Poslední večeře [1] ( kostel.-sláva. večer - večeře [2] ) - událost novozákonní historie , poslední jídlo Ježíše Krista s jeho dvanácti nejbližšími učedníky , při kterém ustanovil svátost eucharistie , učil přikázání pokory a křesťanské lásky předpověděla zradu jednoho z učedníků a budoucí osud křesťanské církve a celého světa .
Poslední večeře je událost posledních dnů pozemského života Ježíše Krista, o které vyprávějí všechna evangelia [3] a také První list apoštola Pavla Korinťanům [4] .
Synoptická evangelia vyprávějí, že v první den nekvašených chlebů [5] poslal Ježíš dva učedníky [6] - apoštoly Petra a Jana [7] - do města [8] , tedy do Jeruzaléma , aby vše připravili. oslavu Velikonoc (velikonoční jídlo), a připravili [9] . Večer [10] Ježíš ulehl s dvanácti učedníky (apoštoly) [11] u jídla, při kterém předpověděl zradu jednoho z nich [12] . Při poslední večeři Kristus ustanovil hlavní svátost křesťanské víry – eucharistii , což v řečtině znamená „díkyvzdání“ [13] .
Pravoslavná církev si na Zelený čtvrtek připomíná ustanovení svátosti eucharistie, které se konalo při Poslední večeři .
Kromě toho se po celý rok (a nejen na Zelený čtvrtek) na liturgii před přijímáním čte modlitba, kterou složil Jan Zlatoústý a která začíná slovy: „Tvoje tajná večeře dnes, Synu Boží, účastni se na mně . ..“ Při každé liturgii se tak neustále připomínají události Poslední večeře. Slova Ježíše Krista „Vezměte, jezte, toto je mé tělo…“ a „Toto je má krev Nového zákona, která se prolévá za vás a za mnohé na odpuštění hříchů“, pronáší kněz při liturgii během eucharistický kánon .
Poslední večeře je námětem mnoha ikon a obrazů, z nichž pravděpodobně nejznámějším dílem je Poslední večeře od Leonarda da Vinciho.
GalerieFragment vlysu kostela sv. Mikuláše v Carevu
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|
Ježíše Krista podle evangelií | Hlavní epizody pozemského života|
---|---|