Cousteau, Jacques-Yves

Jacques-Yves Cousteau
fr.  Jacques-Yves Cousteau
J.-I. Cousteau na konferenci v Haagu v roce 1972
Datum narození	11. června 1910( 1910-06-11 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození	Bordeaux , Francie
Datum úmrtí	25. června 1997( 1997-06-25 ) [4] [1] [2] […] (ve věku 87 let)
Místo smrti	Paříž , Francie
Státní občanství	Francie
obsazení	oceánograf , fotograf , filmový režisér , vynálezce , romanopisec
Otec	Daniel Cousteau
Matka	Elizabeth Cousteau
Manžel	Simone Melchior ; Francine Tripletová
Děti	Jean-Michel , Philippe , Diana , Pierre
Ocenění a ceny	" Oscar " (1957, 1960, 1965) " Zlatá palma " (1956)
Autogram
Mediální soubory na Wikimedia Commons

Jacques-Yves Cousteau ( fr.  Jacques-Yves Cousteau ; 11. června 1910 , Saint-Andre-de-Cubzac , Bordeaux , Francie  - 25. června 1997 , Paříž , Francie) - francouzský oceánský průzkumník , fotograf , režisér , vynálezce , autor z mnoha knih a filmů. Byl členem Francouzské akademie . Velitel Řádu čestné legie . Známý jako kapitán Cousteau ( fr.  Commandant Cousteau ). Spolu s Émile Gagnanem v roce 1943 vyvinul a otestoval potápěčskou výstroj . Cousteauova sráza na Plutu je pojmenována po něm .

Životopis

Jacques-Yves Cousteau se narodil v malém městečku Saint-André-de-Cubzac ve vinařské oblasti Bordeaux jako syn právníka Daniela a Elisabeth Cousteauových. Jeho otec Daniel Cousteau ( 23. října 1878  - 1969 ) byl druhým dítětem ze 4 dětí notáře ze Saint-Andre-de-Cubzac [5] , při narození zaznamenaného pod dvojitým jménem Pierre-Daniel. Bohatý notář dokázal dát svému synovi dobrou výchovu a vynikající vzdělání. Daniel vystudoval práva v Paříži a stal se nejmladším doktorem práv ve Francii . Působil ve Spojených státech jako soukromý tajemník bohatého podnikatele a frankofila Jamese Hazena Hyda . Oženil se s Elizabeth Durantonovou (Duranthon; nar. 21. listopadu 1878), dcerou lékárníka z jeho rodného města. Nově ražená rodina se usadila v 17. pařížském obvodu v 12, Lane Doisy . 18. března 1906 se jim narodilo první dítě Pierre-Antoine. O čtyři roky později se Jacques-Yves [6] narodil v domě svého dědečka v Saint-André-de-Cubzac .

Danielova rodina hodně cestovala. Jacques-Yves se začal zajímat o vodu v raném věku. V 7 letech mu byla diagnostikována chronická enteritida , takže domácí lékař nedoporučoval těžké zátěže. Kvůli nemoci Cousteau velmi zhubl [7] . Během první světové války se Daniel Cousteau stal nezaměstnaným, ale po válce opět našel práci ve společnosti Američana Eugena Higginse . Musel služebně hodně cestovat, jeho synové chodili do školy a většinu roku trávili na internátu. Cousteau se brzy naučil plavat a do moře se zamiloval na celý život.

V roce 1920 se Eugene Higgins vrátil do New Yorku , rodina Cousteaua ho následovala. Jacques-Yves a Pierre-Antoine chodili do školy v USA a naučili se plynně mluvit anglicky. Tam, během rodinné dovolené ve Vermontu , bratři uskutečnili své první ponory. V roce 1922 se Higgins a rodina Cousteauových vrátili do Francie. V USA se Jacques-Yves začal zajímat o mechaniku a design. Ve Francii postavil elektromobil . Tato vášeň mu pomohla v jeho budoucí práci. Za ušetřené a vydělané peníze si Cousteau koupil svůj první filmový fotoaparát. Přestože se Jacques-Yves zajímal o mnoho věcí, studium mu nebylo dáno. Po nějaké době se rodiče rozhodli poslat ho do speciální internátní školy, kterou absolvoval s vyznamenáním.

