Administrativní rozdělení Ázerbájdžánu

Administrativně je území Ázerbájdžánu rozděleno na 66 okresů ( Azerbaijani rayonlar ) a 11 měst republikánské podřízenosti ( Azerbaijani şəhərlər ), z toho 7 okresů a 1 město republikánské podřízenosti tvoří exklávu se statutem autonomní republiky ( Azerbaijani respublika mux ) - Nachičevanská autonomní republika [ 1] .

Okresy se dělí na obce. Celkem je v Ázerbájdžánu 2698 obcí [2] [3] ( Azerbaijani bələdiyyə, pl. bələdiyyələr [4] ). Dvě města republikánské podřízenosti - Baku a Ganja - jsou zase rozdělena do okresů.

Část území Ázerbájdžánu je pod kontrolou neuznané Náhorní Karabašské republiky (NKR) a nachází se v oblasti mírové operace Ruské federace (vlastnictví řady území ovládaných Ázerbájdžánem je v r. turn, sporný NKR), část je Arménií ( exklávy Kyarki , Barkhudarly , Sofulu , Horní Askipara a také několik pohraničních vesnic v oblasti Gazakh ( Ashagi Askipara , Baganis-Ayrum , Khairimli a Gyzylkhadzhily) Ázerbájdžán kontroluje část území Arménie ( enkláva Artsvashen ).

Okresy a města republikánské podřízenosti Ázerbájdžánu

č.
na
mapě 		Název okresu v Ázerbájdžánu administrativní
centrum 		Rozloha
km² [5] 		Populace
(2020) [6]
3 Aghdamská oblast Agdam Rayonu Agdam 1150 204 000
čtyři Region Agdash Ağdash rayonu Agdash 1020 111 100
2 Oblast Agjabadi Ağcabədi rayonu Agjabadi 1760 136 800
23 Okres Ajigabul okres HacIqabul Adjikabul 1600 76 600
5 Oblast Agstafa Ağstafa rayonu Agstafa (Akstafa) 1504 88 500
jeden Oblast Apsheron Abseron rayonu Khirdalan 1966,1 214 100
osm Oblast Astara Astara rayonu Astara 620 109 700
6 okres Akhsu Agsu rayonu Ahsu 1020 81 000
9 Baku BakI 2140 2 293 100
deset oblast Balakan Balakən rayonu Balaken (Belokan) 940 99 100
jedenáct oblast Barda Bərdə rayonu Barda 950 157 500
12 Oblast Beylagan Beyləqan rayonu Beylagan 1131 99 500
13 Bilasuvarská oblast Biləsuvar rayonu Bilasuvar 1358 105 100
37 Oblast Gabala Qəbələ rayonu Gabala 1548 107 800
39 Gazašská oblast QazaxI rayonu gazašština (kazašština) 698 98 400
38 oblast Gakh Qax rayonu gakhština (kakhština) 1494 57 200
22 Region Goychay Goycay rayonu Goychay (goychay) 736 121 700
21 Region Goranboy Goranboy Rayonu Goranboyi 1700 105 000
61 Goygolská oblast Goygol rayonu Goygol 920 64 600
40 Oblast Gobustan čtvrť Qobustan Gobustan 1369,4 47 400
42 Oblast Gubadli QubadlI rayonu Gubadly (Kubatly) 802 41 600
41 Oblast Guba Okres Quba Guba (Kuba) 2610 173 400
43 Gusarská oblast qusar rayonu Gusar (Kusary) 1500 99 000
dvacet Ganja Gəncə 110 335 600
16 Dashkesanská oblast Daşkəsən rayonu Dashkesan 1046,97 35 400
patnáct oblast Jalilabad Okres Cəlilabad Jalilabad 1441 225 300
čtrnáct Oblast Jabrayil CəbrayIl rayonu Jabrail 1050 81 700
66 Jevlakská oblast Yevlax Rayonu Jevlakh 1470 129 700
67 Jevlakh Yevlax 95 69 800
69 Oblast Zagatala Zaqatala Rayonu zagatala (zagatala) 1348 129 800
68 oblast Zangelan Zəngilan rayonu Zangelan 707 45 200
70 Okres Zerdab Zərdab rayonu Zerdab 856 59 300
24 Region Imishli Imishli Rayonu Imishli 1890 131 400
25 Oblast Ismayilli IsmayIllI rayonu Ismayilli 2074 87 400
19 oblast Gadabay Gədəbəy rayonu Gadabay 1229 109 900
26 Kalbajarská oblast Kəlbəcər rayonu Kalbajar 3050 [7] 94 100
27 oblast Kurdamir Kurdəmir rayonu Kurdamír 1631,5 117 900
28 region Lachin [komentář 1] Lacin rayonu Lachin 1835 [8] 78 600
29 oblast Lankaran Lənkəran rayonu Lankaran 1539 230 200
třicet Lankaran Lənkəran 70 52 952
31 Oblast Lerik Lerik Rayonu Lerik 1084 85 800
32 oblast Masalli MasallI rayonu Masalli 721 227 700
33 Mingachevir Mingəçevir

