| pivní polévka | |
|---|---|
| Pivní polévka se sýrem | |
| Komponenty | |
| Hlavní | pivo , voda nebo vývar , vejce , koření , cukr , sůl |
| Možný | slanina , sýr , houby , cibule , brambory , mrkev |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Pivní polévka je druh polévky , ve které pivo funguje jako tekutý základ . Vydatný a chutný pivní pokrm znali již staří Egypťané , mezi starými Římany se pivní polévka nazývala lat. cervisia cocta [1] . Pivní polévka je zmiňována ve středověkých klášterních kronikách a její receptury jsou obsaženy ve starých kuchařkách [2] .
Pivo a polévky na jeho bázi jsou tradičně zařazovány do národních kuchyní severní a střední Evropy , Pobaltí ( Skandinávie [3] , Německo [4] , Polsko [5] , Belgie , Nizozemsko ) a dalších zemí [6] . Složení takových polévek zpravidla používá syrová vejce (nebo samostatně bílkoviny nebo žloutky ), mléčné výrobky ( smetana , mléko , zakysaná smetana ), cukr , koření ( hřebíček , skořice , zázvor , koriandr atd.). Pivní polévky se podávají se slanými krutony nebo krekry , obvykle z černého chleba. Pivní polévky je celá řada - od nejjednodušších, s chlebem, ( polská "faramushka" s tučnou zakysanou smetanou nebo šlehaným syrovým žloutkem ( polská faramuszka ), česká "gramatka" s rozdrobeným bochníkem chleba ( česky gramatka ) [2 ] nebo Berlínská „bir-polévka“ na mouce s máslem [7] ) až komplexní s mnoha přísadami, včetně slaniny , žampionů , cibule , brambor , mrkve , bouquet garni ( Roularius Soup ) .
Pivní polévka nechyběla na jídelníčku obyčejných lidí i králů jako tradiční ranní jídlo. Podle biologa a popularizátora vědy Thora Hansona ingredience v polévce poskytovaly lidem všech věkových kategorií sacharidy a kalorie . Dámy konzumovaly pivní polévku „pro bělost kůže a malátnost“ [2] . Navzdory skutečnosti, že pivo použité v pokrmu bylo slabé, dalo lidem stav "lehkého opilosti": "Pivní polévka ve skutečnosti sloužila jako začátek dlouhého pivního dne." V Evropě byla populární ještě před rozšířením kávy, historiky přezdívaná „Velký střízlivec“ [8] . Známý je výrok ekonomického pruského krále Fridricha II .: „Je strašné, že si dnes každý rolník a prostý lid zvykne pít kávu, která stojí spoustu peněz. Jeho Veličenstvo král vyrostl v mládí na pivní polévce. Otcové našich sedláků znali jen pivo a to je přesně ten nápoj, který je pro naše klima ideální!“ [9] . Bylo tradicí podávat pokrm na svatebních oslavách; recept obsahoval lehké varianty opojného nápoje v poměru jeden litr piva na každého hosta [2] .