V roce 1930 vstoupil na námořní akademii. Skupina, ve které studoval, jako první obeplula svět na lodi Johanka z Arku . Vystudoval vojenskou akademii v hodnosti praporčíka, byl poslán na námořní základnu v Šanghaji a navštívil také SSSR , kde hodně fotografoval, ale téměř všechny materiály byly zabaveny. Cousteau se rozhodl jít na Akademii námořního letectví, přitahovalo ho nebe, ale po autonehodě na horské silnici muselo být letectví opuštěno. Cousteau si zlomil několik žeber a prstů na levé ruce, poškodil plíce a ochrnul na pravou ruku. Rehabilitační kurz trval osm měsíců. Pro obnovu v roce 1936 nastoupil na křižník "Suffren" jako instruktor , přidělený do přístavu Toulon. Jednoho dne šel do obchodu a uviděl potápěčské brýle. Když se s nimi potápěl, uvědomil si, že od nynějška jeho život beze zbytku patří do podvodního království.

V roce 1937 se oženil se Simone Melchior , která mu porodila dva syny, Jean-Michel (1938) a Philippe (1940-1979, zahynuli při letecké havárii Catalina ). Za druhé světové války  - člen francouzského hnutí odporu [8] [9] .

Od počátku 50. let prováděl Cousteau oceánografický výzkum s pomocí lodi Calypso (vyřazená minolovka britského královského námořnictva). Uznání se Cousteauovi dostalo s publikací In the World of Silence [10] v roce 1953, jejímž spoluautorem je Frédéric Dumas. Film natočený podle knihy získal v roce 1956 Oscara a Zlatou palmu. V roce 1957 byl Cousteau jmenován ředitelem oceánografického muzea v Monaku . V roce 1973 založil neziskovou „Cousteau Society“ pro ochranu mořského prostředí.

V roce 1991, rok po smrti své ženy Simone na rakovinu , se oženil s Francine Triplet. V té době už měli dceru Dianu (1979) a syna Pierra-Yvese (1981), narozeného před svatbou.

Jacques-Yves Cousteau zemřel 25. června 1997 ve věku 87 let na infarkt myokardu v důsledku komplikace respiračního onemocnění. Byl poctěn národním rozlučkovým ceremoniálem . Byl pohřben na rodinném pozemku na hřbitově Saint-André-de-Cubzac.

Mořský výzkum

Podle své první knihy In a World of Silence se Cousteau začal potápět pomocí masky , šnorchlu a ploutví spolu s Frédéricem Dumasem a Philippem Taillem v roce 1938. V roce 1943 testoval první prototyp potápěčské výbavy , kterou vyvinul s Emilem Gagnanem . To umožnilo poprvé provádět dlouhodobý podvodní výzkum, který velkou měrou přispěl ke zlepšení moderního poznání podmořského světa. Cousteau se stal tvůrcem vodotěsných kamer a osvětlovacích zařízení a také vynalezl první podvodní televizní systém.

Biologie

Než se o schopnosti sviňuch echolokovat vědělo , Cousteau navrhl možnost její existence. Ve své první knize In a World of Silence hlásil, že jeho výzkumná loď „ Élie Monier“ míří k Gibraltarskému průlivu , a všiml si skupiny prasat, která je sledovala. Cousteau změnil kurz plavidla o několik stupňů od optima a prasata nějakou dobu sledovala loď a pak doplavala do středu průlivu. Bylo zřejmé, že věděli, kde je optimální kurz, i když lidé ne. Cousteau vydedukoval, že kytovci měli něco jako sonar , relativně nový rys na ponorkách v té době .

Legacy

Cousteau si rád říkal „oceánografický technik“. Byl to ve skutečnosti vynikající učitel a milovník přírody. Jeho dílo otevřelo mnoha lidem „modrý kontinent“.