140

106 100
34 Naftalan Naftalan

40

10 200
35 Neftčalinskij okres Okres Neftcala Neftchala 1451,7 88 900
36 Oblast Oguz Oğuz rayonu Oguz 1080 44 700
44 Oblast Saatly SaatlI rayonu Saatly 1180,4 109 100
45 oblast Sabirabad okres Sabirabad Sabirabad 1469,35 178 800
48 Oblast Salyan Salyan Rayonu Salyan (Salyany) 1600 139 900
51 oblast Samukh Samux Rayonu Samukh 1455 58 800
52 Oblast Siyazan Siyəzən rayonu siazan 700 42 600
53 Sumgayit SumqayIt 90 345 300
57 Oblast Tovuz tovuz okres Tovuz 1942 177 200
56 Terterská oblast Tərtər rayonu Terter 960 104 700
58 Oblast Ujar Ucar Rayonu Ujar (Ujars) 830 89 500
osmnáct oblast Fuzuli fuzuli rayonu Fizuli 1386 133 800
60 Khankendi [komentář 2] Khankandi

29.1

55 200
59 Oblast Chachmaz xacmaz rayonu Chachmaz 1063 179 800
64 Oblast Chojavend [komentář 3] Xocavənd rayonu Chojavend 1458 44 100
63 Oblast Khojaly [komentář 4] XocalI rayonu Khojaly 970 28 800
62 oblast Khizi XIzI rayonu Khizi 1670 17 100
17 Šabranská oblast Shabran Rayonu Shabran 1090 59 900
padesáti Oblast Shamkir Şəmkir rayonu Shamkir 1660 219 500
46 Oblast Sheki Şəki rayonu Sheki 2432,75 188 100
47 Sheki Şəki 9 68 900 [9]
49 oblast Shamakhi Şamaxı rayonu Shamakhi (Shemakha) 1670 106 400
7 Širvan Sirvan 72,7 87 400
54 Čtvrť Shusha [komentář 5] Şusa rayonu Shusha 310 33 700
65 okres Yardimli YardImlI rayonu Yardimly 667 68 000
Nachičevanská autonomní republika

Nachičevanská autonomní republika zahrnuje 7 okresů a 1 město republikánského významu:

č.
na
mapě 		Název okresu v Ázerbájdžánu administrativní
centrum 		Rozloha
km² 		Populace
(2020) [6]
jeden Babecký kraj Babək rayonu Babek 760 76 200
2 oblast Julfa Sulfa okres Julfa 1000 47 000
3 okres Kengerli Kəngərli rayonu Givrag 682 32 700
čtyři Nakhichevan (Nakhchivan) NaxçIvan

190

94 500
5 Oblast Ordubad Okres Ordubad Ordubad 980 50 200
6 Oblast Sadarak Sədərək rayonu Sadarak 160 16 100
7 oblast Shahbuz shahbuz rayonu Shahbuz 840 25 300
osm čtvrť Sharur Şərur rayonu Sharur 870 117 600

Historie

1921–1930

V roce 1921 byla Ázerbájdžánská SSR rozdělena do 17 krajů: Agdash , Baku , Geokchay , Ganja , Jabrayil-Karyaga , Zakatala, Zangezur (ve stejném roce se stala součástí Arménské SSR ), Kazach , Kubatly, Kuba , Salyan , Lankaran , Tovuz, Shamkhor, Sheki (Nukhinsky) , Shamakhinsky a Shushinsky .

V roce 1922 byl obnoven okres Jevanshir , který existoval dříve , a v regionu Nakhichevan byly vytvořeny dva okresy - Nakhichevan a Sharuro-Daralagez .

V roce 1923 byl jako součást Ázerbájdžánské SSR založen Náhorní Karabach autonomní okruh . Jevanshir, Kubatly, Shusha a Tovuz uyezds byly zrušeny; Byly vytvořeny kraje Aghdam a Kurdistán . Okresní divize v Nachičevanu byla zrušena.

