [16]2013 [17]2014 [18]2015 [19]2016 [20]2017 [21]2018 [22]2019 [23]2020 [2]2021 [1]
↘ 474 675↘ 471 847↘ 469 837↘ 469 060↘ 467 797↘ 466 432↘ 466 305↘ 465 563↘ 465 528↗ 469 865
Porodnost (počet porodů na 1000 obyvatel)
1970 [24]1975 [24]1980 [24]1985 [24]1990 [24]1995 [24]1996 [24]1997 [24]1998 [24]
17.4↗ 18.4↗ 19↗ 20.7↘ 17↘ 12.9↘ 12.1↘ 11.4→ 11.4
1999 [24]2000 [24]2001 [24]2002 [24]2003 [25]2004 [25]2005 [25]2006 [25]2007 [26]
↘ 10.4↗ 10.8↗ 11.1↗ 11.5↗ 11.6↗ 11.9↗ 12↘ 11.7↗ 14.2
2008 [26]2009 [26]2010 [26]2011 [27]2012 [28]2013 [29]2014 [30]
↗ 14.9↘ 14.5↘ 12.8↗ 13.1↗ 13.5↗ 13.8↘ 13.6
Úmrtnost (počet úmrtí na 1000 obyvatel)
1970 [31]1975 [31]1980 [31]1985 [31]1990 [31]1995 [31]1996 [31]1997 [31]1998 [31]
6.2↗ 6.4↗ 7.5↗ 8.5↘ 8.2↗ 10.3↗ 10.7↘ 10.6↘ 10.4
1999 [31]2000 [31]2001 [31]2002 [31]2003 [32]2004 [32]2005 [32]2006 [32]2007 [33]
↗ 10.8↗ 11.4→ 11.4↗ 12.1↗ 12.4↘ 11.6↗ 11.9↘ 11.4↘ 10.8
2008 [33]2009 [33]2010 [33]2011 [34]2012 [35]2013 [36]2014 [37]
↗ 11.1↘ 11↘9,9 _↘ 9.7→ 9.7↘ 9.5↗ 9.7
Přirozený přírůstek populace
(na 1000 obyvatel, znaménko (-) znamená přirozený úbytek populace)
1970 [38]1975 [39]1980 [40]1985 [41]1990 [42]1995 [43]1996 [44]1997 [45]1998 [46]
11.2↗ 12↘ 11.5↗ 12.2↘8,8 _↘2,6 _↘ 1.4↘0,8 _↗ 1
1999 [47]2000 [48]2001 [49]2002 [50]2003 [51]2004 [51]2005 [51]2006 [51]2007 [52]
↘ −0,4↘ −0,6↗ −0,3↘ −0,6↘ −0,8↗ 0,3↘0,1 _↗ 0,3↗ 3.4
2008 [52]2009 [52]2010 [52]2011 [53]2012 [54]2013 [55]2014 [56]
↗ 3.8↘ 3.5↘2,9 _↗ 3.4↗ 3.8↗ 4.3↘ 3.9
Očekávaná délka života při narození (počet let)
1990 [57]1991 [57]1992 [57]1993 [57]1994 [57]1995 [57]1996 [57]1997 [57]1998 [57]
72,3↘ 71.9↘ 71.4↘69,9 _↘ 69.1↗ 69.5↘ 69→ 69↗ 69.3
1999 [57]2000 [57]2001 [57]2002 [57]2003 [57]2004 [57]2005 [57]2006 [57]2007 [57]
↘ 68,7↘ 68,4↗ 69.1↘ 68,7↘ 68,1↗ 69.5↘ 69,2↗ 70.2↗ 71.3
2008 [57]2009 [57]2010 [57]2011 [58]2012 [58]2013 [58]
↗ 71.6↘ 71,5↗ 72.4↗ 72.8↗ 73.4↗ 73.9
Poměr mužů a žen (údaje z Rosstatu [59] )
Rok Počet žen na 1000 mužů
2005 1153
2010 1162
2011 1164
2012 1165
2013 1165
2014 1163
2015 1161
2016 1160
2017 1158