Jeho práce také umožnila nový typ vědecké komunikace, který byl v té době kritizován některými akademiky. Takzvaný „ divulgacionismus “, jednoduchý způsob výměny vědeckých pojmů, byl brzy použit v jiných oborech a stal se jednou z nejdůležitějších charakteristik moderního vysílání.

V roce 1950 si pronajal loď Calypso od Thomase Loela Guinnesse za symbolický jeden frank ročně. Loď byla vybavena mobilní laboratoří pro výzkum otevřeného oceánu a podvodní průzkumy.

Od roku 1957 byl ředitelem oceánografického muzea v Monaku .

V květnu 1985 tým Cousteau získal další loď. Jedná se o dvoustěžňovou jachtu " Alcyone " (Alcyone) s experimentální turboplachetnicí , která využívá Magnusův efekt k získání tahu .

Cousteau zemřel 25. června 1997. Cousteau Society a její francouzský partner Team Cousteau, který založil Jacques-Yves Cousteau, působí dodnes.

V jeho posledních letech, po jeho druhém manželství, Cousteau stal se zapojený do právní bitvy s jeho synem Jean-Michel přes použití Cousteauova jména . Na základě soudního příkazu bylo Jean-Michel Cousteau zakázáno zaměňovat své profesní podnikání s neziskovými snahami jeho otce.

V Petrohradě byla po Cousteauovi pojmenována škola číslo 4 s hloubkovým studiem francouzského jazyka. V Novaya Usman nese jméno výzkumníka ulice.

Kritika

Cousteau byl opakovaně obviňován z neprofesionality a paravědecké povahy své práce. Byl také kritizován za své kruté metody studia podmořského světa (například zabíjení ryb dynamitem) [11] . Film „ Ve světě ticha “ byl kritizován za příliš naturalistický a násilný [12] [13] . Cousteauův další film, „ Svět bez slunce “, se setkal s obecně pozitivním přijetím kritiky. Objevily se však i takové ohlasy, ve kterých byl režisér obviněn z používání falešných rámů. Zejména recenzent The New York Times Bosley Crowser zpochybnil dokumentární povahu některých epizod, například výstup lidí z batyskafu do atmosférické bubliny vytvořené v hlubinné jeskyni, protože obvykle v takových jeskyních je plynné prostředí nevhodné. pro dýchání [14] .

Wolfgang Auer, který se v Cousteauově posádce plavil 6 let, tvrdí, že mnoho zabíjení a krutosti vůči rybám bylo cíleno a bylo provedeno Cousteauem pro kvalitní záběry ve svých filmech [15] .

Většina badatelů a kolegů o něm však mluví jako o milovníkovi přírody.

Ocenění

• Velitel Řádu čestné legie
• Rytířský velkokříž Národního řádu za zásluhy
• Vojenský kříž 1939-1945
• Důstojník Řádu za námořní zásluhy
• Velitel Řádu umění a literatury
• Medaile Howarda Pottse (1970)
• Velká zlatá medaile SEP (1973)
• Medaile pokroku ( Americká fotografická společnost ) (1977)
• Prezidentská medaile svobody (1985)
• 1997 - čestný doktor Ruské chemicko-technologické univerzity [16] .

Výběrová bibliografie

• Tichý svět (1953; s Frédéricem Dumasem).
• Živé moře (1963; s Jamesem Dagenem).
• Svět bez slunce (1965).
• The Shark: Splendid Savage of the Sea (1970; s Philippem Cousteauem).
• La vie et la mort des Coraux (1971; s Philippem Diolem).
• Mocný mořský panovník (1972; s Philippem Diolem).
• Delfíni (1975).
• La vie au bout du monde (1979; s Yvesem Pakkale).
• Jacques Cousteau's Amazon Journey (1984; s Mose Richardsem).
• Jacques Cousteau: Svět oceánu (1985)