V roce 1924 byla Nachičevanská oblast přeměněna na Nachičevanskou ASSR .

Okresy Agdash a Shamkhor byly zrušeny v roce 1926.

V roce 1929 byl zrušen župní systém – místo žup vznikly okresy ( Baku, Ganja, Zakatala-Nukhinskij, Karabach, Kubinsky, Lankaran, Mugan a Shirvan), rozdělené na okresy. 25. ledna 1930 vznikl okres Kurdistán a okres Zakatalsko-Nuchinskij byl rozdělen na okresy Zakatala a Nukhinskij. Již v létě 1930 však byly všechny okresy také zrušeny a regiony, které byly jejich součástí, byly převedena do přímé podřízenosti Ázerbájdžánské SSR [10] .

1931-1962

K 1. říjnu 1931 mělo administrativní rozdělení Ázerbájdžánské SSR následující podobu:

  • okresy (52): Aghdam , Agdash , Aghjabadi , Aghjakend, Ali-Abad, Ali-Bayramli , Astara , Astrakhan-Bazar, Akhsu, Barda, Belokan , Bilasuvar , Vartashen, Vergyaduz , Goynuk, Geokchay -A Gil , , Divichinsky, Dostafursky, Zakatalsky, Zangelansky, Zuvandsky , Kazach, Karadonlinsky , Karamaryansky, Karasuinsky, Karyaginsky, Kasum-Ismailovsky, Kakhsky, Gedabeksky, Kalbajarsky, Konakh-Kendsky, Kubatlynsky, Lachinsky Kubanskij, Leninskij, Kubanskij, Kubanskij, Marťanskij, Kubanskij , Narimanov , Sabir-Abad, Salyan, Samukh, Tauz, Terter , Khachmas, Khizin, Shamkhor, Shemakhi;
  • města republikánské podřízenosti (3): Baku , Ganja , Nukha ;
  • Nachičevanská ASSR: 6 okresů (Abrakunisskij, Džulfinskij, Leninskij, Nachičevanskij, Stalinskij, Šahbuzskij) a město Nachičevan ;
  • Autonomní okruh Náhorního Karabachu: 5 okresů (Jafarabad, Dizak, Martuni, Stepanakert, Shusha) a město Stepanakert .

Do konce roku 1931 byly zrušeny oblasti Agjakend, Ali-Abad, Akhsu, Goynuk, Jafar-Abad, Karamaryan, Karasu, Kubatli, Marazin a Terter. Vznikly oblasti Ismayilli a Shahumyan .

V roce 1934 byly obnoveny regiony Kubatli a Terter. V lednu 1935 vznikly regiony Jevlakh a Zardob . Ve stejném roce bylo město republikánské podřízenosti Ganja přejmenováno na Kirovabad.

V polovině 30. let byla oblast Vergyaduz přejmenována na Yardimli. Ve druhé polovině 30. let vznikly okresy Julfa (v Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republice), Kirovabad (brzy zrušený) a Nuchinskij a Baku zůstalo jediným městem republikánské podřízenosti. V roce 1938 byla oblast Bilasuvar přejmenována na Pushkin, Gilsky - na Kusar, Zuvand - na Lerik, Karadonlin - na Imishli, Narimanov - na Khanlar.

24. ledna 1939 bylo město Kirovabad opět klasifikováno jako město republikánské podřízenosti. Zároveň vznikly nové okresy - Akstafa, Ždanovskij, Kazi-Magomedskij, Safaralievsky, Ujarsky a Hillinsky. Ve stejném roce byly regiony Dizak a Jerabert v NKAO přejmenovány na Hadrut a Mardakert. Na začátku roku 1940 byly vytvořeny oblasti Neftchala a Siyazan .

V říjnu 1943 byly vytvořeny okresy Marazinsky, Khaldansky a Khudatsky.

V lednu 1949 byla zrušena oblast Abrakunis v Nachičevanské ASSR. V srpnu téhož roku byla oblast Terter přejmenována na Mir-Bašír. V listopadu téhož roku získal Sumgayit status města republikánské podřízenosti .

Od 5. dubna 1952 do 23. dubna 1953 existovaly na území Ázerbájdžánské SSR oblasti Baku a Ganja .

V lednu 1954 byla oblast Samukh zrušena a v únoru získal Mingechaur status města republikánské podřízenosti .