Národní složení

Národní složení obyvatelstva Karačajsko-Čerkeska podle sčítání lidu z let 1959, 1979, 1989, 2002 a 2010:

1959
[60]
os.		 % 1979
[61]
os.		 % 1989
[62]
os.		 % 2002
[63]
os.		 % z
celku		 %
těch , kteří
uvedli
národnost

 2010
[64]
lidí		 % z
celku		 %
těch , kteří
uvedli
národnost

Celkový 277959 100,00 % 367111 100,00 % 414970 100,00 % 439470 100,00 % 477859 100,00 %
Karachays 67830 24,40 % 109196 29,74 % 129449 31,19 % 169198 38,50 % 38,51 % 194324 40,67 % 40,97 %
Rusové 141843 51,03 % 165451 45,07 % 175931 42,40 % 147878 33,65 % 33,66 % 150025 31,40 % 31,63 %
Čerkesové 24145 8,69 % 34430 9,38 % 40241 9,70 % 49591 11,28 % 11,29 % 56466 11,82 % 11,90 %
Abaza 18159 6,53 % 24245 6,60 % 27475 6,62 % 32346 7,36 % 7,36 % 36919 7,73 % 7,78 %
Nogais 8903 3,20 % 11872 3,23 % 12993 3,13 % 14873 3,38 % 3,38 % 15654 3,28 % 3,30 %
Osetinci 3644 1,31 % 3832 1,04 % 3806 0,92 % 3333 0,76 % 0,76 % 3142 0,66 % 0,66 %
Arméni 892 0,32 % 2424 0,66 % 2359 0,57 % 3197 0,73 % 0,73 % 2737 0,57 % 0,58 %
Ukrajinci 4011 1,44 % 4555 1,24 % 6308 1,52 % 3331 0,76 % 0,76 % 1990 0,42 % 0,42 %
Tataři 1280 0,46 % 1876 0,51 % 2496 0,60 % 2021 0,46 % 0,46 % 1696 0,35 % 0,36 %
Řekové 1945 0,70 % 1576 0,43 % 1630 0,39 % 1349 0,31 % 0,31 % 1276 0,27 % 0,27 %
Ázerbájdžánci 152 0,05 % 475 0,13 % 930 0,22 % 1024 0,23 % 0,23 % 976 0,20 % 0,21 %
Turci 0,00 % 108 0,03 % 275 0,07 % 683 0,16 % 0,16 % 904 0,19 % 0,19 %
Cikáni 418 0,15 % 297 0,08 % 496 0,12 % 804 0,18 % 0,18 % 896 0,19 % 0,19 %
Kabardové 775 0,28 % 756 0,21 % 1033 0,25 % 915 0,21 % 0,21 % 771 0,16 % 0,16 %
Čečenci 0,00 % 212 0,06 % 460 0,11 % 1757 0,40 % 0,40 % 674 0,14 % 0,14 %
Gruzínci 389 0,14 % 377 0,10 % 529 0,13 % 556 0,13 % 0,13 % 461 0,10 % 0,10 %
Bělorusové 669 0,24 % 1043 0,28 % 1319 0,32 % 733 0,17 % 0,17 % 443 0,09 % 0,09 %
Balkars 0,00 % 293 0,08 % 402 0,10 % 476 0,11 % 0,11 % 418 0,09 % 0,09 %
Lezgins 0,00 % 78 0,02 % 401 0,10 % 444 0,10 % 0,10 % 400 0,08 % 0,08 %
Uzbeci 0,00 % 197 0,05 % 271 0,07 % 193 0,04 % 0,04 % 398 0,08 % 0,08 %
Němci 153 0,06 % 590 0,16 % 871 0,21 % 486 0,11 % 0,11 % 307 0,06 % 0,06 %
Dargins 56 0,02 % 242 0,07 % 527 0,13 % 290 0,07 % 0,07 % 293 0,06 % 0,06 %
Laks 207 0,07 % 361 0,10 % 438 0,11 % 349 0,08 % 0,08 % 288 0,06 % 0,06 %
Kumyks 65 0,02 % 166 0,05 % 246 0,06 % 244 0,06 % 0,06 % 264 0,06 % 0,06 %
Abcházci 0,00 % 75 0,02 % 82 0,02 % 364 0,08 % 0,08 % 241 0,05 % 0,05 %
Kazaši 117 0,04 % 339 0,09 % 354 0,09 % 248 0,06 % 0,06 % 227 0,05 % 0,05 %
Avaři 250 0,09 % 146 0,04 % 274 0,07 % 207 0,05 % 0,05 % 216 0,05 % 0,05 %
jiný 2056 0,74 % 1898 0,52 % 3374 0,81 % 2492 0,57 % 0,57 % 1954 0,41 % 0,41 %
uvedenou
národnost		 277959 100,00 % 367110 100,00 % 414970 100,00 % 439382 99,98 % 100,00 % 474360 99,27 % 100,00 %
neuvedl
národnost		 0 0,00 % jeden 0,00 % 0 0,00 % 88 0,02 % 3499 0,73 %
Národní složení podle okresů (2010)

