Dolmatovský, Jevgenij Aronovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. října 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Jevgenij Dolmatovský
Jméno při narození Jevgenij Aronovič Dolmatovskij
Datum narození 22. dubna ( 5. května ) 1915 [1]
Místo narození
Datum úmrtí 10. září 1994( 1994-09-10 ) [2] [3] [4] […] (ve věku 79 let)
Místo smrti
Státní občanství  SSSR Rusko
 
obsazení básník , novinář
Žánr báseň , píseň , báseň
Jazyk děl ruština
Debut "Lyric" ( 1934 )
Ceny
Stalinova cena - 1950
Ocenění
Leninův řád Řád Říjnové revoluce Řád vlastenecké války 1. třídy Řád vlastenecké války 1. třídy
Řád rudého praporu práce Řád rudého praporu práce Řád rudé hvězdy Řád čestného odznaku
Medaile „Za vojenské zásluhy“ SU medaile Za obranu Stalingradu ribbon.svg Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“ SU medaile Za vyznamenání při střežení státní hranice SSSR ribbon.svg
Jubilejní medaile „Za statečnou práci (Za vojenskou statečnost). U příležitosti 100. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina“ Medaile SU na památku 800. výročí Moskvy ribbon.svg SU medaile Dvacet let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg SU medaile Třicet let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945 ribbon.svg
Vojenská hodnost: major
Autogram
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jevgenij Aronovič Dolmatovskij ( 22. dubna [ 5. května ] 1915 [1] , Moskva [5] [4] [1] - 10. září 1994 [2] [3] [4] […] , Moskva [1] ) - ruština Sovětský básník , textař mnoha slavných písní.

Životopis

Narozen 22. dubna [ 5. května ]  1915 v Moskvě v rodině advokáta , člena advokátní komory, docenta Moskevského právního institutu Arona Moiseeviče Dolmatovského (1880-1939, represováno) a Adele Markovny (Adella Meerovna) Ingal († 1958 v Moskvě). Jeho děd Meer Nutovič Ingal (1844–?), obchodník z Novograd-Volynsky , provincie Volyň , byl zapsán do kupecké třídy a v roce 1885 se se svou rodinou usadil na Nikolské ulici, č. 157, v Rostově na Donu. Z otcovy strany se již jeho pradědeček Leib Ioselevich Dolmatovsky (1821–?) usadil v roce 1846 v Rostově na Donu, kde si jeho syn Moses Leibovich (1846–?) otevřel konfekci a v roce 1890 se stal obchodník 1. cechu . Rodina Dolmatovských bydlela na Bolšoj prospektu, č. 24.

Jako dítě žil v Rostově na Donu a nakonec se v roce 1924 přestěhoval do Moskvy. Během let studia na vyšší pedagogické škole začal publikovat v pionýrském tisku. V letech 1932-1934 pracoval na stavbě moskevského metra . V roce 1937 absolvoval Literární ústav . Dolmatovského první kniha lyrických básní vyšla v roce 1934. Na schůzi organizačního výboru Svazu sovětských spisovatelů 15. června 1934 byl kritizován za přátelství s Pavlem Vasilievem . [6]

28. března 1938 byl jeho otec zatčen na základě obvinění z účasti v kontrarevoluční organizaci (zastřelen 20. února 1939) [7] .

Od roku 1939 do roku 1945 byl E. A. Dolmatovsky jako válečný zpravodaj v aktivních částech Rudé armády , v osvobozeném západním Bělorusku, ve válce s Finskem . V srpnu 1941 skončil v obklíčení Uman , byl zraněn na hlavě a paži. V oblasti Zelené brány byl zajat, odkud uprchl. Ukrytý na okupovaném území překročil 4. listopadu 1941 frontovou linii (tyto události se odrážejí v básni „Pohřešování“ a ve vzpomínkách „Bylo to: Zápisky básníka“). Poté proběhly prověrky ve zvláštním oddělení NKVD , po kterých se v lednu 1942 v hodnosti komisaře praporu ( major ) vrátil do služby. Bojoval v divizi plukovníka Rodimceva , se kterým byli přátelé od roku 1939. U Stalingradu byl zraněn na noze. Bitvám u Umanu je věnován jeho vojensko-historický dokumentární příběh „ Zelená brána “ [8] .

Člen KSSS (b) od roku 1941. Byl přítomen jako válečný zpravodaj při podpisu aktu kapitulace Německa (1945). Člen Svazu spisovatelů SSSR .