V roce 1955 byl okres Hillinsky zrušen [11] .

V roce 1956 byla oblast Dastafur přejmenována na Dashkesan. Ve stejném roce byl okres Khizinsky zrušen. V roce 1959 byl okres Karyaginsky přejmenován na Fizulinsky; Oblasti Akstafa, Kazi-Magomed, Konakhkend, Marazinsky, Neftchala, Safaraliev, Siazan a Khudat byly zrušeny [10] .

1963-1990

V průběhu reformy administrativně-územního členění SSSR bylo celé území Ázerbájdžánské SSR rozděleno na venkovské oblasti a města v republikánské podřízenosti s územím jim podřízeným. Do 4. ledna 1963, Ázerbájdžán zahrnoval tyto jednotky:

  • venkovské oblasti (31): Aghdam, Agdash, Absheron, Astrachaň-Bazar, Barda, Vartashen, Geokchay, Zakatala, Zangelan, Imishli, Ismayilli, Kazach, Kasum-Ismayil, Gadabek, Kalbajar, Quba, Kusar, Kurdamir, Lachin, Lankaran Lerik, Massalinsky, Sabirabad, Salyan, Ujar, Fizuli, Khanlar, Shamkhor, Shaumyanovsky, Shemakhinsky, Yardimly;
  • města republikánské podřízenosti (10): Ali-Bayramly, Baku, Dashkesan, Divichi, Yevlakh, Kirovabad, Mingachevir, Neftchala, Nukha, Sumgayit;
  • Nakhichevan ASSR: 3 okresy (Dzhulfinsky, Nakhichevansky, Norashensky) a město Nakhichevan;
  • Náhorní Karabach autonomní oblast: 4 okresy (Hadrut, Mardakert, Martuni, Stepanakert) a 2 města - Stepanakert a Shusha [12] .

29. května 1963 bylo město Ordubad z Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republiky přiděleno městům republikánské (ASSR) podřízenosti.

26. května 1964 byl okres Astrachaň-Bazarskij přejmenován na Puškinskij a okres Norashenskij Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republiky byl přejmenován na okres Iljičevsk. 17. června 1964 byly vytvořeny nové venkovské oblasti: Jabrayil, Kakh, Kubatly, Kutkashen a Tauz.

6. ledna 1965 byly všechny venkovské oblasti přeměněny na „obyčejné“ oblasti. Ve stejné době byly vytvořeny regiony Agjabedinsky, Astarinsky, Astrachaň-Bazarsky, Akhsuinsky, Belokansky, Dashkesansky, Divichi, Yevlakhsky, Zhdanovsky, Zardobsky, Mir-Bashirsky, Nukhinsky, Saatly a Khachmas. Města republikánské podřízenosti Dashkesan, Divichi a Neftchala byla převedena do regionální podřízenosti. V Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republice byly vytvořeny oblasti Ordubad a Shahbuz a město Ordubad bylo převedeno z republikánské do regionální podřízenosti. V autonomní oblasti Náhorního Karabachu vznikla oblast Šuša a město Šúša bylo převedeno z krajské do okresní podřízenosti.

V 60. a 70. letech získaly Lankaran a Naftalan status měst republikánské podřízenosti . V červenci 1967 byla oblast Astrachaňbazar přejmenována na Jalilabad a v září 1968 byla oblast Nukhinsky přejmenována na Sheki a město republikánské podřízenosti Nukha bylo přejmenováno na Sheki. V roce 1973 byl region Neftchala znovu vytvořen. V roce 1978 byla oblast Stepanakert NKAO přejmenována na Askeran a oblast Nachičevan v Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republice byla přejmenována na Babek. V 80. letech 20. století byl v Nachčivanské ASSR udělen status měst s republikánskou (ASSR) podřízeností Julfě a Ordubadu.

V květnu 1990 vznikly regiony Adjikabul, Akstafa, Gobustan, Samukh, Siazan a Khizin [10] . V Nachičevanské autonomní sovětské socialistické republice, která se v témže roce transformovala na Nachičevanskou autonomní republiku, vznikla Sadarakská oblast .

od roku 1991

V únoru 1991 byly regiony Shahumyan a Kasum-Ismayil sloučeny do regionu Goranboy .