Údaje jsou uvedeny podle sčítání lidu z roku 2010 [65] :

okres
(město)		 Karachays Rusové Čerkesové Abaza Nogais
Cherkessk _ 16,4 % 54,7 % 13,2 % 8,2 % 1,5 %
Karačajevsk _ 75,3 % 17,3 % 1,7 % 0,6 % 0,2 %
Okres Abaza 1,9 % 4,1 % 5,0 % 87,1 % 0,4 %
Okres Adyge-Khablsky 6,1 % 10,0 % 39,4 % 30,0 % 4,6 %
Zelenčukský okres 33,1 % 62,3 % 0,3 % 0,1 % 0,1 %
Karačajevský okres 85,7 % 3,4 % 5,0 % 0,2 % 0,0 %
Malokarachaevsky okres 87,5 % 2,2 % 0,1 % 7,8 % 0,3 %
čtvrť Nogai 1,0 % 12,4 % 3,1 % 1,7 % 76,7 %
Příkubanský okres 75,7 % 17,7 % 0,6 % 0,6 % 0,5 %
Úrupský okres 18,3 % 77,6 % 0,4 % 0,1 % 0,1 %
Okres Usť-Džegutinskij 69,3 % 21,9 % 0,9 % 4,4 % 0,2 %
Chabezský okres 0,3 % 0,6 % 95,5 % 1,2 % 2,0 %

Etnogeneze

Struktura národnostního složení moderního Karačajsko-Čerkeska je výsledkem globálních geopolitických změn, ke kterým došlo na území severního Kavkazu za poslední tři tisíciletí.

Etnogeneze původních obyvatel Karačajsko-Čerkeska je velmi složitá a dosud nebyla jasně definována.

V souladu s vědeckým vývojem, který je dnes k dispozici, je třeba za základ nejpočetnějšího lidu Karachay-Balkar v republice považovat místní kavkazské kmeny, nositele archeologické kultury Koban , která se vyvinula ve stoletích XIV-XIII. před naším letopočtem E. v horách a soutěskách středního Kavkazu. Podle E.P.Alekseeva se ve 4. století jeden z kmenů Alanů, kteří byli vyhnáni Huny ze stepí Ciscaucasia do hor, spojil s horaly - potomky Kobanů. Ve stoletích V-VI. skupiny Bulgaro-Chazarů se usadily v podhorských oblastech moderního Karačaj-Čerkeska, objevily se runové nápisy , byla postavena řada velkých pevnostních měst (moderní Humarinskoye, Rimgorskoye osada atd.). Turci mluvící Bulhaři a Kipčakové, kteří se později stali hlavním etnickým jádrem karačajsko-balkařských lidí , se připojili k dříve vytvořené íránsky mluvící alanské etnické skupině .