Působil ve Stalingradu , je autorem scénáře k filmu „Báseň Stalingradů“, který v roce 1987 natočil režisér Viktor Kadievich Magataev ve Volgogradském televizním studiu . Film byl věnován 45. výročí bitvy u Stalingradu [9] .

Dolmatovskij se nejvíce proslavil písněmi napsanými na jeho slova („ Náhodný valčík “, „ Píseň o Dněpru “, „Dobrovolníci“ od M. G. Fradkina , „ Sormovská lyrika “ od B. A. Mokrousova , „ Moje oblíbená “ od M. I. Blantera , „ Druhé srdce “ ", " Milované město " a " Lizaveta " od N. V. Bogoslovského ), z nichž mnohé zazněly v populárních filmech ( " Bojovníci ", " Alexander Parkhomenko ", " Setkání na Labi "). Popularitu si získala i píseň „ Hnědý knoflík “, jejíž slova jsou folklórní adaptací Dolmatovského básně „Knoflík“ (1939).

Korespondoval s mnoha spisovateli. Podle právníka Andreje Bylkova, člena Svazu novinářů Ruské federace, Dolmatovskij publikoval korespondenci se svým dědečkem, spisovatelem Alexejem Aleksejevem , ve své knize „Bylo“ .

E. A. Dolmatovsky zemřel 10. září 1994 po nemoci způsobené zraněním při dopravní nehodě.

Byl pohřben v Moskvě na hřbitově Donskoy [10] [11]

Rodina

Zajímavé případy

Na školním večeru poezie vystoupili básníci Gastev , Reshin , Lugovskoy . Zatímco Lugovský četl poezii, jeden ze školáků mluvil nahlas. Lugovskoy přerušil svou řeč a zeptal se: "Nemáte zájem nebo můžete nabídnout lepší básně?" Odpověď byla: "Ano, můžu." Lugovskoy vytáhl na pódium malého asi čtrnáctiletého chlapce. "Zhenya Dolmatovsky," zavolal si a přečetl báseň. "No, není to lepší," poznamenal Lugovskoy, "ale přeji vám úspěch" (podle memoárů G. N. Abramoviče [12] ).

V srpnu 1941 byl Jevgenij Dolmatovskij zajat spolu s jednotkami 6. a 12. armády jihozápadního frontu. Tam, ve vesnici Podvysokoye, měl schůzku s generálem Wehrmachtu Alexandrem Edlerem von Danielsem .

Slavné písně na verše E. A. Dolmatovského

Hlavní díla

Poezie

  • Text. — M .: Zhurgaz, 1934;
  • Den. - M . : Sovětský spisovatel, 1935;
  • Felix Dzeržinskij (1938, báseň);
  • Verše a básně. - M . : Sovětský spisovatel, 1938;
  • Básně z Dálného východu. - M . : Sovětský spisovatel, 1939;
  • Moskva svítá. — M .: Goslitizdat, 1941;
  • Stepní notebook. - M . : Mladá garda, 1943;
  • Víra ve vítězství. - M .: Sovětský spisovatel, 1944,
  • Básně z dálky. - M . : Sovětský spisovatel, 1945;
  • Ponyri. - Kursk, 1946;
  • Kniha vrstevníků. - M . : Mladá garda, 1947;
  • Peers z října. — M .: Detgiz , 1947;
  • Jeden osud. - M . : Sovětský spisovatel, 1947;
  • Souhvězdí. - M .: Moskevský dělník, 1947
  • Pár slov o zítřku. - M . : Sovětský spisovatel, 1949;
  • Píseň lesů (1949, text oratoria);
  • Stalingradské básně. - M . : Sovětský spisovatel, 1952;
  • O odvaze, o přátelství, o lásce. - M. , 1954;
  • Dobrovolníci. - M . : Sovětský spisovatel, 1956;
  • Na cestách života. - M. , 1958;
  • Afrika má tvar srdce. - M. , 1961;
  • To je jen začátek. - M. , 1961;
  • Roky a písně. - M . : Vojenské nakladatelství, 1963;
  • Poslední polibek. - M .: Sovětské Rusko, 1967;
  • Dívka v bílém. - M . : Sovětský spisovatel, 1968;
  • Jezdci, písně, silnice. - M . : Vojenské nakladatelství, 1973;
  • Přeji si štěstí. - M . : Moskovský dělník, 1970;
  • Guevarovy ruce. — M .: Planeta, 1974;
  • Chile v srdci (1973, báseň);
  • Útěk (1974, báseň);
  • Ptám se na slova: Básně a básně. - M .: Sov. spisovatel, 1974;
  • Cesta do Rjazaně (1975, báseň);
  • Jak píseň, tak verš. - M. , 1975;
  • Dopisy od syna (1977, báseň);
  • U vesnice "Bogatyr" (1981, báseň).