Překlady do ruštiny

• Cousteau J.-I., Dumas F. Ve světě ticha. Zkr. za. z angličtiny. - M .: "Mladá garda", 1957. - 221 s.
• Cousteau J.-I., Dumas F., Dagen J. Ve světě ticha; Živé moře. Za. z angličtiny. - M .: "Znalosti", 1966. - 462 s.
• Cousteau J.-I. Svět bez slunce. Za. z francouzštiny - L .: Gidrometeoizdat, 1967. - 96 s.
• Cousteau J.-I. "Calypso" a korály. Za. z angličtiny. - M .: "Znalosti", 1974. - 63 s.
• Cousteau J.-I., Cousteau F. Aby v moři nebyla žádná tajemství. Podvodní výzkum J.-I. Cousteau. Za. z angličtiny. - M .: "Myšlenka", 1974. - 191 s.
• Cousteau J.-I. Život a smrt korálů. Za. z francouzštiny - L .: Gidrometeoizdat, 1975. - 176 s.
• Cousteau J.-I, Diole F. Sunken Treasures. Zkr. za. z francouzštiny - M .: "Pokrok", 1975. - 206 s.
• Cousteau J.-I., Dumas F. Ve světě ticha; Cousteau J.-I., Dagen J. Living Sea. Za. z angličtiny. - M .: "Myšlenka", 1976. - 429 s.
• Cousteau J.-I., Diole F. Mocný pán moří. Podvodní výzkum J.-I. Cousteau. Za. z angličtiny. - M .: "Myšlenka", 1977. - 186 s.
• Cousteau J.-I., Diole F. Eseje o obyvatelích podmořského světa. Chobotnice a chobotnice. Za. z angličtiny. - M .: "Znalosti", 1980. - 48 s.
• Cousteau J.-I., Pakkale I. Překvapení moře. Za. z francouzštiny - L .: Gidrometeoizdat, 1982. - 302 s.
• Cousteau J.-I., Pakkale I. Losos, bobři, mořské vydry. Za. z francouzštiny - L .: Gidrometeoizdat, 1983. - 285 s.
• Cousteau J.-I., Pakkale I. Život na okraji země. Patagonie, Ohňová země, souostroví Jižních chilských ostrovů. Za. z francouzštiny - L .: Gidrometeoizdat, 1984. - 302 s.
• Cousteau J.-I., Pakkale I. Při hledání Atlantidy. Za. z francouzštiny; V. Ščerbakov . Zlatý Poseidonův sál. - M .: "Myšlenka", 1986. - 319 s.
• Cousteau J.-I., Cousteau F. Brilantní pirát; Cousteau J.-I., Diole F. Mocný vládce. Za. z angličtiny. - M .: "Myšlenka", 1996. - 350 s.
• Cousteau J.-I., Dumas F. Ve světě ticha; Cousteau J.-I., Dagen J. Living Sea. Za. z angličtiny. - M .: "Armada", 1997. - 475 s (Reprint: Cousteau J.-I., Dumas F. Ve světě ticha; Cousteau J.-I., Dagen J. The Living Sea. Přeloženo z angličtiny. - M.: "Armada-press", 2002. - 475 s.)
• Cousteau J.-I., Cousteau F. Aby v moři nebyla žádná tajemství; Cousteau J.-I., Diole F. Mocný pán moří. Za. z angličtiny. - M .: "Armada", 1997. - 410 s (Reprint: Cousteau J.-I., Cousteau F. Aby v moři nebyla žádná tajemství; Cousteau J.-I., Diole F. Mocný pán moře. Per. z angličtiny - M .: "Armada-press", 2002. - 410 s.)
• Cousteau J.-I. Svět bez slunce; Cousteau J.-I, Diole F. Sunken Treasures. Za. z francouzštiny - M .: "Armada", 1998. - 362 s.
• Cousteau J.-I., Dumas F. Ve světě ticha; Cousteau J.-I., Dagen J. Living Sea. Za. z angličtiny. - M .: "AST", "Astrel", 2003. - 527 s.
• Cousteau J.-I., Cousteau F. Brilantní barbar moří; Cousteau J.-I., Diole F. Mocný pán moří. Za. z angličtiny. L. Zhdanova, 2003. - 381 s.