Čerkesové ( Čerkesové ) vznikli jako národnost na severozápadním Kavkaze. Za jejich předky by podle domácích kavkazských učenců měly být považovány meotské kmeny Zikhů a Kasogů . Tyto kmeny, které žily na pobřeží Černého moře na Kavkaze , v horách a podhůří Transkubánské oblasti od nepaměti, do 10. století, se zformovaly do jedné národnosti se společným jazykem, který měl řadu kmenových dialekty.

Po porážce alanského státu (kmenového svazu) Mongoly v 13. století a pogromech spáchaných hordami středoasijského dobyvatele Tamerlána na samém konci 14. století se zbytky obyvatel Alanye uchýlily do hory. Zároveň se na osvobozené území začali přesouvat Čerkesové ( Kabardští ) a obsadili rovinatou část horního toku Kubáně a Zelenčuků a postupovali dále na východ.

V XV-XVI století se na etnopolitické mapě moderního Karačajsko-Čerkeska objevila další etnická skupina - Abazinové . Historie tohoto národa má kořeny v dějinách středověké Abcházie . Podle závěrů badatelů tvořili Abcházci a Abaza od starověku až do 10. století jedno etnické společenství, jediné jazykové společenství, které žilo na stejném území – na východním pobřeží Černého moře (v severozápadních oblastech dnešní Abcházie a dále na severozápad až po Tuapse ). Na přelomu XV-XVI století. Abaza začala migrovat na severovýchod. Někteří z nich spolu s Čerkesy prošli severním Kavkazem . Druhá část pronikla přes průsmyky na severní svahy Kavkazského pohoří - Bělorečenskij , Marukskij aj. Migrace Abazinů na severní Kavkaz a neustálý pohyb pokračovaly až do 19. století a nakonec skončily usazováním na horním toku Kumy . a podél středního toku Zelenčuku a Kubáně ve druhé polovině 19. století.

Doba formování národa Nogai je považována za konec 14. století, kdy tatarsko-mongolský stát Zlatá horda začal upadat a ze svého složení vyčnívala takzvaná Nogai Horda . Je těžké přesně určit, které skupiny Nogai byly součástí Nogai Hordy během jejího formování. Soudě podle eposu Edygeya se na formování národa Nogai podílely tyto kmeny : keneges , kangly , argyn , kongrat , syryk ( shirik ), kypchak , mangyt , sun (uisun), laypan a samozřejmě naiman . Z uvedených kmenů: Konguratové a Naimani jsou s největší pravděpodobností čistě mongolského původu, Mangitové  jsou turkizované kmeny mongolské větve a odborníci mají tendenci připisovat zbytek kmenových formací turecké jazykové skupině .

Kdy přesně si nově vzniklé etnikum začalo říkat Nogayové, není přesně stanoveno. Badatelé se domnívají, že se tak stalo ve druhé polovině 15. století . V každém případě se výraz „nogai“ („nagai“) nachází již v ruských dokumentech z konce 15. století.

Kolem poloviny 16. století se Nogai Horda rozdělila na Velké a Malé Nogaye . Velká horda nakonec migrovala na západ, malá se toulala na jih Ukrajiny , v Donu , Azovu , Černém moři , Ciscaucasii , vstoupila do dolního a později horního Kubáně v Pjatigorje . Od poloviny 16. století docházelo k postupnému osidlování horního toku Kubanů a Zelenčuků kočovníky z Malých Nogajů , které v polovině 17. století skončilo usazením části kmenů Nogai v r. severně od moderního Karachay-Cherkessia.

Koncem 17. století se tak osídlování původních obyvatel na území moderní KChR chýlilo k logickému závěru. Karačajsko-Čerkesko se stává místem společného pobytu čtyř etnik, které se liší povahou a původem. Od té doby a dodnes v sousedství žijí Karačajové , Čerkesové , Abazinové a Nogajové . Za tuto dobu zažili mnoho společného, ​​prošli řadou územních přerozdělení a správních reforem až po sjednocení v rámci jednoho mnohonárodnostního státního celku.