26. listopadu 1991 byla de iure zrušena Náhorní Karabach autonomní oblast (de facto se stala neuznaným státem Náhorní Karabach republiky ), všechny regiony a města regionální podřízenosti, které byly její součástí, byly převedeny do přímé podřízenost Ázerbájdžánu. Město Stepanakert bylo přejmenováno na Khankendi. Regiony Askeran, Hadrut a Mardakert byly zrušeny. Okres Martuni byl přejmenován na Khojavend. Na území bývalého regionu Askeran vznikla oblast Khojaly. Území bývalého regionu Mardakert je součástí sousedních regionů Kalbajar a Terter. Území bývalého regionu Hadrut je součástí sousedního regionu Khojavend.

V roce 2004 byla v Nakhichevanské autonomní republice vytvořena oblast Kengerli [10] .

V roce 2020 vrátil Ázerbájdžán většinu dříve okupovaných území pod svou kontrolu: část bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach (včetně měst Shusha a Hadrut), stejně jako Fizuli, Jabrayil, Zangelan, Gubadli, Kalbajar (bez území). které byly součástí bývalého regionu Mardakert), regionů Aghdam a Lachin (s výjimkou koridoru Lachin).

Viz také

Poznámky

Komentáře

  1. ↑ Do 1. prosince 2025 působí v oblasti Lachinské silnice mírová mise Ruské federace
  2. ↑ Město Khankendi se do 1. prosince 2025 nachází v oblasti mírové operace ozbrojených sil RF v Náhorním Karabachu, je ovládáno neuznanou republikou Náhorní Karabach , která jej považuje za své hlavní město, a je tzv. Stepanakert
  3. ↑ Oblast se do 1. prosince 2025 částečně nachází v zóně mírové operace Ozbrojených sil RF v Náhorním Karabachu, většinu území ovládá neuznaná Náhorní Karabach
  4. ↑ Většina regionu je do 1. prosince 2025 v zóně mírové operace Ozbrojených sil RF v Náhorním Karabachu, území ovládá neuznaná Náhorní Karabach
  5. ↑ Oblast se do 1. prosince 2025 částečně nachází v zóně mírové operace Ozbrojených sil RF v Náhorním Karabachu, většinu území ovládá neuznaná Náhorní Karabach

Zdroje

  1. ↑ Klasifikátor administrativně-teritoriální struktury Ázerbájdžánu Archivní kopie z 11. dubna 2020 na Wayback Machine  (azerb.)
  2. ↑ Azərbaycan bələdiyyələri (nepřístupný odkaz) . Datum přístupu: 27. října 2009. Archivováno z originálu 18. února 2010. 
  3. ↑ Administrativně-územní jednotky Ázerbájdžánu (nedostupný odkaz) . Získáno 27. října 2009. Archivováno z originálu 18. října 2018. 
  4. ↑ V názvech konkrétních okresů se používá tvar s izafet  - bələdiyyə si .
  5. ↑ Vláda Ázerbájdžánu. Azərbaycan Respublikası Prezidentinin İşlər İdarəsi / Azərbaycanın statistik göstəriciləri / Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi. - Baku: PREZİDENT KİTABXANASI, 2020. - S. 32-202. — 234 s. Archivováno 12. května 2021 na Wayback Machine
  6. ↑ 1 2 Ázerbájdžánská vláda.  Azərbaycan Respublikası Prezidentinin İşlər İdarəsi / Azərbaycanın statistik göstəriciləri / Azərbaycan Respublikasının Dövlət Statistika Komitəsi. - Baku: PREZİDENT KİTABXANASI, 2020. - S. 32-202. — 234 s.
  7. ↑ Kəlbəcər rayonu , Výbor státní statistiky Ázerbájdžánské republiky. Archivováno z originálu 14. listopadu 2009. Staženo 8. září 2009.
  8. ↑ Stručná historie regionu Lachin , Generální konzulát Ázerbájdžánu v Petrohradě. Archivováno z originálu 1. července 2013. Staženo 8. září 2009.
  9. ↑ Əhalisi - ŞƏKİ ŞƏHƏR İcra Hakimiyyəti . sheki-ih.gov.az _ Získáno 7. února 2021. Archivováno z originálu dne 2. října 2020.
  10. ↑ 1 2 3 4 Administrativa prezidenta Ázerbájdžánské republiky. Správně-územní členění. S. 4 . Získáno 4. května 2020. Archivováno z originálu dne 22. března 2012.
  11. ↑ Věstník Nejvyššího sovětu SSSR. č. 19 (837), 1955
  12. ↑ Atlas Ázerbájdžánské SSR. - Baku - Moskva, 1963. - S. 6-7.

Odkazy