Sebeos

Sebeos
paže.  Սեբեոս
Datum narození 6. století
Datum úmrtí 661( 0661 )
obsazení kněz , historik , duchovní

Sebeos ( arménsky  Սեբեոս ; pravděpodobně počátek 7. století - po roce 661 [1] ) je arménský historik 7. století [2] [3] , autor „Dějin císaře Hérakla“, věnované období r. vláda byzantského císaře Herakleia I. (610-641). Expozice byla dotažena do roku 661. Člen katedrály Dvina v roce 645. Byl prvním autorem, který popsal ranou muslimskou expanzi [4] .

"Historie císaře Herakla"

Historie Sebeos obsahuje podrobný popis období nadvlády Sassanidů v Arménii až do dobytí Araby v roce 661. Kniha popisuje byzantsko-sásanské války, během kterých přechází většina Arménie do Byzance . Sebeos podrobně popisuje dlouhou válku, kterou po atentátu na císaře Mauricia (582–602) vedl sásánovský šáhinšáh Khosrov II Parvíz (590–628) proti Byzanci . Peršané se poté dostali do Konstantinopole , avšak za císaře Herakleia I. (610-641) zahájila byzantská vojska protiofenzívu a dobyla hlavní město Sásánovců - Ktésifóna , načež byla mezi oběma státy uzavřena mírová smlouva.

V posledních kapitolách své práce Sebeos vypráví, jak Arabové vstoupili do historické arény, podmanili si Írán , Mezopotámii , Palestinu , Sýrii , Arménii až po chalífát , jak začínají potíže v arabských jednotkách, které potlačil chalífa Muawiyah (661-680 ).

„Historie císaře Hérakla“ popisuje íránsko-byzantské války 7. století, tažení Arabů , vnitřní situaci Arménie atd. Z tohoto díla se dochovaly i 2 části, které popisují legendární období v dějinách Arménie a jeho historie v 1.-5. stol. Tyto části, známé jako „Počáteční historie anonyma“, podle některých badatelů nesouvisí s „historií“ Sebeos, ale patří historikovi Mar Abas Katina .

Kniha Sebeos byla poprvé vydána v roce 1851 v Konstantinopoli .

Sebeos je mimo jiné jedním z prvních v historii, který zmínil proroka Mohameda :

V té době se mezi stejnými syny Ismaila objevil jistý muž jménem Mohamed, obchodník[159], a jakoby na příkaz Boží začal kázat, že pravou cestou je uznání boha. Abraham; navíc byl znalý a dobře znal Mojžíšovu historii. Protože příkaz byl shůry, všichni, jakoby jediným příkazem, jednomyslně přijali nový zákon, opustili marné uctívání a obrátili se k živému bohu, který se zjevil jejich otci Abrahamovi. Mohamed pro ně stanovil pravidla: nejíst mršinu, nepít víno, nelhat, necizoložit. Řekl jim: „Bůh přísahal tuto zemi Abrahamovi a jeho potomkům na celou věčnost a splnil svůj slib, zatímco miloval Izrael. Vždyť i vy jste synové Abrahamovi a Bůh splní svůj slib Abrahamovi a jeho potomstvu ohledně vás, prostě milujte boha Abrahama a jděte, obsaďte svou zemi, kterou Bůh dal vašemu otci Abrahamovi, a nikdo nebude schopen vzdorovat vám válkou, neboť Bůh je s vámi » [5] .

Překlady do ruštiny

Poznámky

  1. ↑ Arménská historie připisovaná Sebeos / Překlad a poznámky RW Thomsona, historický komentář Jamese Howarda-Johnsona, s pomocí Tima Greenwooda. - Liverpool University Press, 1999. - P. Ixi. Archivováno 1. srpna 2018 na Wayback Machine
  2. ↑ Sebeos – článek z Encyclopædia Iranica . James Howard-Johnston
  3. ↑ Tara L. Andrewsová. Identita, filozofie a problém arménské historie v 6. století // Historie a identita v pozdní antice Blízkého východu / Editoval Philip Wood. — Oxford University Press . - 2013. - 31. str.
  4. ↑ Robert W. Thomson. Křesťanské vnímání historie - Arménská perspektiva // ​​Redefinování křesťanské identity. Kulturní interakce na Středním východě od vzestupu islámu / editoval JJ van Ginkel, HL Murre-van den Berg, TM van Lint. - Peeters Publishers, 2005. - S. 37.
  5. ↑ Historie biskupa Sebeose (překlad A. Malkhasyants). Kapitola XL.

Viz také

Publikace

Literatura

Odkazy