Náboženství

V republice je zastoupen především islám , pravoslaví a tradiční vyznání . Podle rozsáhlého průzkumu výzkumné služby Sreda provedeného v roce 2012 položku „Vyznávám islám, ale nejsem sunnita ani šíita“ zvolilo 34 % respondentů, „hlásím se k pravoslaví a patřím k ruské Ortodoxní církev“ – 14 %, „Vyznávám sunnitský islám“ – 13 %. Položku „Vyznávám tradiční náboženství svých předků, uctívám bohy a síly přírody“ v Karačajsko-Čerkesku zvolilo 12,2 % respondentů – čtvrtý výsledek v Ruské federaci „Věřím v Boha (ve vyšší moc), ale nevyznávám žádné konkrétní náboženství“ - 12 %, „ nevěřím v Boha“ – 7 %, „Vyznávám křesťanství, ale nepovažuji se za příslušníka žádné z křesťanských denominací“ – 2 % , „Vyznávám šíitský islám“ – 1 %. Zbytek je menší než 1 % [66] [67] .

Osady


Osady s více než 5 tisíci obyvateli
Cherkessk ↘ 113 226 [1]
Usť-Džeguta ↗ 31 137 [1]
Karačajevsk ↗ 23 867 [1]
Zelenčukskaja ↗ 20 009 [1]
Uchkeken ↘ 15 849 [1]
hlídací pes ↗ 10 315 [1]
Teberda ↗ 9020 [1]
Psyzh ↘ 8720 [1]
bariéra ↗ 7553 [1]
Tereza ↘ 6610 [1]
Kardonika ↗ 7582 [1]
Khabez ↗ 6624 [1]
Pervomaiskoye ↗ 6474 [1]
Kurdzhinovo ↗ 6013 [1]
Mednogorsk ↗ 5631 [1]
Ali-Berdukovský ↘ 5447 [1]
Čapajevskoje ↘ 5458 [1]
Kumysh ↘ 5123 [1]

Obecná mapa

Legenda mapy (když najedete na štítek, zobrazí se skutečná populace):

Republikové centrum, 113 226 lidí
od 10 000 do 50 000 lidí
od 5 000 do 10 000 lidí
od 3000 do 5000 lidí
od 1000 do 3000 lidí