Filmografie

Označení:

• K - krátký film
• P - celovečerní film
• <pouze číslo> - délka filmu je přibližně 45 minut
• * - platná objednávka, v oficiální filmografii je chybná
• ** - skutečné roky, v oficiální filmografii jsou nesprávné
• *** - aktuální názvy, v oficiální filmografii jsou nesprávné

Filmové inkarnace

• Odyssey  - Lambert Wilson

Poznámky

1. ↑ 1 2 Jacques Cousteau // Encyclopædia Britannica 
2. ↑ 1 2 Jacques-Yves Cousteau // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
3. ↑ Jacques-Yves Cousteau // Gran Enciclopèdia Catalana  (kat.) - Grup Enciclopèdia Catalana , 1968.
4. ↑ Internetová filmová databáze  (anglicky) – 1990.
5. ↑ Saint-André-de-Cubzac, Gironde, Nová Akvitánie, Francie - Města a vesnice světa . en.db-city.com. Staženo: 10. září 2018. (Ruština)
6. ↑ Yves Paccalet. Jacques-Yves Cousteau v oceánu de la vie . - JC Lattes, 1997. - 542 s.
7. ↑ Markham, Lois: Jacques-Yves Cousteau: Exploring the Wonders of the Deep , s. osm
8. ↑ Kdo je kdo na světě: 1500 jmen – Google Books
9. ↑ Článek o vaší dovolené: Kapitán první hodnosti (nepřístupný odkaz) . Získáno 22. června 2011. Archivováno z originálu 25. července 2012. (neurčitý) 
10. ↑ Jacques-Yves Cousteau. Ve světě ticha . lib.ru. Staženo: 10. září 2018. (neurčitý)
11. ↑ CHARISMATICKÝ VŮDCE JACQUES-YVE COUSTeau (nepřístupný odkaz) . Získáno 4. března 2016. Archivováno z originálu 1. července 2014. (neurčitý) 
12. ↑ Operace Prekontinent I | Jacques-Yves Cousteau (nepřístupný odkaz) . Získáno 4. března 2016. Archivováno z originálu 15. srpna 2015. (neurčitý) 
13. ↑ Podle webu Kinopoisk ruští diváci film většinou hodnotili negativně, hlavně kvůli scénám krutosti s velrybami
14. ↑ Svět bez slunce (1964) . NY Times . Datum přístupu: 26. 4. 2011. (neurčitý)
15. ↑ Velký Cousteau trápil němá stvoření
16. ↑ Čestní lékaři >> Jacques-Yves Cousteau , muctr.ru , < http://www.muctr.ru/about/hondoc/kusto.php > Archivováno 16. dubna 2017 na Wayback Machine 

Literatura

• Cousteau, Jacques-Yves v knihovně Maxima Moshkova
• Kompletní bibliografie J.-I. Cousteau  (fr.) .

Odkazy

• Článek o Cousteau v časopise Octopus  (ruský)
• Nejdůležitější události v životě kapitána Cousteaua a Cousteau Society

Foto, video a zvuk	TCDb
Tematické stránky	Síň slávy světového plavání AllMovie AlloCine ČSFD Dánská národní filmografie diskotéky Internetová filmová databáze Kinopoisk MusicBrainz
Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Velká Katalánština Skvělý norský Velký Rus okolo světa Larussa Litevský univerzál chorvatský Britannica (online) Brockhaus Databáze pozoruhodných jmen Universalis
Genealogie a nekropole	Najděte hrob WikiStrom
V bibliografických katalozích BIBSYS: 90198735 BNC : a10204490 BNE : XX886772 BNF : 118980323 CiNii : DA0366497X CONOR : 46661219 GND : 119156644 GTA : 90727 ICCU : CFIV060192 ISNI : 0000 0001 2321 0463 J9U : 987007311336705171 LCCN : n81103293 LNB : 000011735 NDL : 00436756 NKC : jn19990001515 NLA : 35031668 NLG : 85886 NLP : A1184761X NSK : 000035286 NTA : 071084061 NUKAT : n00090398 PTBNP : 31165 LIBRIS : 53hkkf8p2xhd4vv SUDOC : 026803690 VIAF : 73851811 WorldCat VIAF : 73851811 RNB : 7732352 , 770197124