Próza

Literární kritika

Filmografie

autor písně Autor filmu Literární základ scénáře (část textu filmu). postava (prototyp)

Ceny a ceny

Paměť

V 80. letech 20. století Pole u obce Podvysokoye je pojmenováno po Jevgeniji Dolmatovském na památku vydání knihy „Zelená brána“. [21]

V roce 1992 byla po Dolmatovském pojmenována planetka (3661) Dolmatovsky ( 3661 Dolmatovskij , objevitel planety - astronom Krymské astrofyzikální observatoře Nikolay Stepanovič Chernykh , datum objevu 16. října 1979).

V květnu 1996, Auditorium #24 Literárního institutu, kde Jevgenij Dolmatovskij vedl své semináře, získalo název „ Dolmatovsky Memorial Auditorium “.

V roce 2010 byla na domě v Moskvě, 3. Frunzenskaya Street , budova 1, kde žil Jevgenij Aronovič Dolmatovskij, instalována pamětní deska .

Ruská pošta vydala 21. dubna 2015 obálku s originální známkou „100 let od narození básníka E. A. Dolmatovského“ . Na obálce s originální známkou je vyobrazen portrét E. A. Dolmatovského, faksimile podpisu a úryvek z básně „Dobrovolní členové Komsomolu“, dále obálky knih „Píseň Dněpru“, „Jeden osud“, "Dobrovolníci".

Pro vydání obálky vyrobilo Federální státní jednotné podnikové vydavatelské centrum "Marka" speciální storno razítko pro Moskvu.

Výtvarník-designér: R. Komsa. Náklad: 1 milion výtisků. [22]

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Katalog Německé národní knihovny  (německy)
  2. ↑ 1 2 http://dschjournal.com/wordpress/onlinearticles/dsch35_silverman.pdf
  3. ↑ 12 diskoték . Jevgenij Dolmatovský
  4. ↑ 1 2 3 4 Velká ruská encyklopedie – Velká ruská encyklopedie , 2004.
  5. ↑ 1 2 Dolmatovsky Jevgenij Aronovič // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / ed. A. M. Prochorov - 3. vyd. — M .: Sovětská encyklopedie , 1969.
  6. ↑ Kirpotin V. Ya. Vrstevník doby železné. - M. : Zacharov, 2006. - S. 262-263. — ISBN 5-8159-0576-3 .
  7. ↑ Nesmrtelná kasárna
  8. ↑ Echo of war: Dolmatovsky Evgeny Aronovich (1915-1994)
  9. ↑ 1 2 Katalog > Dokumentární > Kronika (události) > "Báseň o Stalingradech": K 45. výročí bitvy u Stalingradu . Nostalgie: Videozáznamy z veřejných a soukromých archivů . pro.nostalgiatv.ru.
  10. ↑ Moskevské hroby. Dolmatovský E.A.
  11. ↑ Hroby celebrit
  12. ↑ Abramovič G. N. Život a dílo. Moskva: Nakladatelství MAI. 1999. 120 s. ISBN 5-7035-2274-9
  13. ↑ Bojovníci - texty písní. — Kino-teatr.ru
  14. ↑ Někde jsme se potkali ... - texty písní. — Kino-teatr.ru
  15. ↑ Na válečných cestách - texty písní. — Kino-teatr.ru
  16. ↑ Dobrovolníci - texty písní. — Kino-teatr.ru
  17. ↑ Věstník Nejvyššího sovětu SSSR. - M .: Vydání Nejvyššího sovětu SSSR, 1984. - č. 47 (21. listopadu). - 861-872 s. — (články 831–847.)
  18. ↑ Paměť lidu :: Dokument o udělení :: Dolmatovskij Jevgenij Aronovič, Řád vlastenecké války, I. stupně . pamyat-naroda.ru. Staženo: 4. října 2017.
  19. ↑ Paměť lidu :: Dokument o udělení :: Dolmatovskij Jevgenij Aronovič, Řád vlastenecké války, I. stupně . pamyat-naroda.ru. Staženo: 4. října 2017.
  20. ↑ Paměť lidu :: Dokument o udělení :: Dolmatovský Jevgenij Aronovič, Řád rudé hvězdy . pamyat-naroda.ru. Staženo: 4. října 2017.
  21. ↑ Fotoalbum 141. střelecké divize, ozvěna války
  22. ↑ Dne 21. dubna vyšla obálka s originální známkou „100 let od narození básníka E.A. Dolmatovský" - CNews

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie
Genealogie a nekropole