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 _ osady, venkovské osady s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  2. ↑ 1 2 Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2020 . Získáno 17. října 2020. Archivováno z originálu dne 17. října 2020.
  3. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1926. M .: Edice Ústředního statistického úřadu SSSR, 1928. Svazek 9. Tabulka I. Obydlená místa. Dostupné městské a venkovské obyvatelstvo . Získáno 7. února 2015. Archivováno z originálu 7. února 2015.
  4. ↑ Atlas Stavropolského území (1968)
  5. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Skutečný počet obyvatel měst a jiných sídel, okresů, krajských center a velkých venkovských sídel k 15. lednu 1959 v republikách, územích a krajích RSFSR . Získáno 10. října 2013. Archivováno z originálu 10. října 2013.
  6. ↑ Atlas Stavropolského území (1968)
  7. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970. Skutečný počet obyvatel měst, sídel městského typu, okresů a krajských center SSSR podle sčítání lidu z 15. ledna 1970 pro republiky, území a kraje . Datum přístupu: 14. října 2013. Archivováno z originálu 14. října 2013.
  8. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979. Skutečné obyvatelstvo RSFSR, autonomní republiky, autonomní oblasti a okresy, území, kraje, okresy, městská sídla, centra vesnic a venkovská sídla s počtem obyvatel nad 5000 osob .
  9. ↑ Národní hospodářství SSSR 70 let  : výroční statistická ročenka: [ arch. 28. června 2016 ] / Státní výbor pro statistiku SSSR . - Moskva: Finance a statistika, 1987. - 766 s.
  10. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Obyvatelstvo SSSR, RSFSR a jeho územní jednotky podle pohlaví . Archivováno z originálu 23. srpna 2011.
  11. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Počet obyvatel k 1. lednu (lidé) 1990-2013
  12. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  13. ↑ Počet stálých obyvatel Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2009 . Datum přístupu: 2. ledna 2014. Archivováno z originálu 2. ledna 2014.
  14. ↑ Sčítání lidu 2010. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla . Federální státní statistická služba. Získáno 3. listopadu 2013. Archivováno z originálu dne 28. dubna 2013.
  15. ↑ Odhad počtu obyvatel k 1. lednu 2009-2016
  16. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí. Tabulka 35. Předpokládaný počet trvale bydlících obyvatel k 1. lednu 2012 . Získáno 31. 5. 2014. Archivováno z originálu 31. 5. 2014.
  17. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2013. - M.: Federální státní statistická služba Rosstat, 2013. - 528 s. (Tabulka 33. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel) . Datum přístupu: 16. listopadu 2013. Archivováno z originálu 16. listopadu 2013.
  18. ↑ Tabulka 33. Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2014 . Získáno 2. srpna 2014. Archivováno z originálu 2. srpna 2014.
  19. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2015 . Získáno 6. srpna 2015. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2015.
  20. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2016 (5. října 2018). Získáno 15. května 2021. Archivováno z originálu dne 8. května 2021.
  21. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2017 (31. července 2017). Získáno 31. července 2017. Archivováno z originálu 31. července 2017.
  22. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2018 . Získáno 25. července 2018. Archivováno z originálu dne 26. července 2018.
  23. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle obcí k 1. lednu 2019 . Získáno 31. července 2019. Archivováno z originálu dne 2. května 2021.
  24. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  25. ↑ 1 2 3 4 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  26. ↑ 1 2 3 4 4.6. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  27. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2011
  28. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2012
  29. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2013
  30. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2014
  31. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  32. ↑ 1 2 3 4 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  33. ↑ 1 2 3 4 4.6. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  34. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2011
  35. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2012
  36. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2013
  37. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2014
  38. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  39. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  40. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  41. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  42. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  43. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  44. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  45. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  46. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  47. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  48. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  49. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  50. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  51. ↑ 1 2 3 4 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  52. ↑ 1 2 3 4 4.6. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  53. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2011
  54. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2012
  55. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2013
  56. ↑ Plodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, sňatky, rozvodovost za leden-prosinec 2014
  57. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 Naděje dožití při narození, roky, rok, roční hodnota, celkový počet obyvatel, obě pohlaví
  58. ↑ 1 2 3 Naděje dožití při narození
  59. ↑ Rosstat. Oblasti Ruska. Socioekonomické ukazatele . gks.ru.
  60. ↑ Demoskop. Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Národní složení obyvatelstva podle regionů Ruska: Karačajsko-čerkesská autonomní oblast
  61. ↑ Demoskop. Celosvazové sčítání lidu v roce 1979. Národní složení obyvatelstva podle regionů Ruska: Karačajsko-čerkesská autonomní oblast
  62. ↑ Demoskop. Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Národní složení obyvatelstva podle regionů Ruska: Karačajsko-čerkesská autonomní oblast
  63. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002 : Obyvatelstvo podle národnosti a znalosti ruštiny v ustavujících entitách Ruské federace
  64. ↑ Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Oficiální výsledky s rozšířenými seznamy podle národního složení obyvatelstva a podle krajů. : viz
  65. ↑ Statistický výbor KChR  (nepřístupný odkaz)
  66. ↑ Arena (Atlas náboženství a národností Ruska)
  67. ↑ Karačajsko-Čerkesko. Náboženství
 Karačajsko-Čerkesko
Města Karačajevsk MO Teberda Usť-Džeguta Hlavní město Cherkessk
Okresy Abaza Adyge-Khablsky Zelenčukskij Karačajevského Malokarachaevsky Nogai Příkubanský Urupský Usť-Džegutinskij Khabezsky