Nusah Sfarad ( heb. נוסח ספרד , doslova - „španělská verze“, „španělský kánon“) je modlitební plán , který je kombinací zvyků aškenázských Židů s učením lurianské kabaly . Na rozdíl od názvu nusah sfarad nepoužívají Sefardi (potomci Židů vyhnaných ze Španělska v roce 1492), ale Aškenazimové v chasidských komunitách. [1] .
Kabalistická škola založená v 16. století Jicchakem Luriou (známá také pod zkratkou Ari) si v židovském světě získala velkou prestiž a oblibu. Protože se Ari modlil podle sefardského nusachu , mnoho lidí nabylo přesvědčení, že sefardský kánon má větší duchovní sílu než aškenázský kánon . V důsledku toho některé kabalistické skupiny v Evropě přešly na sefardský rituál, ale zpočátku to nezískalo popularitu, protože se věřilo, že Žid by měl dodržovat zvyky své rodiny.
Situace se změnila v 18. století s příchodem chasidismu . Z učení Ariho chasidiové usoudili, že ačkoli je lepší dodržovat zvyky svých předků, není to možné s ohledem na modlitební kánon, protože každý modlitební kánon je určen pro jeden nebo druhý z dvanácti izraelských kmenů. a moderní Židé mají informace o příslušnosti k určitému kolenu ztraceny. Musí však existovat nějaký univerzální kánon pro ty, kteří neznají svůj kmen. Výsledkem bylo, že chasidi, kteří do aškenázského kánonu zavedli řadu sefardských prvků, vytvořili univerzální „nusah sfarad“. Tvrdilo se, že tento kánon jde přímo k Ari.
Šíření chasidismu vedlo k tomu, že se Nusakh Sfarad stal hlavním modlitebním kánonem ve východní Evropě a poté v aškenázských komunitách v Izraeli. Mezi Sefardi se nusakh sfarad téměř nerozšířil (sami Sefardi mu říkají „nusakh chasidim“) [1] V různých směrech chasidismu vznikaly různé verze tohoto kánonu, lišící se počtem sefardských prvků zavedených do aškenázského kánonu. . Takže například verze stoupenců Yosefa-Zvi Dushinského (nusach Maharits) je co nejblíže aškenázskému nusachu. Existuje známá verze sestavená Shneurem Zalmanem z Lyad , prvním rabínem Chabadu , která má své vlastní jméno „nusakh Ari“ (נוסח האר“י); opravuje řadu gramatických chyb, které vznikly v důsledku toho, že Aškenázská a aškenázská a sefardská verze textu modliteb Existují varianty nusah sfarad, které téměř nedodržují zvyky Ari.
Nusakh Sfarad je v podstatě Ashkenazi, ale s přidáním řady sefardských prvků: